1. Úvod

1.Úvod

Akademie věd České republiky (dále AV ČR) podřídila svoji činnost v roce 2005 Koncepci rozvoje výzkumu a vývoje v AV ČR, která byla v předešlém roce aktualizována pro období 2005–2008. Tento hlavní koncepční dokument plnila AV ČR ve vazbě na úkoly vyplývající z národních politik (Národní politika výzkumu a vývoje v České republice na léta 2004–2008, Národní inovační politika České republiky na léta 2005–2010) a vládních dokumentů, týkajících se výzkumu a vývoje na domácí scéně či vyplývajících z našeho členství v Evropské unii. V prvém případě šlo o Dlouhodobé základní směry výzkumu přijaté vládou ČR v červnu 2005. Tento dokument postavil AV ČR před nové úkoly a bude usměrňovat její činnost po řadu dalších let. V druhém případě šlo jednak o dokument Prioritní opatření v přístupu České republiky k dokumentu Investovat do výzkumu: Akční plán pro Evropu a jednak o cíle k naplnění Lisabonské strategie, korigované v červnu 2005 v Lucemburku.

Významnou událostí v životě AV ČR bylo zvolení nového předsedy AV ČR, jímž se stal prof. Václav Pačes, DrSc., nové Akademické rady AV ČR a Vědecké rady AV ČR pro funkční období 2005–2009 (příloha 1). Volby proběhly na XXVI. zasedání Akademického sněmu dne 24. 3. 2005. Akademická rada následně zvolila novými místopředsedy AV ČR Ing. Pavla Vlasáka, DrSc., prof. Ing. Jiřího Drahoše, DrSc., a prof. PhDr. Jaroslava Pánka, DrSc., a nově jmenovala pro funkční období 2005–2009 své poradní orgány. Ukončila však činnost Komise AV ČR pro práci s laboratorními zvířaty a v souladu s platnými právními předpisy na ochranu zvířat proti týrání místo ní ustavila Resortní odbornou komisi AV ČR pro schvalování projektů pokusů na zvířatech. Jako odezvu na současné aktuální potřeby zřídila Akademická rada dva nové poradní orgány.–. Radu pro podporu účasti AV ČR na evropské integraci výzkumu a vývoje a Radu pro spolupráci AV ČR s podnikatelskou a aplikační sférou. (Seznam všech poradních a pomocných orgánů je v příloze 2.)

V životě AV ČR se také začaly odrážet nově přijaté zákony, z nichž nejdůležitější jsou zákon č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, a zákon č. 342/2005 Sb., o změnách některých zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných výzkumných institucích , kterým se novelizoval mj. zákon o Akademii věd ČR . Oba zákony nabyly účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů ČR, tj. 13. září 2005. Úplné znění zákona o Akademii věd ČR bylo vyhlášeno ve Sbírce zákonů dne 18. října 2005 pod číslem 420/2005 Sb. (částka 144).Přijetím zmíněných zákonů bylo po legislativní stránce završeno několikaleté Úsilí AV ČR o transformaci jejích pracovišť na právní formu lépe vyhovující plnění jejích výzkumných úkolů i potřebám spolupráce ve výzkumu a vývoji, a to jak domácí, zejména s vysokými školami, tak i mezinárodní. K realizaci přijatých zákonů byla přijata konkrétní prováděcí opatření, která se postupně naplňují. Po vnitřním připomínkovém řízení přijalo XXVII. zasedání Akademického sněmu v prosinci 2005 návrh nových Stanov AV ČR , který byl předložen ke schválení vládě ČR.

