Akademie věd ČR › O AV ČR › Základní informace › Dokumenty › Výroční zpráva › Archiv výročních zpráv AV ČR s anotacemi › Výroční zpráva AV ČR za rok 1998
2. Charakteristika vědecké činnosti a hlavní výsledky badatelského a cíleného výzkumu
Základní přehled výsledků badatelského a cíleného výzkumu je uspořádán podle jednotlivých oborových sekcí. Shrnuje hlavní tematické zaměření badatelské činnosti v dané sekci, do něhož se promítá koncepce jednotlivých ústavů. Pro ilustraci jsou vždy uvedeny anotace některých badatelských výsledků: ukončených týmových vědeckých prací, jednotlivých objevů či významných publikací (u vědeckých prací jsou samozřejmě uváděni i spoluautoři z mimoakademických institucí). Uvedený širší seznam anotací je ovšem jen malou částí toho, co se v ústavech Akademie v tomto období vykonalo.
- Sekce matematiky, fyziky a informatiky
- Sekce aplikované fyziky
- Sekce věd o Zemi
- Sekce chemických věd
- Sekce biologických a lékařských věd
- Sekce biologicko-ekologických věd
- Sekce sociálně-ekonomických věd
- Sekce historických věd
- Sekce humanitních a filologických věd
1. SEKCE MATEMATIKY, FYZIKY A INFORMATIKY
V sekci je sdruženo šest pracovišť, jež se v uvedených vědních oborech věnují vedle čistě badatelských studií i možnosti aplikovat dosažené poznatky při řešení praktických úkolů.
V sekci je sdruženo šest pracovišť, jež se v uvedených vědních oborech věnují vedle čistě badatelských studií i možnosti aplikovat dosažené poznatky při řešení praktických úkolů.
Ve fyzice kondenzovaných látek byla prostudována směs feroelektrických a antiferoelektrických kapalných krystalů, jejíž optickou propustnost lze v tenkých vrstvách (~ 3 µm) měnit libovolně malým elektrickým polem. Otvírá se tím možnost konstruovat nový typ rychlých displejů a plochých televizních obrazovek. Byla vyvinuta nová technologie nanášení tenkých vrstev nitridu uhlíku (CNxHy), které snižují tření natolik, že není třeba mazadel a současně zaručují dokonalou antikorozní ochranu. Metodou pozitronové anihilace, optickými metodami a rentgenovou difrakcí byl prostudován polymer PEEK [Poly (aryl ether ether koton)], tepelně a radiačně vysoce stabilní materiál. Tím byl získán komplexní soubor dat o perspektivním materiálu pro vývoj mikroelektronických a optických elementů.
Náročný výzkum v oblasti fyziky elementárních částic se uskutečňuje v úzké mezinárodní spolupráci. Byl navržen a v Hamburku na urychlovači s obvodovou délkou 6,3 km proveden experiment, při kterém byly sledovány srážky pozitronů s protony. Výsledky nasvědčují tomu, že foton, nejmenší “částečka” elektromagnetického záření dosud považovaná za bodovou částici bez vnitřní struktury, má svou vnitřní “kvarkovou” strukturu, která závisí na jeho energii. V jaderné fyzice byly v rámci mezinárodní spolupráce prozkoumány vlastnosti “exotických” jader bohatých na neutrony ležících v blízkosti hranice jaderné stability. Z experimentálního studia kyslíku vyplývá, že v jádrech na hranici stability dochází k roztržení vazby mezi protony a neutrony.
V oblasti astrofyziky byl podrobně - dosud vůbec nejlépe - fotometricky prostudován binární blízkozemní asteroid (1991 VH). Pravděpodobnou příčinou jeho vzniku je slapové působení Země. V rámci mezinárodní spolupráce byly v infračervené spektrální oblasti proměřeny centrální části několika desítek spirálních a čočkovitých galaxií s cílem identifikovat tzv. “rotaci izofot”. Ta je spojována s vícehvězdnými systémy vloženými do sebe i s mechanizmy vyvolávajícími aktivity v galaktických jádrech.
V matematice byla vedle základních ryze matematických teoretických problémů vyřešena i řada úloh spojených s technickou praxí: speciální případy vedení tepla a tepelné aspekty tření, metalografie disperzně zpevněných materiálů, charakterizace velikosti zrna v polykrystalech.
V oblasti informatiky byla dokončena monografie o logice nepřesných výroků (fuzzy logic), jejímž cílem je ukázat, že postupy této logiky mohou být přirozeně chápány a vyšetřovány jako logická dedukce. Dále byla pro řešení složitých úloh předvídání a řízení navržena metodika, respektující nejistotu a složitost jako skutečnosti přítomné v každé rozhodovací činnosti. Informatika účinně aplikuje výsledky svých teoretických studií na konkrétní úlohy. Byl vypracován model procesu poznávání a nástin algoritmického vysvětlení rozvoje a fungování mysli a byl vyvinut genetický algoritmus učení neuronových sítí. Speciální metody informatiky byly aplikovány v medicíně (modelování tlaku v cévním systému), ekologii (předpověď překročení imisních limitů přízemního ozónu), chemii, leteckém průmyslu, geodynamice a tektonice.
