7. Sekce sociálně-ekonomických věd

Cílem bylo vytvořit národní registr digitalizovaných dokumentů, který by sloužil k řízení digitalizačních aktivit jednotlivých institucí, zamezil duplicitě zpracování a umožnil sdílení výsledků digitalizace. Poslední cíl se projevil jako nosný nejen v národním měřítku; ukázalo se, že podobný systém chybí ve většině evropských zemí. Pro zpřístupnění aktuálních informací o stavu digitalizace koncovým uživatelům je použit vyhledávací nástroj Fast. Všechny uživatelské přístupy jsou realizovány prostřednictvím webové aplikace, která je volně přístupná na adrese www.registrdigitalizace.cz. Záznamy jsou vyhledatelné nejen pomocí vyhledávacího okna, ale i dalších navigací - vlastník dokumentu, typ dokumentu, stav prací, časová osa atd. Řešení spolupracuje s dalšími řešeními využívanými v knihovnách – zejména digitálnímí knihovnami v systému Kramerius a knihovními systémy Aleph. Na konci roku 2010 obsahoval registr 39 tisíc záznamů.

Spolupracující subjekt: Národní knihovna ČR, INCAD, s.r.o.

Webový přístup do Registru digitalizace CZ

 

Kontaktní osoba (jméno, telefon, e-mail): Ing. Martin Lhoták, 221403260 lhotak@knav.cz

 

Bibliografická databáze ASEP (automatizovaný systém evidence publikací) je vytvářena od roku 1993. Podle rozhodnutí vedení AV ČR je každý ústav povinen dodávat do databáze záznamy vybraných výsledků. V současnosti obsahuje databáze 185 000 záznamů s průměrným ročním přírůstkem 11500 záznamů. Tento systém je využívá jako jeden ze zdrojů k evaluaci ústavů. Je možno v tabulkové i grafické verzi získávat výstupy na úrovni ústavů, autorů i pracovních skupin.

 

Analytika ASEP - Příklad výstupu

 

Kontaktní osoba (jméno, telefon, e-mail): Mgr. Zdena Chmelařová, 221403471, chmelarova@knav.cz ; Ing. Jana Doleželová, 532290227, dolezelova@iach.cz

 

Jednoduché směnné experimenty ukázaly, že účastníci obchodují své zdroje méně často, než předpovídá standardní teorie poptávky a také že nejzkušenější obchodníci nejsou vystaveni této směnové asymetrii. Byl proveden experiment, který vysvětluje účinek tržní zkušenosti na směnovou asymetrii pomocí tzv. obchodovací nejistoty.

Engelmann, D. – Hollard, G.: Reconsidering the effect of market experience on the "endowment effect". Econometrica, roč. 78, č. 6 (2010), s. 2005-2019. Impakt faktor: 4.000.

Spolupracující subjekt: Paris School of Economics, CNRS, Francie

Kontaktní osoba (jméno, telefon, e-mail): Dirk Engelmann, PhD., 224005137, Dirk.Engelmann@cerge-ei.cz

 

Ve studii je zkonstruován model dynamického oligopolu s endogenním vstupem, ve kterém vedoucí firma investuje do inovací, přičemž čelí následnému vstupu dalších firem – následovníků. Jsou zde Identifikovány podmínky, za nichž je optimální pro vedoucí firmu podniknout preventivní R&D investici – strategickou predaci, která povede k odstranění všech budoucích následovníků.

Spolupracující subjekt: University of Bonn, Německo

Kontaktní osoba: Krešimir Žigič, PhD. 224005245, Kresimir.Zigic@cerge-ei.cz  

 

Ve stati je navržen model, který zavádí kvalitu investic, a je zde ukázáno, že je tento pojem nezbytný pro vysvětlení průběhu zhodnocování reálného směnného kurzu pozorovaného v evropských tranzitivních ekonomikách.