AV ČR v roce 2005 soustřeďovala 57 badatelských pracovišť (jejich výčet uvádí příloha 1). V souvislosti s připravovanou přeměnou pracovišť AV ČR na veřejné výzkumné instituce proběhla řada jednání s cílem navrhnout optimální restrukturalizaci pracovišť AV ČR. Tato jednání vyústila v návrhy na sloučení Ústavu pro elektrotechniku s Ústavem termomechaniky, na sloučení Entomologického ústavu, Hydrobiologického ústavu, Parazitologického ústavu, Ústavu molekulární biologie rostlin, Ústavu půdní biologie a Společné technicko-hospodářské správy biologických pracovišť do jediného pracoviště Biologického centra v Českých Budějovicích, dále na sloučení Masarykova ústavu s Archivem a na sloučení nakladatelství Academia se Střediskem společných činností. Akademický sněm tyto návrhy na svém XXVII. zasedání schválil s účinností od 1. ledna 2006. Během roku 2005 došlo k rozsáhlé transformaci ústavu ekologie krajiny, vycházející z hodnocení jeho výzkumného záměru na léta 2005–-2010, a ke změně názvu pracoviště na Ústav systémové biologie a ekologie. Se souhlasem Akademické rady přešla skupina pracovníků z Ústavu experimentální medicíny do Fyziologického ústavu a pracovníci oddělení geomechaniky Ústavu struktury a mechaniky hornin do Geologického ústavu. V návaznosti na hospodářskou strategii státu a potřebu aplikačních výstupů začala Akademická rada projednávat možnost založit Biotechnologický ústav. Vláda ČR schválila záměr AV ČR převzít unikátní tokamak COMPASS D, který Ústavu fyziky plazmatu bezÚplatně nabídla United Kingdom Atomic Energy Authority.

AV ČR se snažila zvýšit úspěšnost v  zapojení svých pracovišť do evropských programů , a to aktivním ovlivňováním evropské vědní politiky především v připomínkových řízeních a otevřených konzultacích k návrhu 7. rámcového programu EU na léta 2007–-2013. Významnou pomoc při tom sehrála spolupráce s Českou styčnou kanceláří pro výzkum a vývoj (CZELO), zřízenou v Bruselu. AV ČR usiluje soustavně také o usnadnění účasti svých pracovišť v evropských programech; k tomuto cíli směřují např. návrhy na legislativní změny v daňové oblasti nebo provádění finančního auditu pracovníky vlastní Kanceláře. (Podrobnější údaje obsahuje kapitola 5.)

V oblasti spolupráce s aplikovaným výzkumem a podnikatelskou sférou se pracoviště AV ČR podílela na řešení projektů aplikovaného výzkumu a vývoje a zabezpečovala přímé zakázky podnikatelské sféry. Významnou úlohu v této spolupráci sehrálo Technologické centrum, zejména v oblasti informací pro výzkum a vývoj, transferu technologií a zpracování strategických studií. Úspěšně se rozvíjela spolupráce v rámci Národního programu výzkumu I, pracoviště AV ČR řeší celkem 141 projektů v jeho 10 součástech. (Podrobné údaje jsou v kapitole 6.)

Spolupráce s regiony a státní správou přinesla pozitivní výsledky, např. spolupráce AV ČR se Sdružením obcí Orlicko a témata řešená pracovišti AV ČR v rámci projektu Orlice znamenají významný přínos jak pro výzkum, tak pro bezprostřední využití jeho výsledků v zúčastněných obcích. Na základě hodnocení výstupů AV ČR doporučila vládě ČR prodloužit do r. 2011 činnost Centra pro dokumentaci majetkových převodů kulturních statků obětí II. světové války. V souvislosti s přípravou příslušného zákona přijala AV ČR odborné stanovisko k výzkumu na lidských embryonálních kmenových buňkách, které bylo uplatněno v připomínkovém řízení. (Podrobněji tyto údaje rozvádí kapitola 4.)

I v tomto roce rozvíjela AV ČR širokou spolupráci s vysokými školami zejména při pedagogickém působení vědeckých pracovníků AV ČR ve všech typech studijních programů, při získávání a rozšiřování akreditace pro doktorské studijní programy, při společném řešení projektů a publikování společných výsledků, zejména v programu výzkumných center MšMT. V roce 2005 byla nově zřízena další tři společná pracoviště s vysokými školami, v současnosti jich existuje 50. Hodnocení činnosti společných pracovišť provedené v r. 2005 potvrdilo klady této formy spolupráce; problémy se vyskytly ve financování společných pracovišť, ty však vyplývají ze současné legislativy a z obtíží při zajišťování potřebných prostředků na reprodukci a získávání nových moderních přístrojů a technologií. K dobrým vztahům s vysokými školami přispívá i úzká spolupráce s Radou vysokých škol. (Podrobnější informace obsahuje kapitola 3.)

