Projekt navrhuje komplexní výzkum podmínek pro kombinaci pracovního a rodinného života v české společnosti. Zaměřuje se na legislativní, sociálně-politickou, institucionální, zaměstnavatelskou a individuální rovinu řešení kombinace pracovních a rodinných závazků na úrovni jednotlivce, páru a rodiny. Projekt je rozdělen do tří fází tak, aby teoretická a metodologická východiska byla propojena a vedla k dosažení těchto ucelených výstupů: A. expertní analýzy legislativních a sociálně-politických opatření pro kombinaci práce a rodiny, B. sociologické analýzy typů rodin s dětmi, pro které je kombinace práce a rodiny klíčová, C. komparativní analýzy podmínek kombinace práce a rodiny na zaměstnavatelské úrovni včetně srovnání přístupů a praxe v českých a zahraničních firmách. Přínosy realizace projektu spočívají jednak v prohloubení sociologického poznání vazeb pracovní a rodinné sféry z hlediska genderových podmínek, jak na teoretické, tak na metodologické úrovni, jednak v doporučeních využitelných v sociálně-politické, legislativní i zaměstnavatelské perspektivě.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 30, zobrazeno 21 - 30)
Stať vychází ze současných genderových teorií kombinace pracovního a rodinného života s cílem posunout debatu v rámci české sociologie směřem k přesnější konceptualizaci tohoto tématu a širšímu porozumění výzkumným výsledkům v kontextu vývoje české společnosti. Analýza vychází z reprezentativního výzkumu českých rodičů a jejich strategií kombinace práce a rodiny v životě.
Kapitola se věnuje otázka kombinace práce a rodiny na příkladu skandinávské firmy působící v České republice. Autorka v ní mapuje kulturu organizace, opatření a benefity pro rodiče, zachycuje různé případy rodičů pracujících v české pobočce firmy. V závěru kapitoly autorka dospěla k závěru, že v české firmě existuje malá tolerance k jiné organizaci práce, která je podmíněna existencí rodiny, spíše ze strany spolupracovníků než vedoucích osob.
Analýza možností uplatnění (finančního ohodnocení práce) v souvislosti s existencí dětí byla provedena s ohledem na obvyklý životní cyklus žen, tedy podle jejich věku, a doložila nerovnost v příjmech žen před narozením dítěte a po něm v komparaci s mužskou částí populace. Další část práce postihuje možnosti uplatnění vysoce kvalifikovaných žen na trhu práce.
V květnu 2006 jsem pracovala na výzkumném projektu na univerzitě v Berkely. Zde jsem potkala Arlie Hochschild, jejíž pětatřícetiletá kariéra profesorky sociologie na univerzitě v Berkely se tehdy právě chýlila ke závěru. Měla jsem příležitost navštívit jeden z jejích kursů a diskutovat s ní výzkumnou metodologii a přístupy k zaznamenávání výsledků výzkumu. Také jsme spolu mluvily o rozdílech v Americkém a Českém gender regime.
Trh práce, který se v ČR vyvíjí po roce 1989 podle nového modelu, a rodinné strategie žen a mužů
jsou dvě sféry, které se vzájemně ovlivňují a prolínají na různých úrovních společnosti a v životních
drahách jednotlivých aktérů. Změny podmínek participace na trhu práce, které jsou důsledkem ekonomických, politických a kulturních změn v české společnosti i vlivů globálního trhu práce, vytvářejí
S využitím dat z České republiky v letech 1998, 2002 a 2004 zkoumáme, zda zavedení legislativních opatření pro genderovou rovnost spojené se vstupem do Evropské unie mělo významný efekt na genderové mzdové rozdíly. Hlavním závěrem naší analýzy je, že platová diskriminace osob na stejné pozici je důležitým faktorem na českém trhu práce a že ve sledovaném období nedošlo k významným změnám.
Článek se věnuje fenoménu sexuálního obtěžování v pracovněprávních vztazích v ČR. Z teoretické perspektivy nahlíží sexuální obtěžování jako jeden z aspektů působení symbolické moci mužů nad ženami způsobující kulturní zneuznání žen a zároveň jako jeden z faktorů podporujících ekonomickou nerovnost mezi muži a ženami v západních společnostech.
Publikace se zaměřuje na re/produkci genderových nerovností v univerzitním prostředí na Slovensku mimo hlavní město Bratislavu – při studiu, ve vědecké kariéře, v řízení a managementu vědy apod.
V tomto článku si klademe otázky, do jaké míry flexibilní pracovní úvazky usnadňují kombinaci závazků péče o děti a placeného zaměstnání a jaké jsou důsledky využívání těchto úvazků ve firemním prostředí. Na případové studii větší potravinářské společnosti demonstrujeme individuální zkušenosti matek závislých dětí s flexibilními pracovními úvazky. Při analýze polostrukturovaných rozhovorů se zaměřujeme na postavení těchto žen v rámci firemní struktury.
Text vychází z jedné případové studie (ze tří) provedené SOÚ AV ČR, v.v v letech 2006-2007 srovnávající na úrovni rodičů-zaměstnaných (otců i matek), zástupců a zástupkyň firmy (HR, personalistika) a představitelů/ek odborů podmínky pro slaďování rodinného a pracovního života v rámci jednoho strojírenského holdingu, který jak v Česku, tak Německu má významný výrobní podnik, kde velká část práce spočívá v pásové výrobě.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- 1
- 2
- 3
Facebook
Twitter