Aktuality

Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR společně s kolegy ze Španělska a Francie představili v časopise Nature Communications (viz abstrakt) novou teorii původu polyaromatických uhlovodíkových molekul ve vesmíru. Podle ní se tyto molekuly, jejichž původ v mezihvězdném prostoru je stále záhadou, tvoří leptáním grafitového povrchu částic hvězdného prachu pomocí vodíku. Teorie otevírá nové možnosti pro pochopení původu života ve vesmíru. O významu práce svědčí fakt, že článek byl vybrán editory Nature Communications jako hlavní téma právě vyšlého čísla. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Významný a vlivný časopis Physics World oslavil 25. narozeniny. Při této příležitosti sestavil několik fyzikálních „nej“ : 5 největších objevů ve fyzice za posledních 25 let, 5 nejhezčích fyzikálních fotografií posledního čtvrtstoletí, 5 největších dosud nevyřešených fyzikálních záhad, 5 osobností s největším vlivem na fyzikální výzkum a především 5 fyzikálních objevů konce 20. století s největším potenciálem významně prospět lidstvu). Jsou to: 1) hadronová terapie, 2) kvantové počítače, 3) grafen, 4) nanoskopické super-čočky, 5) přeměna kinematické energie na elektřinu pomocí triboelektrického jevu.

 

Kometu C/2013 R1 Lovejoy objevil 7. září 2013 Terry Lovejoy, amatérský astronom z Austrálie jako svůj čtvrtý úlovek. Patří mezi komety dlouhoperiodické, s oběžnou periodou přes 7000 let. Při tomto průletu byla nejblíže ke Slunci 22. prosince 2013 ve vzdálenosti 121 milionů kilometrů. K Zemi se přiblížila nejvíce na 59 milionů kilometrů 19. listopadu 2013. Její snímek, který pořídil Petr Štarha, zvítězil v prosincovém kole soutěže Česká astrofotografie měsíce. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

V neděli 5. ledna 2014 v časných ranních hodinách zemřel po dlouhé a těžké nemoci v nedožitých 91 letech dlouholetý vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR, čestný člen České astronomické společnosti a dvojnásobný držitel ceny Littera Astronomica Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. Do poslední chvíle byl ale aktivní, psal i další knihu. Ta už zůstane nedopsaná .... Pohřeb se koná 9. ledna ve 12:30 v Nové obřadní síni v Praze na Olšanech. Smuteční řeč prosloví čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc.

Významné projekty aplikovaného výzkumu, realizované za finanční podpory ze státního rozpočtu, ocenila ve středu 4. prosince 2013 v Nové budově Národního muzea v Praze Technologická agentura ČR. Vítězné projekty letos premiérového ročníku této vědecké soutěže byly vybírány ve třech kategoriích: Originalita řešení, Řešení pro kvalitu života a Užitečnost řešení. Cenu v kategorii Originalita řešení obdržel projekt „Optický paketový přepínač“, který byl realizován ve spolupráci firmy SQS Vláknová optika, Ústavu fotoniky a elektroniky (ÚFE) AV ČR a Českého vysokého učení technického v Praze.

Mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií – AXRO 2013 – se již pošesté uskuteční v Praze za účasti předních světových kapacit oboru, letos od 9. do 12. prosince 2013. Cílem konference je diskutovat o nejnovějších technologiích pro budoucí rentgenové družice. Rozšíření pozorovacího okna do vesmíru o rentgenový obor spektra přineslo v minulosti zcela klíčové poznatky o dějích ve vesmíru, zejména těch, kde je hmota vystavena extrémním podmínkám. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Evropská kosmická agentura (ESA) přijala na zasedání vědecké programové komise 28. listopadu 2013 dvě témata pro příští směřování svého dlouhodobého programu velkých kosmických projektů (mise třídy L): prvním tématem byl zvolen horký a energetický vesmír a druhým gravitační vlny. V rámci každého z témat bude ESA v dalších letech financovat stavbu a vypuštění velké vesmírné laboratoře s rozpočtem 1 miliardy eur (27 miliard Kč). Na přípravě se podílejí také badatelé z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

 

Tentokrát zvítězil pohled do samotného nitra kosmického srdce, mlhoviny IC 1805. Ta své označení získala díky svému tvaru, připomínajícímu srdce tak, jak jej malují děti a zamilovaní. Tato emisní mlhovina se prostírá přes 200 světelných let a je směsí zářícího plynu a temných prachových mračen. Nalézá se ve východní části souhvězdí Kasiopeja a ve vzdálenosti 7500 světelných let je součástí spirálního ramene Persea. Na obloze zabere plochu více než čtyři měsíční úplňky a sestává se z několika částí. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2013 slunečního fyzika doc. RNDr. Mariana Karlického, DrSc., z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Slavnostní předání ceny proběhne v sobotu 30. 11. 2013 v 16 hodin v budově Akademie věd v Praze, Národní 3, v rámci přednáškového Dne s Astropisem. Poté bude přednesena laureátská přednáška „Fyzikální podstata slunečních erupcí“. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

V souhvězdí Vodnáře vzplanul 30. října ve 22 hodin tzv. gama záblesk. Ve vesmíru ho zaznamenala družice Swift. Astronomové ze Skupiny astrofyziky vysokých energií Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR ho začali pozorovat pouhých 41 sekund poté optickými dalekohledy umístěnými na observatoři v Ondřejově.