Search

Týden mozku 2014

Academic bulletin

abicko

Movies from world of sciences

videoprezentace-blok-bgd.jpg

2. Vědecká činnost a anotované výsledky badatelského a cíleného výzkumu

Výsledky výzkumu jsou uspořádány podle jednotlivých oborových sekcí. Shrnují hlavní výzkumné záměry vědeckých pracovišť AV ČR v dané sekci, do nichž se promítá koncepce jednotlivých ústavů. Pro ilustraci jsou vždy uvedeny anotace některých výsledků: týmových vědeckých prací, jednotlivých objevů či významných publikací (jsou samozřejmě uváděni i případní spoluautoři z mimoakademických institucí). Seznam anotací, jejichž plné znění lze nalézt na webových stránkách AV ČR, je ovšem jen malou reprezentativní částí toho, co se v ústavech AV ČR v tomto období vykonalo.

1) SEKCE MATEMATIKY, FYZIKY A INFORMATIKY
2) SEKCE APLIKOVANÉ FYZIKY
3) SEKCE VĚD O ZEMI
4) SEKCE CHEMICKÝCH VĚD
5) SEKCE BIOLOGICKÝCH A LÉKAŘSKÝCH VĚD
6) SEKCE BIOLOGICKO-EKOLOGICKÝCH VĚD
7) SEKCE SOCIÁLNĚ-EKONOMICKÝCH VĚD
8) SEKCE HISTORICKÝCH VĚD
9) SEKCE HUMANITNÍCH A FILOLOGICKÝCH VĚD

Do sekce je zařazeno šest pracovišť s následujícími výzkumnými záměry:

  • Astronomie a astrofyzika galaxií, hvězdných soustav, hvězd, Slunce, vztahů Slunce−Země, meziplanetárních těles a umělých družic Země (Astronomický ústav)
  • Experimentální a teoretický výzkum kondenzovaných systémů s význačnými fyzikálními vlastnostmi; Získání nových poznatků o vlastnostech, struktuře a interakcích hmoty na fundamentální úrovni, budování jednotné teorie základních sil v přírodě; Výzkum vlastností ionizovaných prostředí a studium nelineárních a kvantových optických systémů (Fyzikální ústav)
  • Komplexní rozvoj matematických disciplín s důrazem na potřeby fyziky a technických oborů (Matematický ústav)
  • Nové informatické technologie − teoretické základy, metodologie, prostředky a aplikace (Ústav informatiky)
  • Teoretické a experimentální studium atomových jader a využívání jaderných metod v interdisciplinárním výzkumu (Ústav jaderné fyziky)
  • Neurčitostní metody v teoretické kybernetice: identifikace systémů, zpracování informací, rozhodování a řízení (Ústav teorie informace a automatizace)
Ilustrativní anotace:

Tvorba hvězd indukovaná expandujícími obálkami
 (Astronomický ústav)
 Během aktivních fází vývoje galaxií vznikají nové hvězdy “spontánně” při gravitačním kolapsu oblak mezihvězdné hmoty. Dále známe také “indukovanou” tvorbu hvězd. V tenkých chladných obálkách expandujících do mezihvězdné hmoty v okolí skupin hvězd může za určitých podmínek dojít ke “gravitační nestabilitě”, při níž se obálky rozpadnou na části, “fragmenty”, ze kterých vznikají molekulární oblaka a posléze hvězdy.
Numerickými výpočty byl vyšetřen vliv faktorů, které jsou pro indukovanou tvorbu hvězd důležité. Jsou to přítok energie a doba existence jejího zdroje, tloušťka plynného disku mateřské galaxie a jeho hustota, teplota tenké vrstvy a okolní mezihvězdné hmoty a dále rotační rychlost a sklon rotační křivky galaxie.
Pro indukovanou tvorbu hvězd se jako základní ukázaly tři podmínky: vysoká hustota mezihvězdného plynu v disku mateřské galaxie, pomalá rotace galaxie a dostatečně intenzivní zdroj energie. Z toho lze usoudit, že indukovaná tvorba hvězd byla významná především na počátku vývoje vesmíru, kdy galaxie rotovaly pomaleji a obsahovaly velké množství mezihvězdného plynu. Dnes se uplatňuje především v trpasličích galaxiích.
Ehlerová, S., Palouš, J.: Triggered star formation in expanding shells. − Mon. Not. Roy. Astron. Soc. 330: 1022−1026 (2002).
Elmegreen, B.G., Palouš, J., Ehlerová, S.: Environmental dependences for star formation triggered by expanding shell collapse. − Mon. Not. Roy. Astron. Soc. 334: 693−698 (2002).
Palouš, J., Ehlerová, S., Elmegreen, B.G.: The triggered star formation in rotating disks. − Astrophys. Space Sci. 281: 101−104 (2002).

