7. Přehled o hospodaření s finančními prostředky

Podpora výzkumu a vývoje ze státního rozpočtu v roce 2001 dosáhla celkové výše 12 578 mil. Kč, což činí 0,62 % hrubého domácího produktu, tj. o 0,03 % méně, než stanovila vláda svým usnesením č. 249/1999, o státní podpoře výzkumu a vývoje v letech 2000 až 2002. Z pohledu AV ČR tento rok spolu s dvěma předchozími stále ještě patřil k těm lepším, neboť rozdíl mezi výdaji a příjmy ve schváleném státním rozpočtu se proti předchozímu roku zvýšil o téměř 277 mil. Kč, tj. asi o 10,1 %. Byly tak vytvořeny poměrně příznivé předpoklady pro badatelský i cílený výzkum podle Koncepce Akademie věd České republiky na začátku 21. století.

        Institucionální financování pracovišť musí zabezpečit nejen vlastní vědeckou práci, ale i nezbytné provozní náklady. Hodnocení výzkumných záměrů a výsledků vědeckých pracovišť AV ČR bylo ukončeno teprve v březnu a jeho závěry se proto ještě nemohly plně promítnout do diferencovaného zvýšení objemu institucionálních prostředků na jednotlivé výzkumné záměry. Další významnou složku financování vědecké činnosti tvoří účelové prostředky získané ve veřejné soutěži jak z vlastní kapitoly (granty GA AV, projekty Programu rozvoje badatelského výzkumu v klíčových oblastech vědy, Programu podpory cíleného výzkumu a Programu podpory rozvoje přístrojového vybavení progresivních vědních oborů), tak z ostatních kapitol státního rozpočtu (granty GA ČR, projekty programů jednotlivých resortů, zejména programu Výzkumných center).

        Hospodaření AV ČR bylo v roce 2001 významně ovlivněno novými zákonnými normami, především zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, a zákonem č. 219/2000 Sb., o majetku ČR a jejím vystupování v právních vztazích, které vstoupily v platnost 1. 1. 2001. Stále však přetrvávají některé negativní rysy ve financování a v legislativě české vědy. Zachovává se rozdíl v právním postavení veřejnoprávních vysokých škol a našich pracovišť, který oběma stranám znesnadňuje žádoucí spolupráci i využívání společně získaných účelových prostředků. Pokračuje kritický nedostatek investičních prostředků, který neustále prohlubuje vnitřní dluh tím, že neumožňuje prostou reprodukci přístrojové techniky ani nezbytné rekonstrukce staveb. Poměrně nízká úroveň institucionálního financování běžných výdajů nutí k tomu, aby tyto prostředky byly ve značné míře doplňovány z veřejných soutěží o účelové prostředky; takový postup ovšem neodpovídá duchu účelového financování. Nařízení vlády č. 88/2001 Sb., o podmínkách účelového financování výzkumu a vývoje, není zcela v souladu s rozpočtovými pravidly a nejednotný postoj Ministerstva financí a Rady vlády pro výzkum a vývoj značně komplikoval vztahy mezi příjemci a spolupříjemci dotací.

        Jedním z nejzávažnějších problémů zůstává zvyšování věkového průměru vědeckých pracovníků v AV ČR. Odchody mladých vědeckých pracovníků mimo oblast výzkumu a vývoje způsobuje především nízké finanční ohodnocení, které je nedostatečné a neumožňuje krýt jejich potřeby a řešit i bytovou situaci. Přispěly k tomu i nízké mzdové limity předepsané Ministerstvem financí ČR, které neposkytly žádoucí prostor pro vhodnou mzdovou politiku pracovišť.

Struktura finančních zdrojů (v mil. Kč):

