Hlavním cílem projektu je studovat rozdíly ve fungování regionů, které v tomto projektu chápeme jako jejich schopnost reagovat na sociální, ekonomické a politické změny, které zasahují českou společnost v období post-komunistické transformace, prohlubující se evropské integrace a vzrůstajícího vlivu globalizace, a analyzovat příčiny existujících rozdílů. Soustředíme se na tři hlavní typy potenciálních vysvětlujících faktorů: politickou kulturu, sociálně-ekonomické a institucionální faktory. V prvním kroku zmapujeme ekonomické, sociální a politicko-kulturní rozdíly mezi regiony České republiky. Poté identifikujeme hlavní aktéry na regionální úrovni, a prostřednictvím sociologického šetření analyzujeme jejich sociální, politické a ekonomické zázemí, hodnotové orientace a preference, pokud jde o hlavní směry rozvoje jejich regionu a fungování regionálních institucí. Provedeme srovnávací analýzu fungování regionálních institucí, a také sekundární analýzy dat z výzkumů veřejného mínění shromážděných v Sociologickém datovém archivu se zaměřením identifikaci meziregionálních rozdílů v politické kultuře populace. Shromážděná data nám umožní analyzovat vzájemné vztahy mezi fungováním regionálních politických institucí, chováním a preferencemi regionálních politických elit na straně jedné a ekonomickým, sociálním a politicko-kulturním kontextem, v němž se tyto nové regionální instituce utvářejí na straně druhé.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 20, zobrazeno 1 - 10)
This article deals first with the relative affordability of owner-occupied housing in Prague compared to the situation in the Czech Republic in general. The relative position of Prague in this region is then assessed in a cross-national comparison and determined to be specific. The article’s main objective is to uncover the main demand factors behind the high prices and the low affordability of owner-occupied housing in Prague.
Na základě dat výzkumu Regionální elity 2004 se počítá míra důležitosti spolupráce. Vypovídá o schopnosti regionálních elit spolupracovat s různými aktéry ovlivňujícími rozhodování o regionálních záležitostech. Je použitelná pro srovnání s jinými skupinami elit. Dále jsou prezentovány názory regionálních elit na slučování obcí, které bývá považováno za řešení problému efektivity místní veřejné správy.
Kapitola zahrnuje analýzu sociodemografického chování elit politických, administrativních, ekonomických a kulturních v krajích ČR. Zaměřuje se zejména na jejich vztah k místu bydliště, zastoupení žen, věkovou strukturu, dosažené vzdělání, zaměstnání a ekonomické postavení.
Tato studie se zabývá analýzou charakteristik, názorů a postojů regionálních elit v České republice. Vychází z empirického šetření uskutečněného na podzim roku 2004 ještě před volbami do nových krajských zastupitelstev. Zahrnuje jak elity politické a administrativní, tak také elity ekonomické a kulturní. Zaměřuje se zejména na hodnocení funkčnosti a rozvojových možností krajů očima regionálních elit a dále na jejich ochotu ke spolupráci s dalšími aktéry.
Pro tuto kapitolu byly zmapovány politické dráhy krajských elit od roku 1988 do roku 2004 a následně setříděny na základě podobnosti do 7 různých typů drah . Politickou dráhou se rozumí pohyby mezi obecní, okresní, krajskou a celostátní úrovní státní správy a samosprávy. Absolventi jednotlivých typů drah byli následně srovnáváni podle některých sociodemografických ukazatelů a názorů na vybraná témata.
Stať analyzuje názory příslušníků regionálních elit v České republice na nové krajské zřízení, které vstoupilo v účinnost od r. 2001. Poznatky jsou čerpány z výzkumu Regionální elity 2004 provedeného na podzim r. 2004 Sociologickým ústavem AV ČR. Sledované názory se týkají důvodů, které vedly k reformě krajského systému, jeho úspěšnosti, přiměřenosti kompetencí krajských orgánů, překážek, kterým kraje musí čelit, a námětů na tozšíření či zúžení působností krajů.
Článek prezentuje výsledky empirického výzkumu zaměřeného na odhalení možných souvislostí mezi úrovní sociálního kapitálu, ekonomickou výkonností a výkonem vlády na úrovni krajů v České republice. Analýzy nepotvrzují hypotézu o pozitivních korelacích mezi sledovanými proměnnými. Ukazuje se ovšem, že významný pozitivní vliv na všechny sledované proměnné má úroveň lidského kapitálu, měřeného vzdělaností populace krajů.
Facebook
Twitter