Teorie anomálního Hallova jevu ve feromagnetických polovodičích
 (Fyzikální ústav)
 Feromagnetické polovodiče jsou látky, které mají při určitých teplotách současně polovodivé a feromagnetické vlastnosti, tj. existuje v nich spontánní magnetický dipólový moment − magnetizace. Takovými látkami jsou polovodiče, např. GaAs, GaN, dopované manganem (Mn), vyznačujícím se výraznými magnetickými vlastnostmi. Částice Mn zachycují elektrony přítomné v látce, po zachycených elektronech vznikne v látce specifický mikrofyzikální stav nazývaný “díry”. Svou pohyblivostí způsobují díry elektrickou vodivost původně nevodivého krystalu, kromě toho nesou i vlastní magnetický moment − spin. Magnetické momenty Mn mohou souhlasně uspořádat spiny děr, čímž vzniká významná část magnetizace.
Vzrůstající zájem o látky tohoto typu je způsoben právě tím, že vedle polovodivých vlastností mohou v magneticky uspořádané orientaci spinů děr uchovávat informaci. Očekává se jejich uplatnění v elektronice, optoelektronice a tzv. spintronice − spinové elektronice. Je proto důležité pochopit mechanizmus, jakým se spiny vázané na díry v polovodiči pohybují. O tom poskytuje informace měření Hallova jevu, tj. měření elektrického, tzv. Hallova napětí směřujícího napříč k proudu nositelů náboje. Ve feromagnetikách má Hallovo napětí normální část, úměrnou vnějšímu magnetickému poli, a anomální část, která se obvykle považuje za úměrnou magnetizaci.
Nově vypracovaná teorie anomálního Hallova jevu je založena na netriviálním předpokladu, že lze zanedbat vliv rozptylu pohybujících se děr na příměsích krystalu. Pak se ukazuje, že hlavní příčinou anomálního Hallova jevu je změna elektronové struktury vyvolaná vzájemnou interakcí magnetických momentů statických příměsí Mn a pohyblivých děr, jež vede k souhlasnému uspořádání jejich spinů. Výsledky jsou v kvantitativní shodě s měřeními pro různé koncentrace magnetických příměsí v GaAs a InAs, což nasvědčuje tomu, že výchozí předpoklad byl oprávněný.
Jungwirth, T., Niu, Q., MacDonald, A.H.: Anomalous Hall effect in ferromagnetic semiconductors. − Phys. Rev. Lett. 88: 207-208 (2002).
Protokoly chování softwarových komponent
 (Ústav informatiky)
 Jedním z významných směrů výzkumu soustředěného na vývoj velkých softwarových systémů jsou architektury založené na “softwarových komponentách”. Komponenty jsou základními prvky softwarového systému, které svou funkcí a vzájemnými vztahy určují funkčnost systému. Z tohoto hlediska lze programování založené na komponentách chápat jako další krok ve vývoji softwarového inženýrství po strukturovaném a objektovém programování.
Aby bylo možné specifikovat a zaručit funkčnost celého systému, je nutné co nejpřesněji popsat chování jednotlivých komponent. Pracovníci ÚI ukázali, že pro takový popis je možné využít tzv. protokoly chování, které formálně popisují způsob komunikace jednotlivých komponent. Výhodou návrhu je srozumitelnost takového popisu pro programátory. Zároveň je možno použít automatizované procesy, které ověřují, zda praktická implementace systému odpovídá jeho formálnímu popisu. Protokoly chování softwarových komponent významně pomáhají při návrzích velkých softwarových systémů.
Plášil, F., Višňovský, S.: Behavior protocols for software components. – IEEE Transact. Software Engin. 28: 1056−1076 (2002).
ProDaCTool: podpora dynamického rozhodování o složitých systémech
 (Ústav teorie informace a automatizace)
 ProDaCTool je komplexní výstup stejnojmenného projektu na řešení problému podpory dynamického rozhodování v reálném čase. Zahrnuje původní teoretické výsledky i efektivní algoritmy a je doveden až do úrovně poradenských programových souborů pro potřeby např. řízení výroby ve válcovnách, optimální aplikaci diagnostických metod v radiační medicíně a další.ProDaCTool odhaluje a jednoduchým způsobem zprostředkuje operátorům složitých systémů zkušenosti skryté v provozních datech. Je založen na obecné, pečlivě algoritmizované metodice dobývání znalostí a optimalizaci operátorem ovlivnitelných rozhodnutí. Opírá se o pravděpodobnostní, nelineární, dynamický model uzavřené smyčky tvořené operátory a systémem. Tento model je vytvořen z provozních dat a z apriorní technologické informace. Odlišné způsoby chování jsou analyzovány s ohledem na řídící cíle a omezení. Analýza vede k modelu ideálního, ale uskutečnitelného chování uzavřené smyčky. Mimořádnými rysy ProDaCToolu jsou: (i) deskriptivní síla: postihuje vysoce rozměrné dynamické vztahy, (ii) jednoduchost užití: techniky systému ProDaCTool poskytují operátorům radu v jednoduché grafické formě, (iii) schopnost se učit: systém může být adaptován na měnící se ovládaný systém, (iv) obecnost: pokud se úspěšně aplikuje na jeden provoz, je zřejmé, že může být snadno modifikován i jinde.
Výzkum, v jehož rámci ProDaCTool vznikl, byl podporován Evropskou komisí a reagoval na potřebu předních výrobců zajistit nejvyšší možný standard obsluhy složitých průmyslových systémů a ukázal se použitelným v mnohem širším rozsahu.
Kárný, M., Böhm, J., Guy, T.V., Nedoma, P.: Mixture−based adaptive probabilistic control accepted to adaptive control and signal processing. – Multiple Models Adaptive Systems (spec. issue), v tisku, (2003).
Quinn, A., Nagy, Ettler, P., Jirsa, L., Nedoma, P.: Applications based on mixture modelling. accepted to adaptive control and signal processing. – Multiple Models Adaptive Systems (special issue), v tisku, (2003).
Seznam anotací:
  1. Tvorba hvězd indukovaná expandujícími obálkami (Astronomický ústav)
  2. Analýza rentgenové emise slunečních erupcí na základě měření českého spektrometru (Astronomický ústav)
  3. Diagnostika interakce elektronových svazků s erupční atmosférou pomocí Balmerových čar vodíku (Astronomický ústav)
  4. Nová metoda přípravy atomárního jódu v chemickém jódovém laseru (Fyzikální ústav)
  5. Nová metoda stanovení segregace příměsí na hranicích mezi krystalickými zrny (Fyzikální ústav)
  6. Teorie anomálního Hallova jevu ve feromagnetických polovodičích (Fyzikální ústav)
  7. Integration between the Lebesgue Integral and the Henstock−Kurzweil Integral. Its Relation to Local Convex Vector Spaces (Matematický ústav)
  8. On the convergence of series of reciprocals of primes related to the Fermat numbers (Matematický ústav)
  9. Teorie silně homotopických algeber (Matematický ústav)
  10. Protokoly chování softwarových komponent (Ústav informatiky)
  11. Konvergence a numerické nepřesnosti v iteračních metodách (Ústav informatiky)
  12. Soubor prací o dvou aplikabilních třídách matic (Ústav informatiky)
  13. Kovariantní popis inelastického rozptylu elektronů na deuteronech (Ústav jaderné fyziky)
  14. Stanovení C−14 ve vzorcích životního prostředí (Ústav jaderné fyziky)
  15. Nová univerzální charakteristika chladnoucího hadronového plynu (Ústav jaderné fyziky)
  16. Striktně modulární pravděpodobnostní neuronová síť pro účely rozpoznávání (Ústav teorie informace a automatizace)
  17. Studium vlastností jednoho z algoritmů pro bezdrátovou komunikaci (Ústav teorie informace a automatizace)
  18. ProDaCTool: podpora dynamického rozhodování o složitých systémech (Ústav teorie informace a automatizace)

