Český fyzik z AV ČR se podílí na objasňování unikátního astronomického jevu
O vysvětlení neobvyklého záblesku gama, jenž byl pozorován 25. prosince 2010, a proto je nazýván „Vánočním zábleskem“, se snaží autoři dvou článků publikovaných v těchto dnech v časopise Nature. Nechybí mezi nimi ani jméno českého vědce z oddělení astročásticové fyziky Fyzikálního ústavu AV ČR Mgr. Petra Kubánka. Významně se totiž podílel na automatizaci a robotizaci dalekohledu (o průměru zrcadla 1,23 m) na observatoři Calar Alto ve Španělsku, jímž byl jako jedním z prvních teleskopů záblesk pozorován.
Zaznamenaný jev, který ve vesmíru objevila družice Swift, se v dalších fázích svého vývoje
choval velice neočekávaně. Zhruba dvacet dní po svém vzplanutí náhle opět poněkud zjasnil, místo
aby podle teoretických předpokladů setrvale slábl. Tento neobvyklý průběh zjasnění záblesku se
pokusily vysvětlit dva týmy vědců.
Sergio Campana z italské observatoře di Brera a jeho kolegové navrhli neobvyklé řešení – podle
nich podivný záblesk mohl způsobit pád komety na povrch neutronové hvězdy v naší Galaxii. Christina Thöne ze španělského
Instituto de Astrofísica de Andalucia spolu s týmem, jehož členem je i Mgr. Kubánek, pak přišli s
tradičnějším vysvětlením, že zdrojem záblesku bylo splynutí neutronové hvězdy s hvězdou heliovou .
Ve směru rotační osy je po splynutí hvězd emitováno intenzivní záření gama, které na Zemi
detekujeme jako záblesk. Expandující vodíková obálka hvězdy způsobí několik desítek dní po záblesku
druhotné zjasnění v optickém oboru. Podle modelu popsaném v článku se mateřská galaxie záblesku
nachází zhruba 4 miliardy světelných let od Země.
Mgr. Petr Kubánek je expert na robotizaci a automatizaci astronomických dalekohledů a hlavní
autor softwarového systému RTS2, který se využívá pro provoz robotických dalekohledů na více než 20
observatořích po celém světě. Jeden z těchto robotických dalekohledů provozuje i Fyzikální ústav AV
ČR v rámci Observatoře Pierra Augera, kde se FRAM, jak byl dalekohled nazván, věnuje zejména
určování okamžitých optických vlastností atmosféry. V rámci přidruženého astronomického programu
FRAM mimo jiné také pozoruje optické protějšky záblesků záření gama.
O tom, že má práce Mgr. Kubánka velmi důležité vědecké aplikace, svědčí i to, že též 27. října
2011 byl v Nature publikován odborný článek, jehož spoluautorem je Mgr. Kubánek. Český badatel se
konkrétně podílel na pozorování trpasličí planety Eris. Díky pozorování zákrytu hvězdy touto
trpasličí planetou z mnoha míst na Zemi byl přesně určen její průměr a bylo prokázáno, že její
velikost je téměř shodná s velikostí Pluta.
Umělecká představa splynutí dvou hvězd (copyright: A. Simonnet, NASA E/PO, Sonoma State
University)
Oranžová šipka označuje optický protějšek „Vánočního záblesku“ záření gama, jak jej pozoroval
dalekohled na observatoři Calar Alto ve Španělsku. Modrá barva záblesku je krajně neobvyklá a
souvisí s výjimečným mechanismem vzniku tohoto optického protějšku.
Podrobnější informace: Mgr. Petr Kubánek, Fyzikální ústav AV ČR, e-mail:
kubanek@fzu.cz
, tel.: 266 052 159
Připravily: Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i., a Odbor mediální komunikace Kanceláře AV ČR
6.12.2011
