3. Spolupráce s vysokými školami a stav vědecké výchovy a akreditací

Spolupráce s vysokými školami probíhala v roce 2002 v přátelském ovzduší a podle pravidel stanovených vysokoškolským zákonem a zákonem o Akademii věd. Díky četným nástrojům vytvořeným pro spolupráci mezi oběma subjekty − společná pracoviště, výzkumná centra, společně řešené granty apod. − se vzájemná spolupráce v roce 2002 intenzivně rozvíjela. Stavem spolupráce se pravidelně zabývala Akademická rada a poradní orgán Akademické rady – Rada pro spolupráci s vysokými školami a přípravu vědeckých pracovníků AV ČR. V popředí zájmu této rady byla diskuze o ještě těsnější spolupráci s vysokými školami, event. založení vysoké školy při AV ČR. Pozornost byla také věnována oblastem, kde stav spolupráce není ideální, a v závěru roku diskuzi o nové iniciativě GA ČR, týkající se zlepšení výchovy doktorandů a jejich finančních podmínek.

Vzájemná koordinace práce obou institucí se projevila například v účasti pracovníků vysokých škol na činnosti orgánů AV ČR, tj. v Akademickém sněmu, Vědecké radě, Dozorčí komisi a v oborových radách Grantové agentury AV ČR. Podobně mnozí pracovníci a vedoucí činitelé AV ČR působili v řadě orgánů vysokých škol, například ve vědeckých radách univerzit a fakult. Četná byla i pracovní setkání vedoucích představitelů AV ČR a vedoucích funkcionářů vysokých škol, úzká spolupráce existuje s předsednictvem Rady vysokých škol. Především díky iniciativě předsedkyně AV ČR se zvýšila i frekvence kontaktů s Českou konferencí rektorů.

Pokračovala intenzivní spolupráce mezi vysokoškolskými pracovníky a pracovníky AV ČR na řešení mnoha výzkumných projektů. Společně bylo řešeno celkem 553 výzkumných projektů a grantů, které byly podporovány Grantovou agenturou ČR a Grantovou agenturou AV ČR. K úspěšné spolupráci přispívalo i 17 dohod a smluv o vzájemné spolupráci, které byly v minulých letech uzavřeny s vysokými školami. Intenzivní výzkumná spolupráce s vysokými školami probíhala také v rámci 10 výzkumných center, jejichž nositeli jsou ústavy AV ČR, a v dalších 13, v nichž jsou ústavy spolunositeli. Neméně významný nástroj spolupráce ústavů AV ČR a vysokých škol představují společná pracoviště, kterých bylo v závěru roku 2002 celkem 45.

V roce 2002 bylo založeno pět nových společných pracovišť AV ČR a vysokých škol:

• Centrum molekulárních interakcí a biotransformací léčiv – společné pracoviště Mikrobiologického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
• Polymerní materiály – společné pracoviště Ústavu makromolekulární chemie AV ČR a Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně
• Laboratoř molekulární embryologie − společné pracoviště Ústavu experimentální medicíny AV ČR a Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně
• Centrum aplikované ekologie rostlin - společné pracoviště Botanického ústavu AV ČR a Přírodovědecké fakulty MU v Brně
• Laboratoř molekulové spektroskopie vysokého rozlišení − společné pracoviště Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR a Vysoké školy chemicko−technologické v Praze

Společný výzkum s pracovníky vysokých škol přinesl mnoho významných výsledků, které lze demonstrovat na několika příkladech především z práce výzkumných center a společných pracovišť.

V oblasti věd o neživé přírodě existuje příkladná spolupráce v rámci Výzkumného centra laserového plazmatu, na jehož činnosti se podílí Fyzikální ústav AV ČR jako koordinátor, dále Ústav fyziky plazmatu AV ČR, Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská ČVUT a Fakulta elektrotechnická ČVUT. Těžištěm činnosti je badatelský výzkum s výrazným akcentem na celoevropský uživatelský charakter ústřední laboratoře PALS. Bylo dosaženo významných společných výsledků např. v oblasti rentgenové spektroskopie, laserové interferometrie, při studiu rentgenové ablace, při výzkumu homogenizace ablačního tlaku laserového svazku s využitím pěnových terčů a při numerickém modelování kapilárních pinčů. V Centru energetiky, které je společným pracovištěm Ústavu termomechaniky AV ČR a Fakulty strojní ČVUT v Praze, byly provedeny numerické simulace transonického proudění v turbínové lopatkové mříži. Získané výsledky společně s experimentálními daty, získanými v aerodynamickém tunelu ústavu, byly zařazeny do evropské databáze QNET−CFD jako vybraný testovací případ pro ověřování spolehlivosti numerických metod používaných v mechanice tekutin.

