Při příležitosti státního svátku propůjčil 28. října 2013 prezident republiky Řád Tomáše Garrigua Masaryka za vynikající zásluhy o rozvoj demokracie, humanity a lidská práva prof. Erazimu Kohákovi z Filosofického ústavu AV ČR. Jde o další z řady ocenění, jichž se prof. Kohákovi dostalo v posledních letech: v roce 2009 byl vyznamenán Čestnou medailí Akademie věd ČR De scientia et humanitate optime meritis, v roce 2010 obdržel za knihu Hearth and Horizont: Cultural Identity and Global Humanity in Czech Philosophy Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy České republiky za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací; v letošním roce se stal laureátem Ceny předsedy Akademie věd ČR za popularizaci výzkumu a získal též čestnou plaketu předsedy vlády za celoživotní dílo a přínos pro společnost.
Profesor Erazim Kohák je významný český filosof a veřejně známá osobnost. Po
čtyřiceti letech pobytu v USA se po listopadu 1989 vrátil do Československa. On sám definuje své
pojetí filosofie jako úsilí o orientaci člověka ve vztahu k Bohu, ke světu a k člověku, které je
neseno přesvědčením, že práce filosofa nespočívá jen v jeho odbornosti, ale i ve vzdělávací
činnosti, a to jak ve škole, tak i na veřejnosti. Jeho přínos pro českou kulturu lze shrnout
následovně.
Prof. Kohák v době, kdy žil v USA, využil svého prestižního postavení na Bostonské
univerzitě nejen k propagaci fenomenologické filosofie, ale i k publikaci překladů českých autorů.
V této souvislosti lze zmínit jeho anglický výbor z Masaryka (Masaryk on Marx; 1972) a překlady
textů českých disidentů pro americkou veřejnost. Zvlášť významným filosofickým počinem bylo
Kohákovo uvedení myšlení Jana Patočky do anglofonního světa, a to nejen překladem několika
zásadních prací (Kacířské eseje; Tělo, společenství, jazyk, svět; Úvod do studia Husserlovy
fenomenologie), ale i svou vlastní knihou Jan Patočka. His Thougth and Writings (1989, česky
1993).
Po svém návratu Erazim Kohák využil své americké akademické zkušenosti k obnovení
filosofické katedry na FF Univerzity Karlovy. Kromě jiného se zasloužil o znovuustavení etiky v
českém akademickém prostředí: etika se znovu stala nedílnou součástí filosofického kurikula. Tento
obor popularizoval nejenom ve svých přednáškách, ale i ve svých knihách (Svoboda, svědomí, soužití,
2004; Zelená svatozář, 2009; Člověk, dobro a zlo, 1993). Dále byl aktivní v oblasti fenomenologie,
o kterou se zasloužil nejen odbornými přednáškami, ale i překladem Husserlova stěžejního díla Ideje
k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofii (sv. 2, 2006).
Po ukončení akademické činnosti na Univerzitě Karlově se stal prof. Kohák členem
Filosofického ústavu Akademie věd ČR. V rámci svého působení zde napsal zásadní monografii o české
filosofii a jejím místě v rámci evropského myšlení, a to jak v češtině (Domov a dálava, 2009), tak
v angličtině (Hearth and Horizon, 2008).
Vzhledem ke Kohákovu přesvědčení, že základem jak etiky, tak demokracie je prožitek
niterné hodnoty či dobroty všeho bytí, není překvapivý jeho zájem o ekologii. Tato myšlenka je
rozvinuta v jeho nejznámější americké knize Popel a hvězdy (1977, česky 2009). Erazim Kohák byl
jeden z prvních, kdo problematiku ekologie nejenom uvedl do českého povědomí, ale snažil se ji i
filosoficky rozpracovat.
Angažmá prof. Erazima Koháka na veřejnosti má různé podoby: Každoročně přijímá ca.
25–30 pozvání od církevních, ekologických a občanských organizací k osvětovým přednáškám po celé
České republice i na Slovensku. Souběžně pravidelně vystupuje v tisku, rozhlase a televizi.
Prof. Erazim Kohák je nejenom jeden z mála originálních českých filosofů, ale
zásadně se podílel i na restauraci české filosofie po roce 1989. Jeho veřejná činnost obnovila u
mnohých lidí po roce 1989 důvěru v tento obor.
Foto: Stanislava Kyselová (Akademický bulletin)
Připravil: Filosofický ústav AV ČR a Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
1 Nov 2013
