Hlavním cílem projektu je studovat rozdíly ve fungování regionů, které v tomto projektu chápeme jako jejich schopnost reagovat na sociální, ekonomické a politické změny, které zasahují českou společnost v období post-komunistické transformace, prohlubující se evropské integrace a vzrůstajícího vlivu globalizace, a analyzovat příčiny existujících rozdílů. Soustředíme se na tři hlavní typy potenciálních vysvětlujících faktorů: politickou kulturu, sociálně-ekonomické a institucionální faktory. V prvním kroku zmapujeme ekonomické, sociální a politicko-kulturní rozdíly mezi regiony České republiky. Poté identifikujeme hlavní aktéry na regionální úrovni, a prostřednictvím sociologického šetření analyzujeme jejich sociální, politické a ekonomické zázemí, hodnotové orientace a preference, pokud jde o hlavní směry rozvoje jejich regionu a fungování regionálních institucí. Provedeme srovnávací analýzu fungování regionálních institucí, a také sekundární analýzy dat z výzkumů veřejného mínění shromážděných v Sociologickém datovém archivu se zaměřením identifikaci meziregionálních rozdílů v politické kultuře populace. Shromážděná data nám umožní analyzovat vzájemné vztahy mezi fungováním regionálních politických institucí, chováním a preferencemi regionálních politických elit na straně jedné a ekonomickým, sociálním a politicko-kulturním kontextem, v němž se tyto nové regionální instituce utvářejí na straně druhé.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 20, zobrazeno 11 - 20)
Autoři článku se snaží odpovědět na otázku, zda regionální vlády v ČR (tj. volené a nevolené orgány samosprávných krajů) fungují přibližně na stejné úrovni nebo zda se jejich výkon navzájem liší. A pokud se liší, jak velké a jak strukturované jsou rozdíly mezi jejich výkonem. Analýza se opírá o soubor ukazatelů výkonu krajských vlád, který autoři navrhli, a o agregátní index konstruovaný na základě tohoto souboru.
První část kapitoly se věnuje problematice hodnotových preferencí, která byla zkoumána prostřednictvím Inglehartovy čtyřpoložkové baterie pro měření materialismu a postmaterialismu ve společnosti. Druhá část kapitoly se zabývá postoji regionálních elit. Vychází z odpovědí respondentů na rozsáhlou baterii dvaceti otázek, které zjišťovaly názory respondentů na různá témata veřejné politiky.
Byly analyzovány názory regionálních elit na rozvojové možnosti kraje. Většina z dotázaných jsou optimisté. Mezi hlavní priority rozvoje jsou nejčastěji zařazovány: snaha získat prostředky z fondů Evropské unie, přednostně podporovat domácí malé a střední podnikatele a vytvářet co nejlepší podmínky pro rozvoj cestovního ruchu. Základní představy o tom, jaké strategie povedou k rozvoji kraje, jsou předmětem relativního konsensu regionálních elit.
Článek se zabývá otázkou jak měřit výkon vlád. Možné přístupy se dají v zásadě rozdělit do čtyř skupin. První skupinu představují měření pomocí ukazatelů sociálně-ekonomického rozvoje vládou spravovaného území. Do druhé skupiny patří měření prostřednictvím subjektivního hodnocení fungování vlády. Do třetí skupiny patří řešení zaměřující se na měření procedurální a institucionální efektivnosti a kvalitu výkonu vlády.
Autor zdůrazňuje význam prostorové dimenze společenských jevů a nezbytnost jejího zkoumání v empirickém společenskovědním výzkumu. Shrnuje obsah tematického monočísla časopisu, které se tématem zabývá.
Krajské elity vyjadřují výrazně vyšší generalizovanou i institucionální důvěru než celková česká populace. Důvody této odlišnosti můžeme hledat jak v příjmových nerovnostech, tak ve vyšší míře dosaženého vzdělání. Krajské elity se vykazují vyšší mírou občanské a politické angažovanosti než česká populace obecně, jsou více občansky i politicky aktivní. Výsledky analýzy nám rovněž odhalují rozdíly v hladině důvěry mezi jednotlivými typy krajských elit.
V předkládané studii se autoři snaží odpovědět na tři základní otázky: Jaké byly sociodemografické charakteristiky a politické dráhy regionálních politických elit zvolených pro první funkční období regionálních samospráv 2000 – 2004? Jak a v čem se změnila struktura těchto elit po volbách v roce 2004 a jaké byly širší příčiny zaznamenaných změn? Pro analýzu jsou využita data z reprezentativního výzkumu regionálních elit z roku 2004 a výsledky krajských voleb z listopadu 2004.
Autor zdůrazňuje význam prostorové dimenze společenských jevů a nezbytnost jejího zkoumání v empirickém společenskovědním výzkumu. Shrnuje obsah tematického monočísla časopisu, které se tématem zabývá.
Facebook
Twitter