8. Sekce historických věd
- Prehistorické jeskyně. Katalogy, dokumenty, studie (ARÚB)
- Probleme der frühen Merowingerzeit im Mitteldonauraum (ARÚB)
- Střed Evropy okolo roku 1000. Svazek esejí 1 - 2 a katalog k výstavě (ARÚP)
- Die Messer in Böhmen. Prähistorische Bronzefunde (ARÚP)
- Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226) (ARÚP)
- Die hussitische Revolution I. - III. (HÚ)
- Počátky Čech královských 1198-1253. Proměna státu a společnosti (HÚ)
- Československo, jeho sousedé a velmoci ve XX. století (1918-1992) (HÚ)
- Spojené státy a evropská válka 1939-1945. I. díl: Pevnost Amerika, II. díl: Amerika v boji, III. díl: Zápas o Evropu (HÚ)
- The Czechoslovak Exile Government in London and the Sudeten German Issue (ÚSD)
- Ostrůvky svobody. Kulturní a občanské aktivity mladé generace v 80. letech v Československu (ÚSD)
- Československo-vatikánská jednání 1968-1989 (ÚSD)
- Bohumil Němec: Vzpomínky (A)
- Studie a články. K dějinám vědy a vědeckých institucí (A)
- Mezi textem a obrazem: Miscelanea z historie emblematiky (ÚDU)
- Vincenc Kramář: un théoricien et collectionneur du cubisme a Prague (ÚDU)
- Bibliografie časopisu Umění 1953-2002 (ÚDU)
- Jan Koblasa (ÚDU)
8.1. Prehistorické jeskyně. Katalogy, dokumenty, studie
Svoboda, J. (ed.), Dolnověstonické studie, sv. 7. Archeologický ústav AV ČR, Brno 2002, 407 s.
Jako bilance dosavadních výzkumů v krasových oblastech, s důrazem na období starší doby kamenné, předkládá tato kniha ucelené katalogy lokalit pro Moravu, dále dosud nezveřejněné archivní materiály a vybrané aktuální studie k teritoriu celé ČR. Zájmovými oblastmi jsou především jižní část Moravského krasu (jeskyně Pekárna, Liščí, Ochozská aj.), jeho severní část (jeskyně Verunčina, Koňská, Rytířská aj.), Mladečské jeskyně, vrch Bacín v Českém krasu a lokality pozdního paleolitu a střední doby kamenné v ČR. Pozornost je věnována otázkám jako je metodika výzkumu, datování, interdisciplinární vyhodnocení, struktura osídlení, pohřbívání (funerální jeskyně) a parietální umění.
8.2. Probleme der frühen Merowingerzeit im Mitteldonauraum
Tejral, J. (Hrsg.), Spisy Archeologického ústavu AV ČR, Brno č. 19, Brno 2002, 361 str.
Sborník zveřejňuje materiály, přednesené na XI. mezinárodním symposiu “Grundprobleme der frühgeschichtlichen Entwicklung im mittleren Donauraum”, které Archeologický ústav AV ČR v Brně pořádal v roce 1998 spolu s dalšími zahraničními partnery v Kravsku u Znojma. Přináší příspěvky 16 badatelů z mnoha evropských zemí k různým aspektům vývoje osídlení v širším středoevropském prostoru v 5. století. Důležitý souhrn některých problémů chronologie hmotné kultury Germánů v regionu severně od středního Dunaje podává kupř. studie J. Tejrala “Beiträge zur Chronologie des frühmerowingischen Fundstoffes nördlich der mittleren Donau” (str. 313-358).
8.3. Střed Evropy okolo roku 1000
Svazek esejí 1 - 2 a katalog k výstavě, Praha (Lidové noviny) a Stuttgart (Theiss), 2002, 550 s.
Výstavu “Europas Mitte um 1000”, 27. výstavní projekt Rady Evropy, doprovázel velký třísvazkový německý katalog naplněný texty historických studií a katalogových položek od 101 autorů a kolekcí velmi kvalitních barevných fotografií. Čtvrtý svazek obsahuje překlady všech textů do češtiny. Z české strany se na projektu podílela AV ČR, zejména Centrum medievistických studií AV ČR a UK v Praze, Archeologický ústav AV ČR v Praze a Historický ústav AV ČR. Poselství projektu je jednoznačné: střední Evropa je již tisíc let kulturně identickým prostředím společenství, jehož současné srůstání a propojování není jenom aktuálním politickým programem, ale i logickým vyústěním zjevných historických tendencí. Tato jednota zájmů a tendencí dnes vyrůstá také z respektu vůči různosti kultur.
