|

The official magazine of the ASCR

 


Important links

International cooperation

 

ESO

EUSCEA

AlphaGalileo

WFSJ

EUSJA General Assembly

eusja.jpg EUSJA General Assembly
& EUSJA Study Trip

Prague, Czech Republic
March 14–17, 2013

Abicko  > 2011  > červen  > Událost

XVII. valné shromáždění Učené společnosti České republiky

Učená společnost České republiky, která sdružuje významné vědce všech vědních oborů, se na svém XVII. valném shromáždění sešla 16. května 2011 tradičně v prostorách Velké auly Karolina. V dopolední slavnostní části předal její předseda prof. Václav Pačes medaile Učené společnosti za zásluhy o rozvoj vědy i ceny za vynikající vědecké výsledky. Odpolední blok patřil moderované diskusi Globální změny klimatu, kterou řídil předseda III. sekce věd biologicko-medicínských doc. Jan Konvalinka a uvedl člen Učené společnosti prof. Jiří Komárek. Jestliže byla v posledních letech vytýkána Učené společnosti pasivita, v roce letošním naopak předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš ocenil právě její aktivní vystupování.

09_1.jpg
Všechna fota: © Zdeněk Tichý, Archiv KNAV
„Učenost podle mého názoru začíná tam, kde do procesu vzdělávání vstupuje pokora a úcta k omylu. Pokora je to, co mobilizuje k vážným činům,“ uvedl Milan Knížák, čestný host shromáždění.

K většímu povědomí o existenci Učené společnosti zajisté přispěla i iniciativa pro vzdělávání a vědu, jejíž snahou je vyvolat a moderovat celospolečenskou diskusi o vzdělávací a vědní politice. V prohlášení ze srpna minulého roku členové uvádějí: „Jsme přesvědčeni, že tradice vzdělanosti a tvůrčího myšlení v naší zemi nás zavazuje k tomu, abychom si kladli velké cíle. Dlouhodobá strategie pro vzdělávání a vědu musí mít ambici přivést Českou republiku mezi vědecky a technologicky nejdynamičtější země Evropy…“ Aktéři jednoho z úspěšných projektů – veřejné debaty o středních školách Střední školo – quo vadis? aneb: Jak nadchnout středoškoláky pro vědu? – vedle členů Učené společnosti také studenti, učitelé a další hosté prezentující vědeckou obec, se setkali i na letošním valném shromáždění.
Předseda Učené společnosti prof. Václav Pačes letos ocenil 18 osobností, a to jak světově uznávané vědce, tak i ty, kteří mají teprve na vědeckou kariéru dobře našlápnuto – mladé vědecké pracovníky a studenty středních škol. Cenu Učené společnosti si odnesli také pedagogové, kteří aktivně podporují zájem středoškoláků o vědu, umožňují jim věnovat se bádání a prezentovat výsledky na olympiádách či soutěžích.
Medaile za zásluhy o rozvoj vědy převzali filoložka-grecistka, papyroložka a literární historička prof. Růžena Dostálová za výzkum v oblasti helénistické řecké kultury a byzantologie a prof. Martin Černohorský za zásluhy o rozvoj fyzikálních věd a fyzikálního vzdělávání a za významný podíl na formování a činnosti akademických institucí a odborných společností. Prof. Dostálová stála u zrodu nově akreditovaného oboru novořeckých studií, který spolu s klasickou řečtinou vyučovala do svých osmdesáti let na Masarykově univerzitě v Brně i na Karlově univerzitě v Praze. V oblasti helénistické řecké kultury a byzantologie se stala jedinečnou a světově uznávanou badatelkou. Základním přínosem pro českou veřejnost je její souborné dílo Byzantská vzdělanost.

09_1.jpg
Medaili Učené společnosti ČR převzala od jejího předsedy Václava Pačese významná česká byzantoložka Růžena Dostálová.

