V novém Akademickém  konferenčním centru v pražské Husově ulici se 21.–22. října 2010 konalo další z  pravidelných zasedání k tématu sepulkrálních památek, pro jehož název bylo  tradičně použito každoročně obměňované rčení ilustrující historickou sepulkrální  problematiku. O velké části minulých konferencí přinesl Akademický bulletin alespoň krátkou zprávu, takže se  omezíme na shrnutí, že je pořádá Ústav dějin umění AV ČR od roku 2000 a akce se  z původních diskusních workshopů vyvinuly do podoby interdisciplinárních  mezinárodních zasedání, která si získala pevné místo v konferenčním  kalendáři. 

Reprofoto: Archiv ÚDU AV  ČR
Deska z  tumby mohučského arcibiskupa Petra z Aspeltu (=1320)
Sepulkrální  památky jsou tradičním a vděčným tématem nejenom dějin umění, nýbrž i obecné  historie, historie kulturní, epigrafiky, heraldiky, archeologie, genealogie a  dalších historických, ale často i přírodovědných disciplín, které napomáhají  materiálové analýze těchto památek.
Jako ilustraci tematického záběru  letošního zasedání lze citovat hlavní body programu, jehož první den byl  tentokrát zaměřený výrazně uměleckohistoricky. Po zahájení ředitele ÚDU AV ČR  Lubomíra Konečného a úvodním slovu Jiřího Roháčka vyplnily první den příspěvky  Ivo Hlobila (Náhrobek arcibiskupa Petra z  Aspeltu v Mohuči), Jana Chlíbce (Transi  v českém středověku), Zuzany Všetečkové (Krátký příspěvek ke středověkým křížovým  náhrobkům), Matouše Jiráka (Obtíže  typologické specifikace raně novověkých figurálních sepulkrálních  památek), Hany Myslivečkové (Náhrobek  biskupa Jindřicha Supa z Fulštejna (=1538) v kostele sv. Martina v  Bohušově), Petra Hrubého (Sepulkrální  tvorba Lorenze Hörnunga v oblasti Ústecka), Jany Pohaničové (Feiglerovci na bratislavských cintorínoch) a  Markéty Kudláčové (Sepulkrální umění historismu  ve středních Čechách (1870–1900)), doplněné několika kratšími zprávami a  sděleními o nových objevech a projektech.
Program druhého dne se vrátil k  tradici počátků těchto zasedání, která organizátoři tehdy koncipovali jako  diskusní, variabilně tematicky vymezené work-shopy, a poskytl pro užší okruh  předem přihlášených možnost diskuse u kulatého stolu. Debata se věnovala dvěma  hlavním tématům. Prvním byla příprava metodických materiálů pro soupis  sekundárních sbírek nápisů a sepulkrálních památek z fondů archivů České  republiky, připravovaný ve spolupráci Ústavu dějin umění AV ČR a Odboru archivní  správy a spisové služby Ministerstva vnitra ČR. Druhým diskusním tématem se  stala problematika památek typu graffiti a dipinti v české uměleckohistorické,  historické a epigrafické praxi.
Stejně jako v případě předchozích  zasedání poskytne pro přednesené příspěvky a další materiály publikační  platformu ediční řada Epigraphica et  Sepulcralia nakladatelství ÚDU Artefactum.
Kvalita příspěvků, diskuse  a tradičně velmi početné plénum zahrnující kromě významných představitelů oboru  na univerzitní a akademické půdě i představitele bádání regionálního, svědčí, že  se téma ani koncepce zasedání za deset let trvání zdaleka nevyčerpaly. Není tedy  důvod v tradici nepokračovat jubilejním, desátým zasedáním opět v říjnu příštího  roku. Jeho program je ostatně již z větší části připraven. 
JIŘÍ  ROHÁČEK,
Ústav dějin umění AV ČR, v. v. i.



 
			 
                
 
       Česky
Česky
 



 
			
			 
			
			 
			
			 
			
			 
			
			 
			
			 
			
			 
			
			