1. Úvod

Hlavním úkolem Akademie věd České republiky (dále Akademie), kterou tvoří soustava autonomních vědeckých pracovišť, je přispívat badatelskou činností vysoké úrovně k rozvoji vědeckého poznání, vzdělanosti a kultury v naší zemi. Rok 1998 spadá v životě Akademie do mezidobí dvou cyklů hodnocení úrovně vědecké práce pracovišť, týmů i jednotlivců. Základní etapa transformace Akademie vyvrcholila ukončením prvního cyklu nezávislého hodnocení za hojné účasti předních zahraničních vědců v letech 1994 - 1996 a uplatňováním závěrů tohoto hodnocení ve výzkumném zaměření, organizaci i vnitřním životě pracovišť.

       V roce 1998 schválila vláda České republiky tři základní dokumenty týkající se výzkumu a vývoje v ČR. Pro zvýšení úrovně institucionálně podporovaného výzkumu a vývoje přijala “Pravidla hodnocení výzkumných záměrů a výsledků organizací pro poskytování institucionální podpory výzkumu a vývoje” (usnesení č. 281 z 22. 4. 1998). Pro všechny organizace, které jsou institucionálně financovány ze státního rozpočtu ČR, vyplynula z těchto Pravidel povinnost předložit v souvislosti s přípravou státního rozpočtu své výzkumné záměry. V rámci Akademie bylo během léta a podzimu 1998 připraveno celkem 61 výzkumných záměrů, které byly předány Radě vlády ČR pro výzkum a vývoj. Při jejich tvorbě vycházela vědecká pracoviště především z vědní koncepce Akademie s cílem zpřesnit zaměření své vědecké činnosti na příštích pět let. K realizaci vládních pravidel byly ve Vědecké radě a Akademické radě připraveny zásady hodnocení pracovišť Akademie pro cyklus hodnocení 1999-2001, v nichž se odrážejí hlavní zásady Vědní koncepce Akademie, tj. srovnávání úrovně dosažených badatelských výsledků s mezinárodní úrovní a s vývojovými tendencemi ve světové vědě i podpora kvalitního výzkumu. Konkrétně je to např. rozhodnutí o posuzování výzkumných záměrů ústavů a jejich výsledků pěti zahraničními oponenty a o zásadním významu těchto oponentských posudků pro závěrečné vyjádření hodnotících komisí, nebo povinnost hodnotících komisí vzájemně porovnat výkon a působnost všech pracovišť příslušného oboru a vyjádřit se k následnému diferencovanému financování badatelských záměrů uvnitř Akademie.

        Dalšími závažnými dokumenty přijatými vládou ČR jsou “Principy vědní politiky České republiky na přechodu do 21. století” (usnesení č. 397 z 10. 6. 1998) a usnesení vlády ČR o přípravě národní politiky výzkumu a vývoje ČR a o činnosti Rady vlády ČR pro výzkum a vývoj(č. 811 z 9. 12. 1998). Zástupci Akademie se intenzivně zapojují do řešení těchto obecných koncepčních otázek výzkumu a vývoje v ČR. Zmíněné vládní dokumenty i chystané nové znění zákona o výzkumu a vývoji v ČRse promítnou do vnitřního života Akademie i do její vědní koncepce. Příznivě pokračuje i spolupráce Akademie s Radou vlády pro výzkum a vývoj, v níž je zastoupena třemi kvalifikovanými představiteli.

        Změnou prošel v roce 1998 nejvyšší orgán Akademie - Akademický sněm. XII. zasedáním Sněmu dne 22. 4. 1998 bylo ukončeno druhé funkční období Sněmu (1994 - 1998) a v průběhu roku byli zvoleni nebo jmenováni členové nového Sněmu pro třetí funkční období (1998 - 2002). Sněm se v novém složení sešel poprvé na XIII. zasedání dne 17. 12. 1998. Z 245 členů současného Sněmu je 181 členů interních - ředitelů pracovišť, volených zástupců vědeckých pracovníků a dalších významných vědců Akademie, a 64 členů externích - představitelů vysokých škol a jiných vědeckých institucí, státních orgánů a podnikatelských kruhů. 126 členů pracuje ve Sněmu již druhé funkční období a 119 členů je nových. Částečně se změnilo i složení Akademické rady, kde během roku tři z jejích sedmnácti členů z pracovních nebo zdravotních důvodů na členství rezignovali a na jejich místa byli zvoleni noví členové.