V oblasti věd o živé přírodě a chemických věd byla v rámci řešení projektu Centra buněčné terapie a tkáňových náhrad (spolupráce s 2. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy) vyvinuta v Ústavu makromolekulární chemie AV ČR metoda přípravy nového typu vysoce porézních hydrogelů s řízenou architekturou pórů jako nosičů buněk pro implantaci do centrálního nervového systému (viz kapitola 2). Dále byla v tomto ústavu ve spolupráci s Centrem buněčné terapie a tkáňových náhrad a Ústavem hematologie a krevní transfúze vyvinuta příprava fibrinových sítí uvnitř makroporézní hydrogelové matrice určené k podpoře regenerace nervové tkáně. Bylo zjištěno, že připravené hydrogely mají póry převážně komunikující. Rozsáhlá a úspěšná je rovněž spolupráce biologických pracovišť AV ČR v Českých Budějovicích s Jihočeskou univerzitou. Řady významných výsledků dosáhla např. dvě společná pracoviště Parazitologického ústavu AV ČR s Biologickou fakultou Jihočeské univerzity. Byla provedena fylogenetická analýza kokcidií, parazitických prvoků z kmene Apicomplexa, včetně veterinárně a evolučně významných zástupců. Byl rovněž vypracován diagnostický test na bázi PCR, který umožňuje rychlé a spolehlivé určení morfologicky nerozlišitelných kokcidií Neospora caninum a Hammondia heydorni, z nichž první je významným patogenem způsobujícím aborty u hovězího dobytka, zatímco H. heydorni je neškodným druhem. Imunofluorescenční analýza za použití laserové konfokální mikroskopie prokázala lokalizaci Dorinu M v hemocytech klíšťáka, které jsou také pravděpodobným místem jeho syntézy. Dorin M patrně hraje roli v systému vrozené imunity klíšťáka.

V oblasti humanitních a společenských věd vznikla ve spolupráci s vysokoškolskými pracovišti řada významných výsledků. Pracovníci Centra medievistických studií (společného pracoviště AV ČR a Univerzity Karlovy) se podíleli na uspořádání výstavy Střed Evropy kolem roku 1000 a připravili příručku a katalog k výstavě. Pracovníci Ústavu pro jazyk český AV ČR společně s pracovníky Masarykovy univerzity v Brně sestavili Encyklopedický slovník češtiny. V Historickém ústavu AV ČR vznikla publikace na téma Visegrád: možnosti a meze středoevropské spolupráce, na níž se podíleli pracovníci Fakulty sociálních věd UK. V Ústavu státu a práva AV ČR bylo ve spolupráci s Právnickou fakultou Západočeské univerzity v Plzni úspěšně ukončeno řešení projektu Smlouva jako institut soukromého práva (harmonizace úpravy smlouvy s právem ES) a ve spolupráci s Právnickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze řešení projektu Ochrana životního prostředí v mezinárodním právu. Centrum pro práci s patristickými středověkými a renesančními texty, na jehož práci se podílejí Univerzita Palackého v Olomouci, Ústav pro klasická studia AV ČR a Masarykova univerzita v Brně, uspořádalo významné sympozium na téma Číslo v textech před rokem 1600.

Na uspokojivé úrovni probíhá spolupráce AV ČR s vysokými školami v doktorských studijních programech. Do konce roku 2002 získalo celkem 52 vědeckých pracovišť AV ČR rozhodnutí Akreditační komise Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR o rozšíření akreditace doktorských studijních programů na základě předkládání žádostí o akreditaci studijních oborů společně s vysokou školou. Tři ústavy AV ČR z humanitní a společenskovědní oblasti (Historický ústav, Etnologický ústav a Ústav pro jazyk český) po podání žádosti čekají na vyrozumění MŠMT a čtyři ústavy akreditaci dosud nemají (Archiv, Orientální ústav, Slovanský ústav a Masarykův ústav). Přehled dosud akreditovaných doktorských studijních programů na vědeckých pracovištích AV ČR je vystaven na webové stránce AV ČR – Doktorské studijní programy: http://www.cas.cz/cz/spol/VS/akreditace−tabulka.html. Nejrozsáhlejší spolupráci s vysokými školami má v současné době Matematický ústav AV ČR, který má celkem 22 akreditovaných oborů v rámci doktorských studijních programů.

