Český vzdělávací systém patří k nejvíce selektivním systémům a sociální nerovnosti v přístupu k vyššímu vzdělání patří k největším ve vyspělých zemích (OECD). Nedávno provedené analýzy ukázaly, že vývoj po roce 1989 nevedl v tomto směru k výrazné změně k lepšímu, spíše naopak. Mezinárodní srovnávací výzkumy ukazují, že kořeny vzdělanostních nerovností jsou v České republice vrostlé hluboko do struktury vzdělávacího systému i do sociální struktury české společnosti. Hlavním cílem projektu je identifikovat zdroje reprodukce vzdělanostních a ekonomických nerovností v České republice a vysvětlit princip jejich fungování. K dosažení těchto cílů se navrhuje založit panel pro dlouhodobý longitudinální výzkumný projekt sledující životní dráhu zhruba 10.000 žáků ve věku 15 – 16 let. Pro založení tohoto panelu jsou neobyčejně příznivé podmínky, neboť v roce 2003 bude v České republice v rámci mezinárodního projektu PISA uskutečněn výzkum schopností a dovedností cca 10.000 žáků ve věku 15 – 16 let. V rámci projektu budou provedena dodatečná šetření rodičů i samotných žáků. Kromě monografie „Kořeny vzdělanostních nerovností a životního úspěchu v České republice“ bude na konci projektu k dispozici datový soubor připravený pro další sledování této generace v letech 2006 – 2009. Výsledky projektu budou využity jak v akademické a veřejné diskusi na téma vzdělanostních a ekonomických nerovností, tak při přípravě ucelené a konzistentní reformy vzdělávacího systému, včetně jeho financování.
Mezinárodní srovnávací výzkumy vzdělávacích systémů a nerovností v přístupu ke vzdělání ukazují, že kořeny vzdělanostních nerovností jsou v České republice vrostlé hluboko do struktury vzdělávacího systému i do sociální struktury české společnosti. Projekt vycházel z hypotézy, podle které struktura vzdělávacího systému (existence "slepých uliček", příliš časná volba typu vzdělávací dráhy) a relativní uzavřenost vyšších stupňů školského systému (zejména terciárního vzdělávání) posiluje význam sociálního původu již ve formování vzdělanostních aspirací, v rozhodování o typu "vzdělávací kariéry", ve vnímání žáka ze strany učitelů a vrstevníků, v motivacích žáků pokoušet se o přechod k vyšším stupňům vzdělání a dokonce i v uplatnitelnosti vzdělání a jeho ekonomickém zhodnocení na trhu práce. Hlavním cílem tohoto projektu bylo tedy identifikovat příčiny reprodukce vzdělanostních a ekonomických nerovností v České republice a vysvětlit princip jejich fungování. K dosažení těchto cílů byl založen panel pro dlouhodobý longitudinální výzkumný projekt, sledující životní dráhu žáků. Pro založení tohoto panelu byly v roce 2003 neobyčejně příznivé podmínky, neboť v tomto roce byl v ČR v rámci mezinárodního projektu PISA (Programme for International Student Assessment) organizovaném OECD uskutečněn výzkum schopností a dovedností cca 10 tisíc žáků ve věku 15 až 16 let. V rámci projektu byla rovněž provedena dodatečná šetření rodičů i samotných žáků. Výsledky projektu byly plánovány jakožto využitelné nejen v akademické a veřejné diskusi na téma vzdělanostních a ekonomických nerovností, ale i při přípravě ucelené a konzistentní reformy vzdělávacího systému, včetně jeho financování.