		Neinvestiční prostředky		Investiční prostředky
Schválený rozpočet kapitoly			2 662,1		385,5
Převod neinvestičních do investic			-28,0		28,0
Převod mimo kapitolu AV ČR			-3,4		-3,8
Převod IVVM z ČSÚ			5,4
Dotace z VPS			2,5
Upravený rozpočet kapitoly AV ČR		2638,6		409,7
z toho dotace	příspěvkovým org.		2 548,5		409,5
	Kanceláři AV		75,3
	jiné použití (vratky)		14,8		0,2
Mimorozpočtové zdroje kapitoly AV ČR		1,1
Dotace z jiných rozpočtových kapitol		744,4		107,2
z toho	GA ČR		382,1		33,6
	projekty MŠMT (COST, EUPRO)		92,1		15,3
	MŠMT - Výzkumná centra		151,7		51,4
	granty GA MZdr		21,2		1,5
	projekty MPO (CERN, Atlas)		42,0		5,1
	SÚJV Dubna		32,3
	projekty MŽP		12,3
	projekty MK		4,6		0,3
	projekty MZV		0,8
	projekty MZe		2,2
	projekty MPSV		0,4
	projekty MV		1,9
Vlastní zdroje PO		654,1
z toho	zakázky hlavní činnosti		132,9
	prodej publikací		54,7
	prodej zboží a služeb		152,0
	licence		22,4
	konferenční poplatky		16,0
	zahraniční granty a dary		131,1
	nájemné		13,8
	spolupříjemci - Výzkumná centra		66,4
	ostatní		64,8
Zdroje celkem		4 038,2		516,9

        Státní rozpočet kapitoly v roce 2001 poskytl AV ČR, jejíž převažující činností je badatelský výzkum, 65,3 % neinvestičních prostředků. Převody z ostatních kapitol státního rozpočtu činily 18,4 % a vlastní tržby včetně mimorozpočtových prostředků 16,2 % neinvestičních zdrojů. Taková struktura finančních zdrojů AV ČR se v posledních letech poměrně stabilizovala a odpovídá celosvětovému trendu, kde badatelský výzkum je z převážné části financován státem.

        Institucionální prostředky poskytované na výzkumné záměry činily téměř 60 % z celkového objemu rozpočtových prostředků. Zbývající dvě pětiny získala pracoviště AV ČR na účelové financování grantů a projektů. Významnou část z nich poskytla Grantová agentura ČR: celkem 415,7 mil. Kč, tj. téměř 40 % všech grantových prostředků GA ČR.

        Všechny celoakademické společné výdaje, zejména výdaje na zahraniční styky, počítačové sítě, členské příspěvky mezinárodním vědeckým organizacím a dotace vědeckým společnostem sdruženým v radě vědeckých společností byly hrazeny pro-střednictvím rozpočtu Kanceláře AV ČR, kterým procházely i veškeré účelové pro-středky na řešení grantů GA AV a projektů AV ČR mimoakademickým subjektům.

        Příspěvkové organizace AV ČR ze svých výnosů ve výši 3 945,1 mil. Kč použily na krytí vlastních nákladů částku 3 914,4 mil. Kč. Zlepšené hospodářské výsledky v celkové výši 30,7 mil. Kč budou vedle krytí případné ztráty z minulých let sloužit především k doplnění přístrojové techniky nezbytné pro vlastní vědeckou činnost.

        Celkově lze shrnout, že AV ČR hospodařila v roce 2001 s 4 555,1 mil. Kč, z toho s 3 049,4 mil. Kč z vlastní rozpočtové kapitoly.

Struktura nákladů příspěvkových organizací (v mil. Kč)

Z finančních prostředků v celkové výši použila příspěvková pracoviště AV		100,00 %	3 914,4
na platy zaměstnanců a ost. platby za prov.práci		35,84 %	1 402,9
z toho	platy zaměstnanců		1 344,2
	ostatní osobní výdaje		58,7
na povinné pojistné placené zaměstnavatelem		12,01 %	470,1
z toho	pojistné na sociální zabezpečení		353,4
	pojistné na zdravotní pojištění		116,7
na nákup materiálu		16,01 %	626,8
z toho	knihy, učební pomůcky		77,7
	drobný hmotný majetek pro výp.techniku		19,5
	drobný hmotný majetek ostatní		80,6
	nákup ostatního materiálu		384,4
	práce výrobní povahy (tisk)		64,6
na nákup energie, vody, paliv		3,53 %	138,0
z toho	elektrická energie		59,9
	voda, pára, plyn		61,1
	paliva, pohonné látky		17,0
na nákup služeb		12,73 %	498,2
z toho	služby pošt, telekom. a radiokomunikací		48,4
	pojištění majetku		4,3
	nájemné		14,7
	nakupované výkony výpočetní techniky		24,0
	náklady na reprezentaci		13,8
	konferenční poplatky		22,4
	převod prostředků spolupříjemcům		121,4
	ostatní služby		249,2
na opravy a udržování		6,01 %	235,3
z toho	opravy a údržba nemovitostí		187,6
	opravy a údržba movitostí		47,7
na cestovné celkem		3,64 %	142,6
z toho	zahraniční cestovné		131,7
	domácí cestovné		10,9
na
převody do FKSP a ost.sociální fondy		0,87 %	34,1
stipendia		0,27 %	10,6
daně a poplatky		0,22 %	8,7
odpisy dlouhodobého majetku		7,53 %	294,9
příspěvek SÚJV Dubna		0,83 %	32,3
ostatní náklady (úrazové pojištění, pokuty, penále, manka, škody)		0,51 %	19,9