Do sekce je zařazeno osm pracovišť s následujícími výzkumnými záměry:

  • Chování a vlastnosti kovových i nekovových materiálů ve vztahu k jejich struktuře, výzkum procesů vedoucích k degradaci vlastností materiálů (Ústav fyziky materiálů)
  • Generování a diagnostika různých typů plazmatu a jejich interakce s ostatními skupenstvími hmoty (Ústav fyziky plazmatu)
  • Výzkum v oblasti silnoproudé elektrotechniky zaměřený na nové fyzikální koncepce konverze energie, řídicích strategií a pracovních medií (Ústav pro elektrotechniku)
  • Mechanika a přenosové jevy v kapalných systémech a hydrosféře (Ústav pro hydrodynamiku)
  • Rozvoj fyzikálních metod, speciálních technologií a přístrojových principů využívajících elektronových a světelných svazků a radiofrekvenční spektroskopie (Ústav přístrojové techniky)
  • Výzkum generování, přenosu a zpracování širokopásmových, etalonových a řečových signálů s využitím příslušných polovodičových a optických struktur (Ústav radiotechniky a elektroniky)
  • Mechanika poddajných těles, konstrukcí a prostředí s parametry udržitelného života (Ústav teoretické a aplikované mechaniky)
  • Dynamika tekutin, těles a jejich interakce (Ústav termomechaniky)
Ilustrativní anotace:
Studium vícesložkových slitin na bázi niklu
 (Ústav fyziky materiálů)
 Slitiny niklu s různým obsahem hliníku, chrómu a dalších prvků – tzv. superslitiny – se používají pro extrémně namáhané strojní části vysokoteplotních zařízení. Zhotovují se sléváním i více než deseti prvků, existuje proto celá řada superslitin, lišících se chemickým složením. Optimální chemické složení slitin, které by vyhovovalo neustále rostoucím požadavkům na jejich vlastnosti, nelze nalézt metodou “pokusů a omylů”. Jejich vlastnosti je však možno předpovědět ze znalosti tzv. fázového složení, které se ve slitině vytvoří během výroby komponent. Fázové složení však dosud nedokážeme z termodynamických výpočtů stanovit dostatečně přesně. Hlavní potíž je ve vstupních termodynamických datech.
Pracovníci ÚFM připravili řadu slitin Ni−Al−Cr−Co a Ni−Al−Cr−W různého složení, dobře modelujících superslitiny používané v praxi, a pomocí analytické elektronové mikroskopie získali potřebné informace o jednotlivých fázích. Ty použili pro zpřesnění dosud známých termodynamických dat. Získané poznatky přispívají k dalšímu vývoji niklových superslitin.
Brož, P., Buršík, J., Svoboda, M., Kroupa, A.: Theoretical and experimental study of the γ and γ' equilibrium in Ni−based superalloys. – Mater. Sci. Eng. 324A: 28−33 (2002).
Brož, P., Svoboda, M., Buršík, J., Kroupa, A., Havránková, J.: Theoretical and experimental study of the influence of Cr on the γ+γ' phase field boundary in the Ni−Al−Cr system. − Mater. Sci. Eng. 325A: 60−66 (2002).
Brož, P., Buršík, J., Picha, R.: Theoretical and experimental study of the γ and γ' equilibrium in the Ni−Al−Cr−Co system. − Intermetallics 10: 635−639 (2002).