2. SEKCE APLIKOVANÉ FYZIKY
V sekci je sdruženo osm pracovišť, jejichž metodický přístup ke zkoumaným jevům a objektům, vycházející ze základních fyzikálních zákonů, se výrazněji váže na úsilí o praktické využití dosažených výsledků.
V materiálovém výzkumu byl prostudován vztah mezi strukturou monokrystalických superslitin - materiálu pro vysoce namáhané vysokotlakové části plynových turbín - a jejich deformací způsobenou mechanickým zatěžováním při vysokých teplotách. Byla vypracována nová metoda creepových zkoušek, umožňující na základě krátkodobých měření předpovídat životnost žárupevných ocelí v dlouhodobém provozu. Dále byly prokázány a vysvětleny morfologické změny interních fázových rozhraní Ti-V-N slitin, k nimž dochází krátkodobým žíháním při teplotách 1000 oC. Pro materiály vytvářené plazmovým nástřikem byla vypracována teorie postihující jejich elastické vlastnosti a zbytková pnutí. Navržena a experimentálně prostudována byla řada metod ovlivňování pórovitosti “stříkané” keramiky.
V oblasti fyziky plazmatu se prokázalo, že v korónovém výboji hořícím v znečištěné vodě jsou generovány aktivní látky a radikály, které mohou v následných chemických reakcích odstraňovat z vody organické příměsi, popřípadě i mikroorganizmy. Při studiu kapilárního výboje na nově vybudovaném experimentálním zařízení byla ověřena spolehlivost počítačového modelu, při určitých parametrech výboje byl pozorován záblesk měkkého rentgenového záření. Ve fyzice horkého plazmatu byl podrobně prostudován mechanizmus anomální difúze iontů v okrajovém plazmatu tokamaku, byl analyzován vliv zpětného proudu na generaci toroidálního elektrického proudu a vliv okrajové polarizace na makroskopické parametry plazmatu tokamaku včetně doby jeho udržení.
V hydrodynamice byl stanoven vliv peptizačních přísad na tekutost vysoce koncentrovaných jílovitých suspenzí, což umožní významné energetické úspory při jejich potrubní přepravě. Osmiletá spolupráce s univerzitou v Nancy (Francie), při níž byl prostudován vliv mechanických sil na agregační vlastnosti červených krvinek, koagulace krve, úloha krevních destiček a uvolňování trombů, byla završena společnou monografií. Dokumentační studie povodňové situace z roku 1997 v povodí Tiché a Divoké Orlice vyhodnotila stopu kulminace v digitální mapě ČR.
Elektronově litografická metoda přípravy submikrometrových difrakčních holografických struktur a difrakčních optických elementů byla vyvinuta v rámci vývoje speciálních experimentálních metod. Dále byl vyvinut originální způsob manipulace s nanoobjekty (velikosti řádu ~10-9 m) ve třech dimenzích s využitím laserového záření. Vyvinuto a zkonstruováno bylo zařízení umožňující pozorovat měkké tkáně v environmentálním rastrovacím elektronovém mikroskopu, přičemž vzorek je chlazen pomocí Peltierova jevu a současně zvlhčován vodní parou.
V radio- a optoelektronice byla prostudována tenkovrstvá struktura “kov - semiizolační polovodič - kov”, vhodná pro detekci nukleárních částic a rentgenového záření. Byly realizovány optické senzory založené na excitaci povrchových plazmonů a použity ve spolupráci s dalšími pracovišti Akademie pro refraktometrii, specifickou detekci vybraných látek a studium biomolekulárních interakcí v reálném čase.
V oblasti mechaniky byl navržen výklad dvoucestné tvarové paměti, specifické vlastnosti “inteligentních materiálů” používaných v průmyslu i v lékařství; při “procesu trénování” vznikají mikronapjatosti orientované ve směru trénování. Nové metody výpočtu mezního stavu únavy tenkostěnných systémů vystavených opakovanému zatížení umožňují navrhovat ocelové mostní konstrukce s dostatečnou životností při maximálních úsporách materiálu. Byl navržen způsob aplikace kulového tlumiče kmitů pro věže televizních vysílačů.
V elektrotechnickém výzkumu byl vypracován matematický model vhodný pro studium nestandardních elektrických točivých strojů (reluktanční motory, motory s permanentními magnety apod.). Jiný navržený model umožňuje studovat parazitní vysokofrekvenční proudy v induktivních motorech. Byly určeny transportní parametry n-GaAs v režimu nízkoteplotního průrazu včetně změn během formování proudových filamentů. V termomechanice se podařilo dovést do praktického použití optické metody měření rychlosti nukleace vodních kapek z páry a difrakční metodu měření rychlosti jejich růstu, tedy procesy ovlivňující životnost a účinnost parních turbín. Studium přechodu mezní vrstvy do turbulence a jeho teoretické zvládnutí umožňuje zpřesnit výpočet proudění při návrhu proudových strojů, zejména v lopatkových mřížích.
3. SEKCE VĚD O ZEMI
V této sekci je sdruženo pět pracovišť, která studují zemské těleso a jeho okolí, se zvýšeným zájmem o území České republiky.