V roce 2003 tedy zahájilo oddělení Sociologie vzdělání a stratifikace Sociologického ústavu AV ČR ve spolupráci s dalšími institucemi v České republice současně s výzkumem PISA, zaměřeným na mezinárodní srovnání znalostí patnáctiletých žáků v oblasti matematické, přírodovědné a čtenářské gramotnosti, také projekt PISA-L (PISA-Longitudinal). Výzkum PISA-L je koncipován jako longitudinální a skupinu respondentů tvořili v roce 2003 nejen patnáctiletí žáci ze základních a středních škol, ale také jejich rodiče. Dotazník pro rodiče byl zaměřen na ekonomické, sociální a kulturní stránky sociálního původu žáka (profese, příjmy, životní úroveň, kulturní aktivity, sociální kontakty, atd.), na mobilitní dráhu rodičů, na jejich hodnotové orientace a jejich představy o budoucnosti dítěte. Dotazník žáka zrcadlovým způsobem zjišťoval hodnotové orientace a životní plány tak, aby bylo možné zjistit míru mezigeneračního transferu hodnot a vzorců životního úspěchu. Data získaná v rámci PISA-L je možno podrobit komparaci s vybranými zeměmi, které realizují podobný projekt (např. Dánsko, Kanada).
Dotazníky k výzkumu PISA-L a PISA jsou k dispozici na webových stránkách oddělení Sociologie vzdělání a stratifikace Sociologického ústavu AV ČR (www.stratif.cz). Kromě toho jsou vybrané problémy řešené s využitím sebraných dat obsaženy v monografii "(Ne)rovné šance na vzdělání", která vychází v nakladatelsví Academia na počátku roku 2006. Longitudinální projekt PISA-L zatím samozřejmě zachytil počátek vzdělávací dráhy (tj. nanejvýš přechod mezi základní a střední školou), což determinovalo pole otázek, na které můžeme již dnes ve zmíněné knize odpovědět. V současné době je k dispozici rovněž soubor dat připravený pro další sledování vybrané generace v letech 2006 až 2009.
Project publications (total 21, displaying 1 - 10)
The book addresses the issue of inequality and inequity in access to education, with a particular emphasis on the role of educational policies. It does so by providing an overview of the main theoretical approaches to the issue and an inventory of existing indicators on which the research, political debates and policies have been centred, and by proposing an internationally comparable system of quantitative indicators.
In this chapter I try to recapitulate up to now findings about character and extent of educational inequalities in the socialist Czech Republic in the period from 1916 to 1995. I also try to verify and update these findings through a new mobility analysis. I ask two key questions: In what ways are these mobility systems (pre-socialist and socialist) different? Was the Czech education system and indirectly the Czech society as a whole becoming more or less open?
The chapter presents the main results of the survey of university students in their first year of study. It focuses primarily on social composition of students, their aspirations and further plans, factors leading to the decision to study certain branch and specialization, students´ opinions about quality of education, costs of study as well as their attitudes to various models of financing higher education.
The authors provide first results of their analysis of data from the survey of university teachers carried out in 2005. The show that majority of university teachers would support the implementation of the investment principle in financing higher education, which would increase both the responsibility of students and accountability of schools.
The aim of this study is to address the question of how inequalities in access to tertiary education have evolved in the Czech Republic. With an understanding of the basic parameters of both the contemporary political and institutional reforms and those in effect prior to November 1989, the authors have formulated a hypothesis which claims that the period of stable inequalities in the years 1948-89 was replaced by a period of growing inequalities during the post-communist transformation.
The book written by Tomáš Katrňák continues in research of educational inequalities in the Czech Republic. In contrast to previous quantitative works this is a combination of both quantitative and qualitative views to issue of educational status transmission. The author primarily search for an answer to the question, why the offspring of working class become after passing the educational system the working class again.
From August 19 to August 27, 2004, the University of Southampton, U.K., became the venue of a workshop on the Theory and practice in the analysis of longitudinal data. The workshop was organised by the European Science Foundation as part of the programme Quantitative Methods in the Social Sciences. The focus of this course was Event History Analysis
This article deals with the evolution of inequalities in access to tertiary education in the Czech Republic since 1989. The opening hypothesis of this article is that there has been an increase in educational inequalities in the Czech Republic since 1989. The hypothesis of the growing influence of social origin on success in the transition between secondary and post-secondary schools in the 1990s was not however confirmed.
The paper addresses the development of higher education in the Czech Republic after 1989. Using a loglinear analysis the authors modelled the influence of social origin on the chances of making a successful transition between secondary and tertiary education in the years between 1948 and 1999. The initial hypothesis of the growing influence of social origin on this transition in the period after 1989 was confirmed by the authors in their analysis of data.
Facebook
Twitter