Charakteristiky proudu plazmatu generovaného v hybridním plazmatronu s kombinovanou stabilizací plynem a kapalinou
 (Ústav fyziky plazmatu)
 V ústavu je studován unikátní zdroj termického plazmatu – hybridní plazmatron. Pracovníci ústavu využili kombinace principu vodní stabilizace výboje s klasickým principem stabilizace v proudícím plynu a vytvořili nový typ generátoru plazmatu, který poskytuje plazma s extrémními vlastnostmi, nedosažitelnými v běžně používaných systémech. Jeho předností je široký rozsah fyzikálních vlastností plazmatu, zejména teploty, rychlosti proudění a jeho složení. Měření prokázala, že přidání atomárního plynu s nízkou tepelnou kapacitou do vodou stabilizovaného oblouku vede k podstatnému zvýšení jak kinetické energie, tak toku hybnosti v proudu plazmatu, přičemž vysoká teplota a hustota energie, charakteristické pro vodou stabilizované plazmové generátory, jsou zachovány. Rychlosti plazmatu dosahují hodnot 8 000 m/s, maximální teploty se blíží k 30 000 K. Proud plazmatu o těchto vlastnostech je vhodný pro aplikace v plazmových technologiích, jako je rozklad škodlivých látek a odpadů. Vysokou výkonnost hybridní plazmatron již prokázal při plazmových nástřicích.
Na základě teoretického modelování procesů v plazmatronu kombinovaného s experimentálním výzkumem se tak podařilo vytvořit zařízení s unikátními fyzikálními charakteristikami a vysvětlit a popsat procesy, které jeho vlastnosti ovlivňují.
Hrabovský, M.: Generation of thermal plasmas in liquid and hybrid DC arc torches. − Pure Appl. Chem. 74: 429−433 (2002).
Kavka, T., Hrabovský, M.: Development of plasma properties along thermal plasma jet generated by hybrid water−argon torch. − Czech J. Phys. 52: D637−D642 (2002).
Hrabovský, M.: Generation of thermal plasma jets in liquid−stabilized and hybrid gas−liquid plasma torches. − In: Power Beams & Materials Processing. Pp. 29−39. Allied Publ. Priv., Mumbai (2002).

Malá lázňová vývěva
 (Ústav přístrojové techniky)
 Mnohé technologické procesy a fyzikální experimenty vyžadují velmi vysoké vakuum v řádu 10−5 Pa (tj. cca desetimiliardtina atmosférického tlaku) a nižší, které se dosahuje různými typy vývěv. Principem činnosti kryovývěv je kondenzace plynů na chladném povrchu, tzv. kryopanelu, doplněná sorpcí na studeném sorbentu. Potřebných nízkých teplot se nyní často dosahuje mechanickým chladicím zařízením. Nevýhodami jsou vysoká cena, složitost a vibrace.
Pracovníci ÚPT zkonstruovali kryovývěvu “lázňového typu”, jejíž kryopanel je udržován na teplotě 4,2 K kapalným heliem. Vstupní trakt vývěvy umožňuje průchod molekul čerpaných plynů ke kryopanelu a současně je odcloněn před tepelným zářením z okolního prostoru. Optimální konfiguraci speciálních clon nalezli numerickou simulací pronikání jednak molekul, jednak tepelného záření vakuovým prostorem až ke kryopanelu. Při konstrukci využili speciální technologie vyvinuté v ústavu.
Provoz zkonstruované vývěvy je spolehlivý a bez vibrací, zásoba chladicí kapaliny − helia − o objemu 3 litry se doplňuje až po 1 měsíci. Nízkému odparu helia napomáhá vestavěná nádoba s nesrovnatelně levnějším kapalným dusíkem, která chrání helium před teplem z okolí. Dusík se dolévá po 6 dnech. Vývěva má tvar zaoblené válcové nádoby o objemu 13 litrů. Lázňové vývěvy popsané v odborné literatuře mají větší rozměry i spotřebu zkapalněných plynů.
Na předběžně odplyněné aparatuře se s touto vývěvou dosáhlo tlaku 1,5 x 10−7 Pa. Její využití lze očekávat především v oboru elektronově optických přístrojů, kde se uplatní provoz vývěvy bez vibrací a rušivých magnetických a elektrických polí. Spolehlivost ji předurčuje pro dlouhodobé čerpací procesy.
Hanzelka, P., Dupák, J., Musilová, V.: Small helium bath cryopump for electron optical devices. – Cryogenics 42: 39−44 (2002). 
 
