Publications

I argue in this chapter that we do not need, in STS, to be concerned with losing theory (to descriptions and stories, fieldwork, practice or politics), rather recognizing different forms in which theory is and can be practiced. Along that line, we create a space to further decenter STS theory from masculinity, professional community and the (lab) natural science epistemic order.

The sociology of education on the Czech Republic has focused almost entirely on relative measures of inequality (based on odds ratio data) than to trends in educational mobility (based on mobility tables). Therefore, there is a significant gap in our knowledge of how the Czech education system has evolved in the long term. Although the periods before and after the onset of socialism appear to have had very specific mobility patterns, we know relatively little about their differences.

Motivace a postoje lidí zabývajících se konspiračními teoriemi. Analýza společenských faktorů, které mají dopad na šíření konspiračních teorií.

V předkládané publikaci autorský tým projektu Rekonstituování demokracie v Evropě nabízí pohled na proměny české veřejné sféry a české politiky v kontextu přípravy Smlouvy o Ústavě pro Evropu a ratifikace Lisabonské smlouvy a následných voleb do Evropského parlamentu (2009). Období přípravy a ratifikace Lisabonské smlouvy (2004-2009) je velmi podnětné, protože představovalo v České republice klíčový posun hlavního proudu českého politického diskurzu v otázkách Evropské unie.

Výzkum životního stylu obyvatel měst a venkova představuje klasické téma sociálněvědního výzkumu. Jako příklady můžeme uvést Töniessův koncept Gesellschaft – Gemeinschaft, Simmelovu blazeovanost velkoměstského života či Durkheimovo rozdělení mechanické a organické solidarity. Dominantními migračními směry minulých století bylo masivní stěhování do měst, vystřídané v posledních letech stabilizací prostorových vzorců rozmístění obyvatelstva.

Počet žen, které pracují ve vědě, je nízký (25 %). ČR v tomto ohledu zaostává jak za průměrem EU, tak ve srovnání s novými členskými státy. Navíc od roku 2001 zůstává podíl vědců vůči vědkyním na stejné úrovni. V české vědě také panuje vysoká míra horizontální a vertikální segregace. Jak na tuto situaci reagují jednotlivci a instituce? Postavení žen ve vědě se pomalu stávají tématem, kterému státní, výzkumné a vědecké instituce začínají věnovat pozornost.

Publikace se zaměřuje na představení dostupných dat, a to v časových řadách od roku 2001. Data ukazují, že neplatí předpoklad růstu podílu vědkyň v situaci, kdy se trvale zvyšuje podíl žen mezi studujícími vysokých škol a vysokoškolsky vzdělanou populací. Z osob, které mají v ČR kvalifikaci pro výkon výzkumné profese, tvoří 50 % ženy, mezi výzkumníky jich je ale jen 25,1 % (v FTE).