V roce 2002 působilo na pracovištích AV ČR 1574 studentů doktorských studijních programů (včetně nově přijatých studentů), ať už v prezenční nebo kombinované formě studia. Stále však přetrvává negativní trend v ukončování doktorského studijního programu a neúměrné prodlužování studia; ze všech vědních oblastí pouze 174 doktorandů získalo v roce 2002 titul Ph.D. Nejvíce doktorandů bylo školeno v ústavech oblasti věd o živé přírodě a chemických věd (797 studentů), vysoký počet doktorandů působí také v ústavech oblasti humanitních a společenských věd (407) a v oblasti věd o neživé přírodě (370). Z ústavů společenskovědní oblasti vykazuje nejvyšší účast doktorandů (173) společné pracoviště AV ČR a Univerzity Karlovy Národohospodářský ústav − CERGE (Centrum pro ekonomický výzkum a postgraduální vzdělávání), kde vzdělávací činnost tvoří integrální součast profilu ústavu.

Mnohé ústavy AV ČR již tradičně dbají o nábor doktorandů do svých řad a vytvářejí si tak příznivé podmínky pro rozvoj svého oboru do budoucna. Mezi ústavy s relativně velkým počtem doktorandů patří v oblasti věd o neživé přírodě Ústav teorie informace a automatizace, Matematický ústav a Ústav přístrojové techniky, v oblasti věd o živé přírodě a chemických věd jsou to Ústav biologie obratlovců, Botanický ústav, Mikrobiologický ústav, Ústav experimentální botaniky, Biofyzikální ústav, Ústav experimentální medicíny a Ústav půdní biologie, v oblasti humanitních a společenských věd kromě již jmenovaného Národohospodářského ústavu se jedná o Psychologický ústav, Ústav pro klasická studia a Ústav pro českou literaturu.

Celkem 27 vědeckých pracovišť AV ČR se podílelo na vedení zahraničních doktorandů. Oproti roku 2001 se zvýšil jejich počet na 282 (v roce 2001 to bylo 181), největší podíl na tomto zvýšení má Národohospodářský ústav (z 93 na 170). Větší počet zahraničních studentů je však stále spíše výjimkou, druhý nejpočetnější stav zahraničních studentů vykazoval v roce 2002 Fyzikální ústav (25), třetím byl Ústav experimentální medicíny (12). V roce 2002 celkem 19 kandidátů ze zahraničí úspěšně absolvovalo svůj doktorský studijní program na našich vědeckých pracovištích. Podstatnou překážkou pro výrazné zvýšení počtu zahraničních studentů je stále především nízké finanční ohodnocení práce doktorandů a dále složitý proces získávání pracovních povolení a víz pro doktorský studijní program v České republice.

Také v roce 2002 pokračoval dlouholetý trend ve zvyšování všech ukazatelů aktivního působení pracovníků AV ČR na vysokých školách, jak je zřejmé z této tabulky:

Vývoj nejdůležitějších aktivit spolupráce AV ČR s vysokými školami

Celkem pedagogicky působilo na vysokých školách 1576 pracovníků AV ČR a 446 pracovníků mělo na vysokých školách vedlejší pracovní úvazek (podobně 296 pracovníků vysokých škol mělo vedlejší pracovní úvazek v některém z ústavů AV ČR). Snížení počtu absolventů doktorských studijních programů školených na pracovištích AV ČR lze připsat na vrub abnormální situace v roce 2001, kdy závěrem roku končila možnost obhajoby kandidátských disertačních prací podle starých pravidel, což vedlo k enormnímu nárůstu počtu obhajob. Proti situaci v roce 2000 je však 174 obhájených disertací v roce 2002 pokračováním v pozitivním trendu ukončování doktorského studijního programu s tříletým či čtyřletým trváním. Vysoký stupeň propojení ústavů AV ČR a fakult dokládá také to, že v ústavech AV ČR působilo na plný nebo částečný úvazek v roce 2002 celkem 177 vysokoškolských profesorů a 271 docentů.