        Struktura vědeckých pracovišť Akademie a jejich hospodaření zaznamenala v roce 1998 několik změn, vyplývajících zejména ze záměrů vědní koncepce a závěrů hodnocení úrovně a výkonnosti pracovišť. Od 1. 1. 1998 začal pracovat nově vytvořený Slovanský ústav AV ČR. K 1. 7. 1998 byl z některých vědeckých oddělení Ústavu ekologie krajiny AV ČR nově zřízen Ústav biologie obratlovců AV ČR se sídlem v Brně. Významným činem je vytvoření Badatelského centra PALS (ve spolupráci Ústavu fyziky plazmatu a Fyzikálního ústavu) pro zajištění vlastních i mezinárodních programů výzkumu využívajících výkonový laser ASTERIX IV. Většiny pracovišť Akademie se dotkla změna hospodářská a organizační, když k 1. 7. 1998 všechna zbývající pracoviště Akademie (kromě Kanceláře AV ČR) přešla na příspěvkovou formu hospodaření, která je krokem k přechodu pracovišť na veřejné výzkumné instituce. Podrobnější údaje o celkovém hospodaření Akademie v roce 1998 jsou uvedeny v kapitole 7. Vzhledem k ukončení čtyřletých funkčních období dosavadních ředitelů pracovišť bylo v průběhu roku 1998 jmenováno 21 nových ředitelů a v 11 případech byli dosavadní ředitelé jmenováni na druhé funkční období. Dlouhodobým problémem mnoha pracovišť Akademie zůstává nepříznivá věková struktura zejména vysokoškolsky vzdělaných pracovníků.

        Otázka příštího právního a ekonomického postavení samotné Akademie nebyla v roce 1998 dořešena. Během roku byly připraveny a v Akademické radě i na pracovištích v několika fázích projednány návrhy novelizace zákona ČNR č. 283/1992 Sb. o Akademii věd České republiky. Dospělo se k návrhu stručné novely tohoto zákona, která by umožňovala potřebnou urychlenou přeměnu pracovišť Akademie z dosavadních státních příspěvkových organizací na veřejné výzkumné instituce minimálními změnami při maximálně možném zachování kladů, které skýtá dosavadní zákon. Realizace tohoto záměru je však závislá na vyjasnění řady souvisejících širších právních a ekonomických otázek, které jsou zcela nebo do značné míry mimo vliv Akademie (nový zákon o výzkumu a vývoji, nová rozpočtová pravidla, nový zákon o majetku státu).

        Zástupci Akademie a vysokých škol v Komisi pro vědecké hodnosti při MŠMT ČR zahájili v roce 1998 přípravu nového zákona o udělování vědecké hodnosti DrSc. S menším úspěchem se setkala snaha Akademie o spolupráci na konečném návrhu nového zákona o vysokých školách (zákon č. 111/1998 Sb.). Bohužel se nepodařilo jednoznačně právně zajistit rovnoprávné využití kvalitní odborné kapacity pracovišť Akademie pro přípravu mladých, kvalifikovaných odborníků v rámci doktorského studia. Zdá se však, že se vzájemnými dohodami podaří eliminovat negativní dopad této skutečnosti na další rozvoj vědecké a pedagogické spolupráce pracovišť Akademie s fakultami a katedrami vysokých škol (viz přílohu 3). V závěru roku schválila Akademická rada návrh vzorové smlouvy o vzájemné spolupráci Akademie a vysokých škol při uskutečňování doktorských studijních programů, na jehož základě jsou projednávány a postupně uzavírány smlouvy s jednotlivými vysokými školami. Pokračovalo jednání Akademie s vysokými školami o zřizování a provozování dalších společných pracovišť (viz kapitolu 4). Jako odezva potřeby multidisciplinárních středisek pokročilých studií v humanitních vědách s mezinárodním dosahem byla ustavena např. Centrum medievistických studií a Centrum biblických studií jako společná pracoviště Akademie a Univerzity Karlovy v Praze.