Teoretický model železničního mostu s vysokorychlostní vlakovou soupravou
 (Ústav teoretické a aplikované mechaniky)
 Pracovníci ÚTAM vytvořili teoretický model železničního mostu, po kterém se pohybuje vysokorychlostní vlaková souprava. Při jeho analýze našli dvě oblasti rychlostí, při nichž dochází k nárůstu deformací. Při rychlostech z prvé oblasti (nad 200 km/h), dnes již reálně dosahovaných, dochází k rezonančnímu kmitání mostu. Při rychlostech z druhé skupiny (více než 500 km/h), které ještě nebyly dosaženy, ztrácí mostní konstrukce svou stabilitu. Výsledkem analýzy jsou časové průběhy deformací, napětí, svislého zrychlení a spektra napětí pro mostní konstrukce o rozpětí 5 až 50 m při působení tří vysokorychlostních souprav při rychlostech 5 až 500 km/h. Teoretická studie přináší podklady pro návrh a posouzení mostních konstrukcí s vyšší bezpečností provozu. Tyto výsledky jsou důležité z hlediska zapojení naší železniční sítě do mezinárodní sítě v rámci Evropské unie.
Frýba, L., Fischer, C., Pospíšil, S.: Dynamic effects of high speed trains on bridges. – In: Grundmann, H., Schuëller, G.I., (ed.): Structural Dynamics – Eurodyn 2002. Vol. 2. Pp. 1071−1076. Balkema, Lisse (2002). 
Seznam anotací:
  1. Přenositelnost charakteristik lomové houževnatosti (Ústav fyziky materiálů)
  2. Studium vícesložkových slitin na bázi niklu (Ústav fyziky materiálů)
  3. Teorie výměnných interakcí v kovových feromagnetech (Ústav fyziky materiálů)
  4. Charakteristiky proudu plazmatu generovaného v hybridním plazmatronu s kombinovanou stabilizací plynem a kapalinou (Ústav fyziky plazmatu)
  5. Nelinearita mechanických vlastností plazmově stříkaných keramických materiálů (Ústav fyziky plazmatu)
  6. Využití polovodičových součástek IGCT v trakčních pohonech (Ústav pro elektrotechniku)
  7. Vodní režim půd a jeho vliv na formování povrchového odtoku a obnovování zásob podzemní vody (Ústav pro hydrodynamiku)
  8. Vliv poměru vazkých a plastických efektů na chování vazkoplastických kapalin (Ústav pro hydrodynamiku)
  9. Elektronický kontrast zobrazení dopovaných oblastí polovodiče pomalými elektrony (Ústav přístrojové techniky)
  10. Malá lázňová vývěva (Ústav přístrojové techniky)
  11. Interferometr s polovodičovým laserem pro absolutní měření délek (Ústav přístrojové techniky)
  12. Detekce toluenu ve vodě pomocí optických vláknových senzorů (Ústav radiotechniky a elektroniky)
  13. Polární vibrace v biologických systémech (Ústav radiotechniky a elektroniky)
  14. Modelování průběhu základního tónu řeči pomocí lineární predikce (Ústav radiotechniky a elektroniky)
  15. Objasnění souvislosti mezi jevem tvarové paměti, mikroskopickou nestejnorodostí a termodynamickými zákony (Ústav teoretické a aplikované mechaniky)
  16. Teoretické a experimentální řešení stochastické stability dynamické odezvy štíhlých soustav vlivem proudu vzduchu; určení typů nestability pomocí obecné matematické formulace (Ústav teoretické a aplikované mechaniky)
  17. Teoretický model železničního mostu s vysokorychlostní vlakovou soupravou (Ústav teoretické a aplikované mechaniky)
  18. Posouzení dynamiky stožárů televizních vysílačů Jižní Morava−Kojál a Střední Čechy−Cukrák (Ústav teoretické a aplikované mechaniky)
  19. Kavitační rychlosti ve vodě s rozpuštěnými plyny a mikroskopickými nečistotami (Ústav termomechaniky)
  20. Teoretická a experimentální analýza plazmových nástřiků (Ústav termomechaniky)

Do sekce je zařazeno pět pracovišť s následujícími výzkumnými záměry:

  • Studium vnitřní stavby a fyzikálních vlastností Země a jejího okolí geofyzikálními metodami (Geofyzikální ústav)
  • Vývoj litosféry a přírodního prostředí od nejstarší geologické minulosti do současnosti (Geologický ústav)
  • Studium vybraných procesů v atmosféře Země (Ústav fyziky atmosféry)
  • Procesy v litosféře jako interakce s působením lidského činitele (Ústav geoniky)
  • Geodynamické procesy ve svrchní vrstvě zemské kůry ovlivňující životní prostředí a ekologické využívání surovin (Ústav struktury a mechaniky hornin)
Ilustrativní anotace:
Geochemie berylia v zalesněném ekosystému a jeho vodách
 (Geologický ústav)
 V oblastech, kde se vyskytují zvýšené koncentrace berylia (Be) v horninách, došlo v důsledku acidifikace k neúměrnému vzrůstu jeho vstupu do půdních a povrchových vod. Pracovníci GLÚ zjistili, že hlavním zdrojem Be v granitických horninách je plagioklas (živec). Při jeho zvětrávání je Be uvolňováno a sorbuje se v půdách a zvětralinovém plášti na jílové minerály, amorfní hydroxidy Fe, Mn a Al nebo na organické látky. Kyselé srážky mohou takto sorbované Be uvolnit, a to zejména na místech, kde jsou v podloží kyselé horniny. Půdy na kyselých horninách totiž nemají dostatek bazických prvků, které by kyselost neutralizovaly. Ukazuje se, že Be může velmi negativně ovlivnit růst a vývoj kořenových systémů rostlin. Obsah Be v lesních dřevinách pak závisí zejména na výšce hladiny vody v půdě a na přítomnosti labilních forem Be. V povrchových vodách se Be vyskytuje při nízkých hodnotách pH zejména jako iont Be2+, který je velmi toxický a může také negativně ovlivňovat vodní biotu.
Navrátil, T., Skřivan, P., Minařík, L., Žigová, A.: Beryllium geochemistry in the Lesni Potok catchment (Czech Republic), 7 years of systematic study. − Aquatic Geochemistry 8(2): 121−133 (2002). 