Spolupracující subjekt: Česká národní banka

Kontaktní osoba: Jiří Podpiera, PhD., 224005234, Jiri.Podpiera@cerge-ei.cz  

 

Studie se věnuje teoretickému objasnění nervových modelů, které popisují dětské reakce na různé situace sociálního vyloučení. K sociálnímu vyloučení dochází, jestliže je citový vztah dítěte k pečující osobě ohrožen třetí osobou. Dětské reakce na tyto situace zahrnují zvláštní kombinaci negativního a vstřícného chování, které jsou často interpretovány jako žárlivost. Autoři vyvozují, že na nervové úrovni tyto reakce jsou součástí homeostatického modelu; tzn., že negativní emoce a stres jsou potlačovány strukturami a hormony, které regulují tyto emoce, a jsou tak zodpovědné za to, že děti se chovají vstřícně. Sociální vyloučení se může vyskytovat nejen ve vztahu s pečující osobou, ale i mezi vrstevníky. V druhé části studie je ukázáno, že již v průběhu prvního roku života děti reagují na vyloučení z vrstevnické skupiny. Na behaviorální a nervové úrovni dětské reakce na sociální vyloučení ze skupiny vrstevníků mohou pramenit z potlačení negativních emocí a stresu, kvůli nejistotě z nové sociální situace.

Spolupracující subjekt: Department of Psychology, York University, Toronto, Canada

Kontaktní osoba: Mgr. Gabriela Marková, PhD, 224 005 226, markova@praha.psu.cas.cz

 

Ve stati jsou porovnány výsledky sebeposouzení s posouzením téže osoby jiným posuzovatelem ve čtyřech zemích – Belgii, České republice, Estonsku a Německu. Ve sledovaných zemích a také na základě sekundárních analýz sebeposouzení a posouzení jiným z dalších 29 zemí byly zaznamenány totožné odlišnosti mezi sebeposuzováním a posuzováním jinými v rámci rysů obsažených v pětifaktorovém modelu osobnosti. Lidé sami sebe vidí jako více neurotické a otevřené novým zkušenost ve srovnání s tím, jak je vidí druzí. Stejně tak při posouzení druhými byla zaznamenána vyšší míru svědomitosti než při sebeposouzení. Bylo také zjištěno, že lidé obvykle prožívají více pozitivních emocí, vyhledávají více vzrušujících zážitků, ale jsou méně asertivní než jak je vnímají druzí. Rozdíly mezi sebeposouzením a posouzením jinými zaznamenané současně ve všech sledovaných zemích neodpovídají tzv. hypotéze o aktérovi a pozorovateli, protože velikost rozdílu nesouvisí s tím, zda jsou osobnostní vlastnosti pozorovateli zřejmé. Relativně výrazná negativní souvislost mezi profilem vlastností stanoveným jako sebeposouzení mínus posouzení jinou osobnou a sociální žádoucností zkoumaných vlastností odkazuje k závěru, že lidé ve většině zkoumaných zemí vidí sami sebe méně příznivě než jak je vidí jiní.

Spolupracující subjekt: University of Tartu, Estonia

Kontaktní osoba: PhDr. Martina Hřebíčková, Dr., 774402984, martina@psu.cas.cz  

 

Minulé století přineslo – v sociokulturním okruhu Západu – hromadný výskyt lidí odmítajících náboženství. Ukázalo se však, že u těchto lidí, ateistů nebo agnostiků, se často vyskytují názory a ideály, prožitky a způsoby jednání, jež byly spojeny s duchovní tradicí v širokém smyslu: otevřenost pro transcendenci, smysl pro tajemství a mystické prožitky, existenciální intenzita mezilidských vztahů, zaujetí pro nadosobní cíle atd. Objevil se nově chápaný pojem spiritualita, který toto vše zahrnuje. Vznikla myšlenka operacionálně definovat a jednotně měřit spiritualitu (její velikost, resp. intenzitu) jak u lidí vyznávajících různá náboženství a konfese, tak i u lidí náboženství odmítajících. Lze předpokládat, že takto definovaná spiritualita je jedním ze základních faktorů struktury osobnosti. Koncem století publikoval první dotazník spirituality Američan Ralph Piedmont. Prokázal, že je smysluplné doplnit vlivnou koncepci pěti základních faktorů osobnosti (Big Five) o spiritualitu jako šestý faktor, složený – podobně jako ostatní faktory – z několika samostatně měřitelných subfaktorů. Autoři si vytkli za cíl ověřit Piedmontovu koncepci u českých vysokoškoláků, kde je výskyt nenáboženských jedinců mimořádně vysoký. Faktorovou analýzou originálního souboru kulturně adekvátních otázek dospěli k faktorům: Latentní monoteismus, Mysticismus, Pospolitost, Hlubinná ekologie, Mravní starostlivost a Etické zaujetí. Podobným postupem jako Piedmont autoři prokázali, že zjištěné faktory lze definovat jako subfaktory obecné spirituality, jež představuje šestý faktor osobnosti. Smysluplné korelace subfaktorů spirituality potvrzují konstruktovou validitu dotazníku. Empirická validita byla potvrzena korelacemi s dílčími škálami nonverbálního Testu spirituální senzitivity. Výsledky studie jsou důležitým krokem k obohacení praktické diagnostiky osobnosti v doposud zanedbávané oblasti, což má značný význam zejména pro klinickou a poradenskou psychologii.