8.4. Die Messer in Böhmen. Prähistorische Bronzefunde
Jiráň, L., Prähistorische Bronzefunde VII/5, Stuttgart 2002
Monografie je dalším příspěvkem do prestižní mezinárodní řady Prähistorische Bronzefunde, která se specializuje na komplexní zpracování jednoho typu archeologických pramenů – pravěkých bronzových výrobků. Práce přináší komplexní přehled dosavadních nálezů bronzových nožů z území Čech, které se vyskytují v prostředí pěti archeologických kultur doby bronzové – kultury středodunajské mohylové, česko-falcké mohylové, milavečské, knovízské a lužické. Jde o časový úsek od konce 14. do konce 7. stol. př. Kr., z něhož je doposud doloženo v archeologických nálezech 331 bronzových nožů nebo jejich zlomků. Tyto nálezy dělí autor do 9 skupin a následně do 39 typů, částečně již doložených v sousedních oblastech, částečně typů nových, typických pro Čechy. Úvodní teoretická část se detailně zabývá stavbou bronzových nožů, stavem poznání problematiky, stavem pramenné báze, výrobou a chronologickým zařazením českých nálezů. Následuje podrobná deskripce nalezených exemplářů a časová i regionální determinace jednotlivých typů. Závěrečné tabulky přinášejí veškerou potřebnou obrazovou dokumentaci. V rámci specializovaného VII. oddílu řady Prähistorische Bronzefunde doplňuje monografie dosavadní čtyři práce na dané téma (nálezy nožů z území Polska, Moravy, Itálie a SZ Německa) o další důležité území.
8.5. Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226)
Klápště, J. (ed.), Mediaevalia archaeologica IV., Praha, Archeologický ústav AV ČR - Most, ÚAPPSZČ 2002, 382 str.
Kolektiv autorů předkládá souhrnné zhodnocení výsledků terénního odkryvu ve středověkém jádru města Mostu (1500 m2), provedeného v letech 1976 až 1977, v době, kdy celé město Most bylo odsouzeno k likvidaci. Základní východiska poskytuje analytický rozbor jednotlivých skupin artefaktů a ekofaktů. Závěrečné kapitoly rekonstruují archeologicky poznanou skutečnost a zabývají se jejím vztahem k historické (tzv. “živé”) skutečnosti. Publikace přináší nejen množství zásadních vědeckých poznatků, ale zároveň zrcadlí děsivé důsledky socialistického rabování našeho národního kulturního dědictví.
8.6. Die hussitische Revolution I. - III.
Šmahel, F., Hahn, Hannover 2002 (Schriften / Monumenta Germaniae Historica, Bd. 43, 1-3), 2 286 s.
Šmahelova Husitská revoluce je základním dílem naší historiografie k dějinám české reformace. S jejími závěry se budou muset vypořádat nejen budoucí práce o německém a evropském 14. a 15. století, ale i jakékoliv nové srovnávací dějiny revolucí. Představuje zásadní pokus o překonání paradigmat nacionálních historiografií a o změnu historického vědomí směrem k zařazení českých dějin do evropského kontextu.
8.7. Počátky Čech královských 1198-1253. Proměna státu a společnosti
Žemlička, J., Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2002, 966 s.
Práce bezprostředně navazuje na monografii Čechy v době knížecí. 1034-1198 (Praha 1997). Zabývá se léty panování prvních dvou českých dědičných králů – Přemysla Otakara I. a Václava I. Byla to doba pokračujícího hospodářského rozmachu, který vycházel z dynamického sídelního postupu sklonku 12. a počátku 13. století. Zároveň se české země dostávaly do styku s modernizační vlnou, šířící se z pokročilejších oblastí evropského Západu do střední Evropy.
8.8. Československo, jeho sousedé a velmoci ve XX. století (1918-1992)
Dejmek, J., Centrum pro ekonomiku a politiku, Praha 2002, 384 s.
