Aktuality

 

Mezioborové inovační centrum pro výzkum speciálních polymerů využitelných v lékařství a bio-technologiích bylo ve středu 29. ledna 2014 slavnostně otevřeno v Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR. Tři moderně vybavené laboratoře Centra bio-medicinálních polymerů jsou zaměřeny na metodické přístupy klíčové pro cílený bio-materiálový výzkum. Pomáhají tak překonat bariéru mezi úrovní poznatků dosahovaných chemickým a inženýrským výzkumem a úrovní nezbytnou pro aplikaci biomateriálů v biologii či lékařství.

V rámci ediční řady Literatura ke stažení přináší Ústav pro českou literaturu (ÚČL) Akademie věd ČR nové materiály – výstavu Václav Hájek z Libočan. Život a dílo. Koncem loňského roku, tedy 460 let od smrti proslulého českého kronikáře Václava Hájka z Libočan, vyšla v nakladatelství Academia první moderní edice jeho Kroniky české. Editorem kroniky byl pracovník ÚČL AV ČR Jan Linka. Při této příležitosti vznikla i zmíněná výstava, tvořená 15 panely představujícími především autorův život a osudy jeho nejznámějšího díla Kroniky české. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Čestné oborové medaile Vojtěcha Náprstka Za zásluhy v popularizaci vědy předal ve středu 22. ledna 2014 předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš třem novým laureátům – řediteli Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy Ing. Marcelu Grűnovi, překladateli, esejistovi a profesorovi na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze prof. Martinu Hilskému a redaktorce Českého rozhlasu Mgr. Janě Olivové. V rámci slavnostního večera v sídle Akademie věd ČR v Praze vystoupil po předávacím ceremoniálu prof. Martin Hilský s krátkou přednáškou o vzdělanosti v Shakespearově době.

Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR společně s kolegy ze Španělska a Francie představili v časopise Nature Communications (viz abstrakt) novou teorii původu polyaromatických uhlovodíkových molekul ve vesmíru. Podle ní se tyto molekuly, jejichž původ v mezihvězdném prostoru je stále záhadou, tvoří leptáním grafitového povrchu částic hvězdného prachu pomocí vodíku. Teorie otevírá nové možnosti pro pochopení původu života ve vesmíru. O významu práce svědčí fakt, že článek byl vybrán editory Nature Communications jako hlavní téma právě vyšlého čísla. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

 

Špičkové centrum excelence pro super-rezoluční mikroskopii slavnostně otevřel v úterý 21. ledna 2014 ve spolupráci s firmou Nikon Ústav molekulární genetiky AV ČR. Super-rezoluční mikroskopie je převratná mikroskopická metoda, která umožňuje pozorování menších detailů, než bylo dosud možné konvenčními mikroskopickými postupy. Využití nalézá především v buněčné biologii. Centrum je součástí evropské sítě center excelence Nikon, přičemž v Evropě jich je pouze pět (ÚMG AV ČR, ICFO Barcelona, Koki Budapešť, UvA Amsterdam, Stockholm). Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

 

V rámci projektu „100 vědců do středních škol“ vystoupí ve čtvrtek 23. ledna v 10.30 hodin na Matematicko-fyzikální fakultě UK v Praze předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš. Jeho přednáška nese název „Co je chemické inženýrství, k čemu jsou fraktály a proč se chemické reaktory mohou chovat chaoticky?“. Zmíněný projekt sestává z třídenních Intenzivních škol pro středoškolské studenty a pedagogy pořádaných postupně v každém kraji ČR. Nyní se na pražské MFF UK uskuteční již 12. Intenzivní škola, a to pro Středočeský kraj. Její program naleznete zde. 

Opera Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany byla v pátek 17. ledna 2014 uvedena jako tradiční slavnostní novoroční představení v historické budově Národního divadla v Praze. Předseda Akademie věd ČR prof. Jiří Drahoš a ředitel Národního divadla doc. Jan Burian na něj pozvali významné osobnosti ze všech klíčových sfér naší společnosti, ale též zahraniční hosty, zástupce partnerských organizací a sponzory. Slavnostního večera se zúčastnili i vedoucí představitelé obou komor Parlamentu České republiky – předseda Senátu PČR Milan Štěch, předseda Poslanecké sněmovny PČR Jan Hamáček.

Významný světový ekonom a dlouholetý podporovatel CERGE-EI, společného pracoviště Centra pro ekonomický výzkum a doktorské studium Univerzity Karlovy a Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR, prof. Orley Ashenfelter byl ve středu 15. ledna 2014 oceněn ve Velké aule Karolina vědeckou hodností doktor honoris causa filozofických věd Univerzity Karlovy. Slavnostní ceremonie se vedle mnoha dalších významných hostů zúčastnil i předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš. Profesor Ashenfelter byl mimo jiné v roce 2007 vyznamenán v AV ČR čestnou oborovou medailí Karla Engliše za zásluhy v sociálních a ekonomických vědách.

Významný a vlivný časopis Physics World oslavil 25. narozeniny. Při této příležitosti sestavil několik fyzikálních „nej“ : 5 největších objevů ve fyzice za posledních 25 let, 5 nejhezčích fyzikálních fotografií posledního čtvrtstoletí, 5 největších dosud nevyřešených fyzikálních záhad, 5 osobností s největším vlivem na fyzikální výzkum a především 5 fyzikálních objevů konce 20. století s největším potenciálem významně prospět lidstvu). Jsou to: 1) hadronová terapie, 2) kvantové počítače, 3) grafen, 4) nanoskopické super-čočky, 5) přeměna kinematické energie na elektřinu pomocí triboelektrického jevu.

 

Kometu C/2013 R1 Lovejoy objevil 7. září 2013 Terry Lovejoy, amatérský astronom z Austrálie jako svůj čtvrtý úlovek. Patří mezi komety dlouhoperiodické, s oběžnou periodou přes 7000 let. Při tomto průletu byla nejblíže ke Slunci 22. prosince 2013 ve vzdálenosti 121 milionů kilometrů. K Zemi se přiblížila nejvíce na 59 milionů kilometrů 19. listopadu 2013. Její snímek, který pořídil Petr Štarha, zvítězil v prosincovém kole soutěže Česká astrofotografie měsíce. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.