Kontaktní osoba: Doc. Mgr. Pavlína Janošová, Ph.D., +420224005228, janosova@praha.psu.cas.cz

 

Kniha má za cíl představit laické veřejnosti přístupným způsobem práci sociologů, demografů, ekonomů, politologů a geografů, kteří působí v Sociologickém ústavu AV ČR, v.v.i. Nejde o předložení ucelené zprávy o české společnosti, ale spíše o odpovědi na některé často kladené otázky, ověření nebo popření platnosti různých předsudků a představ, které sami o sobě máme. Sociální vědci poukazují i na jevy, které sama společnost příliš nevnímá, ale odborníci je za povšimnutí potřebné považují. Publikace otevírá a diskutuje následující otázky: Jací opravdu jsme a jak se to o sobě dozvídáme? Jsme evropští, jsme světoví, nebo hlavně sví? Lze věřit výzkumům veřejného mínění? Jsme ze zvyku sociálními a/nebo ekonomickými pesimisty? Jak a čím nás poznamenává konzumní společnost? Jaké jsou trendy a příčiny korupce v České republice? Jsou Češi skutečně nevěřící? Jaké postoje zaujímáme vůči cizincům a národnostním menšinám? Jsou Češi politicky aktivní? Jaká je kvalita demokracie v České republice?

 

Kontaktní osoba: RNDr. Tomáš Kostelecký, CSc., 210 310 227, tomas.kostelecky@soc.cas.cz

 

Publikace přináší portréty patnácti párů, v nichž oba partneři pracují ve vědě, výzkumu nebo na vysoké škole. V rámci projektu Akademické páry byly mezi lety 2009 a 2010 provedeny rozhovory, které zastihují akademické páry z různých vědních oborů v rozmanitých životních etapách: od mladých doktorandů s malými dětmi, kteří stojí na samotném začátku vědecké dráhy, přes postdoktorandy a etablované vědce a vědkyně na vrcholu svých kariér, až po páry, které svou profesionální vědeckou kariéru pomalu ukončují a jejichž děti už dospěly a založily své vlastní rodiny. Neobyčejně otevřené výpovědi lidí z různého prostředí vědy a výzkumu tak umožňují nahlédnout z mnoha perspektiv na problematiku ustavování kariérních drah ve vědě, roli rodičovství a hledání rovnováhy mezi pracovním a soukromým životem ve vědecké profesi.

 

Obálka knihy Vohlídalová, M. (ed.): Akademické duety: o profesním a soukromém životě ve vědě.

 

Kontaktní osoba: PhDr. Marta Vohlídalová, 210 310 351, marta.vohlidalova@soc.cas.cz

 

Publikace se věnuje vztahům práce a rodiny, které nahlíží z perspektivy konceptu životní dráhy. Životní dráha totiž nabízí širší teoretický rámec, jenž umožňuje uchopit vzájemnou provázanost událostí či stavů, kterými jedinec v životě postupně prochází v různých oblastech života. Poskytuje vhodný teoretický rámec i pro studium pracovních vztahů a rodinných uspořádání, a to z několika důvodů. V jejím základu stojí důraz na proměnlivost životních uspořádání v čase, perspektiva životní dráhy ale navíc umožňuje uchopit i širší kontext, v němž se individuální životy odehrávají. Ukazuje jak mikroperspektivu individuálního jednání, tak to, že se konkrétní životní dráha vyvíjí v rámci určité institucionální struktury a je zakotvena v širším historickém, institucionálním, sociálním a kulturním kontextu. Životní dráhy se neodehrávají ve vzduchoprázdnu – jejich průběh je spojen s určitými sociálními očekáváními o tom, jak má vypadat správné časování a pořadí životních událostí a jaké sociální role přísluší určitému věku. Zatímco některým dílčím tranzicím procesu vstupu do dospělosti, jako je vstup do rodičovství, prodlužování období bezdětnosti nebo vstup do prvního partnerského soužití, byla v české literatuře věnována poměrně velká pozornost, jiné přechody, jako jsou odchod od rodičů nebo vstup na pracovní trh či pracovní mobilita mladých, stály více méně stranou zájmu. Tato monografie se zaměřuje na jednu fázi životní dráhy, a sice na období mladé dospělosti – na období rodinných a pracovních startů. Vstup do prvního zaměstnání, první partnerské soužití či narození prvního dítěte jsou v rámci perspektivy životní dráhy sociologií pojímány jako součást širšího procesu zahrnujícího přijetí souboru sociálně definovaných rolí spjatých se sociálním statusem dospělého – tzv. přechodu do dospělosti. Ve srovnání s dalšími životními etapami je období vstupu do dospělosti „demograficky zhuštěné“, neboť se v něm odehrává řada demograficky významných událostí (tranzic) a právě v tomto období řada demografických procesů dosahuje největších intenzit.

