6. Mezinárodní vědecká spolupráce

V procesu postupného začleňování České republiky do evropských struktur nezůstala pozadu ani Akademie jako celek. Svými aktivitami upevnila své místo v řadě mezinárodních nevládních organizací (UAI resp. CIPSH, ALLEA, ICSU) a stále výrazněji se uplatňovala v mezinárodních vládních organizacích (UNESCO, CERN, ESA aj.) V roce 1998 se jí podařilo získat nové členství v ESF a ISSC.

        Valné zasedání ESF (European Science Foundation), které se konalo v listopadu 1998, schválilo řádné členství Akademie Grantové agentury České republiky. Tři zástupci Akademie byli jmenováni do významných funkcí. Akademie má zástupce v hlavním řídícím výboru a ve výborech pro společenské vědy a pro vědy o živé přírodě a životním prostředí. Členství v ESF umožňuje účast českých vědců ve vybraných celoevropských výzkumných projektech, účast na evropských vědeckých konferencích (EURESCO) a vstup vědeckých pracovníků do sítí ESF, které nabízejí možnost společně inovovat, analyzovat a koordinovat výzkum v Evropě.

        V roce 1998 se Akademii podařilo vstoupit také do ISSC (International Social Science Council). Jedná se o významnou mezinárodní organizací, která umožňuje koordinovat výzkum především v oblasti sociálních věd.

        Akademie se dále aktivně podílela na činnosti USI (Union Académique Internationale), jejímž členem je jako nástupkyně ČAVU od roku 1923. V UAI pokračovala práce na řadě mezinárodních projektů v oboru humanitních, historických a filologických věd. Jde především o projekty "Lexicon Iconographicum Mythologiae Classicae", "Corpus Vasorum Antiquorum", "Latinitatis Medii Aevi Lexicon Bohemorum", "Aristoteles Latinus". K prvnímu z citovaných projektů byla v Praze pod patronací Evropské komise v říjnu 1998 uspořádána mezinárodní putovní výstava (po Basileji a Bruselu). Na návrh Akademie byly v UAI přijaty projekty "Clavis Monumentorum Litterarum Bohemiae" a "Moravia Magna". Akademie získala v uplynulém období zastoupení v předsednictvu UAI (Bureau), a tak se podílela i na činnosti CIPSH (Conseil International de Philosophie et Sciences Humaines), vedle ISSC druhé nejvýznamnější mezinárodní nevládní organizace při UNESCO, koordinující výzkum v oblasti humanitních věd.

        Představitelé Akademie se aktivně podíleli na činnosti ALLEA (All European Academies). Tato organizace, sdružující akademie věd evropských zemí, se snaží koordinovat postupy svých členů při návrzích, které jsou předkládány vládám a vládním organizacím a které se týkají vědy i závažných globálních otázek. Akademie byla pověřena organizací příštího Valného shromáždění této ALLEA, které se uskuteční ve dnech 30. 3. - 1. 4.. 2000 v Praze.

        Akademie je zřizovatelem národních vědeckých komitétů, kterých je v současné době 35 a které jsou zastřešeny mezinárodní nevládní organizací ICSU (International Council of Scientific Unions). Ve sledovaném období došlo k některým personálním změnám ve složení komitétů. V roce 1998 byl nově ustaven Český komitét pro hodnocení vlivu na prostředí (IAIA).

        V říjnu 1998 se uskutečnila v Lisabonu pracovní konference "New EMBO", která rozhodla, že další setkání nových členů EMBO (European Molecular Biology Organization) se uskuteční v říjnu 1999 v Praze. Setkání se uskuteční pod názvem "New EMBO Members".

        I v roce 1998 Akademie aktivně spolupracovala se sekretariátem České komise UNESCO. Prostřednictvím zahraničního odboru byly předávány na pracoviště Akademie veškeré informace o činnosti této organizace. Jedná se především o zahraniční stipendia, vypisované prestižní ceny aj. Za finančního přispění Rady pro zahraniční styky pokračovala akademická pracoviště (především Mikrobiologický ústav, Botanický ústav a Ústav makromolekulární chemie) v realizaci dlouhodobých postgraduálních kurzů UNESCO.

        Velmi pozitivně lze hodnotit výsledky činnosti Českého komitétu pro program UNESCO "Člověk a biosféra" MAB. Z četných aktivit je možné jmenovat například účast na přípravě mezinárodní konference o krajinné ekologii, která proběhla v září 1998 a která byla uspořádána v rámci oslav 650. výročí založení Univerzity Karlovy.

