8. Hospodaření s finančními prostředky

Po dramatickém propadu v roce 2002 došlo v roce 2003 k určitému zlepšení, když úroveň podpory výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu dosáhla 0,58 % hrubého domácího produktu a téměř se tak vrátila k úrovni roku 2001. V nominálních hodnotách to představovalo meziroční nárůst 11,4 %.

Prosté porovnání celkových výdajů a příjmů rozpočtů kapitoly AV ČR pro roky 2002 a 2003 ukazuje zdánlivě velmi příznivý nárůst salda ve výši 16,9 %. Protože však výdaje v roce 2003 zahrnovaly zvláštní položku výdajů na odstraňování povodňových škod a mandatorní nárůst osobních nákladů v důsledku plošného sedmiprocentního zvýšení tarifních platů, zůstal faktický meziroční nárůst přímých věcných výdajů na vědu ve výši 8 %. To je výrazně méně než nárůst celkových výdajů na výzkum a vývoj ze státního rozpočtu. Situace mohla být ještě mnohem horší nebýt toho, že členové Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu a Rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR podpořili naši naléhavou žádost o zvýšení výdajů kapitoly o 92 mil. Kč na pokrytí předepsaného zvýšení platů. Původní návrh státního rozpočtu tuto potřebu nereflektoval.

Vědeckou činnost a hospodaření 14 pracovišť ovlivnilo úsilí o odstranění následků škod způsobených povodněmi v srpnu 2002. Je velkým úspěchem, že převážná část škod byla v průběhu roku odstraněna a pracoviště se mohla plně vrátit ke své výzkumné činnosti.

AV ČR hospodařila v roce 2003 celkem s 5 422,3 mil. Kč, z nichž bylo 3 659,0 mil. Kč z vlastní rozpočtové kapitoly.

Institucionální prostředky poskytované na výzkumné záměry činily téměř 86,6 % z celkového objemu rozpočtových prostředků. Celkový objem účelových prostředků získaných ve veřejných soutěžích výzkumu a vývoje proti roku 2002 vzrostl o 7,5 %. Převážná část z nich pochází tradičně z Grantové agentury ČR: v roce 2003 to bylo celkem 411,8 mil. Kč převedených přímo příjemcům bez rozpočtového opatření podle zákona č. 130/2002 Sb., tj. více než 36 % všech účelových prostředků GA ČR. Od ostatních poskytovatelů bylo takto převedeno 410,1 mil. Kč.

Neinvestiční zdroje AV ČR v roce 2003 byly tvořeny z 64,7 % prostředky vlastní kapitoly státního rozpočtu, z 15,9 % převody z ostatních kapitol státního rozpočtu a z 19,4 % vlastními tržbami a mimorozpočtovými prostředky. Tyto poměry se v posledních letech výrazně nemění a odpovídají tomu, že ve vyspělých zemích je badatelský výzkum převážně financován veřejnými prostředky.

Investiční zdroje AV ČR v roce 2003 byly tvořeny z 89 % prostředky vlastní kapitoly státního rozpočtu a z 11 % převody z ostatních kapitol státního rozpočtu.

Společné výdaje určené zejména na zahraniční styky, počítačové sítě, členské příspěvky mezinárodním vědeckým organizacím a dotace 58 vědeckým společnostem sdruženým v Radě vědeckých společností byly hrazeny prostřednictvím rozpočtu Kanceláře AV ČR, kterým procházely i veškeré účelové prostředky určené mimoakademickým subjektům na řešení grantů Grantové agentury AV ČR a projektů v rámci programů výzkumu a vývoje AV ČR.