Obálka knihy Proměny rodinných a profesních startů

 

Kontaktní osoba: Mgr. Jana Chaloupková, telefon: 210 310 238, e-mail: Jana.Chaloupkova@soc.cas.cz

 

Obsahem unikátní knihy je především analytická filozofie práva a analytická filozofie morálky (metaetika). Autor se systematicky věnuje logické analýze morálního diskurzu, dále pojmovému vztahu mezi právem a morálkou, a také vztahu svobodné vůle a morální (i právní) odpovědnosti. Přitom se dotýká i souvisejících oborů, např. morální psychologie a hlásí k tzv. morálnímu fikcionalismu, podle kterého má morální diskurz nonkognitivní pragmatiku a kognitivní sémantiku. Ve filozofii práva je stoupencem právního pozitivismu, tedy názoru, že platnost a obsah práva je determinován pouze společenskými fakty. V otázce svobodné vůle se hlásí k tzv. iluzionismu, takže má za to, že svobodná vůle je pouze společensky užitečná iluze.

Kontaktní osoba: PhDr. Jarmila Čermáková (cermakova@ilaw.cas.cz, 221 990 730)

 

Právní informatika je relativně nový obor, s terminologií zcela odlišnou od pojmů typických pro teorii práva, jenž se věnuje informačním aspektům práva. Analyzuje právo na základě speciálně pro tento účel vytvořených databází právních dokumentů. Monografie shrnuje výsledky výzkumů pracovníků Ústavu státu a práva za posledních deset let a zkušenosti s provozem právních informačních systémů při vyhledávání právních informací. Snaží se o založení seriozních vědeckých základů relativně nového přístupu k právu analyzujícího soubory textových dat pomocí exaktních metod.

Kontaktní osoba: PhDr. Jarmila Čermáková (cermakova@ilaw.cas.cz, 221 990 730)

 

Monografie se soustřeďuje na procesní mechanismy, jejichž účelem je zajistit dodržování dělby pravomocí mezi EU a jejími členskými státy. Význam těchto mechanismů je v EU naléhavější než v jakékoli jiné mezinárodní organizaci, protože jak rozsah, tak cíle pravomocí svěřených EU jsou širší, než je obvyklé v mezinárodním kontextu, a to s ohledem na integrační povahu EU. V současném institucionálním systému provádí přezkum toho, zda byly limity výkonu pravomocí stanovené zakládacími smlouvami řádně respektovány, v poslední instanci Soudní dvůr EU. Byly však navrženy i jiné alternativy, které by měly nejen posílit legitimitu této kontroly, ale také její účinnost. Tyto alternativy zahrnují zavedení apriorních posudkových postupů nebo vytvoření nového soudního orgánu pověřeného touto kontrolou. Nicméně jak autoři uzavírají, žádná z těchto alternativ není s to spory o dělbu pravomocí vyloučit nadobro. Rovněž upozorňují, že jakékoli změny v kontrole dělby pravomocí v EU musí brát v úvahu ústavní soudy členských států, které si často nárokují pravomoc prohlásit akty EU, které jdou nad rámec přenositelný podle vnitrostátních ústav, za neúčinné.

Kontaktní osoba: PhDr. Jarmila Čermáková (cermakova@ilaw.cas.cz, 221 990 730)