        Jako každoročně jsou i letos důležitou částí této výroční zprávy vybrané výsledky badatelské činnosti dosažené v roce 1998 vědci a jejich týmy na pracovištích Akademie. Ty nejdůležitější z nich jsou zde představeny formou krátkých souhrnů (anotací) s odkazy na původní publikace autorů, další jsou pak stručně zmíněny podle oborů (viz 2. kapitola a přílohy 2 a 5). Badatelská činnost byla zajištěna jednak institucionálními prostředky (mzdy, pojištění, provoz a údržba pracovišť), jednak účelovými prostředky z projektů Programu rozvoje badatelského výzkumu v klíčových oblastech vědy pěstovaných v AV ČR a Programu rozvoje přístrojového vybavení progresivních vědních oborů pěstovaných v AV ČR, ze soutěží z Grantové agentury Akademie a z dalších mimoakademických tuzemských grantových agentur, zejména Grantové agentury České republiky, grantových agentur zahraničních, programů Evropské Unie (viz kapitolu 3). Přesto, že úplné výčty publikací za uplynulý rok bývají k dispozici obvykle až později, je již teď patrné, že se v roce 1998 stabilizovala publikační aktivita pracovníků Akademie (viz přílohu 5). V Akademii pracuje 18-20 % všech pracovníků výzkumu a vývoje v ČR. Z databáze NSIOD z Institute of Scientific Information ve Filadelfii však vyplývá, že pracovníci Akademie za posledních pět let publikovali více než 40 % vědeckých publikací v ČR a jejich práce byly citovány z více než 50 % všech citovaných prací z ČR.

        Většího rozsahu nabyla spolupráce pracovišť Akademie s cíleným výzkumem a podnikatelskou sférou především účastí některých pracovišť na výzkumu technologicky progresivních inovací. V roce 1998 bylo Akademii uděleno 37 patentů (z toho 21 zahraničních), zapsány 2 užitné vzory, přihlášeno 19 vynálezů a 2 užitné vzory a uzavřeno 11 licenčních smluv. Podstatnou součástí aktivit je spolupráce s ústředními a regionálními orgány státní správy a s dalšími institucemi, kde ústavy Akademie zajišťovaly především konzultační, expertní a poradenskou činnost, např. v oblasti techniky, zdravotnictví, životního prostředí a zemědělského výzkumu. Podrobné údaje o aktivitách pracovišť Akademie v těchto oblastech jsou uvedeny v kapitole 5.

        Nedílnou součástí výzkumu v Akademii je mezinárodní vědecká spolupráce s významnými vědeckými centry ve světě, zaměřená se na řešení konkrétních otázek důležitých z hlediska vědní politiky státu a vědní koncepce Akademie. Dosažené výsledky jsou podrobněji uvedeny v 6. kapitole a v příloze 4.

        Během sledovaného období se zvýšil kontakt Akademie s veřejností a její popularizační činnost. Zejména je třeba uvést podíl Akademie na zajištění 1. ročníku “Dnů vědy v ČR”, který probíhal v říjnu 1998 a byl zahájen odborným seminářem s názvem “Zvýšení úlohy vědy ve společnosti a získávání zájmu mládeže o vědu” za účasti představitelů vlády, ministerstev, vysokých a středních škol a dalších nevládních organizací a novinářů. Pokračoval výstavou “Věda - společnost - mládež” prezentující některé významné vědecké výsledky a Dny otevřených dveří na pracovištích Akademie, které připravila téměř polovina ústavů (celkem tyto ústavy navštívilo téměř 5000 návštěvníků). Tato akce, v níž chce Akademie i v letošním roce pokračovat, významně napomohla popularizaci vědecké činnosti a zvýšení zájmu především mládeže o vědeckou práci.

        Vedle tradiční podpory vydávání vědeckých a vědeckopopulárních knih (viz přílohu 6) a 93 titulů časopisů a sborníků se podstatně rozšířila spolupráce se sdělovacími prostředky. Akademie uspořádala 23 tiskových konferencí, z nichž se s velkým ohlasem setkala konference ke 100. výročí astronomie a astrofyziky v ČR a založení hvězdárny v Ondřejově za účasti amerického astronauta českého původu Johna E. Blahy. Mezi další náležely tiskové konference věnované významu fyziky plazmatu při hledání nového zdroje energie pro 3. tisíciletí, Evropskému dnu mozku, otázkám rasismu v české společnosti a prezentaci Deklarace nezávislosti československého národa (k 80. výročí vzniku ČSR). Řada pracovníků Akademie vystupovala s příspěvky k aktuálním vědeckým tématům v televizi, rozhlase i tisku. V roce 1998 bylo vydáno 17 čísel Akademického bulletinu.

        V dalších kapitolách této zprávy jsou podrobněji popsány jednotlivé úseky činnosti Akademie, které jsou dokumentovány v přílohové části.