V rámci geofyzikálního výzkumu byly odvozeny přibližné vzorce pro popis šíření seismických vln v nehomogenním anizotropním prostředí, použitelné i v oblastech, kde se dvě vlny nešíří nezávisle a kde standardní teorie selhávají. Pro jaderné elektrárny Temelín a Dukovany byly stanoveny pravděpodobnosti seismického ohrožení. Akustickými metodami byly proměřeny reologické vlastnosti karbonských pískovců při dlouhodobém zatěžování a následně stanoveny příznaky signalizující dosažení meze pevnosti. Gravimetrická měření v území sesuvů půdy ukázala, že touto metodou lze vymezit těleso, u něhož lze očekávat odloučení a sesuv, a definovat i dynamiku těchto procesů. Byly zpřesněny poznatky o napěťovém stavu horského masivu v okolí některých tektonických poruch v oblasti dolu ve Stonavě. Za pomoci nových metod řešení náročných prostorových úloh pružnosti a plasticity byly posouzeny napěťové stavy a možnosti horských otřesů při plánovaném sestupu z hloubky 1000 do hloubky 1200 metrů při těžbě uranu ložiska Rudná.
Na základě morfologické analýzy a charakteru geologického podloží byl vysvětlen geomorfologický vývoj reliéfu Národního parku Podyjí a širšího okolí v jihovýchodním okraji Českého masivu. Rozbor sprašových sedimentů z Dolních Věstonic ukázal, že tzv. “severoatlantická oscilace”, přinášející západní a střední Evropě mírné oceánské počasí a podnebí, byla hlavním klimatickým mechanizmem i v poslední době ledové.
Pro podmínky zesíleného skleníkového efektu byly zkonstruovány scénáře změny klimatu včetně důsledků pro vodní režim a vybrané zemědělské plodiny. Analýza extrémních srážkových epizod z července 1997 ukázala, že byly důsledkem kombinace vlivu více meteorologických parametrů. Byla vypracována metodika předpovědi intenzivní námrazy v severozápadních Čechách.
Zásadní přínos představují nové globální empirické modely elektronové teploty a hustoty pro oblast vnější ionosféry v rozsahu výšek 500 až 3000 km. Po 20-měsíční přestávce se podařilo obnovit činnost družice MAGION 5 a získat tak unikátní data o vnitřní magnetosféře.
Magnetometrií půdních a říčních sedimentů byly zmapovány lokality kontaminované pevným průmyslovým spadem a identifikovány oblasti se silnými zdroji ekologického znečištění. V rámci mezinárodního projektu byla zpracována komplexní studie “Nová prosperita pro rurální regiony” se zaměřením na období transformace v ČR a ve Slovinsku.
4. SEKCE CHEMICKÝCH VĚD
Sekce sdružuje šest pracovišť zabývajících se chemickou strukturou, vlastnostmi, přeměnou a separací látek a syntézou a charakterizací nových anorganických i organických sloučenin.
Ve fyzikální chemii významně pokročily vývoj teorie rozptylu elektronů na molekulách, teoretická interpretace srážkových experimentů iontů s molekulami, kvantová dynamika fotochemických reakcí a výpočty struktury a dynamiky DNA. Bylo dále rozvinuto experimentální studium srážek dikationtů s atomy a molekulami, zejména přenos náboje a mechanizmus chemické reakce. Byly připraveny a strukturně popsány nové organometalické komplexy titanu a železa významné pro polymerace. Komplexní spektroskopická studie kobaltových molekulových sít a jejich aktivity v reakcích likvidace kysličníků dusíku ukázala rozhodující roli geometrie a složení matric určujících jejich interakce s kobaltovými ionty. Elektrochemické studium rozhraní dvou nemísitelných fází prokázalo vztah mezi kapilárními vlnami vznikajícími kolektivním pohybem molekul obou fází a elektrickým odporem rozhraní.
V anorganické chemii se výzkum soustředil na syntézu nových sloučenin a materiálů a jejich charakterizaci a na mechanizmus anorganických procesů. Byly připraveny nové heteroborany, magnetické nanokompozitní a tenkovrstvé materiály, skla pro optoelektroniku, vrstevnaté komplexy na bázi vanadyl fosfátu, extrakční činidla schopná selektivně extrahovat trojmocné kationty kovů či skla obsahující sulfidy a oxid teluričitý pro přípravu opticky aktivních vláken.
V organické chemii a biochemii pokračoval výzkum v oborech organické, bioorganické, medicinální a fyzikálně organické chemie, s výstupy do lékařství, ekologie a zemědělství. Pozornost byla zaměřená zvláště na chemii a biochemii peptidů, bílkovin, nukleotidů, nukleových kyselin, sacharidů, přírodních látek a rostlinných explantátů. Podařilo se např. prokázat, že retrovirová proteáza Mason-Pfizerova viru existuje ve více formách, přičemž jednotlivé formy vznikají autokatalytickým vyštěpováním z jediného prekurzoru za rozdílných podmínek pH a iontové síly; podobný jev nebyl dosud u retrovirů popsán. Byla objevena nová skupina analogů muramylových glykopeptidů s vysokou imunostimulační aktivitou, která by mohla sloužit jako perspektivní adjuvans pro očkovací látky.