Struktura finančních zdrojů (v mil. Kč):

		Neinvestiční prostředky	Investiční prostředky
Schválený rozpočet kapitoly		3 207,5	443,6
Převod neinvestičních prostředků do investic		-109,3	109,3
Převod mimo kapitolu AV ČR		-0,2
Dotace z VPS		5,3	1,2
Dotace na odstraňování povodňových škod		0,6
Rozpočtové zdroje kapitoly AV ČR		3 103,9	554,1
z toho dotace	příspěvkovým organizacím	2 982,6	552,9
	Kanceláři AV	97,7	1,2
	vázané prostředky	23,6
Mimorozpočtové zdroje kapitoly AV ČR		1,0
Dotace z jiných rozpočtových kapitol		11,5	0,7
z toho	projekty MPO (CERN a SÚJV Dubna)	7,5	0,7
	projekty MK	2,8
	projekty MZV	0,3
	projekty MZe	0,3
	projekty MV	0,6
Dotace z jiných rozpočtových kapitol (dle zákona č. 130/2002 Sb.)		754,6	67,3
z toho	granty GA ČR	395,9	15,9
	projekty ostatních resortů	358,7	51,4
Vlastní zdroje PO		929,2
z toho	zakázky hlavní činnosti	89,4
	prodej publikací	143,7
	prodej zboží a služeb	100,4
	licence	239,0
	konferenční poplatky	17,6
	zahraniční granty a dary	199,0
	nájemné	40,4
	prostředky vlastních fondů	19,8
	ostatní	79,9
Zdroje celkem		4 800,2	622,1

Příspěvkové organizace AV ČR ze svých výnosů v celkové výši 4 677,6 mil. Kč použily na krytí vlastních nákladů částku 4 586,4 mil. Kč. Zlepšené hospodářské výsledky v celkové výši 91,2 mil. Kč budou vedle krytí případné ztráty z minulých let sloužit především k doplnění přístrojové techniky nezbytné pro vlastní vědeckou činnost.

Struktura nákladů příspěvkových organizací (v mil. Kč):

platy zaměstnanců a ost. platby za provedenou práci		37,65 %	1 727,0
z toho	platy zaměstnanců		1 663,3
	ostatní osobní výdaje		63,7
povinné pojistné placené zaměstnavatelem		12,67 %	581,1
z toho	pojistné na sociální zabezpečení		435,4
	pojistné na zdravotní pojištění		145,7
nákup materiálu		15,73 %	721,4
z toho	knihy, učební pomůcky		72,2
	drobný hmotný majetek		154,8
	spotřební materiál, ochranné pomůcky		312,9
	ostatní materiálové náklady		37,3
	práce výrobní povahy (tisk)		144,2
nákup energie, vody, paliv		3,15 %	144,6
z toho	elektrická energie		62,0
	voda, pára, plyn		67,5
	paliva, pohonné látky		15,1
nákup služeb		10,50 %	481,4
z toho	služby pošt, telekomunikací a radiokomunikací		47,3
	pojištění majetku		7,4
	nájemné		16,4
	nakupované výkony výpočetní techniky		25,1
	náklady na reprezentaci		13,9
	konferenční poplatky		24,9
	převod prostředků spolupříjemcům		49,7
	ostatní služby		296,7
opravy a udržování		6,45 %	295,9
z toho	opravy a údržba nemovitostí		245,4
	opravy a údržba movitostí		50,5
cestovné celkem		3,47 %	159,1
z toho	zahraniční cestovné		145,6
	domácí cestovné		13,5
odpisy dlouhodobého majetku		6,87 %	315,2
ostatní náklady celkem		3,51 %	160,7
z toho	převody do FKSP a ostatní sociální náklady		41,1
	daně a poplatky		71,5
	kurzové ztráty		14,4
	úrazové pojištění, pokuty, penále, manka, škody		33,7
Příspěvková pracoviště AV použila celkem		100,00 %	4 586,4

Zdroje investičních prostředků jsou tvořeny především institucionálními a účelovými dotacemi ze státního rozpočtu a rozpočtovými prostředky z odpisů. Údaje za celou AV ČR lze shrnout takto:

Investiční zdroje celkem (v mil. Kč)				959,5
z toho	odpisy		315,2
	převod ze zlepšeného hosp. výsledku		5,1
	příjemci; spolupříjemci (dle zák. č. 130/2002 Sb.)		67,3
	zahraniční granty a dary		17,1
	dotace ze SR	institucionální	541,4
		účelová	13,4
Tyto zdroje byly použity na financování
	staveb		287,3
	přístrojů a zařízení		584,8
	údržby a oprav		13,5
	ostatní		25,2
Celkem použito na pořízení dlouhodobého majetku				910,8
Fondy reprodukce majetku zvýšeny o				48,6
Do státního rozpočtu vráceno				0,1

Příznivou skutečností je, že celková velikost investičních zdrojů po výrazném poklesu v roce 2002 opět vzrostla a že tyto zdroje byly ve významné míře použity k pořízení přístrojů a zařízení.

Jmenujme některé nejnutnější rekonstrukce a investiční akce, které pokračovaly nebo byly zahájeny v roce 2003. Byla dokončena výstavba dvou objektů s cca 60 ubytovacími jednotkami pro mladé vědecké pracovníky v Praze 4 a v Praze 6. V Brně byla dokončena nástavba pavilonu pro Ústav ekologie krajiny a Botanický ústav a nástavba dvou podlaží na objektu Ústavu analytické chemie. V Ústavu přístrojové techniky AV ČR byla dokončena přestavba bývalé truhlárny na laboratoře elektronové mikroskopie, v Biofyzikálním ústavu probíhala přestavba skleníků na laboratoře a v Ústavu experimentální botaniky pokračovala úprava skleníků pro režim GMO. Byla zahájena projektová příprava pro rozsáhlou výstavbu Centra molekulární genetiky v Krči, která bude nejvýznamnější investiční akcí v příštích třech letech.

Odstraňování následků povodní z roku 2002

Po celý rok 2003 probíhaly intenzivní práce na odstranění rozsáhlých povodňových škod z roku 2002 s cílem co nejrychleji obnovit plný provoz vědeckých pracovišť, laboratoří a knihoven. Na 14 pracovištích se uskutečnilo několik desítek neinvestičních a investičních akcí zaměřených především na opravy a rekonstrukce budov, knihovních a archivních prostorů, opravy poškozených přístrojů a pořizování náhrad za zničené přístroje. Díky technické připravenosti a vysokému pracovnímu nasazení a obětavosti zaměstnanců postižených pracovišť AV ČR se podařilo účelně využít dotací ze státního rozpočtu a z Fondu solidarity Evropské unie i vlastních zdrojů. S výjimkou čtyř rozsáhlejších stavebních akcí (výstavba náhradních prostorů pro Archiv, výstavba knihovního depozitáře v Jenštejně, rekonstrukce knihovny Filozofického ústavu, rekonstrukce bývalé budovy Archivu), které budou dokončeny v roce 2004, prakticky všechny odstranitelné škody byly zlikvidovány. Pohotové zřízení sušicí a dezinfekční linky umožnilo ještě před koncem roku ukončit vysušení zmrazených promáčených knih a ušetřit tak značné výdaje za skladování v mrazírnách.

V průběhu roku 2003 bylo na odstraňování povodňových škod v AV ČR vynaloženo celkem 175 805 tis. Kč v následující struktuře (v tis. Kč):

Neinvestiční prostředky celkem		117 837
z toho	z rozpočtu Akademie věd	99 381
	z kapitoly Ministerstva kultury	621
	z vlastních zdrojů pracovišť AV ČR	17 835
Investiční dotace celkem		58 613
z toho	z rozpočtu Akademie věd	58 578
	z vlastních zdrojů pracovišť AV ČR	35

Z prostředků přidělených ze státního rozpočtu v celkové výši 158 621 tis. Kč zůstalo nečerpáno na investičních účtech u ČNB 41 tis. Kč.

