6. Mezinárodní vědecká spolupráce

    Mezinárodní vědecká spolupráce umožňuje přístup vědeckých pracovníků k dosud nepublikovaným vědeckým poznatkům a metodám a AV ČR, jako vědecké instituci, přístup do evropských i světových vědeckých struktur. AV ČR pokračovala v uplynulém roce v aktivitách, vyplývajících z členství v řadě mezinárodních nevládních organizací (např.: UAI, ALLEA, IAP, ICSU, ESF aj.). Představitelé AV ČR se uplatnili rovněž ve vládních organizacích (EU, UNESCO), v některých působí jako vládní zmocněnci (CERN, SÚJV DUBNA, CC EURATOM) nebo jako odborní experti (NATO, EU, UNESCO).
    Jednou z priorit AV ČR je dosáhnout co nejúspěšnějšího zastoupení týmů a pracovišť v projektech 5. Rámcového programu (dále RP) a aktivně pomoci svými experty při přípravě profilu 6. RP EU a uskutečňování ideje komisaře EU pro výzkum a vývoj o Evropské výzkumné oblasti (dále ERA - European Research Area). Úspěšnost pracovišť a pracovníků AV ČR v soutěžích o získání podpory projektů v 5. RP byla nadprůměrná, i když jsou patrné rozdíly mezi obory. Dvě pracoviště AV ČR (ÚEM a ÚTAM) byla v rámci příslušného programu EU vybrána jako Centra excelence (celkem v ČR udělena 3). Badatelské centrum PALS (FZÚ a ÚFP) získalo statut Large Scale Facility a podporu v rámci aktivity Transnational Access to Research Infrastructures. Z 15 předložených návrhů projektů ze zemí EU a přidružených zemí jich bylo k realizaci vybráno mezinárodním panelem expertů deset. Řešení pěti z nich bylo zahájeno již v roce 2000. Aktivně se na něm podíleli i pracovníci Centra. Experimentální výsledky se zpracovávají a budou publikovány v letošním roce. Prozatím byly každou zahraniční uživatelskou skupinou rámcově formulovány v tzv. Project summary report. AV ČR sledovala otázky vědy a výzkumu v současné etapě přibližování ČR k Evropské unii i probíhající přípravy 6. Rámcového programu výzkumu a vývoje EU. Snahu zapojit se do přípravy 6. RP a ERA koordinuje AV ČR s obdobnými snahami akademií věd přidružených států EU tzv. Vyšegrádské čtyřky, a to v rámci tzv. "Fóra Akademií V4" - neformálních setkání představitelů Akademií věd Slovenské republiky, Maďarska, Polska a ČR. Na tomto fóru, které se v roce 2000 uskutečnilo dvakrát - v Bratislavě a v Budapešti - se též diskutovalo mj. o odlivu mladých vědců (tzv. brain drain) a jeho důsledcích pro budoucnost výzkumu a vývoje v zemích fóra.
    V rámci projektu Institute for Prospective Technological Studies (Joint Research Centre EU), zaměřeného na vědní politiku v procesu rozšiřování EU, se AV ČR aktivně účastnila setkání a dalších činností zaměřených na využívání zkušeností vyspělých zemí a jejich pomoc s implementací metodik typu Technology Foresight pro vytipování prioritních směrů aplikovaného výzkumu a vývoje nových technologií.
    V roce 2000 bylo do různých programů a projektů NATO v oblasti výzkumu a vývoje zapojeno 10 pracovišť AV ČR. AV ČR se ve spolupráci s MŠMT podstatně podílela na organizaci několikadenního zasedání nejvyššího orgánu NATO pro výzkum a vývoj (Scientific Committee NATO) v Praze ve dnech 14. - 16. června 2000, kterého se zúčastnilo 24 delegátů. Uspořádala rovněž v Praze počátkem října 2000 zasedání jednoho z odborných programů NATO (ERW - Collective Surface Diffusion Coefficients under Non-equilibrium Conditions), jehož se zúčastnilo 55 delegátů (pořadatelem akce byl ZHO KAV a FZÚ AV ČR).
