Projekt si klade za cíl identifikovat hlavní zdroje a příčiny nerovností v přístupu k vyššímu vzdělání v ČR, o kterých je z předchozích analýz známo, že patří k největším v OECD. Předpokládáme, že tak jako v jiných zemích, k hlavním zdrojům těchto nerovností patří jak sociálně-ekonomický původ žáků tak struktura školského systému určující otevřenost a průchodnost vzdělávacích institucí. Na rozdíl od mnoha vyspělých zemí, kde jsou vzdělanostní nerovnosti již řadu let v centru pozornosti výzkumu i politiky, se u nás vlivy těchto dvou zdrojů s největší pravděpodobností navzájem posilují. V návaznosti na již založené longitudinální panely budou v rámci projektu sledovány dvě věkové skupiny: žáci končící v roce 2003 povinnou školní docházku (panel respondentů založený v rámci OECD projektu PISA 2003) a studenti prvních ročníků vysokých škol (VS 2003/4). Analýza dat z těchto výzkumů doplněná o komparativní analýzy dat ze zemí OECD odhalí zdroje nerovností a mechanismy jejich reprodukce. Projekt bude zakončen rozsáhlou monografií a konkrétními návrhy reformních kroků směřujících k řešení problému vzdělanostních nerovností, který má dalekosáhlé sociální konsekvence i neblahé ekonomické důsledky (ztráty na lidských zdrojích a konkurenceschopnosti).
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 20, zobrazeno 1 - 10)
Text je odpovědí na diskusní příspěvek Rudolfa Pomazala s knihou České vysoké školství na křižovatce (Sociologický ústav 2005). Ukazuje, že R. Pomazal má na problematiku řešení a zvyšování konkurenceschopnosti vysokoškolského vzdělání v ČR stejný (nebo alespoň velmi podobný) názor, stejně jako na to, jakým směrem by se mělo české vysoké školství ubírat. Replika ukazuje, že jde z jeho strany převážně o doplnění a nazření tvrzení autorů knihy z jiného úhlu, nikoli o jejich popření.
V této kapitole jsem se snažila co nejúplněji shrnout dosavadní zjištění o charakteru a rozsahu vzdělanostních nerovností v socialistické České republice v období mezi lety 1916 až 1995. Pokusila jsem se rovněž tato dosavadní zjištění ověřit a aktualizovat novou mobilitní analýzou. Kladla jsem si dvě klíčové otázky: jak se od sebe předsocialistický a socialistický mobilitní režim liší? Stává se český vzdělávací systém a nepřímo celá česká společnost čím dále otevřenější či uzavřenější?
Článek představil mezinárodní konferenci sekce RC28 ISA "Sociální nerovnosti a mobilita v procesu sociální transformace", která byla spolupořádana Sociologickým ústavem AV ČR, v.v a Fakultou sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně, 24-27 května 2007.
Stať se zabývá změnami v determinaci vzdělanostních aspirací v období 1989 – 2003. Zaměřuje se zejména na vliv sociálně-ekonomického původu, schopností, pohlaví a vnímaného významu vzdělání pro životní úspěch. Analýza je založena na datech z výzkumů 15-letých žáků (Rodina 1989, PISA-L-2003).
The chapter addresses a hypothesis according to which inequality in access to higher education did not decrease during socialism, while it has grown during the post-communist transformation. The analysis revealed that the only significant change that occurred during socialism was a decrease of inequality between men and women. It also confirmed a significant growth in the effect of class background on the odds of making the transition between secondary and tertiary education after 1989.
Aspirace a očekávání žáků představují jeden z nejvýznamnějších faktorů působících na dosažení vysokoškolského vzdělání. Vzdělanostní očekávání jsou také ovlivněna sociálním statusem rodiny, instituciálním uspořadáním vzdělávacích systémů a jinými faktory.
Stať se zabývá vývojem vzdělanostních aspirací adolescentů v průběhu společenské transformace v České republice. Na datech s výzkumů provedených v roce 1989 a 2003 ověřuje hypotézu, podle které sociální původ rodiny měl silný přímý vliv na vzdělanostní aspirace v roce 1989, zatímco v roce 2003 tento efekt byl převážně nepřímý. Celkový vliv sociálního původu na aspirace však zůstal velmi silný.
Publikace navazuje na (Ne)rovné šance ve vzdělávání (Academia 2006). Autoři aktualizují empirické poznatky o vývoji nerovností v povinném vzdělávání, o problematice víceletých gymnázií, o nerovnostech na vstupu do terciárního vzdělávání, o dopadu struktury systému středního školství na formováni aspirací. Doplňují rovněž další důležitá témata v kapitolách o dalším vzdělávání, o vzdělávání romských žáků a o předčasných odchodech ze vzdělávání.
Hlavním cílem kapitoly je ukázat do jaké míry a proč se liší šance vstupu na vysokou školu u studentů s různým sociálním původem, za předpokladu jejich stejných studijních předpokladů. Pro analýzu využíváme rozlišení primárních a sekundárních faktorů sociálního původu v utváření vzdělanostních nerovností. Z výsledků provedených analýz (za pomoci logistické regrese) vyplývá, že na přechod jedince na vysokou školu mají primární i sekundární faktory zhruba stejný vliv.
Editorial ukazuje šíři zastoupených témat v monočísle Sociowebu věnovanému sociologii vzdělání. Naznačuje, jak různorodá může práce na tomto tématu být i v rámci jednoho (nevelkého) výzkumného týmu a zároveň uvádí, co oddělení Sociologie vzdělání a stratifikace v poslední době produkuje.
Facebook
Twitter