Window Gallery UDU

Umění v neklidké době. Česká knižní malba před Gutenbergem (1380-1450)

Na konci 14. století byla Praha jedním z nejvýznamnějších evropských center knižní malby. Sesazení Václava IV. z trůnu římského krále v roce 1400 a vypuknutí husitských válek vedlo ke ztrátě jejího dřívějšího politického významu, uměleckou tvorbu však tyto události zcela neochromily. Výzdoba rukopisů zůstávala dlouho na vysoké úrovni a pražské dílny ovlivňovaly až do poloviny 15. století podobu iluminace v celé střední Evropě.

Český a římský král Václav IV. Lucemburský (1361–1419) patřil, vedle francouzských králů a burgundských či milánských vévodů, k nejvýznamnějším bibliofilům své doby. Z rozsáhlé knihovny se do dnešních dnů dochovalo jen nepatrné torzo. Všechny rukopisy jsou uloženy ve sbírkách mimo území Čech. Rakouská národní knihovna ve Vídni uchovává rukopisy Václavovy bible a Zlaté buly, jejichž faksimile vydalo rakouské nakladatelství Adeva.

Rozsahem textu i výzdoby je největším projektem králova bible, napsaná podle druhého nejstaršího úplného překladu Vulgáty do němčiny, vytvořeného v Praze kolem r. 1380 na objednávku mincmistra Martina Rotleva. Podle prologu byla kniha určena pro krále Václava a jeho královnu, s největší pravděpodobností Johanu Bavorskou († 1386), případně pro druhou ženu Žofii Bavorskou, s níž se Václav oženil roku 1389. Rukopis nebyl dokončen; práce se zastavily po 2428 stranách, Nový zákon zcela chybí. Z původně plánovaného, mimořádně bohatého obrazového doprovodu byly provedeny 654 miniatury, na kterých pracovalo devět iluminátorů, pro dalších 600 vyobrazení byla vynechána místa v textu a připsány pokyny pro malíře. Vedle starozákonních scén nalezneme v rukopise podobizny krále a královny, erby římské říše a českého království a záhadné motivy na okrajích stránek: do kruhu svázaný pruh látky, zv. točenice, doprovázený ledňáčkem, písmena e a W, lazebnici, divého muže a česky psanou devizu thoho bzde thoho, jejíž smysl se zatím nepodařilo uspokojivě vysvětlit. Točenice byla odznakem dvorského řádu českého krále, založeného Václavem IV. V heraldické podobě ji najdeme na řadě památek, např. na Staroměstské mostecké věži. Jednotlivé motivy měly více významových rovin (christologickou, astrologickou, alchymistickou), které se navzájem doplňovaly. Hlubší, utajený smysl byl určen pouze pro zasvěcené a jeho odkrývání bylo patrně „dvorskou intelektuální hrou“, podobnou luštění hádanky.

6 dekád ÚDU

V letošním roce slaví Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i. šedesát let své existence, a proto jsme se rozhodli toto jubileum připomenout speciální expozicí 6 dekád ÚDU. Výstava v pěti tematických sekcích, tedy v pěti výlohách představuje široké spektrum aktuální činnosti zaměstnankyň a zaměstnanců Ústavu, které kromě vlastních badatelských aktivit, pořádání odborných konferencí a kulturních projektů zahrnuje také rozsáhlý ediční program (nakladatelství Artefactum, časopis Umění/Art), správu uměleckých sbírek (Sbírka fotografií, Sbírka plánů, Sbírka grafiky) anebo práci fotografického oddělení.

Grafický design OKOLO (Matěj Činčera, Jan Kloss)

Josef Sudek - Černošské masky

Vystavené snímky Josefa Sudka jsou novotisky z negativů v majetku Ústavu dějin umění AV ČR, v. v. i.
Soubor vznikl v roce 1932. Zachycuje africké masky Danů a Ngereů z Pobřeží slonoviny a Libérie. Tyto dřevořezby vlastnil sochař Bedřich Stefan, jenž je koupil v roce 1924 v Paříži. O šest let později je půjčil na výstavu Poesie 1932. Fotografie objednal u Sudka Spolek výtvarných umělců Mánes, který přehlídku uspořádal.
Novotisky ze Sudkových negativů vytvořil fotograf Vlado Bohdan pro výstavu Palmy na Vltavě: Primitivismus, mimoevropské kultury a české výtvarné umění 1850–1950, která probíhá v současné době v Západočeské galerii v Plzni. Připravil ji Tomáš Winter, autor stejnojmenné publikace, vydané k výstavě nakladatelstvím Arbor vitae, Západočeskou galerií a Ústavem dějin umění AV ČR, v. v. i.

Naprej!
Česká sportovní architektura / Czech Sports Architecture 1567-2012

Pro historika architektury může být zajímavé zaměřit se na nějaký důležitý druh lidské činnosti, který potřebuje stavby, a sledovat, jak se s proměnami takové činnosti mění její architektura. Dopad proměn průmyslové výroby na architektonickou tvorbu dnes například studují historikové „industriálu“. Kniha Naprej! zkoumá, jak se v české architektuře od 16. do 21. století zrcadlí historie sportu. Sporty, které ve své době měly vysoký společenský status, anebo si získaly masovou oblibu, si pro sebe objednávaly stavby nejrůznějších typů: míčovny, jízdárny, střelnice, plovárny, tělocvičny sokolů a turnerů, turistické chaty a rozhledny, veslařské a golfové kluby, stadiony, kryté haly, fitnesscentra… Příběhy šedesáti takových staveb v knize Naprej! vyprávějí o tom, kudy se ve svých dějinách ubíral český sport a jak se jeho potřeby potkávaly s proměnami architektonických konceptů a stylů.

Rostislav Švácha (ed.), Martin Horáček, Marcela Horáčková, Jiří Křížek, Martina Mertová, Martin Strakoš, Markéta Svobodová, Robert Šrek (Prostor – architektura, interiér, design, o. p., Praha / Prague 2012)