V analytické chemii se výzkum zaměřil zejména na separační a spektrální metody. Významné výsledky byly dosaženy v separaci, charakterizaci a mikropreparaci biopolymerů a částic, v teorii a metodologii elektromigračních metod, v superkritické fluidní extrakci a chromatografii a v analytické chemii životního prostředí. V oblasti stopové prvkové analýzy byla ověřena metoda stanovení ultrastopových koncentrací Cd, Cr, Ni a Pb v prašných aerosolech komunálního prostředí pomocí AAS po mineralizaci vzorků směsí kyselin.
V makromolekulární chemii byl výzkum směrován na studium molekulárních, makromolekulárních a nadmolekulárních systémů, na vývoj polymerních systémů pro separaci látek, na přípravu polymerů a polymerních materiálů se specifickými funkcemi a nových materiálů pro technické použití, s výstupy zejména do medicíny, farmakologie a elektroniky. Byly např. připraveny biodegradovatelné nosiče biologicky aktivních látek, polymerní cíleně směrovatelná kancerostatika, nové blokové kopolymery polybutadien-polykaprolakton, byla objasněna struktura růstového centra v aniontové polymeraci methakrylátů a struktura dvou komplexů HIV-1 proteázy s inhibitory.
V chemickém inženýrství byla pozornost zaměřena na základní výzkum v tomto oboru, v bioinženýrství, katalýze a reakčním inženýrství, zvláště pak na výzkum procesů šetrných k životnímu prostředí a procesů pro zlepšování a obnovu životního prostředí. Hlavní směry výzkumu zahrnovaly moderní separační metody, fázové rovnováhy a stavové chování tekutých systémů, chemické reaktory, katalýzu a sorpci, chemizmus destruktivních reakcí toxických organických látek a dekontaminaci a bioremediaci odpadních vod, znečištěných plynů a půd.
5. SEKCE BIOLOGICKÝCH A LÉKAŘSKÝCH VĚD
Sekce sdružuje deset pracovišť zabývajících se strukturou a funkcí živých organizmů, a to od molekulární a buněčné úrovně až po úroveň celého organizmu.
V biofyzice se výzkum soustředil na studium struktury DNA, studium struktury, funkce a evoluce genomů, studium interakcí DNA s fyzikálními a chemickými faktory, aplikace proteinového inženýrství při studiu struktury a funkce proteinů a na mechanizmy kontroly proliferace buněčných populací. Byly mj. popsány dva nové strukturní přechody DNA závislé na její nadšroubovicové hustotě, vymezeny podmínky ohybu DNA vlivem nehistonového proteinu HMG1 a byl zjištěn nový typ párování řetězců DNA, připomínající tzv. leucinový zip zajišťující dimerizaci proteinů.
V molekulární genetice byl výzkum zaměřen na retroviry a nádorovou tématiku včetně genové léčby nádorů, na imunologii se zvláštním zřetelem na genetickou a funkční analýzu genů, které kontrolují imunitní reakce, na strukturu a funkci povrchových molekul leukocytů, na analýzu genomů, genů a řízení jejich exprese, na cytoskelet buňky a na fertilizaci, zejména na úlohu povrchových molekul spermií při rozpoznávání vajíčka a interakce s ním. Byl mj. zjištěn molekulární mechanizmus supresivního účinku ultrafialového záření na imunitní systém a mechanizmus aktivace žírných buněk, které jsou významné v alergických reakcích.
V mikrobiologii se výzkum zabýval fyziologií, buněčnou a molekulární biologií a genetikou bakterií, hub a mikroskopických řas a návaznými tématy imunologickými. Byly studovány mechanizmy podílející se na přenosu a na modifikaci DNA, regulační mechanizmy v řízení diferenciace, produkce antibiotik, imunosupresiv a průmyslově využívaných enzymů, degradační aktivity mikroorganizmů, fotosyntetický systém a vývojové aspekty imunity. Podařilo se např. z několika desítek ligninolytických hub vybrat kmen s výraznou schopností degradovat polychlorované bifenyly, definovat strukturu klíčovou pro funkci adenylát-cyklázového toxinu původce černého kašle, Bordetella pertussis, či podáváním extraktů obsahujících složky anaerobních bakterií snížit výskyt a intenzitu střevního zánětu u myší.
V experimentální botanice pokračoval základní i cílený výzkum v genetice, fyziologii, patofyziologii a biotechnologiích rostlin soustředěný převážně na charakteristiku rostlinných genomů a individuálních genů a jejich exprese ve vztahu k vývoji pylu, indukované mutagenezi a embryogenezi, na strukturu a funkci signálních systémů při řízení vývoje rostlin a jejich stresových reakcí, na buněčnou a molekulární biologii jako základ rostlinných biotechnologií a na průzkum a molekulární diagnostiku virových a fytoplazmových patogenů v planých a kulturních plodinách. Byly např. objasněny nové skutečnosti o reorganizaci rostlinného mikrotubulárního cytoskeletu v průběhu buněčného cyklu či byly zjištěny úplné genetické informace o viru žilkové mozaiky jahodníku.
