Nová teorie vzniku uhlovodíkových molekul v mezihvězdném prostoru
22.1.2014
Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR společně s kolegy ze Španělska a Francie představili v časopise Nature Communications (viz abstrakt) novou teorii původu polyaromatických uhlovodíkových molekul ve vesmíru. Podle ní se tyto molekuly, jejichž původ v mezihvězdném prostoru je stále záhadou, tvoří leptáním grafitového povrchu částic hvězdného prachu pomocí vodíku. Teorie otevírá nové možnosti pro pochopení původu života ve vesmíru. O významu práce svědčí fakt, že článek byl vybrán editory Nature Communications jako hlavní téma právě vyšlého čísla. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Pět „nej“ podle Physics World
15.1.2014
Významný a vlivný časopis Physics World oslavil 25. narozeniny. Při této příležitosti sestavil několik fyzikálních „nej“ : 5 největších objevů ve fyzice za posledních 25 let, 5 nejhezčích fyzikálních fotografií posledního čtvrtstoletí, 5 největších dosud nevyřešených fyzikálních záhad, 5 osobností s největším vlivem na fyzikální výzkum a především 5 fyzikálních objevů konce 20. století s největším potenciálem významně prospět lidstvu). Jsou to: 1) hadronová terapie, 2) kvantové počítače, 3) grafen, 4) nanoskopické super-čočky, 5) přeměna kinematické energie na elektřinu pomocí triboelektrického jevu.
Kometa Lovejoy a geminida
10.1.2014
Česká astrofotografie měsíce
Kometu C/2013 R1 Lovejoy objevil 7. září 2013 Terry Lovejoy, amatérský astronom z Austrálie jako svůj čtvrtý úlovek. Patří mezi komety dlouhoperiodické, s oběžnou periodou přes 7000 let. Při tomto průletu byla nejblíže ke Slunci 22. prosince 2013 ve vzdálenosti 121 milionů kilometrů. K Zemi se přiblížila nejvíce na 59 milionů kilometrů 19. listopadu 2013. Její snímek, který pořídil Petr Štarha, zvítězil v prosincovém kole soutěže Česká astrofotografie měsíce. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Obří skvrna na Slunci vyprovází slunečního fyzika Josipa Kleczka na jeho poslední cestě
9.1.2014
V neděli 5. ledna 2014 v časných ranních hodinách zemřel po dlouhé a těžké nemoci v nedožitých 91 letech dlouholetý vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR, čestný člen České astronomické společnosti a dvojnásobný držitel ceny Littera Astronomica Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. Do poslední chvíle byl ale aktivní, psal i další knihu. Ta už zůstane nedopsaná .... Pohřeb se koná 9. ledna ve 12:30 v Nové obřadní síni v Praze na Olšanech. Smuteční řeč prosloví čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc.
Cena TA ČR pro Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
9.12.2013
Významné projekty aplikovaného výzkumu, realizované za finanční podpory ze státního rozpočtu, ocenila ve středu 4. prosince 2013 v Nové budově Národního muzea v Praze Technologická agentura ČR. Vítězné projekty letos premiérového ročníku této vědecké soutěže byly vybírány ve třech kategoriích: Originalita řešení, Řešení pro kvalitu života a Užitečnost řešení. Cenu v kategorii Originalita řešení obdržel projekt „Optický paketový přepínač“, který byl realizován ve spolupráci firmy SQS Vláknová optika, Ústavu fotoniky a elektroniky (ÚFE) AV ČR a Českého vysokého učení technického v Praze.