        Ze srovnání výše nákladů pracovišť za několik let AV ČR je zřejmé, že podíl vět-šiny položek na celkovém objemu vynaložených prostředků se téměř nemění. Po poklesu, ke kterému došlo v roce 2000, zůstala zachována i relativní výše prostředků na platy a ostatní platby za provedenou práci.

Tvorba investičních zdrojů a jejich použití
        Zdroje investičních prostředků jsou tvořeny především institucionálními a účelovými dotacemi ze státního rozpočtu a rozpočtovými prostředky z odpisů.

Údaje za celou AV ČR lze shrnout takto:

Investiční zdroje PO a RO celkem (v mil. Kč)			866,3
z toho	odpisy	294,9
	převod ze zlepšeného hosp. výsledku	32,3
	mimorozpočtových zdrojů	22,2
	dotace ze SR institucionální	320,3
	účelová	196,7
Tyto zdroje byly použity na financování
	staveb	180,7
	přístrojů a zařízení	540,1
	údržby a oprav	30,2
	ostatní	11,7
Celkem použito na pořízení dlouhodobého majetku			762,7
Fond reprodukce dlouhodobého majetku zvýšen o			103,4
Do státního rozpočtu vráceno			0,2

        Ze srovnání nominální výše investičních dotací 517 mil. Kč v roce 2001 a 413 mil. Kč v roce 1989 je zřejmé, že bez významného příspěvku z odpisů by nízká hodnota investičních dotací nemohla pokrýt ani základní potřeby na pouhou obnovu vědeckých přístrojů a rekonstrukci užívaných budov. Trvající nedostatek investičních dotací ze státního rozpočtu brzdí nezbytné rekonstrukce a investiční výstavbu, nutí k nežádoucím odkladům a neúměrně oddaluje dokončování akcí.

        Přesto se v areálu Lysolaje podařilo dokončit výstavbu objektu s 18 startovacími malometrážními byty pro mladé perspektivní vědecké pracovníky, která byla z převážné části financována ze zvýšení našeho rozpočtu schváleného Poslaneckou sněmovnou Parlamentu v březnu 2000, a byla již zahájena výstavba druhého objektu. V krčském areálu byla dokončena celková rekonstrukce pavilonu Xa. Pokračovala náročná oprava fasádního pláště včetně rekonstrukce nízkonapěťových sítí a rozvodů ústředního topení v Ústavu makromolekulární chemie v Praze 6. Druhou eta-pou pokračovala dostavba depozitáře v Jenštejně. V Brně byla zahájena zásadní přestavba nevyhovujícího objektu Ústavu ekologie krajiny a byla vybavena nově otevřená prodejna našeho nakladatelství Academia. Rozběhla se rozsáhlá rekonstrukce zámku v Liblicích a v budově Národní 3 byla dokončena rekonstrukce vstupní dvorany a rehabilitace první části prostorů galerie v prvním patře.

Rozbor zaměstnanosti a čerpání mzdových prostředků
        Počet zaměstnanců AV ČR v roce 2001 vzrostl oproti roku 2000 o 101 na celko-vých 6 705. Přitom se počet pracovníků výzkumu a vývoje s vysokoškolským vzdělá-ním zvýšil o 114 z 3 504 na 3 618. Závazný rozpočtový ukazatel stanovil počet 6 335 tzv. kmenových pracovníků. Skutečný celkový počet zaměstnanců je vyšší, protože do závazného ukazatele nejsou zahrnuti zaměstnanci nakladatelství Academia a Vý-vojové optické dílny, kteří jsou odměňováni podle zákona o mzdě, a pracovníci přijí-maní na řešení grantů a projektů a placení pouze z účelových prostředků.