V entomologii se výzkum soustředil na neurohumorální řízení biorytmů a vývojových cyklů, mechanizmy postembryonální morfogeneze, úlohu hmyzu ve struktuře a funkci ekosystému a jeho využití pro posouzení kvality či pro ovlivnění tohoto ekosystému a na biologický boj s hmyzími škůdci. Byla mj. určena struktura adipokinetického hormonu ploštice, který řídí metabolické pochody hmyzu za letu a byla zjištěna ta část struktury fibrinu hedvábí zavíječe voskového, která hedvábí propůjčuje pevnost, i ta část, která mu umožňuje pružnost.
Ve fyziologii byly dále rozvíjeny teoretické základy lékařských a veterinárních věd, s možnými výstupy do praxe. Základní výzkum přispíval k vyjasnění patogeneze a zdokonalení diagnostiky a terapie chorob nervové soustavy, kardiovaskulárních chorob, metabolických chorob a vrozených onemocnění dětského věku a dále k objasnění fyziologie reprodukce, výživy a laktace u zvířat. Byly získány nové poznatky o molekulovém mechanizmu přenosu povelů z nervů na sval, o vývoji biologických hodin po narození a působení hormonu melatoninu na tyto hodiny, o mechanizmech orientace zvířat v prostoru, o genetickém podkladu hypertenze, o možnostech a mechanizmech zvýšení odolnosti srdečního svalu k nedostatku kyslíku, o úloze bílé tukové tkáně v regulaci stálé tělesné hmotnosti během nadměrného příjmu potravy a četné jiné.
V experimentální medicíně pokračoval výzkum v oblasti biologie a patologie buňky, neurověd, vývojové a genetické toxikologie a teratologie. Byly např. popsány změny v mozku potkana během stárnutí, které mohou ovlivnit tvorbu paměťových stop. Farmakologický výzkum byl dále soustředěn na neurofarmakologii, molekulární imunofarmakologii a obecnou farmakologii. Podařilo se mj. rozšířit znalosti o mechanizmu působení imunofarmaka na bázi adamantylamid dipeptidu, zejména o jeho účinky na kmenové buňky krvetvorby.
6. SEKCE BIOLOGICKO-EKOLOGICKÝCH VĚD
Sekce se v roce 1998 rozrostla o Ústav biologie obratlovců, který vznikl odštěpením části Ústavu ekologie krajiny. Sdružuje nyní šest pracovišť zkoumajících živé organizmy, vztahy mezi nimi a společenství různých druhů.
V systémové botanice pokračoval výzkum taxonomie a rozšíření vyšších i nižších rostlin, vegetace ČR, Evropy i dalších území, který vyústil např. v Mapu potenciální přirozené vegetace ČR (Neuhä uslová Z. a kol., Academia, Praha, 1998), ve fytografickou syntézu České republiky navazující na paralelní osmisvazkovou Květenu ČR (Slavík, B., Phytographical Syntheses of the Czech Republic, Vol. 3, Academia 1998) či ve světové taxonomické monografie o pampeliškách a o rdestech. Intensivně se dále rozvíjel výzkum srovnávací a populační ekologie rostlin, biologie invazních a naopak ohrožených druhů a ekofyziologie řas a vodních rostlin. Pokračovala i rozsáhlá sbírková činnost.
V biologii obratlovců se výzkum soustředil na studium obratlovců na všech úrovních jejich organizace, populační dynamiku, změny ve složení společenstev v přirozeném a člověkem ovlivněném prostředí i na cizopasníky obratlovců a přenašeče a rezervoáry nákaz člověka. Mj. byl na Břeclavsku po povodních identifikován u komárů virus West Nile skupiny japonské encefalitidy a na základě dlouhodobého studia přírodních populací bylo navrženo nové vysvětlení pro přemnožování drobných polních hlodavců, ke kterému dochází ve 3-4letých intervalech.
V ekologii krajiny byla badatelská činnost zaměřena na studium strukturálních a funkčních vlastností krajinných složek na všech úrovních biologických systémů, od buňky přes organizmy, populace, společenstva až po ekosystémy. Mj. bylo zjištěno, že snížení fotosyntetické aktivity smrku v důsledku dlouhodobého působení zvýšené koncentrace CO2 ve vzduchu probíhá odlišným mechanizmem na jaře a odlišným na podzim, tj. závisí na vegetační sezóně.
V půdní biologii byly rozvíjeny obory půdní zoologie, mikrobiologie, chemie a mikromorfologie, se zaměřením na výzkum struktury a dynamiky půdních organizmů, procesů tvorby a transformace humusu a vzájemného vztahu mezi půdní mikroflórou a faunou a jejich interakcí s biotickými strukturami. Byly přineseny významné výsledky zejména o tvorbě oxidu dusičného v půdě a o vlivu letní povodně v roce 1997 na půdní faunu lužních lesů.
V hydrobiologii pokračoval výzkum údolních nádrží a horských jezer v ČR i v zahraničí. Pozornost byla též věnována ichtyologické problematice nádrží a genetické diverzitě planktonních bakteriálních společenstev. Ze zpracování časové řady dat z dlouhodobého monitorování Římovské a Slapské nádrže byl např. zjištěn dlouhodobý trend nárůstu množství chlorofylu ve Slapské nádrži s odpovídajícími hodnotami pro fosfor, a významný úbytek fosforu v Římovské nádrži, který se však neprojevil poklesem průměrných hodnot koncentrace chlorofylu.