Silné konvektivní bouře na území ČR
 (Ústav fyziky atmosféry)
 Předpověď přívalových srážek a dalších nebezpečných jevů, jako jsou kroupy, tornáda apod., spojených s tzv. “konvektivními” letními bouřemi je stále obtížná. Pracovníci ÚFA analyzovali případy silných konvektivních bouří na území ČR pomocí numerického modelu Německé předpovědní služby (LM DWD) experimentálně adaptovaného na podrobnější rozlišení 2.8 km. Zaměřili se na přesnost kvantitativní předpovědi konvektivních srážek. Získané předpovědi jsou podstatně přesnější než u provozních modelů, které “mapují” meteorologické procesy s rozlišením nad 10 km. Porovnání s radarovým měřením ukazuje, že kvalita předpovědi srážek je překvapivě dobrá, jestliže hodnoty předpověděných srážek, získané v bodech modelové sítě, převedeme na plošné srážky nebo užijeme pravděpodobnostní interpretaci. Toto modelové uspořádání poskytuje nejlepší výsledky pro bouře, které mají kvazistacionární polohu, tj. takové, u nichž pohyb jednotlivých konvektivních buněk (základních strukturálních jednotek konvektivního systému) a šíření bouře vznikem buněk nových se kompenzují. Srážky z rychle se pohybujících bouří jsou předpověditelné obtížněji. Důležitou součástí analýzy konvektivních bouří je i modelové stanovení polohy rozhraní studeného vzduchu vytékajícího z konvektivní bouře (tzv. gust fronta).
Na práci se podíleli spoluřešitelé z Českého hydrometeorologického ústavu a v této spolupráci byla provedena první obrazová a datová dokumentace výskytu několika případů tornád na území ČR.
Řezáčová, D., Sokol, Z., Kašpar, M., Pešice, P.: Event oriented radar verification of convective precipitation simulated by NWP model. – ERAD02 Serie 1: 433−437 (2002).
Kašpar, M.: Analyses of gust fronts by means of limited area NWP model outputs. – Atmosph. Res. (přijato).
Sokol, Z., Řezáčová, D., Pešice, P.: Radar and rain gauge estimates od daily and hourly precipitation for river basins in the Czech Republic. – ERAD02 Ser. 1: 286−291 (2002).
Řezáčová, D., Sokol, Z.: Diagnostic studies of convective precipitation event from July 1998 by a limited area non−hydrostatic model. – Atmosph. Res. (přijato).
Pešice, P., Sulan, J., Řezáčová, D.: Convective precursors in the Czech territory. – Atmosph. Res. (přijato).
Kašpar, M.: Objective frontal analysis techniques applied to the extreme/non-extreme precipitation events. – Studia geophys. geodet. (v tisku) 

Základní geodynamické jednotky střední Evropy vymezené z relativních pohybů stanic sítě EUREF
 (Ústav struktury a mechaniky hornin − v rámci výzkumného centra Experimentální výzkum dynamiky Země a jejího povrchu)
 Geografické změny polohy jednotlivých stanic globální polohové sítě EUREF (European Reference Frame) detekované v období posledních pěti až osmi let již dovolují se značnou mírou spolehlivosti vyhodnotit vzájemné pohybové relace uvedených stanic. Polohy GPS stanic sítě EUREF byly vztaženy k jedinému referenčnímu rámci International Terrestrial Reference Frame (ITRF 2000) a z nich byly následně určeny vektory jejich ročních posunů včetně jim odpovídajících azimutů. Ukázalo se, že často pro několik sousedních stanic tyto pohybové tendence vykazují velmi blízké hodnoty, a proto získané pohybové tendence byly korelovány se základními strukturními geologickými jednotkami střední Evropy. Analýza provedená pro oblast střední Evropy zřetelně od sebe oddělila následující základní geodynamické jednotky:

  1. východoevropská platforma (na východ od Tornquist−Teysseirovy linie),
  2. východní část variscid (mezi rýnským prolomem a Tornquist−Teysseirovou linií, Český masív a oblast středního Německa),
  3. karpatsko−panonská oblast,
  4. alpská oblast,
  5. západní část variscid (západně od rýnského prolomu, převážně území Francie),
  6. jižní část kaledonid sz. od rýnského prolomu (širší okolí brabantského masívu).

Detekované pohybové rozdíly mezi výše uvedenými geodynamickými jednotkami jsou ukázány na obrázku; jednotka a) je vzata jako referenční (nepohyblivá). Jejich vzájemné velikosti dokumentují rozsah vlivu pohybu africké desky k severu na geodynamiku střední Evropy. Pohybová stabilita východoevropské platformy pak vyvolává stáčení vektorů k sz., přičemž dodatečný vliv na geodynamické pohyby jednotek vyvolávají struktury hlubšího založení v zemském plášti (blok Českého masívu, Alpy apod.).
Schenk, V., Cacoń, S., Bosy, J., Kontny, B., Kottnauer, P., Schenková, Z.: The GPS geodynamic network SUDETEN – Five annual campaigns (1997−2001). Data processing and results. – Acta Montana, Ser. A 20 (124): 13−23 (2002).
Schenk, V.: Central European Geodynamic Units Delineated by the EUREF Stations Coordinate Changes. – Proc. EUREF 2002, Ponta Delgada (Portugal), 5−8 June 2002. 

