Prof. MUDr. Pavel Mareš, DrSc. z Oddělení vývojové epileptologie Fyziologického ústavu AV ČR získal Čestnou oborovou medaili Jana Evangelisty Purkyně za zásluhy v biomedicínských vědách.

Nejen ticho, ale i světlo léčí. Vědci z Fyziologického ústavu Akademie věd přicházejí na kloub zákonitostem, které řídí tzv. biologické hodiny lidí. Ty jsou navázané na sluneční svit a jeho nedostatek se může projevit na zdraví. V reportáži hovoří Dr. Alena Sumová, Dr. Lucie Kubínová a prof. Helena Illnerová.

O chronobiologii a výzkumu časové organizace fyziologických dějů hovořila v reportáži Dr. Alena Sumová a Dr. Lucie Kubínová. O významu biologických hodin a o výzkumu časového systému organismu hovořila a na otázky diváků odpovídala prof. Helena Illnerová, fyzioložka a biochemička, bývalá předsedkyně Akademie věd, dlouholetá pracovnice Fyziologického ústavu AV ČR.

Letošní Den otevřených dveří ve Fyziologickém ústavu Akademie věd České republiky se blýskl několika novinkami, které vtáhly mladé návštěvníky do dění v laboratořích a postavily je zábavnou formou do rolí experimentátorů nebo naopak zkoumaných objektů.

Cenu ministra školství, mládeže a tělovýchovy za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací za rok 2013 převezme 21. 11. MUDr. Jan Kopecký, DrSc., z Fyziologického ústavu AV ČR. Badatel zde vede vynikající pracovní tým studující energetický metabolismus.

Autorka článku v New York Times G. Reynolds cituje práci autorů z Fyziologického ústavu AV ČR (Nováková M., Sládek M. a Sumová A.), která vyšla v prestižním časopise Chronobiology International a jako první prokazuje, že chronotyp ovlivňuje časové spínání genů v tkáních člověka vystaveného podmínkám každodenního života. Autorka na základě tohoto výsledku poukazuje na to, že naše preference k době, kdy chodíme spát a kdy vstáváme, nezávisí jen na našem životním stylu, ale je vepsána do časového programu spínání našich genů.

Přednáška prof. F. Vyskočila na tradiční téma, zda rozdíly ve stavbě a funkci typicky mužských mozků pomáhají nebo brání objektivnímu vidění světa a vzájemné komunikaci v partnerských vztazích. Přednáška byla proslovena u příležitosti výstavy "Fotografie vědců jak je neznáte" a v rámci doprovodného programu festivalu Femina Film.

Prof. F. Vyskočil hovořil v pořadu "Mozaika" (od 27. minuty) o výlevu hormonů a neuropřenašečů, který studovali letošní laureáti Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství. Jde o významné ocenění základního výzkumu, na němž se podílel také Fyziologický ústav AV ČR.

Mezinárodní neurovědní konference "FENS Featured Regional Meeting" probíhá ve dnech 11.-14. září 2013 v Kongresovém centru Praha. Součástí předkongresových aktivit je i satelitní sympozium "Neuroinflammation", které organizuje Fyziologický ústav AV ČR.

V rubrice "Zeptejte se vědců" přinesly Lidové noviny zkrácenou verzi článku z časopisu Vesmír 92, září 2013, str.513, kde prof. F. Vyskočil z Fyziologického ústavu AV ČR píše o fyziologii uvolňování lidského vajíčka a oplodnění.

Puberta lidem prodlužuje život. Prof. F. Vyskočil z Oddělení buněčné neurofyziologie Fyziologického ústavu AV ČR hovořil v pořadu Meteor o pubertě z pohledu vědy.

Fyziologický ústav Akademie věd pořádal mezinárodní setkání odborníků na tzv. početní neurovědy, kteří zkoumají, jak mozek zpracovává a přenáší informace. Nadměrný přísun kalorií má za následek nejen obezitu, ale může postihovat přímo pochody v našem mozku - a problém obezity tak ještě zhoršovat.

Výzkumná skupina Dr. Aleny Sumové z Oddělení neurohumorální regulace Fyziologického ústavu AV ČR se zabývala otázkou, jak souvisí chronotyp člověka s nastavením vnitřního časového systému u lidí s normálním cyklem běžného života.