V parazitologii se výzkum zaměřil na biologii parazitů zvířat a člověka, jejich vztah k hostiteli a na studium soužití parazita a hostitele na úrovni molekulové, buněčných a organových struktur i na úrovni organizmů a vnějšího prostředí, s výstupy do veterinárních a lékařských věd. Byly získány významné poznatky např. o imunosupresivním působení slin klíšťat, o životním cyklu hlístic napadajících sladkovodní ryby Mexika či o amébových infekcích žaber ryb.
7. SEKCE SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÝCH VĚD
Sekce sdružuje šest pracovišť z oblasti sociálně-ekonomických a právních věd, psychologie a knihovědy.
Hlavní osou vědecké činnosti v sociologii bylo zkoumání sociálních změn české společnosti, zejména těch, které souvisejí s její transformací po roce 1989 a sbližováním s euroatlantickým společenstvím. Sociální jevy byly analyzovány v širším kontextu změn ekonomických, politických, demografických a prostorových, u některých témat s uplatněním historického pohledu. Významnou úlohu má vytváření údajové základny pro dlouhodobou analýzu sociálního vývoje. Problematika byla sledována v těchto tematických okruzích: modernizace české společnosti a její aktéři, politický systém a sociální determinace politického chování obyvatel, včetně proměn lokální politiky a lokálního společenství a otázek decentralizace, sociální souvislosti ekonomické transformace a jejich význam pro sociální politiku, proměny sociální struktury a sociální stratifikace české společnosti, zejména formování střední třídy, změny společenského postavení žen, genderová problematika, sociální faktory demografické reprodukce obyvatelstva, regionální diferenciace sociálních problémů, utváření česko-německých vztahů v českém pohraničí a sociální problematika pohraničních regionů, vývoj českého sociálního myšlení.
V ekonomii zasahují výzkumné aktivity vedle teoretického a empirického výzkumu v oblasti mikro- a makroekonomie i do oblasti veřejných financí, ekonometrie, ekonomické integrace, ekonomie práce, průmyslové organizace, mezinárodního obchodu, mezinárodních financí, environmentální ekonomie, ekonomiky zdravotnictví, ekonomiky transformace, etiky podnikání. Zvýšená pozornost je věnována transformaci české ekonomiky, a to především problematice konvergence k zemím Evropské unie, modelu predikace chování bank, privatizaci a managementu reziduálního státního vlastnictví a vytvoření souboru odhadů jejich klíčových parametrů. Spolupráce Národohospodářského ústavu s CERGE UK je stále rozvíjena nejen v oblasti výzkumné, ale i pedagogické, zejména v oblasti doktorandského studia.
V psychologii se výzkum zabývá osobností jako rysovou kognitivní a motivační jednotkou, kvalitou života a rizikovými faktory, např. strukturou osobnosti, neuroticismem a úzkostí ve vztahu ke způsobům vyrovnávání se životními situacemi, ale i osobností hráče počítačových her, psychologií agrese, problematikou uspokojení z působení utrpení druhým, integrací Romů ve společnosti, psychologií náboženství, zejména ve vztahu k netradičním náboženským organizacím, jakož i osobností v kulturním a sociálním kontextu.
V právních vědách se výzkum soustřeďuje na sbližování právního řádu ČR s právními řády zemí EU, s vlastní legislativou EU a s rozhodovací činností jejích soudních orgánů. Ústav státu a práva si i nadále zachovává úlohu připomínkového místa k legislativním materiálům ústavních orgánů, orgánů státní správy, jakož i pro výběr a hodnocení soudních rozhodnutí určených k publikaci. Pracovníci ústavu se v hodnoceném roce výrazně zapojili do legislativní přípravy nejzávažnějších právních předpisů, zejména při rekodifikaci soukromého práva, při řešení základních otázek oblasti ústavního práva a otázek harmonizace a aproximace právního řádu ČR s právem EU. Ústav rovněž spolupracuje s některými ministerstvy v otázkách tvorby mezinárodně-právní smluvní základny ČR.
Masarykovské studie sledují výzkum života a díla T.G. Masaryka v českých, československých a evropských souvislostech, a to v oblasti badatelské i ediční. Masarykovské studie přinášejí prohloubenou znalost díla TGM a jeho úlohy při vzniku a posilování českých a československých demokratických tradic. K popularizaci sloužilo mj. vydání nových publikací, včetně reedice Prohlášení nezávislosti československého národa.
V oblasti knihovědy a informatiky pokračuje bádání o dějinách knihy, knihtisku a knihoven do konce 18. století a je doplňována retrospektivní bibliografie cizojazyčných bohemikálních tisků z let 1501 - 1800, např. popisy vydání spisů J. A. Komenského, hispanika, italika, rejstřík českých a zahraničních nakladatelů a knihkupců 16. - 18. století.
8. SEKCE HISTORICKÝCH VĚD
Sekce sdružuje sedm pracovišť, soustřeďujících se na prehistorii česko-moravského regionu, na historii tohoto území od jejích raných počátků do současnosti, jakož i na kulturní projevy výtvarné a hudební. Rozšiřuje své badatelské úkoly i o zapojení do širšího, především evropského kontextu.
