Mezinárodní expedice s českou účastí zachytila kometu ISON v přísluní
28.2.2014
Mezinárodní vědecký tým vedený prof. Miloslavem Druckmüllerem z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně a prof. Shadiou Habbalovou z Astronomického institutu na Univerzitě v Honolulu na Havaji dosáhl významného úspěchu při pozorování zanikající komety ISON. V době jejího nejtěsnějšího průletu kolem Slunce, tedy v době přísluní 28. listopadu 2013, byl při koordinovaném pozemském pozorování zachycen její největší fragment. Rozpadající se hlava komety ISON byla v tom okamžiku vzdálena jen asi 0,2° od oslnivého slunečního disku.
LABONIT otevírá novou oblast polovodičového výzkumu v ČR
19.2.2014
Fyzikální ústav AV ČR zahájil začátkem roku 2014 práce na projektu LABONIT. Ten získal finanční podporu v rámci 11. výzvy programu OPPK (Operační program Praha – Konkurenceschopnost) ve výši 46 milionů korun a umožní vybudování špičkové technologické laboratoře pro přípravu a charakterizaci nitridových nanoheterostruktur. Na vzniku laboratoře se bude finančně podílet též přímo Fyzikální ústav AV ČR, který projekt podpoří přibližně čtyřmi miliony korun ze svého rozpočtu. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Experiment NOvA detekoval první neutrina
14.2.2014
Experiment NOvA úspěšně zaznamenal první interakce neutrin ze svazku produkovaného v 800 km vzdálené Fermiho národní laboratoři (Fermilab, USA). Široké mezinárodní spolupráce se též účastní pracovníci Fyzikálního ústavu AV ČR. Experiment se zaměřuje na studium oscilací neutrin. Tyto všudypřítomné a zároveň velmi vzácně interagující částice již řadu let přitahují pozornost fyziků pro svoji schopnost měnit svůj typ, tzv. oscilovat. V přírodě existují tři základní typy neutrin – neutrino elektronové, mionové a taonové. Přirozená schopnost neutrin během letu měnit svůj typ se dnes řadí mezi nejdůležitější otázky současné částicové fyziky.
První snímek družice Gaia
11.2.2014
Ověření českými astronomy
Družice Gaia vyslaná do vesmíru v prosinci minulého roku Evropskou kosmickou agenturou a která v následujících pěti letech pořídí třírozměrnou mapu okolního vesmíru, vyslala k Zemi první snímek. Je na něm mladá kulová hvězdokupa NGC 1818 ve Velkém Magellanově mračnu (vzdálenost 164 tisíc světelných let). Několik hodin po zveřejnění snímku z družice Gaia pořídili pracovníci Astronomického ústavu AV ČR Adrián Galád a Peter Kušnirák snímek této hvězdokupy dalekohledem DK 154 na observatoři Evropské jižní observatoře La Silla v Chile.
Supernova v doutníkové galaxii
6.2.2014
Stalo se před necelými dvanácti miliony let. V galaxii, kterou označujeme katalogovým číslem M82 či přívlastkem „doutníková“, proběhla exploze „bílého trpaslíka“ obíhajícího ve společné hvězdné rodině s hvězdným veleobrem. V těchto dnech, kdy světlo dorazilo k Zemi, ji můžeme zachytit dalekohledy jako supernovu typu Ia se jménem SN 2014J. Do soutěže Česká astrofotografie měsíce dorazil v lednu i velmi aktuální snímek Evžena Brunnera, jemuž nakonec porota přisoudila prvenství pro jeho aktuálnost, technické zpracování i krátkou „výpravou do minulosti“. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Uvnitř magnetické zvenčí nemagnetické
3.2.2014
Vědci z FZÚ AV ČR představili antiferomagnetickou paměť
Badatelé z Fyzikálního ústavu AV ČR ve spolupráci s kolegy z Berkeley a Barcelony ukázali, že je možné použít jiný typ materiálu k ukládání digitální informace, tzv. antiferomagnet. Práce nazvaná „Antiferomagnetický paměťový odpor fungující při pokojové teplotě“ byla publikována v časopise Nature Materials letos koncem ledna (viz abstrakt). Antiferomagnetické materiály jsou magnetické uvnitř, ovšem jejich mikroskopické magnetické momenty sídlící na jednotlivých atomech se střídají s opačnou orientací. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Nová teorie vzniku uhlovodíkových molekul v mezihvězdném prostoru
22.1.2014
Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR společně s kolegy ze Španělska a Francie představili v časopise Nature Communications (viz abstrakt) novou teorii původu polyaromatických uhlovodíkových molekul ve vesmíru. Podle ní se tyto molekuly, jejichž původ v mezihvězdném prostoru je stále záhadou, tvoří leptáním grafitového povrchu částic hvězdného prachu pomocí vodíku. Teorie otevírá nové možnosti pro pochopení původu života ve vesmíru. O významu práce svědčí fakt, že článek byl vybrán editory Nature Communications jako hlavní téma právě vyšlého čísla. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Pět „nej“ podle Physics World
15.1.2014
Významný a vlivný časopis Physics World oslavil 25. narozeniny. Při této příležitosti sestavil několik fyzikálních „nej“ : 5 největších objevů ve fyzice za posledních 25 let, 5 nejhezčích fyzikálních fotografií posledního čtvrtstoletí, 5 největších dosud nevyřešených fyzikálních záhad, 5 osobností s největším vlivem na fyzikální výzkum a především 5 fyzikálních objevů konce 20. století s největším potenciálem významně prospět lidstvu). Jsou to: 1) hadronová terapie, 2) kvantové počítače, 3) grafen, 4) nanoskopické super-čočky, 5) přeměna kinematické energie na elektřinu pomocí triboelektrického jevu.
Kometa Lovejoy a geminida
10.1.2014
Česká astrofotografie měsíce
Kometu C/2013 R1 Lovejoy objevil 7. září 2013 Terry Lovejoy, amatérský astronom z Austrálie jako svůj čtvrtý úlovek. Patří mezi komety dlouhoperiodické, s oběžnou periodou přes 7000 let. Při tomto průletu byla nejblíže ke Slunci 22. prosince 2013 ve vzdálenosti 121 milionů kilometrů. K Zemi se přiblížila nejvíce na 59 milionů kilometrů 19. listopadu 2013. Její snímek, který pořídil Petr Štarha, zvítězil v prosincovém kole soutěže Česká astrofotografie měsíce. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Obří skvrna na Slunci vyprovází slunečního fyzika Josipa Kleczka na jeho poslední cestě
9.1.2014
V neděli 5. ledna 2014 v časných ranních hodinách zemřel po dlouhé a těžké nemoci v nedožitých 91 letech dlouholetý vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR, čestný člen České astronomické společnosti a dvojnásobný držitel ceny Littera Astronomica Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. Do poslední chvíle byl ale aktivní, psal i další knihu. Ta už zůstane nedopsaná .... Pohřeb se koná 9. ledna ve 12:30 v Nové obřadní síni v Praze na Olšanech. Smuteční řeč prosloví čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc.