Konference AXRO 2013 o rentgenové astronomii
9.12.2013
Mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií – AXRO 2013 – se již pošesté uskuteční v Praze za účasti předních světových kapacit oboru, letos od 9. do 12. prosince 2013. Cílem konference je diskutovat o nejnovějších technologiích pro budoucí rentgenové družice. Rozšíření pozorovacího okna do vesmíru o rentgenový obor spektra přineslo v minulosti zcela klíčové poznatky o dějích ve vesmíru, zejména těch, kde je hmota vystavena extrémním podmínkám. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
ESA přijala témata pro programy velkých astronomických misí
5.12.2013
Evropská kosmická agentura (ESA) přijala na zasedání vědecké programové komise 28. listopadu 2013 dvě témata pro příští směřování svého dlouhodobého programu velkých kosmických projektů (mise třídy L): prvním tématem byl zvolen horký a energetický vesmír a druhým gravitační vlny. V rámci každého z témat bude ESA v dalších letech financovat stavbu a vypuštění velké vesmírné laboratoře s rozpočtem 1 miliardy eur (27 miliard Kč). Na přípravě se podílejí také badatelé z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Pohled do kosmického srdce
4.12.2013
Česká astrofotografie měsíce
Tentokrát zvítězil pohled do samotného nitra kosmického srdce, mlhoviny IC 1805. Ta své označení získala díky svému tvaru, připomínajícímu srdce tak, jak jej malují děti a zamilovaní. Tato emisní mlhovina se prostírá přes 200 světelných let a je směsí zářícího plynu a temných prachových mračen. Nalézá se ve východní části souhvězdí Kasiopeja a ve vzdálenosti 7500 světelných let je součástí spirálního ramene Persea. Na obloze zabere plochu více než čtyři měsíční úplňky a sestává se z několika částí. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Cenu Františka Nušla převezme RNDr. Marian Karlický
26.11.2013
Česká astronomická společnost ocenila Nušlovou cenou za rok 2013 slunečního fyzika doc. RNDr. Mariana Karlického, DrSc., z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Slavnostní předání ceny proběhne v sobotu 30. 11. 2013 v 16 hodin v budově Akademie věd v Praze, Národní 3, v rámci přednáškového Dne s Astropisem. Poté bude přednesena laureátská přednáška „Fyzikální podstata slunečních erupcí“. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Čeští astronomové jako první zachytili optický dosvit gama záblesku
18.11.2013
V souhvězdí Vodnáře vzplanul 30. října ve 22 hodin tzv. gama záblesk. Ve vesmíru ho zaznamenala družice Swift. Astronomové ze Skupiny astrofyziky vysokých energií Stelárního oddělení Astronomického ústavu AV ČR ho začali pozorovat pouhých 41 sekund poté optickými dalekohledy umístěnými na observatoři v Ondřejově.
Česká astrofotografie měsíce – říjen
5.11.2013
NGC 281 – Pacman Nebula
Mlhovina NGC 281 je hvězdnou porodnicí. Je od nás vzdálená přibližně deset tisíc světelných let a svítí zejména díky vysoce energetickým hvězdným větrům a záření mladých hvězd hvězdokupy ukryté v nitru této mlhoviny. Mohutné prachoplynné sloupy opracované zářením, stejně jako temné Bokovy globule ukrývají zárodky nových hvězd. Ta největší z globulí na snímku Pavla Pecha, jenž zvítězil v říjnovém kole soutěže Česká astrofotografie měsíce, má průměr větší než dva a půl světelného roku. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Vědci ukáží tažný paprsek, zvětšené křídlo motýla i hologramy
5.11.2013
Ústav přístrojové techniky (ÚPT) AV ČR otevře 7. a 8. listopadu 2013 své laboratoře veřejnosti. Dny otevřených dveří tady proběhnou v rámci festivalu Týden vědy a techniky, které pořádá Akademie věd ČR. Letos s podtitulem Fascinace světem. Třináctý ročník tohoto festivalu se koná od 1. do 15. listopadu, Dny otevřených dveří v ÚPT AV ČR pak ve čtvrtek 7. a v pátek 8. listopadu. Exkurze začínají shodně po oba dny v 9 hodin, poslední vstup bude ve čtvrtek v 17.45, v pátek ve 14.30. Po skončení každé exkurze následuje vystoupení ÚDiF – Úžasného divadla fyziky.
Cestičky Perseid astrofotografií měsíce
8.10.2013
Tímto vítězným snímkem zářijového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce se vracíme do srpna tohoto roku. A oceňujeme pracnost jeho pořízení i cestu za lepší oblohou, než jakou nabízí Česká republika. Meteorický roj Perseid, neboť ten je původcem zobrazené světelné show, je znám již více než 1755 let. Každoročně protíná zemskou dráhu, aby po několik nocí připomněl svatého Vavřince.