V archeologii výzkum moravských nalezišť z období paleolitu přinesl především multidisciplinární řešení stratigrafie a přírodního prostředí jeskyně Pekárna. V rámci výzkumného programu “Antický Řím a jeho kulturní zásah” byl zkoumán objekt Hradisko u Mušova. Podle nových zjištění se rozsáhlý komplex římských stavebních objektů na Hradisku jeví nejen jako zařízení vojensko-strategické, nýbrž i jako struktura ekonomického a patrně i politicko-správního charakteru, sloužící k další římské expanzi. Pokročil výzkum na tématu Moravia Magna v rámci projektu Union Académique Internationale a připravuje se nové historické srovnání dvou nejvýznamnějších velkomoravských center v Mikulčicích a ve Starém Městě. Archeologický výzkum v Čechách se soustřeďuje na pravěkou a středověkou archeologii, prostorovou analýzu historické krajiny a na aplikaci přírodovědných metod. Kromě klasických metod zpracování velkých souborů pramenů se rozvíjí tzv. prostorová archeologie a související metodiky (letecká archeologie, geofyzikální průzkum). Důraz se klade i na památkovou ochranu archeologických pramenů, na intenzívní budování centrální archeologické databáze, záchranné terénní výzkumy a snahu zabezpečit archeologickou ochranu památek legislativní cestou.
Historický výzkum, opřený o moderní metodologické postupy, přispívá především k poznání českých dějin v evropském kontextu. Historický ústav zpřístupňuje výsledky bádání vydáváním příslušných pramenů od středověku po rok 1945, prací na životopisném slovníku českých zemí a systematickou bibliografií odborné produkce. Pokračují práce na mnohadílném Historickém atlasu měst ČR. Dále je výzkum soustředěn na projekty Dějiny Československa 1918-1945 a Dějiny střední, východní a jihovýchodní Evropy. Podle doporučení Akademického hodnotitelského grémia z roku 1996 byla rozvíjena činnost specializovaného pracoviště pro výzkum raného středověku. Prestižním oceněním českého historického bádání je přijetí Českého historického ústavu v Římě do Unione Internazionale degli Istituti di Archeologia, Storia e Storia dell´Arte, jakožto mezinárodního svazku obdobných institucí sídlících v Římě.
Badatelská činnost v rámci soudobých dějin vychází z dlouhodobé koncepce, zaměřené na základní výzkum československých a českých dějin od konce první republiky do současnosti v průsečíku světových událostí a trendů. Buduje se systematická dokumentace, specializovaná knihovna a organizuje se bibliografická práce pro období od roku 1918 do současnosti. Zvláštní péči věnují badatelé vydávání pramenných edic, nezbytného předpokladu pro rozvoj celého oboru. Významným počinem, založeným na mezinárodní spolupráci, bylo uspořádání mezinárodní vědecké konference “Československý únor 1948: předpoklady a důsledky doma a ve světě”.
V souvislosti s archivními obory se kromě samotné archivistiky a kodikologie rozvíjejí též dějiny vědy a vědeckých institucí. Postupně se vytváří počítačová databáze pro soupis a popis rukopisů uchovávaných v řadě mimoakademických institucí. Archiv AV ČR pokračuje v publikování soupisu rukopisných fondů v ČR a podílí se na řešení projektu Ruská a ukrajinská emigrace v meziválečném Československu. Významné je působení oddělení kodikologického výzkumu, nad nímž má metodický dohled Komise pro soupis a studium rukopisů, složená z významných vědců a odborníků.
Výzkum dějin umění se soustřeďuje na poznání tvůrčích hodnot kulturního dědictví našich zemí, které se v pluralitě metod současné vědy objevují v nových významech a souvislostech. Badatelský výzkum se zaměřuje na dlouhodobé úkoly zpracování topografie umělecko-historických památek Čech a Moravy, na dokončení souborných dějin českého výtvarného umění a na systematický průzkum českého výtvarného umění a architektury 13. - 18. století v evropském rámci. Pokračuje studium obecné teorie umění a estetiky a výzkum architektury a urbanismu.
V oboru hudební vědy pokračuje systematické bádání o dějinách české hudby. Těžiště spočívá ve třech projektech: Česká hudba 1948 - 1989, Česko-rakousko-německé hudební tradice a Ave musica. V roce 1998 prošel Ústav pro hudební vědu mimořádným hodnocením vědecké orientace, což vedlo k jeho soustředění na základní výzkum a k omezení odstředivých vedlejších aktivit.
9. SEKCE HUMANITNÍCH A FILOLOGICKÝCH VĚD
V roce 1998 bylo v sekci zařazeno osm pracovišť, od 1. ledna 1998 se stal její součástí Slovanský ústav AV ČR.