Životní dráha prof. Martina Černohorského je spjata především s Přírodovědeckou fakultou Masarykovy univerzity, kde vystudoval matematiku a fyziku. Rozhodující měrou se zasloužil o zvýšení úrovně fyzikálního vzdělávání specialistů i středoškolských učitelů fyziky. Kromě vlastních vysokoškolských kurzů začal od r. 1979 v rámci brněnské pobočky Jednoty československých matematiků a fyziků organizovat populární fyzikálně-pedagogické a filozofické semináře, jichž se kromě středoškolských učitelů fyziky účastnili pracovníci výzkumu z vysokých škol, Akademie věd i resortních ústavů. Zasloužil se též o vznik České konference rektorů.
V kategorii vědecký pracovník obdrželi Cenu Učené společnosti rovněž dva badatelé, a to prof. Miloslav Druckmüller za současné významné výsledky při matematickém zpracování obrazů sluneční koróny pořizovaných během úplných zatmění Slunce a doc. Jan Tachezy za zásadní objevy objasňující evoluci organel u prvoků. Nová metoda zpracování snímků z koróny, kterou vypracoval prof. Miloslav Druckmüller z Ústavu matematiky a Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně, kvalitativně přesahuje vše, co bylo v tomto oboru dosud publikováno. Přestože v začátcích čelila nedůvěře slunečních fyziků, dnes patří mezi klíčové metody. Doc. Jan Tachezy z Přírodovědecké fakulty UK se zabývá eukaryogenezí se zaměřením na evoluci, biogenezi a funkci organel endosymbiotického původu. Jako první si povšiml významu nově objevené funkce mitochondrií – tvorby železo-sirných center – pro výzkum evolučně starých eukaryotických organismů, z nichž většina patří mezi závažné lidské patogeny.

09_1.jpg
V kategorii vědecký pracovník obdržel Cenu Učené společnosti Miloslav Druckmüler.

V kategorii mladý vědecký pracovník ocenila Učená společnost dr. Milana Orlitu z Matematicko-fyzikální fakulty UK v Praze za práce v oboru optické spektroskopie grafenových materiálů a dr. Danu Pokornou z Ústavu hematologie a krevní transfúze za vynikající výzkumnou práci v oblasti imunologie nádorů vyvolaných viry. Dr. Milan Orlita už nyní patří mezi uznávané osobnosti v oboru studia Diracových fermionů v grafenu. Hlavním tématem jeho výzkumné práce je studium elektronových vlastností pevných látek optickými metodami. Pozoruhodné jsou zejména výsledky týkající se nekonvenčních nositelů náboje, tzv. Diracových fermionů, v grafenových systémech. S jeho jménem je spojováno prokázání vysoké kvality epitaxního grafenu, připravovaného na povrchu karbidu křemíku pro aplikační účely v elektronice. Dalším úspěchem je objev mimořádné pohyblivosti nositelů v grafenových vločkách připravovaných na grafitu. Náplní vědecké práce dr. Dany Pokorné se stalo řešení problémů spjatých s objevem, že příčinou karcinomu děložního čípku je infekce lidskými papillomaviry, a následný vývoj vysoce účinné očkovací látky proti dvěma nejnebezpečnějším typům HPV. Vakcína chrání před nemocí, protože zabraňuje infekcím těmito typy HPV, ale není účinná u žen, které již jimi byly infikovány a jež jsou v inkubační době nemoci. Nejdůležitějším úkolem současného výzkumu HPV je vyvinout vakcíny nového typu, které by dovedly budoucímu vývoji nemoci zabránit, a současně vypracovat strategii, jež by zajistila dostatečnou imunogennost takových vakcín. Přínos Dany Pokorné k studované problematice vytváří předpoklady, že v nepříliš vzdálené budoucnosti bude možné zahájit klinické studie, které prověří nový přístup k ochraně milionů žen ohrožených karcinomem děložního čípku.

09_1.jpg
Cenu za výjimečné vědecké aktivity obdrželo také deset středoškolských studentů.

Již třetím rokem oceňuje Učená společnost objevitele talentů, kteří zajišťují budoucnost vědy a vlastně nacházejí a vychovávají možné příští členy Učené společnosti. Vždyť právě středoškolští pedagogové podněcují a rozvíjejí u studentů touhu objevovat nové věci a hlavně díky nim mohla i letos porota odměnit v kategorii středoškolský student 10 mladých naděj­ných badatelů.
Cenu pro pedagogy letos převzali ředitel Gymnázia Jírovcova v Českých Budějovicích dr. Karel Lichtenberg a učitel matematiky a fyziky na Gymnáziu tř. Kpt. Jaroše v Brně dr. Jiří Herman.

GABRIELA ADÁMKOVÁ