Seznam anotací:
  1. Vztah mezi sluneční−geomagnetickou aktivitou a počasím na severní polokouli v zimě (Geofyzikální ústav)
  2. Anizotropní domény hluboké litosféry pod francouzským Centrálním masívem (Geofyzikální ústav)
  3. Vliv meteorologických, heliogeofyzikálních a lunárních faktorů na úmrtnost (Geofyzikální ústav)
  4. Paleomagnetizmus a magnetostratigrafie jeskynních výplní: příspěvek k vývoji krasu a jeskyní ve Slovinsku (Geologický ústav)
  5. Geochemie berylia v zalesněném ekosystému a jeho vodách (Geologický ústav)
  6. Korelace chemizmu siliciklastických hornin a výsledků paleomagnetizmu ze spodního paleozoika Barrandienu (tepelsko-barrandienská jednotka, Český masív): paleotektonický vývoj sedimentačního prostředí (Geologický ústav)
  7. Silné konvektivní bouře na území ČR (Ústav fyziky atmosféry)
  8. Dlouhodobé trendy v dolní ionosféře (Ústav fyziky atmosféry)
  9. Vliv mezidenní a meziměsíční proměnlivosti ve stochastickém generátoru počasí na výstupy z růstového a srážko−odtokového modelu (Ústav fyziky atmosféry)
  10. Povodně, krajina a lidé v povodí řeky Moravy (Ústav geoniky)
  11. Matematické modelování kabelových mostů (Ústav geoniky)
  12. Nucená modulace vodního paprsku ultrazvukem (Ústav geoniky)
  13. Nová teorie iniciace samovzněcování uhlí (Ústav struktury a mechaniky hornin)
  14. Základní geodynamické jednotky střední Evropy vymezené z relativních pohybů stanic sítě EUREF (Ústav struktury a mechaniky hornin)
  15. Zpracování elektrárenských popílků z hnědého uhlí na keramické a stavební materiály anorganickou polymerací za studena (Ústav struktury a mechaniky hornin)
Do sekce je zařazeno šest pracovišť s následujícími výzkumnými záměry:
  • Vyvinutí nových metod analytické chemie pro potřeby společenské praxe (Ústav analytické chemie)
  • Příprava a struktura nových sloučenin, klastrů a kompozitů na bázi anorganických látek; mechanizmy přeměny a přenosu (Ústav anorganické chemie)
  • Objasňování zákonitostí vztahů struktury a vlastností − zejména dynamiky a chemické reaktivity − látek a molekulárních systémů (Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského)
  • Teoretické základy chemických procesů: rovnovážné a dynamické chování vícefázových reagujících soustav (Ústav chemických procesů)
  • Cílená syntéza a studium chemických, fyzikálně−chemických a fyzikálních vlastností makromolekulárních a nadmolekulárních látek a soustav pro vyspělé technologie (Ústav makromolekulární chemie)
  • Chemické principy vybraných biologických jevů v medicíně a ekologii (Ústav organické chemie a biochemie)

Ilustrativní anotace:

Nové málo koordinující monokarbaboranové anionty
 (Ústav anorganické chemie)
 Byla připravena řada nových aniontů tvořených unikátními uzavřenými boranovými klastry s jedním atomem uhlíku a 6−11 atomy boru. Tyto sloučeniny byly chemicky modifikovány tak, že některé z nich obsahují buď fenylový substituent na atomu uhlíku anebo jiný substituent na některém z atomů boru. Příslušné práce znamenají zásadní přínos k chemii monokarbaboranových aniontů. Tyto látky patří ke třídě tzv. málo koordinujících aniontů, které jsou v současnosti sledovány z hlediska tvorby komplexních sloučenin s intenzivními katalytickými účinky (polymerace, hydrogenace a izomerizace organických sloučenin). Jsou též atraktivní pro vývoj nových typů selektivních extrakčních činidel využívaných pro odstranění radionuklidů z reálných odpadních produktů.
Štíbr, B., Tok, O.L., Milius, W., Bakardjiev, M., Holub, J., Hnyk, D., Wrackmeyer, B.: The [closo−2−CB6H7]− ion: The first representative of the 7−vertex monocarbaborane series. − Angew. Chem. Int. Ed. Eng. 41: 2126−2128 (2002).
Štíbr, B., Wrackmeyer, B.: Recent developments in the chemistry of the nine−vertex monocarbaboranes. − J. Organomet. Chem. 657: 3−8 (2002).
Jelínek, T., Thornton−Pett, M., Kennedy, J.D.: Monocarbaborane anion chemistry. Syntheses and structures within the closo nine−vertex system. − Collect. Czech. Chem. Commun. 67: 1035−1050 (2002).
Janoušek, Z., Hilton, C.L., Schreiber, P.J., Michl, J.: C−halogenation of the closo−[CB11H12]− anion. − Collect. Czech. Chem. Commun. 67: 1025−1034 (2002).
Elektrochemie uhlíkových nanostruktur
 (Ústav fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského)
 V roce 1999 pracovníci ÚFCH vyvinuli originální elektrochemickou metodu přípravy uhlíkových nanotrubiček a fullerenů (C60,C70) za pokojové teploty.Výzkum těchto materiálů a tzv. fullerenových lusků (vytvořených umístěním fullerenu dovnitř nanotrubičky) je prováděn elektrochemickými metodami, Vis−NIR a Ramanovou spektroskopií. Shlukováním fullerenu C60 injekcí náboje vznikají uspořádaná pole fullerenových nanoklastrů. Nanotrubičky a organizované vrstvy fullerenů lze využít k templátování kovových (Cu) nanoklastrů při galvanické depozici.
U fullerenového lusku C70 pracovníci zjistili symetrické zhášení optických spekter vlivem elektrochemického dopování. V iontových kapalinách při vysokých anodických potenciálech pozorovali nové optické přechody uvnitř pásu a modrý posun G−modu. Poprvé pozorovali zesílení Ramanových spekter intratubulárního fullerenupři elektrochemickém p−dopování C60−lusku. Tento efekt je důsledkem anomální polohy elektronických stavů stěny lusku vůči poloze nejnižšího neobsazeného orbitalu fullerenu C60. Tento orbital se může obsadit elektrony již při nízkých potenciálech katodických (n−dopování), avšak populace nižších orbitalů fullerenu C60 zůstává zachována i při vysokých anodických potenciálech (silném p−dopování).
Dosažené výsledky mají především význam pro další poznání. Příprava a elektrochemické nanostrukturování orientovaných vrstev fullerenů má však aplikační potenciál pro molekulární elektroniku. Nadějná je možnost definovaného uspořádání měděných klastrů pro výrobu kontaktů v nanoelektronice.
Kavan, L., Rapta, P., Dunsch, L., Bronikowski, M.J., Willis, P., Smalley, R.E.: Electrochemical tuning of electronic properties of single walled carbon nanotubes: In−situ Raman and Vis−NIR study. − J. Phys. Chem. B 105: 10764−10771 (2001).
Dunsch, L., Janda, P., Mukhopadhyay, K., Shinohara, H.: Electrochemical metal deposition on carbon nanotubes. New diamond front. – Carbon Techn. 11: 427−435 (2001).
Kavan, L., Dunsch, L., Kataura, H.: In situ Vis−NIR and Raman spectroelectrochemistry at fullerene peapods. − Chem. Phys. Lett. 361: 79−85 (2002).
Touzik, A., Hermann, H., Janda, P., Dunsch, L., Wetzig, K.: Nanostructuring of potassium fulleride layers. − Europhys. Lett. 60: 411−417 (2002). 