Přehled o počtech pracovišť a zaměstnanců podle sekcí podává příloha 1.2. Všechny údaje, týkající se zaměstnanců, jsou uvedeny v přepočteném stavu.

Průměrný hrubý měsíční výdělek v celé AV ČR (vyjádřený jako 1/12 všech pro-středků vyplacených v průběhu roku na platy a mzdy, tedy včetně osobních příplatků, odměn a dalších platů) činil 16 968 Kč. Meziroční nárůst výdělků o 9,68 % je dán zvýšením platových tarifů k 1. 1. 2001 o 6 %, kterému odpovídá nárůst platů o 4,5 %, a růstem mzdových prostředků vyplácených z účelových a mimorozpočtových pro-středků.

Podle zákona č. 143/1992 Sb., o platu, byli odměňováni 6 623 zaměstnanci. Struktura jejich platů je následující:

tarifní platy	53,6 %
příplatky za vedení	1,8 %
zvláštní příplatky	0,4 %
ostatní složky platu	0,5 %
další plat	6,0 %
náhrady platu	10,2 %
osobní příplatky	8,2 %
odměny	19,3 %

Nepatrný pokles podílu tarifních platů (a samozřejmě i dalších platů) při současném nárůstu podílu pohyblivých složek platů, které tvoří osobní příplatky a odměny, je důsledkem omezeného růstu platových tarifů.

Počty a průměrné měsíční hrubé výdělky v jednotlivých kategoriích zaměstnanců těchto pracovišť jsou uvedeny v následující tabulce:

Kategorie měsíční	Průměrný přepočtený počet zaměstnanců	Průměrný výdělek v Kč
vědecký pracovník s VŠ (s atestací)	2 121	23 963
odborný pracovník VaV s VŠ	1 494	15 234
odborný pracovník VaV s SŠ	1 155	12 840
technicko-hospodářský pracovník	825	17 302
dělník	775	9 891
provozní pracovník	253	8 837
Celkem AV ČR (bez AN a VOD)	6 623	16 999

        Příspěvkové organizace odměňující podle zákona č. 1/1992 Sb., o mzdě (nakladatelství Academia a Vývojová optická dílna) zaměstnávaly 81 zaměstnance s průměrným měsíčním výdělkem 14 418 Kč.

        Nárokové platy kmenových zaměstnanců hrazené z institucionálních prostředků představují pouze 68,7 % všech mzdových nákladů a tak jako každoročně odčerpávají téměř celý mzdový limit. Zdrojem pohyblivých složek platu jsou prakticky jen účelové a mimorozpočtové prostředky. Účelové prostředky naší rozpočtové kapitoly (granty GA AV a projekty Programů) se podílely na mzdových prostředcích 13,1 %, ostatní účelové rozpočtové zdroje (granty GA ČR, granty a projekty ostatních resortů apod.) dalšími 9,3 % a mimorozpočtové zdroje 8,9 %. Tento stav stále ještě neu-možňuje žádoucí diferencovanost v odměňování.

        AV ČR průběžně věnuje velkou pozornost pravidelné vnitřní kontrole pracovišť. Kontrolní odbor Kanceláře AV ČR se zaměřuje především na hospodaření s prostředky státního rozpočtu a s majetkem státu a na dodržování zásad jeho řádné správy a ochrany z hlediska platných předpisů. Přitom kontroluje i způsob evidence a vykazování účelových prostředků v souladu s pravidly jednotlivých grantových agentur. Zvláštní pozornost je zaměřena na dodržování zákona o veřejných zakázkách. V roce 2001 bylo kontrole podrobeno 15 pracovišť, což představuje zhruba 22 % z celkového počtu. Vážná pochybení, která by představovala porušení zákona, hrubé nedostatky při nakládání se státním majetkem nebo porušení rozpočtové kázně, ne-byla zjištěna. Menší nedostatky byly již v průběhu či po skončení revize odstraňovány a vedení pracovišť přijala opatření, aby se nedostatky neopakovaly. Výsledky kontrol a přijatá opatření jednotlivě projednávala Akademická rada AV ČR.