O účinku kapsaicinu na nociceptory (nervové receptory pro vnímání bolesti) a o jeho možném využití při léčbě chronické bolesti hovoří Dr. Jiří Paleček z Oddělení funkční morfologie Fyziologického ústavu AV ČR.

V rubrice "Odpověď na každou otázku" časopisu Vesmír se prof. F. Vyskočil z Oddělení buněčné neurofyziologie Fyziologického ústavu AV ČR zabývá otázkou vyšších hladin C-reaktivního zánětlivého proteinu u obézních osob.

Prof. F. Vyskočil z Oddělení buněčné neurofyziologie Fyziologického ústavu AV ČR hovořil v pořadu Meteor o diabetu 3.typu, jak se někdy označuje stav mozku, který může vést k Alzheimerově chorobě v návaznosti na konzumaci nevhodných tuků a některých potravních konservantů.

Rozhovor s MUDr. Přemyslem Jiruškou, Ph.D. z Oddělení vývojové epileptologie Fyziologického ústavu AV ČR, který získal v roce 2012 medicínský grant od Nadačního fondu Karla Janečka na svůj výzkum epilepsie.

Nejlepší práce publikované v mezinárodních odborných časopisech v roce 2012 ocenil v několika kategoriích Fyziologický ústav Akademie věd ČR. Na přední pozici se umístila práce prof. Davida Sedmery (Oddělení kardiovaskulární morfogeneze) a jeho týmu, která pojednává o embryonálním vývoji srdeční dráždivosti u myši.

Dr. Štěpán Kubík z Oddělení neurofyziologie paměti Fyziologického ústavu AV ČR hovořil o výzkumu Karla Deisserotha, který s využitím světločivných pigmentů z mořských řas vytvořil nástroje, umožňující obarvit buňky v živém mozku, popřípadě je vybavit indikátory, které nám jsou schopny signalizovat aktivitu dané buňky, a dokonce tuto aktivitu přímo řídit.

Profesor F. Vyskočil z Fyziologického ústavu AV ČR se účastnil besedy o násilí, kterou připravil Český rozhlas a časopis Vesmír ve spolupráci s Akademií věd ČR. S dalšími hosty (etologem a politologem) rozebírali biologické a společenské rysy násilí jako způsobu řešení vnitrodruhových problémů.

Odpověď připravila Tereza Sadílková s Prof. Františkem Vyskočilem z Fyziologického ústavu AV ČR.

Článek pro mladé badatele (studenty středních škol) o radosti z vědy a hlubokého poznávání světa napsal Prof. František Vyskočil z Fyziologického ústavu AV ČR.

Rozhovor s prof. Helenou Illnerovou, předsedkyní Akademie věd ČR v letech 2001-2005, vědeckou pracovnicí Oddělení neurohumorální regulace Fyziologického ústavu AV ČR.

Dr. Hana Rauchová z Oddělení Experimentální hypertenze Fyziologického ústavu AV ČR hovoří o koenzymu Q10, jeho působení v organismu a možném použití jako případného doplňku léčby některých kardiovaskulárních chorob a jiných potíží.

Prof. F. Vyskočil z Fyziologického ústavu AV ČR vysvětluje, proč u mužů nacházíme ženské pohlavní znaky, jako jsou mléčné žlázy a bradavky.

Prof. F. Vyskočil z Oddělení buněčné neurofyziologie Fyziologického ústavu AV ČR hovořil v pořadu Meteor o opožděné svalové bolesti a únavě třetí den po náročné tělesné aktivitě, např. na horách.

Na spřáteleném webu Přírodovědecké fakulty v rubrice "Zeptejte se přírodovědců" můžete najít některé odpovědi prof. Vyskočila na fyziologické otázky:

Jak vnímají siamská dvojčata bolest společných a samostatných částí těla?
http://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu?action[faq]=detail&faqID=263
Za jak dlouho po napití se nápoj dostane od močového měchýře?
http://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu?action[faq]=detail&faqID=157
Jak vzniká srdeční puls a úloha iontů?
http://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu?action[faq]=detail&faqID=185
Proč je dehydratace spojená s bolestí hlavy?
http://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu?action[faq]=detail&faqID=49

Nejrůznější formy interakce buněk s umělými materiály pro tkáňové náhrady zkoumají vědci pod vedením Dr. Lucie Bačákové z Oddělení biomateriálů a tkáňového inženýrství Fyziologického ústavu Akademie věd.

