Vyhledávání



Věda pro vás

Nejbližší akce

Kalendář akcí

Dnes < 2014 >  < únor > 
Po Út St Čt So Ne
          1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28    

Akademický bulletin

abicko

Videa ze světa vědy

videoprezentace-blok-bgd.jpg

projekt BIOCEV

biocev-logo-color-horizontal.jpg

Více o projektu

 

projekt ALISI

ALISI

Objev principu časování aktivace vzpomínek v mozku

Publikace českého neurofyziologa Karla Ježka v časopise Nature
 

Jak probíhá aktivace příslušné vzpomínky v mozku? Právě publikovaná práce v odborném časopise Nature (viz zde) nabízí odpověď. Doktor Karel Ježek z Fyziologického ústavu AV ČR ve spolupráci s týmem badatelů z Norské univerzity vědy a technologie v Trondheimu (NTNU) a Mezinárodního institutu pro pokročilá studia v Terstu (SISSA), vedeným prof. Edvardem Moserem, nalezl metodu umožňující detailní popis procesu aktivace paměti na úrovni jednotlivých neuronů.

 
Paměťové stopy – vzpomínky – si lze představit jako rozdílné vzorce aktivity mnoha neuronů v mozkových centrech zodpovídajících za paměťové funkce. Různé skupiny neuronů pak kódují odlišné vzpomínky. Autoři sledovali prostorovou paměť v hipokampu, jenž je klíčovou částí mozku pro paměťové funkce. Hipokampové neurony (neurony místa) jsou aktivní v různých místech prostředí, která důvěrně známe. Jejich soubor tvoří tzv. prostorové mapy (Obr. 1). Při svých experimentech vědci sledovali laboratorní potkany – v boxu A byla aktivní skupina neuronů tvořící mapu A, v boxu B skupina jiná (mapa B, Obr. 2). Boxy se lišily pouze osvětlením, takže bylo možné náhle změnit identitu boxu A v box B, a naopak. Jednoduchým přepnutím světel byl takto potkan v okamžiku „ teleportován“ mezi oběma místnostmi.
 
Momentálně aktivní prostorovou mapu vědci vyhodnocovali ve vysokém časovém rozlišení – několikrát za sekundu stanovili, která prostorová vzpomínka je právě v mozku vyvolána. Změna boxů způsobila i výměnu map – původní byla potlačena a nová aktivována. Podrobná analýza ukázala, že v krátké době (i několik sekund) po „teleportaci“ mezi sebou obě paměťové stopy soupeří a mozek jednou aktivuje mapu správnou, aby se vzápětí vrátil k mapě kódující předchozí box (Obr. 3).
 
Teprve tato, v podstatě kuriózní situace pomohla učinit zásadní objev spočívající v odhalení principu časové organizace paměťových procesů v hipokampu. Tým zjistil, že neuronová populace zpracovává informace ze smyslů (hledá k nim odpovídající vzpomínku) v krátkých opakujících se cyklech, které odpovídají 6–11 Hz rytmu. Tento rytmus, nazývaný „theta“, je jedním z dominantních EEG rytmů mozku. Cyklický, neustále se opakující proces aktivace paměti umožňuje mozku několikrát za vteřinu korigovat eventuální nepřesnosti ve vybavování té vzpomínky, jež nejlépe odpovídá informacím, které hipokampus dostává z jiných částí mozku. Paměťová mašinerie v hipokampu je takto v čase strukturována theta rytmem do řetězce jakýchsi kvant, která představují elementy ve vybavení paměťové stopy.
 
„Jde čistě o základní výzkum a fakt, že práce vychází v Nature, dokládá jeho význam. Posunuje nás o hodně dál v pochopení, jak vlastně paměť funguje,“ poznamenal k vědeckému přínosu objevu doktor Karel Ježek.
 
Hipokampová reprezentace prostoru
Obr. 1: Hipokampová reprezentace prostoru:
Prostorově specifická aktivita současně registrovaných pěti hipokampových neuronů ve čtvercovém prostředí, v němž potkan strávil 10 minut. Modrá plocha značí nulovou aktivitu, měnící se barevná teplota směrem k bordové kóduje vzrůstající aktivitu buňky. Každý z neuronů je aktivní v jiné části místnosti. Aktivita buněk v daném prostředí se nazývá prostorová mapa. Rozložení aktivity v jiném prostředí by bylo zcela odlišné – buňky by kódovaly jiná místa, nebo by nebyly aktivní vůbec.
 
Hipokampové prostorové mapy prostředí A a B
Obr. 2: Hipokampové prostorové mapy prostředí A a B. Vyobrazení znázorňuje aktivitu 32 současně registrovaných neuronů místa v prostředích A a B. 

 

Změna paměťového stavu hipokampu z mapy A na B

Obr. 3: Změna paměťového stavu hipokampu z mapy A na B.
Aktivace prostorové mapy pro prostředí B po „teleportaci“ z místnosti A. Červené a modré sloupce ukazují podobnost registrované neuronální aktivity s mapou pro A (červená) a B (modrá). Změna prostředí iniciovala okamžitou aktivaci mapy B (vysoké hodnoty modrých sloupců), byla však následována periodou nestability, při níž skupiny neuronů mapující prostředí A a B navzájem soupeří o vybavení svého kódu v nervové síti (čas 0 až 6,5 sec). Poté se aktivní hipokampová mapa ustálí ve stavu B. Nahoře je vyobrazen odpovídající záznam theta eeg rytmu, jenž dle nálezů řídí aktivaci map v hipokampu.
 
Podrobnější informace: MUDr. Karel Ježek, PhD., Fyziologický ústav AV ČR
 
 
 
Připravily: Odbor mediální komunikace (Kancelář AV ČR) a Fyziologický ústav AV ČR

 

30.9.2011