Pro Československo, jako zemi ležící v geopoliticky mimořádně citlivé oblasti Evropy bylo po celou dobu existence tohoto státu prvořadý význam jeho mezinárodněpolitické zakotvení. Odtud také pramenily vysoké nároky na československou zahraniční politiku. Přitom, jak se ukazuje, nejde jen o otázku historickou. Česká republika je dědicem československého státu a je tedy třeba znát i tuto oblast jejího dědictví. Zpracování této tématiky se ujal právě Jindřich Dejmek, přední znalec domácích i řady zahraničních archivů vztahujících se k uvedení problematice. Musel se přitom vyrovnat s množstvím obtížných metodických otázek, které vyplývaly jednak z přežívání řady stereotypů, ale i názorových deformací, jež se vyskytují v dosavadní literatuře vztahující se zejména k období první republiky a druhé světové války, ale na druhé straně s problémy, které pramení v téměř naprosté nedotčenosti materiálů z období po roce 1945. Přitom se mu podařilo podat vyvážený obraz nejdůležitějších vazeb bývalého Československa se zahraničím.
Publikaci tvoří deset víceméně samostatných studií, které postihují, jak uvádí již titul, vztahy Československa k rozhodujícím velmocím a k nejbližším sousedům. Knihu uvádí kapitola o obecných otázkách československé zahraniční politiky a analytický pohled na vývoj československé zahraniční služby. Na řadě příkladů dodává vstřícnost zahraniční politiky v meziválečném období vůči sousedům, neúspěch těchto snah nelze jednoznačně přičítat Československu. To se nakonec stalo samo objektem působení velmocenské politiky. Ukazuje, že relativně malý stát mohl jen obtížně vzdorovat obecným trendům vývoje charakterizovaným všeobecným nástupem autoritativních a totalitních režimů. Neméně významný je i autorův přínos k období studené války a tzv. blokové politiky. Přes zdánlivě nehybné plynutí času pod příkrovem sovětského velmocenského vlivu dokázal postřehnout výkyvy způsobené ovšem zpravidla pohyby uvnitř sovětského režimu a postihnout i diference ve vztazích k jednotlivým zemím sovětského bloku. Role západních velmocí se mu jeví jako žalostná.
8.9. Spojené státy a evropská válka 1939-1945. I. díl: Pevnost Amerika, II. díl: Amerika v boji, III. díl: Zápas o Evropu
Wanner, J., Dokořán, Praha 2001, 229 s. + 215 s. + 362 s.
Monumentální syntéza Jana Wannera Spojené státy a evropská válka 1939-1945 zachycuje ve třech svazcích vývoj americké politiky ve vztahu k evropským záležitostem v klíčovém období 2. světové války. Soustřeďuje se nejen na popis válečných příprav a operací, ale zejména na zahraniční politiku USA na přelomu 30. a 40. let dvacátého století ze zorného úhlu vlastních amerických zájmů. Ty měly celosvětový ráz a evropská problematika v nich tvořila jen jednu, třebaže významnou složku. Odlišné geopolitické postavení země si pochopitelně vynucovalo odlišnou hierarchii hodnot a naléhavých potřeb, které se v řadě ohledů lišily nejen od kontinentální Evropy, ale často i od mnohem globálněji orientované Velké Británie. Jinak pociťované, postupně formulované a prosazované národní zájmy zrodily navíc už dávno předtím také svébytnou myšlenkovou tradici, bez jejíhož respektování by nebylo možné chování USA v reálných souvislostech pochopit. Odsuzování americké politiky tohoto období z úzce evropského nebo dokonce středoevropského pohledu proto vyvolalo a dosud vyvolává četná nedorozumění, která se autor snaží odstranit a vysvětlit.
První svazek, nazvaný Pevnost Amerika, seznamuje čtenáře se specifickými tradicemi amerického politického života v oblasti zahraniční politiky a vlivem 1. světové války na americké veřejné mínění. Zabývá se administrativou amerického prezidenta F. D. Roosevelta v letech 1933-1940, zápasem o obrodu země v souvislosti s hospodářskou krizí a peripetiemi boje proti izolacionismu ve stínu evropské krize. Závěrečná kapitola analyzuje stav amerických válečných příprav na sklonku roku 1941, kdy USA musely po Pearl Harboru samy znovu vstoupit do velmocenské hry.
Druhý díl Amerika v boji mapuje obtížné vytváření společné britsko-americké vojenské strategie. Sleduje vztahy uvnitř protihitlerovské koalice a jejich změny související s vývojem vojenských operací v letech 1942-1943. Kniha se podrobně zabývá konferencí tzv. Velké trojky v Teheránu, která otevřela řadu otázek poválečného uspořádání. Vzhledem k tomu, že hlavní invazní operace západních spojenců směřovaly do Itálie a Francie, věnuje autor zvláštní pozornost také vztahu mezi velmocemi a místním odbojem.