Fyziologický ústav AV ČR zahájil 7. února 2013 během 89. fyziologických dnů provoz Laboratoře celotělové analýzy, jež je vybavena zařízením pro nepřímou kalorimetrii (měření energetických požadavků organismu) a duálním systémem pro počítačovou tomografii a pozitronovou emisní tomografii (?CT/PET ).

Fyziologický ústav Akademie věd představil nový přístroj, který umožní sledovat tkáně či růst nádorů v těle laboratorních myší a krys. "Vědci tak získají poznatky o řadě nemocí, například diabetu, metabolických poruchách či epilepsii," vysvětlil František Vyskočil z FGÚ. Přístroj za 11 milionů korun byl z velké části hrazen z EU, vyšetřovací metody jsou pro zvířata bezbolestné.

Pražský Fyziologický ústav AVČR jako první spustil unikátní výzkum civilizačních chorob na malých laboratorních zvířatech. Díky novému speciálnímu přístroji vědci podrobně zkoumají kostru a životní funkce myší a potkanů. Podrobná analýza jejich orgánů by mohla pomoci v boji proti civilizačním chorobám.

Systém µCT/PET kombinuje dvě zobrazovací metody. Z počítačové tomografie získají badatelé podrobné informace o anatomické stavbě organismu, takzvaná pozitronová emisní tomografie pak ukáže funkce jednotlivých tkání a orgánů.

Fyziologický ústav Akademie věd 7. února oficiálně představil ve své Laboratoři celotělové analýzy novou zobrazovací metodu, díky které se dají sledovat různé fyziologické pochody i chorobné procesy v buňkách a tkáních drobných laboratorních živočichů, především myší a potkanů.

Systém µCT/PET kombinuje dvě zobrazovací metody. Z počítačové tomografie získají badatelé podrobné informace o anatomické stavbě organismu, takzvaná pozitronová emisní tomografie pak ukáže funkce jednotlivých tkání a orgánů. Vedoucí projektu dr. Pavel Flachs z Fyziologického ústavu AV ČR představil tuto moderní zobrazovací metodu - přístroj bude využíván především pro studium změn v anatomické stavbě a metabolismu orgánů a tkání na experimentálních zvířecích modelech lidských onemocnění, jako jsou metabolické poruchy - diabetes, obezita, onemocnění nervového systému - epilepsie, Alzheimerova choroba a nemoci kardiovaskulárního aparátu - ischemická choroba srdeční, hypertenze.

Počítačový a pozitronový tomograf v jednom, určený pro laboratorní zvířata, by měl výrazně zkrátit zavádění nových léků do praxe. Moderní zobrazovací metodu představil Fyziologický ústav Akademie věd ČR v rámci Fyziologických dnů. Přístroj za 11 milionů korun byl z velké části hrazen z prostředků Evropské unie a pro experimentální faunu je bezbolestný.

Fyziologický ústav Akademie věd dnes představil nový přístroj, který umožní sledovat tkáně či růst nádorů v těle laboratorních myší a potkanů. Vědci tak získají poznatky o řadě nemocí, například diabetu, metabolických poruchách či epilepsii. Přístroj za 11 milionů korun byl z velké části hrazen z EU, vyšetřovací metody jsou pro zvířata bezbolestné.

Nový přístroj - duální systém pro počítačovou tomografii a pozitronovou emisní tomografii (?CT/PET) ve Fyziologickém ústavu - je určený pro malá laboratorní zvířata využívaná při výzkumu civilizačních chorob a měl by výrazně zkrátit cestu nových léků do praxe.

Když prolamujeme sepnuté ruce nebo zatáhneme za jednotlivé prsty, můžeme slyšet lupnutí, jako když promáčkneme bublinky v izolační polyetylenové fólii nebo když na podzim šlápneme na bílé praskavé bobulky okrasného keře pámelníku. Proč se tak ale děje? Odpovídal prof. RNDr. František Vyskočil, DrSc. z Prof. F. Vyskočil z Fyziologického ústavu AV ČR a PřF UK.