    Velmi aktivní byl v roce 2000 Český komitét pro program UNESCO "Člověk a biosféra" - MAB. Podílel se např. na organizaci konference "Třeboňsko 2000", která se v Třeboni konala pod záštitou UNESCO a ministra životního prostředí.
    Spolupráce pracovišť AV ČR s CERN pokračovala na sedmi experimentech, rozsáhlé teoretické problematice a na vývoji sedmi špičkových technologií. Všechny urychlovače a detektory částic, které činí z CERN světovou laboratoř, dosáhly rekordních hodnot. Vynikající byl i vývoj nových technologií a nových způsobů zpracovávání obrovského množství experimentálních dat, které bude možno využít i mimo oblast fyziky částic, např. v medicíně. Rok 2000 byl úspěšný i pro spolupráci pracovišť AV ČR s českým průmyslem a pro jeho získávání zakázek z CERN.
    Nadále pokračovaly pracovní kontakty řady akademických ústavů s laboratořemi v SÚJV v DUBNĚ (ÚJF, ÚMCH, BFÚ, ÚPT, FZÚ), a to v experimentální a lékařské fyzice, ve fyzice iontů a chemii transuranů, v radiobiologii a lékařské fyzice, při výzkumu polymerů. Spolupráce při využití metod neutronové fyziky v geofyzice se přenesla z GFÚ do Ústavu struktury a mechaniky hornin AV ČR. Jedním z velkých úspěchů SÚJV v poslední době je objev zatím nejtěžších prvků (transuranů) s atomovými čísly 114 a 116. K úspěšnosti spolupráce ČR s SÚJV nadále významně přispívá finanční podpora (cílové financování) vybraných, dlouhodobých společných projektů. Pracoviště AV ČR se podílela na 16 z 20 projektů přibližně 60 pracovníky. Kromě toho byla vyhlášena soutěž "Projekty ČR v SÚJV Dubna 2000", kde se pracoviště AV ČR podílejí na 10 projektech z 16 přijatých.
    AV ČR jako v minulých letech byla administrátorem dohody uzavřené mezi MŠMT ČR a NSF USA (National Science Foundation). V roce 2000 se uskutečnilo 30 společných projektů (z toho 17 podala pracoviště AV ČR), k nim komise pro spolupráci ČR s NSF schválila 11 nových návrhů (z toho 6 z pracovišť AV ČR) a 12 nových návrhů (z toho 8 z pracovišť AV ČR) je připraveno pro rok 2001.
    Od vstupu do ESF (European Science Foundation) v závěru roku 1998 se AV ČR spolu s GA ČR podařilo podstatně rozšířit aktivity v této prestižní nadaci. Vědci se podílejí na řešení více než 20 programů ESF v několika tematických sítích a zorganizovali v Praze setkání dvou řídících výborů odborných komisí ESF. AV ČR spolu s GA ČR byly pověřeny organizací zasedání Řídící rady ESF v roce 2001 v Praze.
    AV ČR z titulu členství v ALLEA (All European Academies) zorganizovala koncem března 2000 v Praze valné shromáždění této organizace. Jeho význam podtrhuje skutečnost, že bylo zařazeno do projektu "Praha - město kultury 2000" (92 účastníků z 33 evropských zemí). Valné shromáždění zaujalo jednoznačná stanoviska ke klíčovým problémům evropské vědy, jako jsou např. ochrana duševního vlastnictví ve vztahu k USA a Japonsku či problémy etiky ve vědě. Navrhlo vypracovat závazná pravidla o zpřístupnění informace o genomu člověka, vyjádřená v "Human Genome Letter" pro časopis NATURE, která podepsali představitelé 34 evropských akademií věd. Zástupci AV ČR jsou členy pracovních skupin ALLEA, zabývajícími se "Úlohou evropských akademií jako poradních vládních orgánů" a "Úlohou evropských akademií při vytváření 6. Rámcového programu EU ".