Filozofie je zaměřena na realizaci dlouhodobých badatelských programů, jejichž společným cílem je zpřístupňovat závažné filozofické texty, přispívat k řešení aktuálních problémů současné filozofie a jejich recepci v českém prostředí. Filozofický ústav rozvíjí i bohatou ediční a překladatelskou činnost. Řeší se úkoly ze dvou tematických okruhů. Prvním jsou problémy současné filozofie a filozofické aspekty příbuzných oborů. Druhým dějiny českého filozofického myšlení v evropském a světovém kontextu. Badatelská pozornost je věnována těm filozofickým směrům, které ve 20. století nejvýrazněji ovlivnily a stále ovlivňují české filozofické myšlení (fenomenologie, filozofie existence), dále problémům politické a morální filozofie, filozofickým aspektům logiky, teorii vědy, filozofickým otázkám přírodních věd a ekologické problematice. Pokud jde o dějiny českého filozofického myšlení, pokračuje vydávání děl J. A. Komenského, J. Patočky a dalších významných českých myslitelů staré a nové doby. Součástí této práce je zkoumání ideových zdrojů a širšího kontextu české filozofické literatury (zvláště jde o antickou filozofii a o velké filozofické systémy středověku, novověku i moderní doby).
Ve výzkumu českého jazyka se charakter vědecké činnosti v porovnání s minulým obdobím výrazně nezměnil. Provádí se vědecký výzkum národního jazyka, jeho podob spisovných i nespisovných (obecně-českých i nářečních), a to z hlediska synchronního i diachronního a rovněž vztahu češtiny k jazykům ostatním. Na základě obsáhlých materiálových korpusů vznikají slovníky současné češtiny, staré češtiny (do roku 1500), slovanské etymologie a práce dialektologické a onomastické. Pozornost se soustřeďuje i k sociolingvistice, lingvistice textu, řečové komunikaci a řečovému jednání. Pro práci s mluvenými texty se využívá speciálního audiovizuálního pracoviště. Zájem veřejnosti o mateřský jazyk je podnětem k rozsáhlé činnosti popularizační a jazykově poradenské.
V oboru literárněvědném pokračuje bádání o dějinách české literatury po roce 1945 a poetice literárního díla 20. století. Z rozsáhlých edičních projektů pokračuje vydávání Slovníku české literatury od roku 1945 a Lexikonu české literatury. Středisko literárněvědných informací rozšířilo databázový systém, nově byl založen fond elektronické knihovny. Tvoří se tak základ pro Českou elektronickou knihovnu, digitální materiálovou základnu pro výzkum české literatury.
Klasická studia jsou zaměřena na výzkum antické civilizace a klasické tradice a na kulturní dějiny českých zemí se zvláštním zřetelem ke kultuře latinské. Cílem výzkumu je sběr kulturněhistorických dat bohemikální provenience a jejich interpretace z hlediska těchto oborů: klasická studia, biblická studia, medievistika, latinská lexikografie, novolatinská studia, kulturní historie a uměnovědné discipliny. Dlouhodobě se pracuje především na dvou mezinárodních projektech: Clavis Monumentorum Litterarum Bohemiae je projekt zaměřený na soupis a digitalizaci originálních literárních pramenů, řešený v rámci Union Académique Internationale, Brusel. Dalším dlouhodobým projektem je Slovník středověké latiny v českých zemích - Latinitatis medii aevi lexicon Bohemorum.
Výzkum v oblasti etnografie a folkloristiky a v oborech s nimi spojovaných (etnologie, sociální a kulturní antropologie) přispívá k poznání kultury a způsobu života různých sociálních a etnických skupin na území ČR i mimo ni, zejména českých menšin v zahraničí. Svými aktivitami přesahuje do příbuzných oborů (mj. historie, sociologie, muzikologie). Terénní výzkum sleduje tradiční duchovní i hmotnou kulturu a její proměny, nově jsou rozvíjena urbánní studia. Pokračuje práce na dvou významných projektech: Národopisné encyklopedii a Národopisném atlasu Čech, Moravy a Slezska. Výsledkem systematického zpracovávání českých i německých sbírkových fondů jsou edice, katalogy a průvodce.
Orientální studia jsou zaměřena na dějiny, kulturu a jazyky zemí Asie a Afriky. V roce 1998 výzkum sledoval dějiny, literaturu a náboženství starověkého Předního východu, dějiny Osmanské říše ve vztahu k zemím střední a jihovýchodní Evropy, islám v kontextu moderních a soudobých dějin Blízkého a Středního východu, dějiny a kulturu subsaharské Afriky, dějiny Indie a její kulturu, dějiny Číny a její kulturu, orientální jazyky (kvantitativní lingvistika a lexikografie) s důrazem na turečtinu, hindštinu, čínštinu, filozoficko-náboženské systémy jižní a východní Asie, současné arabské a indické, klasické čínské, tibetské a mongolské písemnictví a teoretické základy tradiční čínské medicíny.
Slovanská studia jsou orientována na slovanskou lingvistiku se zvláštním důrazem na paleoslovenistiku a lexikografii současných slovanských jazyků, byzantologii se zvláštním zřetelem k byzantsko-slovanským vztahům, na výzkum činnosti ruské a ukrajinské emigrace v meziválečné ČSR, slavistickou literární vědu a historii ve středoevropském kontextu. Výzkum se opírá o rozsáhlou slavistickou bibliografii a dokumentaci, která je soustavně doplňována. Sedmdesáté výročí založení Slovanského ústavu poskytlo příležitost bilancovat slavistické studie na mezinárodní konferenci.
