Projekt reaguje na pociťovanou potřebu shromažďovat, utřiďovat a efektivně a srozumitelně zveřejňovat informace o výzkumech veřejného mínění. Výsledky výzkumů veřejného mínění jsou pozorně sledovány a aktuálně uveřejňovány v médiích, často se již setkáváme s tím, že se studenti i novináři pídí po konkrétním tématu. Nedostatek zkušeností s daty získávanými sociologickými výzkumy a výzkumy veřejného mínění ze strany laické veřejnosti významně omezují možnosti jejich využití.
Projekt umožňuje financovat rozsáhlejší analýzy dat získávaných v rámci výzkumu Naše společnost, předkládat je širší veřejnosti v podobě, která neztrácí na hloubce a šíři pohledu, navíc přizpůsobené pro čtenáře bez hlubšího sociologického vzdělání. Současně si klade za cíl rozšiřovat všeobecné vzdělání v oblasti sociologických výzkumů a výzkumů veřejného mínění.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 15, zobrazeno 1 - 10)
Text analyzuje postoje české veřejnosti k ekonomické transformaci a k některým základním sociálněekonomickým otázkám v kontextu reálného sociálněekonomického vývoje v ČR po roce 1989.
Strategická agenda integrace a rozvoje dobrých vztahů s okolními zeměmi reprezentuje klíčové téma zahraniční politiky České republiky. Stať analyzuje názory české veřejnosti na středoevropskou kooperaci, respektive na kvalitu bilaterálních vztahů s jednotlivými zeměmi střední Evropy.
Článek ukazuje, že po parlamentních volbách 2002 z hlediska českého veřejného mínění zůstala základní konfigurace stranicko-politického uspořádání neměnná. Dynamické složky ve struktuře a povolebním vývoji stranické inklinace občanů představovaly pouze preference obou nejsilnějších stran politického spektra, ČSSD a ODS. Stať také obsahuje analýzu intenzity vztahu voličů ke stranám a motivačního zázemí preferencí.
Stať informuje o metodologické formě současného průzkumu veřejného mínění v České republice, která téměř výhradně využívá některou z variant aplikace standardizovaného dotazníku. Inspirován proudem kognitivních přístupů (CASM – Cognitive Aspeects of Survey Methodology) se autor pokouší ukázat komplexní povahu situace dotazování, vysvětlit její kontext a součásti. Centrálním bodem výkladu je metodologická koncepce standardizace.
V úvodu text vysvětluje podstatu konfliktních linií v přístupu Lipseta a Rokkana k analýze stranických systémů založené na historickém a sociologickém zkoumání původu politických stran v systému a pokouší se nastínit možnosti užití tohoto konceptu v širší reflexi politických stran a stranických systémů. Další části pak sledují historický vývoj konfliktních linií a krystalizaci stranického systému v případě České republiky.
Text analyzuje postoje české veřejnosti ke Spojeným státům a k jejich zahraniční politice. Ukazuje, že převážně kritické hodnocení některých kontroverzních akcí americké vlády není provázeno obecnou antipatií k USA nebo k Američanům a že jej nelze interpretovat jako projev antiamerikanismu.
Text představuje rozbor dat výzkumu zaměřeného na vnímání prestiže několika vybraných povolání ze strany české veřejnosti.
Facebook
Twitter