Třetí díl Zápas o Evropu sleduje základní aspekty britsko-americké vojenské a politické spolupráce v boji s Německem od invaze až o zhroucení nacismu. Podrobně je sledována geneze spojenecké politiky vůči poraženému Německu, včetně snahy udržet souhru mezi spojenci při souběžném postupu sovětských a západních armád do střední Evropy. Zvláštní pozornost je věnována širšímu kontextu jednání v Jaltě a Postupimi a patřením zajišťujícím mocenskou kontrolu osvobozených oblastí pro poválečné období.
8.10. The Czechoslovak Exile Government in London and the Sudeten German Issue
Raška, F., D., Karolinum, Praha 2002. 241s.
Autor zkoumá odhodlání prezidenta E. Beneše a československé exilové vlády v Londýně snížit počet Němců v poválečném Československu. Původní plány exilové vlády narazily na odpor domácího odboje, jehož požadavek odsunu Němců se stal od roku 1942 oficiální politikou československé vlády, podporovanou souhlasem velmocí. Studie podchycuje postoje sudetoněmeckých sociálních demokratů i celého spektra ostatních skupin protifašistických Němců k myšlence odsunu, jejich jednání s Benešem a zaujetí tvrdě protiněmeckého stanoviska Benešovou vládou. Tato kniha napsaná v angličtině zpřístupňuje poznání této problematiky zahraničním čtenářům.
8.11. Ostrůvky svobody. Kulturní a občanské aktivity mladé generace v 80. letech v Československu
Vaněk, M. a kol., Praha, Ústav pro soudobé dějiny a Votobia, 2002. 352s.
Sborník mapuje v šesti monografických studiích snahy a aktivity různorodých skupin zejména mladé generace 80. let nacházet a realizovat v prostředí totalitního režimu v Československu své vlastní zájmy, a podchycuje postupně se vytvářející postoje v této skupině obyvatelstva. Publikace ukazuje, jak na jednotlivé iniciativy reagoval komunistický represivní režim, a jak v dorůstající generaci postupně rostl k tomuto režimu odpor. Jednotlivé studie popisují navíc změny v myšlení mladé generace 80. let. Sborník zahrnuje studie "Dejte míru šanci" (Petr Blažek), o neformálních mírových aktivitách mládeže, "Skrytý zápas" (Jaroslav Cuhra) o opatřeních normalizačního režimu k zamezení vlivu katolické církve na mládež, "Dvacet let ve stínu" (Libuše Cuhrová) o českém skautingu v letech 1970-1989. Studie "Kytky v popelnici" (Miroslav Vaněk) sleduje počátky hnutí punk a nové vlny, "Zelené mládí" (Miroslav Vaněk) se soustřeďuje na ekologické hnutí a studie "Politická policie proti mládeži " (Pavel Žáček( odhaluje postupy StB proti mládeži.
8.12. Československo-vatikánská jednání 1968-1989
Cuhra, J., ÚSD, Praha 2002. 270 s.
Studie sleduje československo-vatikánská jednání v období normalizace, která navazovala na dialog otevřený v první polovině šedesátých let. Vedle zhodnocení výsledků diplomatického dialogu upozorňuje na širší rámec jednání, která byla ovlivněna vývojem mezinárodní situace. Politika détente přecházela tehdy k radikálnějšímu nátlaku na komunistický východní blok, aby respektoval mezinárodně uzavřené dohody o lidských právech. Studie zároveň obecně mapuje postavení katolické církve v československém odporu vůči komunistickému režimu.
8.13. Bohumil Němec: Vzpomínky
Janko, J., Podaný, V., Barvíková, H. (eds.), Práce z Archivu Akademie věd, řada B, svazek 16, Archiv AV ČR, Praha 2002, 644 s.
Výběr ze 30 sešitů vzpomínek, úvah, esejů a medailonů, psaných převážně v letech 1950 a 1951, je členěn do pěti tematicky vyhraněných celků a postihuje jak osobní zázemí velkého přírodovědce, tak jeho studium a profesionální kariéru. Editoři se při výběru z bohatého materiálu zápisků snažili čtenářům poskytnout podklady pro obraz badatele v oboru experimentální cytologie, již u nás v podstatě založil a v níž byl uznávaným mezinárodním expertem. Vzpomínky jsou uvedeny třemi studiemi: životopisnou poznámkou, rozborem veřejně - politického a obecně kulturního působení B. Němce a souhrnným hodnocením jeho vědeckého přínosu.
