Madnony na lvu v Muzeu umění Olomouc
Donedávna bylo téma pro české dějiny umění okrajovým pojmem, neboť zobrazení Madon stojících či sedících na lvu byla známa především z dnešního Rakouska, Německa a Polska. „Změna nastala po objevu dosud neznámé sochy Klosterneuburské Madony na lvu vytvořené Mistrem Michelské Madony, nejvýznamnějším českým řezbářem první poloviny 14. století,“ dodala kurátorka muzea Jana Hrbáčová. Objev inspiroval profesora Ivo Hlobila z Ústavu dějin umění Akademie věd České republiky k myšlence na uspořádání výstavy věnované Madonám na lvu, jejíž součástí by bylo rovněž odborné zhodnocení tématu v podobě obsáhlé publikace. S touto ideou se obrátil v roce 2010 na vedení Muzea umění Olomouc, které s jeho návrhem souhlasilo. Přestože se muzeu nakonec nepodařilo všechny vytipované sochy kvůli jejich stavu pro výstavu získat, návštěvníci uvidí všechny stylové okruhy zahrnující oblast tvorby Madon na lvu – salcburský, slezsko-pruský a v neposlední řadě také český.
Olomoucká výstava navíc zůstane spojena s historickým objevem. Během její přípravy totiž odborníci rozpoznali v jedné ze soch v depozitáři Muzea umění vzácnou památku slezského sochařství třetí čtvrtiny 14. století, a to Trůnící Madonu z Nisy, která byla dosud považována za zničenou během druhé světové války. „Není zcela jasné, jak a kdy se socha patřící do okruhu Madon na lvu do Olomouce dostala. Pravděpodobně sem byla převezena z moravského hradu Šternberka, v jehož kapli se údajně v šedesátých letech minulého století nacházela,“ uvedla kurátorka výstavy. Pohnutý osud jedinečné památky se podle ní začal psát na sklonku války. „Zjistili jsme, že socha byla 12. března 1945 z Polska odvezena v obavě před bombardováním Nisy a uložena ve farním kostele v Javorníku.
Výstavu, která bude zahájena 13. února a potrvá do 11. května 2014, doprovází společný česko-německý katalog, na jehož textu se podíleli historikové umění z České republiky, Rakouska i Polska.