        Spolupráce s CERN se v roce 1998 realizovala formou osmi výzkumných projektech v subjaderné a jaderné fyzice, osvojením devíti špičkových technologií a nových materiálů a podílu na jejich vývoji. Některé z technologií mají velké uplatnění např. v diagnostice a léčbě nádorových onemocnění. Mezinárodní spolupráce s CERN dále umožňuje zvyšovat kvalifikaci mladých vědeckých pracovníků a studentů. Za Akademii se na spolupráci podílela tři pracoviště, výsledky byly shrnuty do 124 vědeckých publikací a 132 referátů, přednesených na mezinárodních vědeckých setkáních.

        Úspěšně pokračovaly pracovní kontakty akademických pracovišť s laboratořemi SÚJV v DUBNĚ,především v oblasti experimentální a teoretické jaderné fyziky, matematické fyziky, ve fyzice iontů a chemii transuranů, v radiobiologii a lékařské fyzice, při využití metod neutronové fyziky při výzkumu polymerů či textury hornin. Na základě této spolupráce bylo publikováno 25 článků, 22 příspěvků na konferencích, 5 reportů a 4 preprinty.

        Úspěšně se rozvíjel výzkum v Českém historickém ústavu v Římě, společném pracovišti Historického ústavu AV ČR a Filozofické fakulty UK, který byl v loňském roce přijat za řádného člena Unione Internazionale degli Istituti di Archeologia, Storia e Storia dell' Arte in Roma.

        I v roce 1998 Akademie zastávala funkci administrátora dohody, která byla v roce 1994 podepsána mezi Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy ČR a NSF (National Science Foundation) v USA. Komise pro spolupráci ČR a NSF průběžně určovala oponenty, následně hodnotila a vybírala k realizaci návrhy společných projektů, kterých se v současné době řeší 50. Polovina z nich (25) jsou projekty pracovišť Akademie.

        Na základě mezivládní Dohody o spolupráci České republiky s ESA (European Space Agency) byla v roce 1997 ustavena při Ministerstvu mládeže a tělovýchovy ČR Rada pro spolupráci s ESA. Spolupráce se týká všech stávajících oblastí kosmického výzkumu a jeho aplikací. Členy Rady pro spolupráci s ESA jsou dvě pracoviště Akademie (ASÚ a ÚFA). V současné době je ve spolupráci s ESA řešeno celkem 9 projektů, na nichž se v oblasti kosmické astronomie a fyziky podílí ústavy Akademie.

        Nezastupitelnou úlohu v konkrétní vědecké spolupráci plnily opět dvoustranné dohody Akademie se zahraničními vědeckými institucemi. Ke konci roku 1998 měla Akademie uzavřeno celkem 59 mezinárodních dohod se 42 zeměmi celého světa. Pokračovala aktualizace stávajících dohod, byly upraveny články týkající se finančních podmínek, zdravotního pojištění, výše kvót, v některých dohodách se změnila základní forma vzájemné spolupráce. Stále větší důraz je kladen na společné projekty a prioritní výzkumná témata. Takto bylo aktualizováno sedm dohod (např. dohody s partnery na Slovensku, ve Švédsku, Finsku, v Číně atd.).

        Kromě zkvalitňování podmínek dohod s tradičními partnery vyhledávala Akademie nové partnery, především v zemích, kde Akademie dosud žádné kontakty nemá. V roce 1998 bylo podepsáno pět dohod (s Polskou akademií věd a umění, Kazašskou AV, Srbskou AV, s Vietnamským národním centrem pro přírodní vědy a technologie a s Univerzitou v Morelos v Mexiku) a proběhla jednání s řadou dalších zahraničních partnerů. Přes tyto pozitivní výsledky se nedaří zcela pokrýt celou oblast zájmu vědců, protože v některých zemích nemá Akademie partnera (např. Norsko, Dánsko, Řecko, Švýcarsko aj.). Zde jsme odkázáni na možnosti, které nabízejí prováděcí plány ke kulturním dohodám, jejichž garantem je Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Tyto možnosti jsou však pro potřeby Akademie velmi omezené.

        V roce 1998 bylo v rámci dvoustranných recipročních dohod vysláno 445 vědeckých pracovníků do zahraničí na celkovou dobu 6 386 pobytových dnů a přijato 448 zahraničních vědeckých pracovníků na ústavech Akademie na celkovou dobu 4 803 pobytových dnů. Z uvedených údajů vyplývá, že oproti minulým letům se počty vyslaných pracovníků nesnížily, ale naopak se zvýšil zájem cizích vědeckých pracovníků o pobyty v ČR. Do uvedených čísel nejsou zahrnuta vyslání v rámci společných projektů s NSF USA, DFG a DAAD SRN. Pro tyto výjezdy platí odlišné podmínky než jsou ty, které platí pro výběr kandidátů v rámci konkurzní řízení Akademie.