Pracoviště AV ČR se účastní Národního programu výzkumu (dále NPV). Řešení projektů Programu podpory cíleného výzkumu a vývoje skončilo k 31. 12. 2005. AV ČR v součinnosti s Radou pro výzkum a vývoj zpracovala zprávu o zahájení a dosavadním průběhu těch částí NPV, u kterých plní funkci poskytovatele. Je to jednak tematický program Informační společnost členěný na 4 podprogramy a podprogram Podpora projektů cíleného výzkumu průřezového programu 2 Integrovaný výzkum. V souladu s dokumentem Dlouhodobé základní směry výzkumu podala AV ČR návrh na vyhlášení nového programu NPV pro léta 2006–2010 Nanotechnologie pro společnost , který vláda ČR přijala; pro program byla vyhlášena veřejná soutěž. (Další informace jsou v kapitole 6.)

Hlavní výzkumnou činnost pracovišť AV ČR představuje plnění jejich výzkumných záměrů . V první polovině roku 2005 proběhlo hodnocení 63 výzkumných záměrů řešených v letech 1999–2004. Komise v převážné většině konstatovaly, že výsledky jsou vynikající a na mezinárodní úrovni. Dále byly výzkumné záměry hodnoceny spolu s výsledky výzkumné činnosti pracovišť za uplynulé období také v meziresortním hodnocení, organizovaném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Meziresortní komise doporučily všechny navržené záměry pracovišť AV ČR k financování. Akademická rada rozhodla v souladu s platnými právními předpisy financovat výzkumné záměry diferencovaně podle výsledků přísného interního hodnocení. V roce 2005 započalo řešení 63 nových výzkumných záměrů pro období 2005–2010. (Další informace obsahuje kapitola 2.)

Nejvýznačnější výsledky vědecké práce ocenila AV ČR udělením těchto cen:
Ceny AV ČR za dosažené vynikající výsledky velkého vědeckého významu:

• Dr. Tomáši Jungwirthovi (FZÚ) za vědecký výsledek Feromagnetismus a nové spintronické jevy v polovodičích;
• autorskému týmu ve složení prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc. (ÚMG) – vedoucí týmu, RNDr. Ladislav Anděra, CSc. (ÚMG), RNDr. Pavla Angelisová, CSc. (ÚMG), Mgr. Tomáš Brdička (ÚMG), Mgr. Naděžda Brdičková (ÚMG), Mgr. Jan Černý, PhD (ÚMG), Mgr. Karel Drbal, PhD (ÚMG), PhMr. RNDr. Ivan Hilgert, DrSc. (ÚMG), MUDr. Ondrej Horváth (ÚMG), RNDr. Vladimír Kořínek, CSc. (ÚMG), Mgr. Ing. Jiří špička (ÚMG) za vědecký výsledek Soubor deseti prací zabývajících se významem membránových mikrodomén a jejich nových proteinových komponent v imunoreceptorové signalizaci;
• autorskému týmu ve složení PhDr. Klára Benešovská, CSc. (ÚDU), PhDr. Jan Frolík, CSc. (ARÚ), Mgr. Jana Maříková-Kubková (ARÚ), PhDr. Ivan Muchka (ÚDU) za vědecký výsledek Stálá expozice Příběh Pražského hradu.

Ceny Akademie věd ČR pro mladé vědecké pracovníky za vynikající výsledky vědecké práce:

• Mgr. Michalu Dovčiakovi, Ph.D., nar. 1973, (ASÚ) za vědecký výsledek Záření akrečních disků v silné gravitaci;
• Ing. Petru Haladovi, Ph.D., nar. 1972, (MBÚ) za Soubor prací popisujících vývoj proteomických metod pro identifikaci a strukturní charakterizaci biologicky a biotechnologicky významných proteinů;
• Mgr. Bronislavu Ostřanskému, Ph.D., nar. 1972, (OÚ) za vědecký výsledek Dokonalý člověk a jeho svět v zrcadle islámské mystiky. Pojednání Úradky Boží pro nápravu lidského království šajcha Muhjiddína ibn ´Arabího.

