Projekt má za cíl vybudování národního uzlu evropské infrastruktury ESS v České republice a realizaci páté, šesté a sedmé vlny výzkumných šetření, které jsou centrální činností ESS. Sociologický ústav AV ČR, v.v.i., stál u zrodu projektu ESS v roce 2001. Od té doby se podílel na realizaci prvního, druhého a čtvrtého kola projektu. Předmětem řešení projektu v roce 2011 byla realizace pátého kola sběru dat (Round 5) s tématy Práce, rodina, blahobyt: důsledky ekonomické recese a Důvěra v trestní spravedlnost: evropská komparativní analýza. Česká data tak byla zveřejněna 16. října 2011 v první edici (Edition 1.0) spolu s daty z Belgie, Bulharska, Dánska, Estonska, Finska, Francie, Izraele, Maďarska, Německa, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Ruské federace, Slovinska, Španělska, Švédska, Švýcarska a Velké Británie. Zveřejněny byly již první výsledky pátého kola sběru dat (viz http://www.europeansocialsurvey.org/ -> Trust in Justice. European Social Survey (ESS) je dlouhodobý výzkumný projekt, jehož cílem je porozumět moderní evropské společnosti a změnám, které v ní probíhají. ESS patří mezi přední projekty Evropského výzkumného prostoru a je zařazen do ESFRI Roadmap. V roce 2005 získal jako první projekt v oblasti sociálních a humanitních věd s českou účastí Descartesovu cenu udělovanou Evropskou komisí. Na konci roku 2011 by se projekt ESS měl změnit na evropskou výzkumnou infrastrukturu ESS ERIC se sídlem ve Velké Británii. Náplní projektu ESS je příprava a realizace mezinárodních kvantitativních výzkumných šetření populací evropských zemí a poskytování souvisejících datových a vzdělávacích služeb. Tato šetření se v evropských státech provádějí biannuálně. Data z výzkumných šetření ESS jsou archivována a zdokumentována v datovém archivu Norwegian Social Sciences Data Service. Ten je zpřístupňuje v režimu „open access“ a uživatelé je mohou po registraci volně a pohodlně stahovat na webových stránkách.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 2, zobrazeno 1 - 2)
Článek se zabývá věkovou identitou coby jednou z možných kolektivních identit jednotlivců. Cílem výzkumu bylo zjistit, které věkové skupiny cítí v dnešní společnosti vyšší míru skupinové identifikace a s čím tato přináležitost souvisí. Teoretická východiska čerpají ze sociální psychologie, z teorie sociální identity a teorie optimální rozlišitelnosti. Empirická část staví na analýze kvantitativních dat z výzkumů European Social Survey Round 4 a International Social Survey Programme 2003.
Článek se zabývá třemi základními otázkami: co je a co není ageismus, jaká je míra ageismu v České republice na základě zjištění z výzkumu European Social Survey Round 4 a jakými způsoby lze ageismus mírnit.
Facebook
Twitter