    Na konferenci v Tokiu v květnu 2000, kterého se zúčastnili i delegáti AV ČR, byla vytvořena pevnější struktura celosvětové meziakademické organizace IAP (InterAcademy Panel on International Issues) a ustaven sekretariát v Terstu. AV ČR se stala členem této organizace. Program činnosti IAP, vedle základního cíle rozvíjet meziakademickou spolupráci, obsahuje prozatím tři projekty: "Budování akademií" (s důrazem na africké země), "Výchova k vědě na školách" a "Věda a media". Jako "přidružená" organizace vznikl InterAcademy Medical Panel (IAMP), sdružující akademie nebo jejich části, zaměřené na lékařské vědy, který bude s IAP spolupracovat ve zvláštních programech, týkajících se zdraví. AV ČR se stala rovněž členem této organizace.
    AV ČR na základě členství v mezinárodní nevládní organizaci ICSU (International Council of Scientific Unions) zastřešuje a podporuje činnost Českých národních vědeckých komitétů, kterých v současné době pracuje 35. Průběžně je obměňováno personální složení komitétů.
V minulém roce obnovila AV ČR členství ČR v IIASA (International Institute for Applied Systems Analysis) a zapojila se do práce IIASA prostřednictvím svých zástupců v exekutivě, v programovém výboru v komisi pro změnu "Charty IIASA". Hlavním úsilím českých zástupců v IIASA bude vytvořit českou organizaci pro spolupráci s IIASA a příslušné sítě.
    Dnes již tradiční a nezastupitelné jsou mezinárodní vědecké kontakty, které kromě přímých vztahů pracovišť AV ČR zprostředkovává zahraniční odbor AV ČR formou mezinárodních dohod o vědecké spolupráci s 60 akademiemi věd a dalšími vědeckými institucemi ve 42 zemích celého světa. Smluvních výměnných kvót využilo v roce 2000 k uskutečnění zahraničních cest v rámci společných projektů, k účasti na mezinárodních vědeckých setkáních a pro navázání osobních vědeckých kontaktů 455 vědeckých pracovníků ze všech pracovišť AV ČR na celkovou dobu 5 917 dnů, což představuje oproti roku 1999 nárůst počtu vyslaných osob o 23 % - do uvedených čísel nejsou zahrnuta vyslání v rámci společných projektů s NSF USA, DFG a DAAD SRN, která mají odlišné podmínky pro výběr kandidátů, mimo konkurzní řízení AV ČR. Na pracovištích AV ČR bylo recipročně přijato 413 zahraničních vědeckých pracovníků na celkovou dobu 4 853 dnů. Přehled uvádí tabulka:

    Dvoustranné meziakademické dohody jsou průběžně aktualizovány (v roce 2000 to bylo 9 dohod), jsou vyhledáváni noví perspektivní partneři, aby bylo možné nabídnout vědeckým ústavům AV ČR co nejširší spektrum vědeckých kontaktů (nově byla uzavřena dohoda např. s Belgickou královskou AV, jedná se o obnově společných kontaktů s Kanadou, JAR, navázání kontaktů se Saudskou Arábií, Albánií atd.).
    Na utváření vědecké spolupráce AV ČR se zahraničím se výrazně podílejí vědecké ústavy Akademie. Pracoviště AV ČR, jakožto samostatně fungující jednotky, realizují přímé kontakty se zahraničím především účastí na mezinárodních vědeckých setkáních, jejich organizováním v ČR, členstvím v orgánech mezinárodních vědeckých organizací, přednáškami na zahraničních univerzitách, členstvím v redakčních radách mezinárodních vědeckých časopisů a v neposlední řadě přímou vědeckou spoluprací jednotlivců i kolektivů s partnery v zahraničí, především formou společných grantů, vědeckých programů EU a na základě přímých meziústavních dohod. Výčet těchto aktivit je uveden v příloze č. 4.
    Významné pro mezinárodní spolupráci jsou mezinárodní vědecká setkání, kongresy, konference a workshopy. V roce 2000 se takových akcí uskutečnilo u nás 222.
    Předseda AV ČR a členové Akademické rady přijali v roce 2000 řadu významných zahraničních hostů a delegací. K nejvýznamnějším patřil Prof. Alejo Vidal Quadras Roca, místopředseda Evropského parlamentu, který mimo jiné proslovil přednášku "Vytváření evropské občanské společnosti" na XVI. zasedání Akademického sněmu AV ČR v dubnu 2000. Tradičně dobré jsou vztahy AV ČR s představiteli diplomatického sboru v ČR.