Zahraniční cesty v rámci meziakademických dohod (osoby)
	vyslání	přijetí		vyslání	přijetí
Argentina	-	1	Maďarsko	26	31
Brazílie	2	2	Makedonie	1	1
Belgie	13	2	Mexiko	6	-
Bělorusko	-	1	Nizozemí	14	1
Bulharsko	15	18	Norsko	2	1
Čína	7	8	Polsko	21	37
Dánsko	3	-	Portugalsko	12	7
Egypt	1	1	Rakousko	25	8
Estonsko	6	5	Rumunsko	2	14
Finsko	19	16	Rusko	30	48
Francie	42	31	Řecko	2	2
Indie	8	9	Slovensko	51	59
Itálie	37	33	Slovinsko	1	1
Izrael	20	1	SRN	***	45
Japonsko	3	2	Španělsko	8	6
JAR	2	-	Švédsko	23	12
Korea	1	14	Tchajwan	5	7
Litva	4	8	Ukrajina	3	9
Lotyšsko	1	-	V.Británie	29	7

*** vyslání do SRN není evidováno, závisí na schválených projektech

       Významnější a fakticky rozhodující podíl na úspěšné mezinárodní spolupráci mají však stále přímé kontakty pracovišť Akademie mimo rámec dvoustranných dohod. Jde o účast pracovníků Akademie na mezinárodních sympoziích, konferencích a workshopech, o krátkodobé nebo dlouhodobé pracovní pobyty na zahraničních pracovištích v rámci řešení mezinárodních grantů a projektů nebo na základě meziústavních dohod s partnerskými vědeckými pracovišti v zahraničí, přednáškovou činnost na pozvání zahraničních pracovišť a univerzit, o členství v redakčních radách mezinárodních časopisů a výborech mezinárodních vědeckých organizací apod. Kvantitativní údaje o všech těchto akcích (včetně těch, které se uskutečnily prostřednictvím mezinárodních dohod AV s partnerskými organizacemi) jsou uvedeny v příloze 4.

        Pracovníci Akademie se aktivně zapojují do vědecké spolupráce s EU svou participací na programech PHARE, PECO, COPERNICUS, COST a vědeckých programech NATO. Ve sledovaném období pracoviště Akademie řešila celkem 640 vědeckých projektů se zahraničím, z nichž některé jsou uvedeny jako příklady v příloze 4.

        Velmi důležitou aktivitou v zahraničních stycích Akademie je organizace mezinárodních vědeckých setkání. Jednotlivá pracoviště samostatně organizují mezinárodní kongresy, konference a další formy vědeckých setkání nebo se na organizaci podílejí spolu s dalšími institucemi, především vysokými školami. V roce 1998 se takových akcí uskutečnilo 182. Přehled těch nejvýznamnějších akcí je uveden v příloze 4.

        Stále častěji se organizátorem mezinárodních vědeckých setkání stává i vedení Akademie, zejména v případě, kdy je vyzváno zahraničním partnerem k uspořádání mezinárodního semináře nebo workshopu na obecné vědecko-politické téma. Do této kategorie patří v roce 1998:

• Organizace mezinárodní konference "Science and Democracy", která se uskutečnila v květnu 1998, Kromě amerických partnerů (National Research Council) se jí zúčastnili představitelé Akademie, Univerzity Karlovy a dalších českých vědeckých institucí, dále představitelé vědeckého života Chorvatska, Bulharska, Maďarska a Rumunska. Výsledky jednání jsou obsaženy v třicetistránkové anglické publikaci.
• Mezinárodní konference na téma "Science Writing", kterou organizovalo ČVUT. Na základě požadavku americké strany (American Association for the Advancement of Science a US National Science Foundation) se Akademie podílela na přípravě odborného programu.
• Účast na přípravě konference "Halle III", kterou organizoval German-American Academic Council (GAAC) a která proběhla v listopadu 1998 v Německu. Svými přednáškami se jí zúčastnili i zástupci Akademie.

        Akademie velmi aktivně udržuje kontakty se zahraničními zastupitelskými úřady. Velmi častá jsou neformální setkání předsedy Akademie a členů Akademické rady s velvyslanci zemí, se kterými máme velmi živou vědeckou spolupráci. Kontakty s diplomatickým sborem vyvrcholily počátkem prosince 1998 při jeho oficiálním setkání s vedením Akademie ve vile Lanna.