8.14. Studie a články. K dějinám vědy a vědeckých institucí
Práce z Archivu Akademie věd, řada A, svazek 6. Praha, Archiv AV ČR 2002, 320 s.
Svazek je rozčleněn do tří oddílů; největší celek prezentuje část statí pro grantový projekt GA AV ČR č. A9 077 002 Dějiny Akademie věd ČR, část I. J. Hoffmannová informuje o institucionální základně společenskovědních oborů v českých zemích v polovině 19. století. Dva příspěvky M. Martinovský jsou připsány dějinám České akademie věd a umění: první výsledkům bádání o jejích počátcích, druhý se zaměřuje na léta druhé světové války. J. Boháček popisuje potíže ČAVU při hledání vlastního sídla. J. Mandlerová soustřeďuje údaje o finančních zdrojích Národohospodářského ústavu při ČAVU. B. Chocholáč se věnuje nejnovějšímu studiu počátků Matice moravské. Martin Franc informuje o cenném zdroji dat v osobním fondu Augusta Sauera.
Další oddíly obsahují referáty přednesené v roce 1999 na VIII. sjezdu českých historiků v sekci dějin vzdělanosti (autorů Mich. Svatoše, B. Zilynské, J. Borovičkové a J. Stočese a V. Urbánka) a příspěvky prezentované v roce 2001 na 5. mezinárodním sympoziu k dějinám medicíny, farmacie a veterinární medicíny (autorů E. Těšínské, D. Pazdery a P. Kodery a H. Mášové).
8.15. Mezi textem a obrazem: Miscelanea z historie emblematiky
Konečný, L., Monographia Miscellanea, vol. 8, Národní knihovna České republiky, Praha 2002, 260 s., 67 obr.
Soubor textů, které se zabývají různými aspekty emblematiky, uměleckého druhu zaujímajícího podstatnou část obrovského regionu mezi textem a obrazem, literaturou a výtvarným uměním. Poskytuje sérii návodů, jak studovat knihy emblémů a jak s nimi pracovat. Práce dokládá rostoucí dynamiku bádání o emblematice, které se během posledních dvaceti let stalo mezioborovou disciplinou překračující hranice oblastí, jež se tradičně vyznačují odlišností vyjadřovacích prostředků, žánrů, národních kultur a jazyků.
8.16. Vincenc Kramář: un théoricien et collectionneur du cubisme a Prague
Claverie, J., Klein, H., Lahoda, V., Uhrová O. (eds.), Réunion des Musées Nationaux, Paris 2002, 386 s.
Rozsáhlá publikace, věnovaná sběratelským a uměleckohistorickým aktivitám Vincence Kramáře (1877 - 1960), je první svého druhu, vydaná v zahraničí. Původně se jednalo o projekt přípravy výstavy ze sbírky V. Kramáře v Musée Picasso v Paříži, která měla být otevřena na podzim 2002, nicméně na jaře roku 2002 byla jednostranně zrušena Národní galerií v Praze a Ministerstvem kultury ČR. Přesto se francouzská strana rozhodla vydat publikaci o Kramářovi, čímž potvrdila nejen význam Kramářovy osobnosti a sbírky v kontextu evropském, ale také bezprecedentní a výjimečný zájem o dané téma, které česká strana bohužel díky NG v Praze a MK ČR okázale promrhala. Na publikaci spolupracoval Ústav dějin umění AVČR reprodukcemi dokumentů ze svých fondů, fotografickými pracemi a odbornou spoluprací řady pracovníků: Vojtěch Lahoda byl jedním ze čtyř editorů publikace, autor dvou kapitol a jeden z autorů koncepce katalogu (Dans le miroir du cubisme, s. 3-25; L´Humanisation du cubisme: Vincenc Kramář, Emil Filla et Pablo Picasso, s. 156-164), Pavla Sadílková se podílela na dokumentárních rešerších a napsala samostatnou stať (Les Premieres Recherches de Vicnenc Kramář en histoire de l´art: entre architecture gothique et théorie de l´art, s. 140 –146), Ivo Hlobil je autorem kapitoly Vincenc Kramář, initiateur et théoricien des méthodes modernes de restauration des oeuvres d´art en Tchécoslovaquie (s.183-188). Na výběru a zpracování dokumentů a uměleckých děl, přípravě a edici katalogu se dále podíleli z ÚDU AVČR V. Bohdan, Dušana Barčová, Beket Bukovinská, Kristina Kaplanová a Michal Šroněk. Přesto, že publikace vychází z české verze katalogu z roku 2000 a respektuje koncepci rozdělení na část věnovanou Kramářově sběratelství, dále jeho aktivitám jakožto historika umění a nakonec jako ředitele Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel výtvarného umění v Praze, byla kompletně přepracována a rozšířena zejména o francouzské reálie a vztahy. Součástí publikace jsou také výňatky z Kramářových textů poprvé přeložené do francouzštiny, na jejichž výběru se podílel V. Lahoda. Jedná se o nejrozsáhlejší zpracování Kramářových aktivit v cizojazyčné publikaci a uvádí také české umění, které Kramář sbíral a o něž se profesionálně zajímal, do evropského kontextu.
