Mnoho evropských států, včetně České republiky, čelí vysoké míře neplatičství výživného na dítě. Spolu s vysokou mírou rozvodovosti, a v některých zemích spolu s nízkou vymahatelností práva, se neplatičství výživného stává závažným problémem, který má navíc významné genderové dopady. Ve snaze řešit tuto situaci, přijala téměř polovina členských zemí EU systémnáhradního, státem vypláceného, výživného na dítě. ČR mezi ně nepatří. Článek se zabývá tím, proč všechny tři pokusy o prosazení takovéhoto zákona v ČR skončily neúspěchem. Existuje zde nějaké jiné opatření, jež by plnilo roli náhradníhovýživného? Byly předložené návrhy nějakým způsobem nedostatečné? Nebo bránilo přijetí návrhů něco jiného? Autorky argumentují, že ačkoli návrhy mohou být kritizovány pro menší technické a koncepční nedostatky, parlamentní diskuse návrhůpoukazují na hlubší kořeny opozice. Byly identifikovány projevy tří hlavních postojů: ekonomického liberalismu, sociálního konzervatismu a genderových stereotypů.
Facebook
Twitter