Předkládaný projekt si klade za cíl zmapovat situaci neprovdaných matek po roce 1989 s důrazem na sociální a regionální aspekt problematiky a navrhnout a zhodnotit případné nástroje sociální politiky na základě zahraničních zkušeností. Doplní tak demografické práce, které upozorňují na to, že se v českém případě nemanželská plodnost kumuluje mezi mladými ženami s nízkým a velmi nízkým vzděláním
Po roce 1989 v české společnosti vzrostly podíly neúplných rodin, ale především se prudce zvýšily počty svobodných matek a v současné době se rodí přibližně 30 % dětí neprovdaným ženám. I když porození dítěte neprovdanou ženou nemusí samo o sobě vypovídat o sociální marginalizaci, v mnoha případech tomu tak je. O typu a relativní rizikovosti svobodného mateřství vypovídají dva faktory: 1) jaké je typické sociální postavení neprovdaných matek; 2) kolik z neprovdaných matek žije v de fakto manželstvích.
Navrhovaný projekt počítá s uskutečněním empirického výzkumu, jehož cílem je zjistit, zda otcové dětí neprovdaných matek obvykle žijí ve stejné domácnosti a nakolik lze nárůst mimomanželské plodnosti vysvětlit rostoucí popularitou nesezdaných soužití. Výzkum se bude rovněž zaměřovat na otázku, zda a v jaké formě se muži zapojují do výchovy dětí a umožní srovnání rodin manželských a ostatních domácností s dětmi. Tímto způsobem se získá jedinečná informace o tom, jaký podíl mimomanželské plodnosti představují svobodné matky v tradičním smyslu slova, jaký je podíl neprovdaných matek žijících ve faktických manželstvích a jaká je sociální situace neprovdaných matek.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 36, zobrazeno 1 - 10)
Tento text podává základní přehled o neziskových organizacích, které se v České republice zaměřují na prosazování rovných příležitostí mužů a žen a na podporu žen. Vedle ženských organizací se zaměřuje i na další neziskové organizace, které se v rámci svých aktivit soustředí na podporu žen či podporu rovných příležitostí mužů a žen. V 90.
Kniha se věnuje nárůstu mimomanželské plodnosti po roce 1989 v České republice. Poté, co popisujeme demografický vývoj, se kniha věnuje následujícím otázkám. Jaké jsou postoje vůči rození děti mimo manželství? Kolik z mimomanželsky narozených dětí se rodí osamělým matkám? Jakou motivaci mají ženy k tomu, aby se vdaly, resp. zůstaly neprovdané. Komu se může v českém sociálním systému vyplatit zůstat neprovdanou matkou? Vyplácí se osamělým matkám vyplácí pracovat?
Příspěvek se věnuje změnám v režimu úmrtnosti seniorů v České republice.
Záměrem této studie je představit hlavní přístupy současného výzkumu zaměřeného na problematiku domácí práce. V první části jsou zkoumány zdroje problematického statusu domácí práce v současné společnosti. V druhé části jsou rozlišeny ekonomické a sociálně konstruktivistické přístupy k vysvětlení dělby domácí práce. První z nich se soustředí na ekonomickou racionalitu a srovnávaní zdrojů, druhý klade do popředí význam genderové ideologie a potvrzování genderové identity.
Cílem textu je srovnání dělby domácí práce a hodnocení její spravedlnosti v sedmi evropských zemích na základě dat ISSP 2002. Středem zájmu je především vztah mezi subjektivním hodnocením spravedlnosti podílu na domácí práci a časem, který je na práci v domácnosti vynakládán. Důraz je přitom kladen na rozlišení podle charakteru zapojení obou partnerů do placené práce.
Kniha se věnuje nárůstu mimomanželské plodnosti po roce 1989 v České republice. Poté, co popisujeme demografický vývoj, se kniha věnuje následujícím otázkám. Jaké jsou postoje vůči rození děti mimo manželství? Kolik z mimomanželsky narozených dětí se rodí osamělým matkám? Jakou motivaci mají ženy k tomu, aby se vdaly, resp. zůstaly neprovdané. Komu se může v českém sociálním systému vyplatit zůstat neprovdanou matkou? Vyplácí se osamělým matkám vyplácí pracovat?
V tradiční společnosti byla osobní důvěra založena ve familiárním prostředí rodiny, tvořila hájemství soukromé sféry. Naproti tomu moderní demokratická společnost vyžaduje kromě rodinné důvěry i důvěru jak v neznámé lidi, ostatní občany, tak neosobní důvěru např. ve státní instituce. Jak spolu jednotlivé typy důvěr souvisí? Podporují a budují se vzájemně nebo jde jedna na úkor druhé? Vyrůstají ze stejných kořenů základní důvěry osvojované v prostředí rodiny?
Příspěvek se věnuje pracovnímu trhu v důchodovém a předdůchodovém věku a srovnává období 1995-1997 a 1998-2000. Výsledky ukazují, že v období ekonomické recese po roce 1998 odcházeli starší pracovníci do důchodu dříve, i když se průměrný důchodový věk prodlužoval.
Kniha se věnuje nárůstu mimomanželské plodnosti po roce 1989 v České republice. Poté, co popisujeme demografický vývoj, se kniha věnuje následujícím otázkám. Jaké jsou postoje vůči rození děti mimo manželství? Kolik z mimomanželsky narozených dětí se rodí osamělým matkám? Jakou motivaci mají ženy k tomu, aby se vdaly, resp. zůstaly neprovdané. Komu se může v českém sociálním systému vyplatit zůstat neprovdanou matkou? Vyplácí se osamělým matkám vyplácí pracovat?
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- další ›
- poslední »
Facebook
Twitter