Cílem projektu je identifikovat hlavní proměny pracovního trhu a studovat jejich souvislosti a dopady na organizaci soukromého života obyvatel ČR. Konkrétně se projekt zaměří na proměny forem partnerského a rodinného soužití, výchovy, pluralizace životních strategií a životních stylů a bude analyzovat vztahy mezi pracovní a domácí sférou a jejich vzájemné ovlivňování a prolínání v české společnosti. Řešení projektu bude spočívat v rozsáhlém kvantitativním šetření a v deseti kvalitativních sondách, zaměřených na specifické skupiny a segmenty společnosti, které indikují tendence a směry jejího vývoje. Výsledky projektu přispějí k vysvětlení způsobů interakce změn pracovního trhu s organizací soukromého života české populace, s důrazem na proměny a vznik nových forem soukromého, rodinného a partnerského života v jednotlivých skupinách populace a na hodnocení životních perspektiv, strategií a spokojenosti lidí.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 40, zobrazeno 21 - 30)
Česká společnost se v průběhu posledních sedmnácti let stala dějištěm mnoha politických, ekonomických, sociálních a kulturních proměn, které s sebou přinesly a stále přinášejí zásadní změny forem společenského života.
Česká společnost se v průběhu posledních sedmnácti let stala dějištěm mnoha politických, ekonomických, sociálních a kulturních proměn, které s sebou přinesly a stále přinášejí zásadní změny forem společenského života.
Jaké faktory mají vliv na rozhodování bezdětných třicátníků a třicátnic o tom, zda se stát rodičem? Využívání nových příležitostí a změna ideálního věku pro zahájení rodičovství legitimizuje prodlužování období bezdětnosti, ale odložení založení rodiny vede k tomu, že se rodičovství stává stále více zvažovaným vzhledem k dalším okolnostem života. Důraz na pracovní situaci a volnočasové aktivity je tím, co odlišuje úvahy o zahájení rodičovství bezdětných od stejně starých rodičů.
Článek je recenzí knihy Catherine Hakim Work-lifestyle Choices in the 21st Century (Oxford university Press, 2000).
Článek předkládá dílčí výsledky kvalitativního výzkumu realizovaného v roce 2006 mezi českými manažery a manažerkami. Cílem studie bylo srovnat situaci a podmínky manažerské práce mužů a žen. Ukazuje, že hlavním zdrojem nerovností je nutnost slaďovat manažerskou práci s rodinnými povinnostmi. Rozdělení neplacené práce v rodinách našich respondentů a respondentek je velmi nerovné v neprospěch žen, což brzdí jejich manažerské kariéry.
Postavení a role otce se během posledních 100 let dramaticky změnily. Článek se zabývá soudobými teoriemi vysvětlujícími tyto změny a ilustruje je na příkladu kvalitativní studie otcovství po partnerském rozchodu.
Článek vychází z empirické kvalitativní studie a identifikuje různé způsoby, jimiž se rozvedení otcové v České republice vztahují k normě otce-živitele. Poskytuje analýzu možných přístupů k této tradiční normě otcovství a ukazuje proměny, ke kterým u otců dochází v souvislosti s partnerským rozchodem.
Česká společnost se v průběhu posledních sedmnácti let stala dějištěm mnoha politických, ekonomických, sociálních a kulturních proměn, které s sebou přinesly a stále přinášejí zásadní změny forem společenského života.
Tato kniha se zaměřuje na studování souvislostí a důsledků současných proměn pracovního trhu a pracovních podmínek na soukromý život lidí v České republice. Ve středu pozornosti přitom stojí dva fenomény, které mohou, ale nemusí být vzájemně provázané: zvyšující se flexibilita pracovních trhů a pracovních podmínek a marginalizace určitých skupin na pracovním trhu.
Kapitola se zabývá dvěma fenomény, jimiž se vyznačuje soudobý trh práce: zvyšující se flexibilitou pracovních trhů a pracovních podmínek a marginalizací určitých skupin na pracovním trhu. Teoreticky analyzuje tyto jevy a zamýšlí se nad jejich podobami v ČR.
Facebook
Twitter