Předmětem sociologicky zaměřeného projektu je podpora společenské akceptace institucionálních mechanismů vedoucích k prosazování principu rovných příležitostí pro muže a ženy ve veřejné sféře. Těžiště přínosu projektu spočívá ve zpřístupnění výsledků výzkumu cíleným skupinám uživatelů, v realizaci iniciace porozumění a společenské důvěry v tematizaci genderových otázek a v konstrukci efektivní sociální intervence do genderově organizované společenské praxe. Výstupy projektu zhodnotí vliv intervence na tematizaci tabuizovaných problémů a na proces prosazování vědecké argumentace do společenských diskurzů vztahujících se k závažným problémům života českých žen a mužů. Jde o kritické zhodnocení reálného přínosu transferu genderově podmíněných poznatků, dat a výzkumů. Výzkumná orientace aplikovaného projektu koresponduje s nutností posilovat kredibilitu a význam vědy a výzkumu pro řešení akutních a společensky naléhavých problémů současného světa.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 79, zobrazeno 51 - 60)
Závěrečná kapitola knihy systematicky uzavírá diskusi ohledně přístupu k politice péče, respektive rodinné politice v České republice s odkazem na kontext směřování Evropské unie. Na pozadí aktuálních analýz současného paradoxního společenského vývoje a feministických analýz kriticky analyzuje negativní momenty současného uspořádání, na jejichž základě navrhuje možný směr dalších úvah ohledně společenské organizace péče.
Úvodní kapitola knihy zasazuje sexuální obtěžování a obtěžování z důvodu pohlaví do konceptuálního rámce teorií spravedlnosti a teoretických genderových přístupů k nerovnostem ve společnosti. Pozornost je dále věnována genderové diskriminaci na trhu práce a otázce nerovného rozdělení symbolické moci mezi muži a ženami, která je pro pochopení problematiky obtěžování důležitá.
Článek si klade za cíl zodpovědět na otázku, zda v rodinách, kde se otcové zapojují do péče o děti v rané fází jejich života, dochází k narušení genderových nerovností v rodině nebo zda se spíše jedná o modifikaci daného statu quo.
Kapitola se zaměřuje na podmínky a postavení matek na českém pracovním trhu, rolí sociální politiky a možnostmi kombinace práce a rodiny. První část je zaměřena na hlavní indikátory genderových nerovností. Ve druhé části textu se pak snažíme odpovědět na otázku, kdo se bojí zaměstnané matky na českém trhu práce.
ČR po roce 1989 opustila svou někdejší politiku podpory institucí denní péče o předškolní děti. Dnes má jeden z nejnižších podílů dětí mladších tří let v institucích denní péče o děti, zatímco podíl starších dětí navštěvujících mateřské školy je v evropské komparaci srovnatelný nebo vyšší. Autorka analyzuje příčiny poklesu počtu zařízení denní péče o děti a odpovídá na otázky: Kdo pečuje o děti a jaká je budoucnost péče o předškolní děti v ČR? Potřebuje ČR novou koncepci péče o děti?
Článek analyzuje právní a politickou regulaci umělého přerušení těhotenství z perspektivy Foucaultovy teorie gouvernementality a bio-moci. Regulace potratů je představena jako příklad způsobu, jakým státní moc ovlivnovala a disciplinovala těla svých subjektů, jakým regulovala populace a tvarovala ji ve shodě s potřebami vlády.
Článek je recenzí knihy Ulricha Becka a Elizabeth. Beck-Gernsheim „The Normal Chaos of Love“ vydané roku 1995 v Cambridge v nakladatelství Polity Press.
Facebook
Twitter