Fyzikální ústav Akademie věd ČR

Milé překvapení připravili českým účastníkům organizátoři jihoitalské regionální konference o fyzice laserového plazmatu PPLA 2013 (Plasma Physics by Laser and Applications), která se konala 2. - 4. října v univerzitním městečku Lecce, nacházejícím se v podpatku italské boty. Ocenění nejlepších posterů a referátů, jejichž autory jsou většinou doktorandi a mladší pracovníci tamních vysokých škol (Università del Salento, Università degli Studi di Messina, Università degli Studi di Catania a další), nazvali na počest našeho nedávno zesnulého kolegy „Cena Leoše Lásky“. Chtěli tím připomenout úzké vazby, které Leoš Láska k těmto pracovištím měl, a jeho zásluhy o směřování tamějšího laserového výzkumu. Špičkovým pracovištěm regionu je nesporně urychlovačová laboratoř INFN Laboratori Nazionali del Sud v Catanii, kde podobně jako kdysi v CERN či jinde ve světě vyvstal problém efektivního zdroje těžkých iontů nejrůznějších prvků pro injektáž do urychlovačů. Konvenční zdroje ECR na principu magnetické nádoby, kde plazma je vytvářeno mikrovlnným ohřevem elektronovou cyklotronovou rezonancí v plynové náplni, nejsou úplně vhodné pro prvky s vysokým bodem tání. Alternativou jsou laserové iontové zdroje LIS, které jsou schopné ionizovat do vysokých nábojových čísel i obtížně tavitelné prvky s dostatečně vysokou proudovou hustotou ve vytvářeném iontovém svazku. Leoš byl schopen přenést zkušenosti z dlouhodobého vývoje laserového iontového zdroje v CERN, kterého se čeští pracovníci aktivně zúčastňovali, na jihoitalská pracoviště. Výsledkem byl hybridní zdroj ECLISSE (ECR ion source coupled to LIS), což je ECR zdroj injektovaný laserovým plazmatem, který byl v Catanii úspěšně odzkoušen; v současnosti je v provozu v Argonne National Laboratory v USA, přičemž jeho dlouhodobá spolehlivá činnost je vázána na moderní pikosekundový laser s diodovým čerpáním a vysokou opakovací frekvencí 400 Hz. V jednotlivých stádiích vývoje tohoto zařízení nalezla snadno uplatnění i menší pracoviště vybavená vlastními malými lasery. Velkou Leošovou zásluhou bylo, že dokázal zkoordinovat tento druh výzkumu na místních univerzitách s živou účastí studentů. Mnozí z nich již jako mladí a úspěšní vědečtí pracovníci se konference PPLA pravidelně zúčastňují. Zásluhy Leoše nejen o jejich vlastní výzkum, ale též i o otevření tohoto oboru pro doktorandské studium, jim nebylo třeba nijak podrobně vysvětlovat. Předávání ceny uvedl velmi pěkně prof. Torrisi z Messiny připomínkou jejich vzájemného přátelství i Leošových vynikajících vědeckých výsledků. Čest vlastního předávání ceny - stříbrné plakety a diplomu - připadla české delegaci. V italském prostředí na dobře navštívené konferenci vyzněla tato pocta našemu zesnulému kolegovi velmi dobře a pro české účastníky bylo zároveň velkým zadostiučiněním, že s myšlenkou na cenu Leoše Lásky přišli sami Italové.

RNDr. Leoš Láska, CSc.
* 11. 11. 1938 - † 21. 1. 2013

Po maturitě v roce 1955 začal dr. Leoš Láska pracovat jako odborný laborant v elektronickém oddělení FZÚ ČSAV a po dvou letech získal doporučení ke studiu na vysoké škole. Od roku 1957 studoval na MFF UK specializaci vysoká frekvence a vakuová fyzika, studium úspěšně ukončil v roce 1962. Po dvouleté vojenské prezenční službě nastoupil v roce 1964 do Fyzikálního ústavu ČSAV, kde působil téměř 50 let až do svého skonu v roce 2013. Leoš Láska nejprve pracoval v oddělení výbojů v plynech, později v oddělení laserových interakcí. V roce 1969 mu byla udělena vědecká hodnost CSc. rozhodnutím Vědeckého kolegia fyziky ČSAV. V první etapě své vědecké činnosti, od roku 1964 do roku 1983, se věnuje výzkumu ionizačních vln a nestabilit v kladném sloupci doutnavého výboje, numerickému modelování nízkoteplotního plazmatu v molekulárních plynech a též plazmochemii. Od roku 1983 do roku 1990 vedl dr. Láska pracovní skupinu, která projektovala a vybudovala výkonový zesilovač jódového fotodisociačního laseru PERUN. Od roku 1990 do roku 2002 pak Leoš Láska se svou skupinou vybavuje laserovou laboratoř PERUN iontovou diagnostikou a věnuje se výzkumu emise iontů z plazmatu generovaného tímto laserem. Od roku 1999 spolupracuje s INFN - Laboratori Nazionali del SUD, Catania, Itálie, v listopadu a prosinci 1999 je na pracovním pobytu v této instituci, cílem jeho návštěvy je pomoc při budování laboratoře laserového iontového zdroje. V roce 2000 zahájil tento výzkum v rámci Badatelského centra PALS. V květnu 2013 vychází jeho poslední práce, a to v časopise Applied Surface Science 272 (2013) 94– 98. Konečně, 4. 10. 2013 organizační výbor konference Plasma Physics by Laser and Applications 2013, Lecce, Itálie uděluje Cenu Leoše Lásky (stříbrnou plaketu) za nejlepší poster a přednášku mladého badatele. Jako autor či spoluautor dr. Láska publikoval 238 prací, které jsou citovány více jak 2400 krát s h-indexem 28 (WOS, říjen 2013).

Nositelka Ceny Leoše Lásky paní Dr. Mariapompea Cutroneo, Univerzita Messina, Itálie a členové organizačního výboru PPLA konference - zleva: prof. D. Giulietti, Univerzita Pisa, prof. V. Nassisi, Univerzita Salento, Lecce a prof. L. Torrisi, Univerzita Messina.

Stříbrná plaketa s Cenou Leoše Lásky