Aktuality

 

Dlouhodobou výstavu Dobrodružství botaniky otevírá v Průhonickém zámku Botanický ústav Akademie věd ČR. Jejím cílem je představit botaniku jako vědu krásnou, zajímavou i potřebnou. Málokdo si uvědomuje, co všechno botanická práce obnáší, proto výstava ukazuje botanické výzkumy zblízka a bezprostředně, tak jak vznikají během prací v přírodě, často v nehostinných přírodních podmínkách, ať už v polárních oblastech, v tropech, v Himálaji či jinde. Má také ukázat, že výzkum není anonymní či tovární výrobou vědeckých informací, ale že ho dělají konkrétní lidé s osobitým viděním přírody a světa.

U příležitosti 20. výročí vzniku Akademie věd České republiky se dnes v pražském sídle této nejvýznamnější české vědecké instituce konala tisková konference. Historii Akademie věd ČR s důrazem na její zásadní úlohu ve společnosti, přelomové okamžiky a hlavní vývojové etapy nejdříve připomněl její současný předseda prof. Jiří Drahoš. Poté zavzpomínali také jeho tři dosavadní předchůdci na vedoucím postu AV ČR – prof. Rudolf Zahradník, prof. Helena Illnerová a prof. Václav Pačes. V následné diskusi prof. Jiří Drahoš nastínil i nejbližší cíle AV ČR v rámci dalšího rozvoje a zkvalitňování její činnosti.

 

Tentokrát zvítězil pohled do samotného nitra kosmického srdce, mlhoviny IC 1805. Ta své označení získala díky svému tvaru, připomínajícímu srdce tak, jak jej malují děti a zamilovaní. Tato emisní mlhovina se prostírá přes 200 světelných let a je směsí zářícího plynu a temných prachových mračen. Nalézá se ve východní části souhvězdí Kasiopeja a ve vzdálenosti 7500 světelných let je součástí spirálního ramene Persea. Na obloze zabere plochu více než čtyři měsíční úplňky a sestává se z několika částí. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Prestižní medaile převzali v pondělí 2. prosince 2013 z rukou předsedy Akademie věd České republiky prof. Jiřího Drahoše tři významní vědečtí pracovníci. Prof. Ing. Dr. Pavel Chráska, DrSc., z Ústavu fyziky plazmatu AV ČR obdržel čestnou medaili Za zásluhy o Akademii věd ČR. Další dva vynikající vědci – prof. MUDr. Pavel Mareš, DrSc., z Fyziologického ústavu AV ČR a MUDr. Radim Šrám, DrSc., z Ústavu experimentální medicíny AV ČR – získali čestnou oborovou medaili Jana Evangelisty Purkyně za zásluhy v biomedicínských vědách.

Osmý ročník stipendijního projektu L´Oréal Pro ženy ve vědě se oficiálně otevřel v pondělí 2. prosince 2013 . Společnost L´Oréal jej uskutečňuje ve spolupráci s Českou komisí pro UNESCO a Akademií věd České republiky. L´Oréal si uvědomuje, že svět potřebuje vědu a věda potřebuje ženy, a proto také v roce 2014 získají tři nejlepší laureátky z řad mladých vědkyň roční stipendium ve výši 250 000 Kč. Přihlášky do nového ročníku je možné podávat od 2. prosince 2013 do 31. ledna 2014. Podmínkou účasti je předložení vědeckého projektu z oblasti matematicko-fyzikálních, geofyzikálně-geologických, technických, chemických, biologických a lékařských a biologicko-ekologických věd a věk uchazečky do 35 let včetně.

Odborné poroty letošního ročníku Ceny Wernera von Siemense již potvrdily nominace ve třech kategoriích. Do konce roku z nich pak vyberou tři vítěze (z každé kategorie jednoho), kteří převezmou ceny spojené s finanční odměnou na slavnostním večeru v pražské Betlémské kapli. Soutěž vyhlašuje společnost Siemens a koná se ve spolupráci s Akademií věd ČR, Českou konferencí rektorů, Českým vysokým učením technickým a Univerzitou Karlovou. Podrobné informace o soutěži naleznete zde. Představujeme nominace v kategoriích „Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu“, „Nejvýznamnější výsledek vývoje/inovace“ a „Nejlepší pedagogický pracovník“.

Lidstvo je závislé na přírodních ekosystémech coby zdrojích potravy, poskytují však i další zásadní služby. Zachování jejich biologické diverzity je zásadním úkolem současné ochrany životního prostředí. Nedávný výzkum zjistil, že vnitrodruhová diverzita hraje stejně zásadní úlohu ve fungování a stabilitě ekosystémů jako diverzita mezidruhová. Vnitrodruhová diverzita byla do dnešních dnů vždy připisována fenotypové a funkční různorodosti jedinců, zajištěné díky variabilitě DNA. Nicméně fenotyp jedince není řízen pouze sledem bází nukleotidů v DNA, ale je řízen i epigenetickou variabilitou.

Lannova vila v pražské Bubenči hostí ve dnech 25.–26. listopadu 2013 setkání členů vedení Akademie věd ČR a Slovenské akademie věd. Představitelé obou blízkých institucí se scházejí každoročně – vzájemně se informují o svých problémech i úspěších, vyměňují si poznatky z důležitých oblastí společného zájmu a hledají společná stanoviska. Na programu letošního jednání je například představení nové strategie AV ČR, otázka podpory perspektivních lidských zdrojů na pracovištích, diskuse o pořádání bilaterálních tematicky zaměřených konferencí s perspektivními postdoktorandy a mladými vědeckými pracovníky či spolupráce v rámci Evropské unie.

 

Kukačka obecná je obligátní hnízdní parazit, který klade svá vejce do hnízd jiných druhů ptáků (hostitelů), a přenechává jim tak veškerou tíhu péče o své potomstvo. V důsledku tohoto způsobu života u ní vznikla řada specifických adaptací, na které hostitelé odpovídají adekvátními protiadaptacemi. To dává vznik koevolučnímu zápolení mezi oběma zúčastněnými stranami. Jednou z nejzajímavějších adaptací kukačky obecné je často pozoruhodná podobnost zbarvení jejích vajec s vejci hostitele (mimikry), čímž se zvyšuje šance, že je hostitel nerozpozná a neodstraní.

Z podnětu Vědecké rady AV ČR se Ústav státu a práva AV ČR zabýval otázkou legitimity jmenování současných členů Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Na základě důkladného právního rozboru vypracoval ústav stanovisko, v němž upozorňuje na skutečnost, že jmenování tří členů současné RVVI – PhDr. Miroslavy Kopicové, prof. PhDr. Petra Fialy, Ph.D., LL.M., a Ing. Zbyňka Frolíka – proběhlo v rozporu se zákonem. Po vzájemné dohodě Akademické a Vědecké rady AV ČR byl předsedovi vlády ČR Ing. Jiřímu Rusnokovi odeslán dopis s podnětem k odvolání těchto členů RVVI a ke jmenování nových členů v souladu se zákonem.