Ceny Akademie věd ČR za zvláště úspěšné řešení programových a grantových projektů:

• autorskému týmu ve složení: Ing. Josef Halámek, CSc. (ÚPT), Ing. Pavel Jurák, CSc. (ÚPT) za vědecký výsledek Nové metody neinvazivní diagnostiky nervových a kardiovaskulárních onemocnění;
• autorskému týmu ve složení: Ing. Peter šebo, CSc. (MBÚ) – vedoucí týmu, Ing. Radim Osička, Dr. (MBÚ), Mgr. Jiří Mašín (MBÚ), Ing. Marek Basler (MBÚ), Mgr. Jana Vodolánová (MBÚ) za vědecký výsledek Mechanismus průniku adenylát-cyklázového toxinu přes biologické membrány;
• autorskému týmu ve složení: RNDr. Michal štros, CSc. (BFÚ) – vedoucí týmu, Ing. Alena Bačíková (BFÚ), Mgr. Eva Muselíková-Polanská (BFÚ), Božena Krönerová (BFÚ) za vědecký výsledek Objasnění vazby transkripčního faktoru RNA polymerázy I UBF s DNA.

AV ČR ocenila významný přínos jednotlivých českých i zahraničních vědců v oblasti vědy, prosazování humanitních idejí a mezinárodní vědecké spolupráce čestnými medailemi AV ČR.

Nejvyšší vyznamenání – čestnou medaili DE SCIENTIA ET HUMANITATE OPTIME MERITIS – obdrželi:
prof. Norbert Króo – Maďarská akademie věd, Budapest, Maďarsko
prof. Ing. Ivan Wilhelm, CSc. – Karlova univerzita, Praha
prof. Ing. Jaroslav Janák, DrSc., Dr.h.c. – Ústav analytické chemie
Zdeněk Mácal – Česká filharmonie, Praha
prof. RNDr. Petr Hájek, DrSc. – Ústav informatiky
prof. Ing. Ivo Babuška, DrSc., Dr.h.c. – University of Texas, Austin, USA

Dále byly uděleny:
čestná oborová medaile B. Bolzana za zásluhy v matematických vědách:
prof. RNDr. Jaroslav Peregrin, CSc. – Filozofický ústav
prof. RNDr. Radko Mesiar, CSc. – Stavebná fakulta STU, Bratislava, SR

čestná oborová medaile E. Macha za zásluhy ve fyzikálních vědách:
prof. Dr. Alexandr Jablonský – Polská akademie věd, Warszawa, Polsko
RNDr. František Kroupa, DrSc. – Ústav fyziky plazmatu
prof. Andrew Richard Lang, PhD., FRS – University of Bristol, Velká Britanie
prof. Guido Van Oost, PhD. – Ghent University, Belgie

čestná oborová medaile F. Pošepného za zásluhy v geologických vědách:
doc. PhDr. Pavel Povondra, DrSc. – Geologický ústav

čestná oborová medaile G. J. Mendela za zásluhy v biologických vědách:
prof. RNDr. Ivan Raška, DrSc. – Ústav experimentální medicíny
prof. MUDr. Jaroslav šterzl, DrSc. – Mikrobiologický ústav
Prof. Dr. Georg Klein – Microbiology and Tumor Biology Center, Karolinska Institutet, Švédsko

čestná oborová medaile J. E. Purkyně za zásluhy v biologických vědách:
Dr. Mikuláš Popovič – Institute of Human Virology, Baltimore, USA

čestná oborová medaile J. Dobrovského za zásluhy ve společenských vědách:
PhDr. Marta Bečková, CSc. – Filozofický ústav
Dr. Aleksandar Ilić – Velvyslanectví Srbska a Černé Hory v ČR

pamětní medaile Jana Patočky:
PhDr. František Hoffmann, CSc. – Archiv
RNDr. Vladimír Petrus, CSc. – Kancelář
RNDr. Jana Šlotová, CSc. – Biofyzikální ústav

čestná medaile V. Náprstka za zásluhy v popularizaci vědy:
MUDr. František Koukolík, DrSc. – Fakultní Thomayerova nemocnice v Praze
prof. RNDr. Ivo Kraus, DrSc. – ČVUT v Praze
Dipl. Pol. Dr. Werner Korthaase – Deutsche Comenius-Gesellschaft e.V., Berlin, SRN