Prof. F. Vyskočil z Oddělení buněčné neurofyziologie Fyziologického ústavu AV ČR hovořil v pořadu Meteor o fyziologii kůže na hlavě a tvorbě lupů.

Fyziologický ústav Akademie věd ČR, v rámci 4. výzvy Operačního programu Praha - Konkurenceschopnost (OPPK), realizuje projekt "BIOMODELS - centrum pro produkci a funkční analýzu biomodelů civilizačních chorob". V rámci realizace projektu bylo zřízeno nové pracoviště Laboratoř celotělové analýzy, které je vybaveno zařízením pro nepřímou kalorimetrii a duálním systémem pro počítačovou tomografii a pozitronovou emisní tomografii (µCT/PET ).

5. - 7. února 2013 se v krčském areálu Akademie věd ČR 89. uskuteční Fyziologické dny v Praze. Tradiční odborné setkání badatelů i studentů fyziologie člověka a živočichů, spojené s několika desítkami přednášek, referátů a vystavených posterů, pořádá Fyziologický ústav AV ČR.

Vědci Fyziologického ústavu Akademie věd ČR budou moci lépe sledovat malá laboratorní zvířata využívaná při výzkumu civilizačních chorob. K dispozici mají nové pracoviště, které je vybaveno zařízením pro nepřímou kalorimetrii (měření tepla v organismu) a systémem pro počítačovou tomografii a pozitronovou emisní tomografii (µCT/PET).

Pod záštitou předsedy AV ČR prof. Jiřího Drahoše a pražského primátora doc. Bohuslava Svobody se ve dnech 5.-7. února 2013 uskuteční v krčském areálu Akademie věd ČR 89. Fyziologické dny v Praze. Tradiční odborné setkání badatelů i studentů fyziologie člověka a živočichů, spojené s několika desítkami přednášek, referátů a vystavených posterů, pořádá Fyziologický ústav AV ČR.

Hostem pořadu Sama doma byla Doc. MUDr. Lucie Bačáková, CSc. z Oddělení biomateriálů a tkáňového inženýrství z Fyziologického ústavu AV ČR. Hovořila o využití technických, biologických a lékařských věd pro konstrukci náhrad poškozených tkání k docílení jejich regenerace či reparace funkce.

Prof. F. Vyskočil z Oddělení buněčné neurofyziologie Fyziologického ústavu AV ČR hovořil v pořadu Meteor o složení vlasové pokrývky a o fyziologicky podložené hygieně vlasů a pokožky hlavy.

Česká vědkyně prof. Helena Illnerová se do světového výzkumu zapsala jako žena, která první objevila, jak čas a biologické hodiny ovlivňují život savců. Za svou práci sbírala jedno ocenění za druhým. To poslední pětasedmdesátileté fyzioložce a biochemičce udělila Akademie věd. Tento týden převzala medaili Gregora Johanna Mendela.

Prof. F. Vyskočil z Oddělení buněčné neurofyziologie Fyziologického ústavu AV ČR komentuje fluoridy ve fyziologii zubu a jeho rizika

Ocenění za zásluhy v biologických vědách a také u příležitosti svých nedávných 75. narozenin prof. Helena Illnerová převzala z rukou předsedy AV ČR Jiřího Drahoše. Prof. Illnerová se ve své vědecké činnosti zabývá časovým programem savců včetně člověka, to znamená řízením a molekulárními mechanismy denních rytmů a rytmů sezonních a jejich synchronizací s vnějším dnem.

Přední českou fyzioložku a biochemičku prof. Helenu Illnerovou vyznamenal u příležitosti jejího nedávného významného životního jubilea předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš čestnou oborovou medailí Gregora Johanna Mendela za zásluhy v biologických vědách. Dlouholetá pracovnice Fyziologického ústavu AV ĆR z Oddělení neurohumorálních regulací jako jedna z prvních rozluštila, jak čas a biologický rytmus ovlivňují život savců. V oboru chronobiologie je světově uznávanou autoritou.