Z Fondu solidarity Evropské unie bylo přijato celkem 36 695 tis. Kč. Z toho bylo na pracoviště převedeno 30 553 tis. Kč a 6 142 tis. Kč bude použito v roce 2004.

Od srpna 2002 do března 2003 probíhala veřejná sbírka na pomoc pracovníkům AV ČR postiženým povodněmi v roce 2002. Celkem bylo vybráno 1 034 938,61 Kč, tato částka byla rozdělena mezi 24 nejvíce postižených zaměstnanců. Ačkoli výše škody mnohonásobně převýšila vybranou částku, sbírka se stala výrazným projevem solidarity pracovníků AV ČR.

Rozbor zaměstnanosti a čerpání mzdových prostředků

Celkový počet zaměstnanců AV ČR vzrostl z 6 819 v roce 2002 na 6 886 v roce 2003; tento nárůst tvoří pracovníci výzkumu a vývoje s vysokoškolským vzděláním (z 3 706 na 3 791) při současném mírném poklesu ostatních kategorií zaměstnanců. Závazný rozpočtový ukazatel stanovil počet 6 405 tzv. kmenových zaměstnanců. Skutečný celkový počet zaměstnanců je vyšší z toho důvodu, že do závazného ukazatele nejsou zahrnuti zaměstnanci nakladatelství Academia a Vývojové optické dílny, kteří jsou odměňování podle zákona o mzdě, a pracovníci přijímaní na řešení grantů a projektů a placení pouze z účelových prostředků.

Průměrný hrubý měsíční výdělek v celé AV ČR (tj. 1/12 všech prostředků vyplacených v průběhu roku na platy a mzdy včetně osobních příplatků, odměn a dalších platů, a to ze všech zdrojů - institucionálních, účelových i mimorozpočtových) činil 20 426 Kč. Meziroční nárůst proti roku 2002 ve výši 9,7 % byl dán především zvýšením platových tarifů k 1. 1. 2003 v průměru o 8,2 %. Musíme konstatovat, že přes vysokou kvalifikaci zaměstnanců AV ČR byl jejich průměrný měsíční výdělek stále ještě o 655 Kč nižší než pražský průměr.

Počty a průměrné měsíční hrubé výdělky v jednotlivých kategoriích zaměstnanců těchto pracovišť jsou uvedeny v následující tabulce:

Kategorie	Průměrný přepočtený	Průměrný měsíční
	počet zaměstnanců	výdělek v Kč
vědecký pracovník s VŠ (s atestací)	2 237	28 534
odborný pracovník VaV s VŠ	1 551	18 265
odborný pracovník VaV s SŠ	1 168	15 302
technicko-hospodářský pracovník	845	20 720
dělník	754	12 096
provozní pracovník	232	10 563
Celkem AV ČR (bez AN a VOD)	6 787	20 496

Příspěvkové organizace odměňující podle zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě (nakladatelství Academia a Vývojová optická dílna) zaměstnávaly 99 zaměstnanců s průměrným měsíčním výdělkem 15 598 Kč.

Nárokové platy kmenových zaměstnanců hrazené z institucionálních prostředků představují 72,9 % všech mzdových nákladů a tak jako každoročně odčerpávají téměř celý limit prostředků na platy. Zdrojem pohyblivých složek platu jsou téměř výlučně účelové a mimorozpočtové prostředky. Účelové prostředky naší rozpočtové kapitoly (granty GA AV a projekty programů v působnosti AV ČR) se podílely na mzdových prostředcích 10,3 %, ostatní účelové rozpočtové zdroje (granty GA ČR, granty a projekty ostatních resortů apod.) dalšími 10 % a mimorozpočtové zdroje včetně jiné (hospodářské) činnosti 6,8 %. Dosažení žádoucí diferencovanosti v odměňování neumožní zřejmě ani zavedení systému 16 platových tříd, pokud tento systém nebude dostatečně saturován finančními prostředky.