V roce 2005 se stali pracovníci ústavů AV ČR také nositeli státních a dalších tuzemských i zahraničních ocenění. Státní vyznamenání – medaili za zásluhy ČR II. stupně v oblasti vědy obdržela prof. RNDr. Helena Illnerová, DrSc., z Fyziologického ústavu. Národní cenu vlády ČR Česká hlava obdržel prof. Ing. Armin Delong, DrSc., z Ústavu přístrojové techniky. Medaili Senátu Parlamentu ČR obdržela prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc., z Mikrobiologického ústavu. Cenu Praemium Bohemiae 2005 získal prof. PhDr. František šmahel, DrSc., z Filozofického ústavu. Cenu ministryně školství, mládeže a tělovýchovy za výzkum a vývoj získali doc. JUDr. Josef Blahož, DrSc., z Ústavu státu a práva, prof. RNDr. Alois Kufner, DrSc., z Matematického ústavu a prof. MUDr. Josef Syka, DrSc., z Ústavu experimentální medicíny, Cenu ministra životního prostředí RNDr. Vojen Ložek, DrSc., z Geologického ústavu, Cenu ministra zdravotnictví kolektiv Ústavu molekulární genetiky vedený prof. MUDr. Janem Bubeníkem, DrSc. Ministerstvo zahraničních věcí vyznamenalo Stříbrnou medailí Jana Masaryka za zásluhy o rozvoj česko-amerických vztahů prof. Jana švejnara, PhD., z Národohospodářského ústavu. Cenu Grantové agentury ČR obdržel prof. RNDr. Viktor Brabec, DrSc., z Biofyzikálního ústavu. Nositelem České hlavy – ceny invence se stali prof. RNDr. Blanka Říhová, DrSc., z Mikrobiologického ústavu a prof. Karel Ulbrich, DrSc., z Ústavu makromolekulární chemie, cenu Učené společnosti ČR RNDr. Václav Petříček, CSc., z Fyzikálního ústavu a Ing. Ivan Hlaváček, DrSc., z Matematického ústavu.

Z celé řady zahraničních ocenění je třeba uvést Rytířský kříž Polské republiky za zásluhy o česko-polskou spolupráci, který byl udělen prof. PhDr. Radomíru Pleinerovi, DrSc., z Archeologického ústavu, francouzské vyznamenání Rytíř akademických palem udělené Ing. Vladimíru Nekvasilovi, DrSc., z Fyzikálního ústavu a Ing. Petru šebovi, CSc., z Mikrobiologického ústavu a dále medaili Yanzhao Friendship Award udělenou vládou provincie Hebei (Čína) prof. RNDr. Janu Žďárkovi, DrSc., z Ústavu organické chemie a biochemie za dlouholetou vědeckou spolupráci.

Pro AV ČR je příznivou zprávou, že studenti, popř. čerství absolventi doktorských studijních programů, kteří jsou zároveň pracovníky ústavů AV ČR, se umísťují na předních místech soutěží, ev. získávají jiné ocenění své práce. V roce 2005 získalo takováto ocenění 14 mladých začínajících vědeckých pracovníků.

O rozvoj lidských zdrojů pečovala AV ČR zejména podporou mladých pracovníků, kde cílem je zlepšení věkové struktury pracovišť AV ČR. Prémie Otto Wichterleho pro mladé vědecké pracovníky Akademie byly v roce 2005 uděleny jedenadvaceti pracovníkům, z toho devíti pracovníkům z oblasti věd o neživé přírodě, osmi pracovníkům z oblasti věd o živé přírodě a chemických věd a čtyřem pracovníkům z oblasti humanitních a společenských věd. Na základě hodnocení pracovníků oceněných touto prémií a posouzení role prémií v životě AV ČR rozhodla Akademická rada tuto prémii navýšit a snížit horní věkovou hranici navrhovaných kandidátů. Dalším stimulem pro mladé vědecké pracovníky jsou „startovací byty“, jejichž přidělování pokračovalo.

Také obsazování klíčových míst personální struktury AV ČR, jimiž jsou funkce ředitelů pracovišť AV ČR, byla věnována značná pozornost. Vedení AV ČR věnovalo soustavnou pozornost kvalitnímu složení výběrových komisí i dodržování pravidel výběrového řízení. V roce 2005 bylo jmenováno 8 nových ředitelů pro první funkční období a ve funkci pro druhé funkční období bylo potvrzeno 9 dosavadních ředitelů.

