Fyzikální ústav Akademie věd ČR

Fyzikální ústav Akademie věd České republiky pořádá 18. - 22. června 2012 spolu s Univerzitou Karlovou v Praze a Univerzitou Palackého v Olomouci mezinárodní workshop Observatoře Pierra Augera zaměřený na analýzu kosmického záření s nejvyššími energiemi.

Observatoř Pierra Augera se zabývá pozorováním částic kosmického záření s extrémně vysokými energiemi, které o několik řádů převyšují energie částic připravovaných v pozemských urychlovačích. Rozsáhlého mezinárodního projektu observatoře se účastní přes 400 fyziků ze 17 zemí světa. Observatoř Pierra Augera hledá odpovědi na klíčové otázky: Kde se ve vesmíru rodí vysoce energetické kosmické záření? Jakými částicemi je tvořeno? Jaké fyzikální mechanismy je urychlují na tyto extrémní energie? Jak tyto vysoce energetické částice interagují s hmotou?

Průchodem částice zemskou atmosférou vzniká při interakcích s atomovými jádry sprška čítající miliardy sekundárních částic. Ty dopadají do obřího pole více než 1600 povrchových detektorů observatoře rozmístěných na ploše 3000 čtverečních kilometrů v argentinské pampě. Průletem sekundárních částic atmosférou se excitují molekuly dusíku a jejich následnou deexcitací vzniká fluorescenční záření. K detekci této světelné stopy slouží 27 fluorescenčních teleskopů, které zaznamenávají postupný rozvoj spršky sekundárního kosmického záření v atmosféře.

Čeští badatelé z Fyzikálního ústavu AV ČR, Univerzity Karlovy a Univerzity Palackého se na projektu podílejí od jeho počátku vývojem a výrobou zrcadlových ploch fluorescenčních teleskopů. Aktivně se zapojili do výstavby observatoře v letech 2002-2008, účastní se též analýzy měřených dat, simulací na Gridu, vytváření koncepce rozšíření či zkvalitňování detekčních možností observatoře.

Kosmické záření bylo objeveno před 100 lety rakouským fyzikem Viktorem Hessem. Ten odstartoval 7. srpna 1912 v Ústí nad Labem k letu balónem Böhmen, aby měřil změny elektrické vodivosti vzduchu. Tímto experimentem ale určil zároveň intenzitu radiace až do maximální výšky výstupu, která činila více než 5 kilometrů. Ze svých měření vyvodil v té době revoluční závěr, že příčinou nárůstu radiace ve vysokých nadmořských výškách jsou zdroje ionizujícího záření za hranicí zemské atmosféry. Za objev tzv. kosmického záření obdržel v r. 1936 Nobelovu cenu za fyziku. V roce stého výročí Hessova objevu se do Prahy sjíždí badatelé v oboru kosmického záření, jehož počátky jsou spojeny s územím České republiky. Více než 170 vědců z celého světa včetně dvou zakladatelů projektu - amerického nositele Nobelovy ceny Jamese W. Cronina a předního britského fyzika Alana Watsona - bude diskutovat o posledních získaných výsledcích a nejnovějších postupech jejich zpracování.

V rámci konference se uskuteční též přednáška pro veřejnost, ve které Jiří Grygar představí výsledky sta let výzkumu kosmického záření. Přednáška proběhne v konferenčním sále hotelu DAP (Vítězné náměstí 684/4, Praha 6) ve čtvrtek 21. 6. 2012 od 19 hodin.

Podrobnější informace:
Dr. Michael Prouza (mobil: 776 868 906, e-mail: prouzafzu [dot] cz)
Dr. Petr Trávníček (mobil 776 033 635, e-mail: petr [dot] travnicekfzu [dot] cz)