Česky
Historik Stanislav Kokoška z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR převzal 6. října 2011 od předsedy Klubu angažovaných nestraníků Pavla Holby Cenu Jana Slavíka. Ta nese jméno výrazné osobnosti českého dějepisectví v meziválečném období – historika, který byl za první republiky kritizován z obou stran politického spektra a po roce 1948 definitivně umlčen. „Jana Slavíka znám jako výborného publicistu, který psal pro Národní osvobození. Jeho komentáře z válečných let mne vedly k tomu, abych přemýšlel o vztahu historiků k současnosti, v níž žijí. Podle mne bychom neměli žít ve věži ze slonoviny, nýbrž se s přítomností utkávat a promýšlet ji. Jen tak jí lépe porozumíme,“ uvedl Stanislav Kokoška.
Foto: Stanislava Kyselová, Akademický bulletin
Oceněný badatel po studiu historie na Filozofické fakultě UK v Praze pracoval nejprve ve Státním ústředním archivu v Praze, poté v Historickém ústavu Armády České republiky. Od roku 1999 působí v Ústavu pro soudobé dějiny, kde se specializuje na české a československé dějiny 1938–1945 a dějiny zpravodajských služeb. Je autorem mnoha souborných prací a monografií a autorsky spolupracoval rovněž na výstavách či dokumentárních filmech (působil např. jako odborný poradce filmu Protektor).
„Jsem rád, že ocenění získal historik střední generace, která je někdy trochu opomíjena – na rozdíl od pevně organizovaných kohort starších historiků na straně jedné a dnešních v uvozovkách třicátníků na straně druhé. Svým způsobem je Stanislav Kokoška solitér. Jsem rád, že je vyznamenán historik generace, která se považuje nebo je považována za mladou, což je jistě pravda s tím rozdílem, že kolegové vržení do světa o dvacet či třicet let později si to vždy nemyslí. Vím, jak se Standa vyhýbá různým oceněním – není rád veřejně chválen, vystupuje skromně a vždy střízlivě s jasnou znalostí věcí, soustředěnou zdánlivě na menší výsek české historie, na druhou světovou válku, a nerad se nechává přemluvit k výbojům mimo tento rámec a čas a český či středoevropský prostor,“ uvedl v laudatiu ředitel Státního okresního archivu Mělník Dalibor Státník (nezkrácené laudatio naleznete na http://abicko.avcr.cz).
Předání ceny v budově Akademie věd ČR na Národní třídě v Praze doprovázel křest monografie autorského kolektivu ÚSD AV ČR Nultá hodina? – Československo na jaře 1945 ve strategických souvislostech, kterou na cestu ke čtenářům vypravili spisovatel a hudebník Jan Vodňanský a publicistka Petruška Šustrová se slovy „běž, knížko, do světa ve jménu boření pravd, leť a pluj po mořích a oceánech“. Publikace vzešla ze semináře, jenž Ústav pro soudobé dějiny uspořádal v loňském roce u příležitosti výročí konce druhé světové války. Knihu vydal Nadační fond angažovaných nestraníků ve spolupráci s Nakladatelstvím Euroslavica v edici Prostopravdy (edici zahájila kniha publicisty a filmového kritika Vladimíra Bystrova Sovětská brutální svévole a československý ustrašený králíček). Kniha se novým pohledem vrací k událostem konce druhé světové války na území Československa. Jednotlivé studie se zabývají otázkami vojensko-strategickými (J. Hrbek), sovětským vlivem na čs. exilovou vládu (J. Němeček), americkou rezignací na postup do Prahy (S. Kokoška), politickými mantinely činnosti československých jednotek ve spojeneckých armádách (Z. Maršálek), represemi vůči ruským emigrantům (P. Hofman). V závěru V. Smetana koriguje „sedm mýtů“ o osvobození Československa. Přínosem knihy je vřazení těchto dějů do evropského kontextu, v němž se začínalo rýsovat bipolární dělení světa. Na relativně malé ploše je zde opravován a doplňován novým materiálem dřívější ustálený, mnohdy tendenční výklad, deformující vidění našich dějin. Kromě dokumentárních fotografií nabízí kniha také relevantní archivní materiály.
Ústav pro soudobé dějiny dlouhodobě spolupracuje s Nadačním fondem angažovaných nestraníků: s jeho podporou pořádá semináře, vydává knihy a uděluje ceny. Tato monografie je dalším výsledkem spolupráce. Podle Josefa Vláška z Nadačního fondu se koncept Nulté hodiny rozšíří také na další poválečné roky 1946 a 1947 a na sborník, který se zaměří na události roku 1938.
LUDĚK SVOBODA