Projekt je zaměřen na analýzu exitujících institucionálních struktur zprostředkování zájmů mezi jedinci, sociálními skupinami, organizacemi a státem, a jejich vliv na právní systém. Tento proces je zkoumán z hlediska sfér, v nichž se odehrává, procesů, jimiž se uskutečňuje, a aktérů těchto procesů. Středem výzkumného zájmu budou hlavní politické instituce, postoje a aktivity nejvýznamnějších politických aktérů vůči zkoumaným institucím a vůči sobě navzájem, a také občanská participace. Rostoucí specializací všech struktur moderních demokratických společností dochází k vytváření stále většího množství útvarů, roste jejich profesionalizace, mění se organizační formy, charakter členství a participace a dokonce i náplň činnosti. Tyto procesy jsou vzájemně propojené a podmíněné – dochází k poklesu tradiční dobrovolné členské organizovanosti a nárůstu pasivního členství, k rostoucí profesionalizací činností sdružení a proměně vzorce participace z přímé, osobní participace na zprostředkovanou, delegovanou a nepřímou (například využívání profesionálních lobbyistických firem). Tyto procesy probíhající v České republice již dostaly výrazný impuls ustavením krajských samospráv a dostanou ještě silnější impuls začleněním do Evropské unie se současným přesunem některých rozhodovacích pravomocí na evropskou úroveň.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 36, zobrazeno 1 - 10)
Cílem předkládané studie je především zmapování třetího sektoru jako významného prvku občanské participace a aktéra procesu reprezentace zájmů. Vedle role a charakteru neziskového sektoru analyzuje studie také členství v neziskových organizacích a financování neziskového sektoru.
Tato studie se zaměřuje na popis sociodemografické struktury členské základny Křesťanské a demokratické unie – Československé strany lidové (KDU-ČSL) a voličů této strany. Studie členské základny KDU-ČSL vychází z dotazníkového šetření členské základny, které se realizovalo v polovině roku 2005. Předkládaná studie zpracovává pouze část jeho výsledků. Členská základna je přitom zkoumána v závislosti na době vstupu do strany a v závislosti na místě bydliště – Čechy vs. Morava.
Text prozkoumává dvě zájmové skupiny místních samospráv Svaz měst a obcí a Asociaci krajů. Zaměřuje se především na jejich vztahu k členům a na aktivity skupin při legislativním lobbyingu.
Cílem předkládané studie je především zmapování třetího sektoru jako významného prvku občanské participace a aktéra procesu reprezentace zájmů. Vedle role a charakteru neziskového sektoru analyzuje studie také členství v neziskových organizacích a financování neziskového sektoru.
Publikace analyzuje volby do Evropského parlamentu v roce 2004 z různých úhlů a zahrnuje celkem 15 studií. Kniha je rozdělena do čtyř částí, z nichž první se věnuje postojům voličů, stran a jejich vzájemnému vztahu, druhá se zaměřuje na volební chování, především volební účast a výběr strany, a třetí na evropský stranický systém. Poslední část prezentuje studie voleb do Evropského parlamentu v Česku a na Slovensku.
Publikace analyzuje volby do Evropského parlamentu v roce 2004 z různých úhlů a zahrnuje celkem 15 studií. Kniha je rozdělena do čtyř částí, z nichž první se věnuje postojům voličů, stran a jejich vzájemnému vztahu, druhá se zaměřuje na volební chování, především volební účast a výběr strany, a třetí na evropský stranický systém. Poslední část prezentuje studie voleb do Evropského parlamentu v Česku a na Slovensku.
Tato kapitola zkoumá vliv evropské integrace na politické strany, stranický systém a volební chování českých občanů. Evropeizaci chápe jako vnější faktor, který se objevuje tehdy, když cokoli v domácím politickém systému je ovlivněno něčím z evropského; tento vliv může být přímý a nepřímý. Na základě tohoto konceptu autoři ukazují minimálně vliv evropeizace na politické strany (jak z hlediska organizace, tak programaticky), stranický systém a volební chování.
Příspěvek je zaměřen na evropeizaci zájmových struktur, konkrétně na evropeizaci průmyslových vztahů na úrovni podniku, především nadnárodní firmy. Všímá si střetu koncepce industriálních vztahů v mateřské a dceřiné firmě, úlohy Evropských podnikových rad v procesu evropeizace pracovních vztahů.
Čtyři kapitoly následujícího textu byly vypracovány jako podkladové studie věnované národnostem a populacím, jejichž přítomnosti v ČR si nelze nevšimnout. Jedná se o Slováky, Ukrajince, Vietnamce a Romy. Hlavním cílem těchto poněkud pestrých studií je zmapovat situaci vybrané komunity nebo populace v ČR.
Kapitola se zabývá popisem třetího sektoru a občanské participace v České republice. Zabývá se rolí neziskových organizací, charakterem třetího sektoru v České republice a jeho kontextem ve středoevropském regionu. Dále se zaměřuje na zkoumání členství v neziskových organizacích a na třetí sektor jako prostor artikulace zájmů. V poslední části pak představuje bariéry občanského sektoru v České republice.
Stránky
- 1
- 2
- 3
- 4
- další ›
- poslední »
Facebook
Twitter