8.17. Bibliografie časopisu Umění 1953-2002
Bregantová, P., Sadílková, P., Winter, T., Umění L, 2002, 363 s.
Bibliografii časopisu Umění za léta 1953-2002 jsem publikovala jako dílčí výstup grantového úkolu Zpracování České uměleckohistorické bibliografie, který řeším v Programu cíleného výzkumu GA ČR v letech 2000-2004. (Bregantová, P.: Bibliografie časopisu Umění 1953-2002. – Umění 50: 27-363 (2002).) V bibliografii jsem zachytila všechny texty, které byly otištěny v padesáti ročnících časopisu Umění. Bibliografie má 4.006 záznamů, které jsem seřadila abecedně podle jmen autorů textů, v rámci autorských souborů pak chronologicky. Bibliografii jsem doplnila podrobným rejstříkem jmenným a místním. Bibliografie je významným příspěvkem k reflexi oboru dějin umění, neboť časopis Umění je jediným uměleckohistorickým periodikem, které vychází bez přerušení od počátku padesátých let.
8.18. Jan Koblasa
Nešlehová, M., Karolinum, Praha 2002 (292 s., 250 obrazových příloh). Česká a německá verze.
Monografie výrazné osobnosti současného evropského sochaře, Jana Koblasy (1937), přední osobnosti českého nekonformního umění 60. let, který od roku 1969 žije a pracuje v Německu. Publikace poprvé a navíc v jisté úhrnnosti představuje umělcovu tvorbu od roku 1958 po nejnovější práce. Nesleduje však lineární vývojovou koncepci, ale předkládá Koblasovo umění jako velký, ideově vzájemně provázaný “organismus”. Východiskem k tomuto uchopení díla se autorce stala umělcova vazba na téma, která je pro jeho projev podstatná. Ta také určila rozčlenění monografie do sedmi tematických oddílů, které svými typy reflektují osudovost lidského údělu a jeho spjatost se zemí. Jde o témata: Mýtus Země, Téma oběti, Typus hieratický, traumatický, meditativní, Mytické postavy a Znaky a symboly. V záběru každého jmenovaného oddílu sledujeme příběh Koblasova umění, seznamujeme se s událostmi jeho života, poznáváme zázemí jeho výtvarných myšlenek. V rámci evropského kontextu autorka ozřejmuje výrazovou bohatost a obsahovou hloubku umělcovy mnohovrstevnaté tvorby, seznamujeme se s jejími různými výrazy: plastickým, malířským grafickými i kreslířským. Do popředí se dostává Koblasova orentace směřující k primárním a původním kořenům subjektivity a tvůrčí aktivity člověka, jež sochaře staví do blízkosti světových tvůrců jako jsou Anish Kapoor nebo Eduardo Chilida.; místo zde nacházejí rovněž umělcovy vlastní texty, jež tvoří nedílnou součást knihy, a které nám dávají nahlédnout do jeho myšlenek a citového zázemí. Ve svém záběru monografie dává prostor vážnému, ale i ironicko-humornému, přibližuje posvátně ztichlé i kotempativní složky Koblasova díla a do široka rozevírá nejrůznější zóny života a kulturního dědictví, jež jsou umělci jedinečnou a stále platnou studnicí poznání a inspirace; kniha se tak stává důležitým pramenem zpřístupňujícím evropskému publiku kořeny sochařovy tvorby a českému čtenáři na oplátku poskytujícím poznání jeho uměleckého vývoje v zahraničí. Po dlouhé době česká uměnověda splácí dluh, který vůči tomuto umělci měla. Monografie byla prezentována v květnu 2002 v Paříži na Mezinárodním foru esejů o umění (Forum international de l´essai sur l´art).