Na pracovištích AV ČR probíhají pravidelná atestační řízení a následné zařazování pracovníků do soustavy kvalifikačních stupňů , které představují základ kariérního řádu AV ČR. Celoakademická koordinační komise projednala v roce 2005 celkem 38 návrhů na zařazení pracovníků do nejvyššího kvalifikačního stupně, z toho 33 s kladným výsledkem. Ve sledovaném období byl udělen vědecký titul doktor věd 9 význačným vědeckým pracovníkům. Celkem (od r. 2003) byl tento titul udělen 21 osobnostem. V řízení je dalších 11 žádostí o udělení titulu.

V zájmu získávání vynikajících odborníků pro svá pracoviště udělila AV ČR tři mimořádné podpory Fellowship J. E. Purkyně, umožňující pracovištím AV ČR zaměstnat význačné perspektivní vědce ze zahraničí a poskytnout jim na pracovišti výjimečné podmínky, a to MUDr. Davidu Sedmerovi, PhD. (Ústav živočišné fyziologie a genetiky), RNDr. Bohuslavu Rezkovi, PhD. (Fyzikální ústav) a Mgr. Tomáši Krumlovi, CSc. (Ústav fyziky materiálů).

Výsledky hodnocení vědecké výkonnosti pracovišť i jednotlivců se využívaly prakticky ve všech oblastech života AV ČR, nejen v záležitostech souvisejících s udělováním finančních prostředků na podporu výzkumu. Pro posouzení vědecké výkonnosti a podílu AV ČR v rámci výzkumu a vývoje v České republice byla provedena analýza scientometrických údajů (indikátorů) za období posledních 5 a 10 let. Tato analýza ukázala vzestupný trend měřitelné (tj. v použitých indikátorech) výkonnosti v rámci AV ČR. V roce 2005 byl zaznamenán nárůst počtu časopiseckých článků sledovaných ve Web of Science (WOS) o 17 % proti roku 2004. Vývoj vědecké produkce pracovníků AV ČR dokládají následující počty původních publikací v impaktovaných periodikách (dle databáze WOS):

	2001	2002	2003	2004	2005
Česká republika (celkem)	5276	5290	6186	6173	7588
z toho AV ČR	2029	2021	2262	2189	2567

Souhrnný přehled o publikačních výsledcích podává příloha 5.

Akademie podporovala také v roce 2005 vydávání vědecké a vědeckopopulární literatury dotacemi z centrálních zdrojů. Tyto dotace směřovaly jak do nakladatelství Academia (30 knih), tak do vědeckých pracovišť AV ČR (13 knih, 59 časopisů). Byly udělovány výhradně na základě recenzního řízení a posouzení úrovně časopisů. Souhrnný přehled knižních publikací podává příloha 6.

Významný počin v  popularizaci vědy a jejích výsledků představuje projekt Otevřená věda, zaměřený na další vzdělávání učitelů a zejména na podněcování zájmu středoškolských studentů o vědu. Tento dvouletý projekt započal na podzim 2005 a partnery AV ČR jsou v něm Přírodovědecká fakulta UK, Fakulta elektrotechnická ČVUT, Česká společnost pro biochemii a molekulární biologii a Krátký film Praha, a. s. (Více informací o popularizaci z oblasti výzkumu a vývoje přináší kapitola 7.)

Kontrolní činnost byla zaměřena na účinnost vnitřního kontrolního systému, na hospodaření s prostředky státního rozpočtu a s majetkem státu. Cílem bylo prověřit respektování zásad řádné správy a ochrany majetku (podrobněji v kapitole 8).

Transformace pracovišť AV ČR na veřejné výzkumné instituce vyžaduje řešit často složité majetkoprávní problémy. Za tím účelem byla zřízena Komise pro řešení nemovitých a movitých věcí a závazků v souvislosti s přechodem na VVI, jejímž úkolem je navrhnout možné způsoby řešení všech sporných případů. Na podzim roku 2005 schválila Akademická rada Postup při přechodu nemovitého majetku z příslušnosti hospodaření pracovišť AV ČR – státních příspěvkových organizací na veřejné výzkumné instituce.