Metodika charakterizace textury nových mikro− a mezo−nanoporézních látek pro transport hmoty v porézním prostředí
 (Ústav chemických procesů)
 V oblasti materiálového inženýrství je v současnosti v celosvětovém měřítku patrný prudký nárůst vývoje nových unikátních materiálů s vysoce selektivními účinky, ve kterém hrají významnou roli mikro− a mezo−nanoporézní látky (např. vývoj nových materiálů se zadanými vlastnostmi, vývoj mikro− a mezo−nanoporézních katalyzátorů pro bezodpadové technologie v chemickém průmyslu, vývoj separačních membrán a membránových reaktorů aj.). Spolehlivý fyzikální popis transportu látek v těchto materiálech se stává nepostradatelnou součástí návrhu a regulace mnoha technologií a otvírá nové možnosti jejich využití. Při studiu látkového transportu v porézním prostředí jsou proto mimo jiné nepostradatelné i informace o porézní struktuře studovaných porézních látek včetně nanostruktury.
V rámci výzkumu transportu hmoty porézním prostředím byla vyvinuta nová metodika charakterizace textury porézních látek včetně nanopórů. Metoda, která pomocí rozvinutí klasických rovnic pro texturní charakterizaci umožňuje rychlé určení objemu mikropórů v porézních látkách, a tím i rozlišení mikro− a mezo− nanostruktur, byla úspěšně aplikována také při testování spolehlivosti použitých betonů v jaderných elektrárnách ve Francii a České republice.
Precizní znalost textury porézních látek byla využita při systematickém studiu transportu plynů v porézním prostředí způsobeného vlivem gradientu tlaku a složení. Z permeace a protiproudé izobarické vícesložkové difuze s použitím modelu průměrného transportního póru byly získány transportní parametry sady porézních látek s různými typy porézních struktur převážně s mikro− a mezo−nanopóry s mono−, bi− či polydispersní distribucí pórů. Korelace obou typů informací vytváří nezbytný chemicko−reaktorově−inženýrský základ pro spolehlivé předpovídání  a simulování  procesů probíhajících s účastí póru.
Šolcová, O., Šnajdaufová, H., Schneider, P.: Multicomponent counter−current gas diffusion in porous solids: The Graham's−law diffusion cell. − Chem. Eng. Sci. 56: 5231−5237 (2001).
Hejtmánek, V., Šolcová, O., Schneider, P.: Gas permeation in porous solids. Two measurement modes. − Chem. Eng. Commun. (v tisku).
Šolcová, O., Schneider, P.: Multicomponent counter−current gas diffusion: determination of transport parameters. − Appl. Catal. A (v tisku).

 Nové polymerní nosiče pro kultivaci kožních buněk
 (Ústav makromolekulární chemie)
 Rozsáhlé kožní defekty vyvolané popálením nebo dlouhodobým proležením jsou vážným lékařským problémem. Nový způsob léčby byl vyvinut ve spolupráci ÚMCH s 1. a 3. lékařskou fakultou UK v Praze. Je založen na přenosu vypěstovaných kožních buněk (keratinocytů) k defektu, a to na povrchu hydrofilních polymerních materiálů. Hlavním přínosem této techniky, která řeší náhradu ztráty kožního krytu pacienta, je možnost kultivace vlastních keratinocytů, které se následně přenesou na poraněnou plochu. Kromě toho polymerní nosič ránu zakrývá a příznivě ovlivňuje mikroklima v oblasti poranění.
Počáteční pokusy v oblasti přenosu kožních buněk na rannou plochu pracovaly s polymerními nosiči pokrytými pomocnou sítí speciálních buněk se zablokovanou schopností dělení, které zlepšují přilnavost kožních buněk k polymernímu nosiči a umožňují jejich počáteční růst. Nutnost vytvořit takové pomocné sítě však představuje komplikující mezistupeň procesu. Další výzkum se proto soustředil na vývoj polymerního nosiče umožňujícího pěstování kožních buněk bez použití buněk podpůrných. Ukázalo se, že takové požadavky na polymerní nosič splňují hydrogely, k jejichž povrchu byly na distančních spojkách navázány molekuly cukrů, které jsou schopny zprostředkovat potřebný kontakt mezi polymerním nosičem a kožními buňkami. Řešitelům úkolu byly uděleny čtyři patenty.
Labský, J., Dvořánková, B., Smetana, K., Holíková, Z., Brož, L., Gabius, H.−J.: Bioactive support for cultivation of human epidermal keratinocytes without feeder cells. − Biomaterials (v tisku).
Labský, J.: Azobenzene−mediated binding of D−mannose to poly(2−hydroxyethyl methacrylate) hydrogels. − Biomaterials (v tisku). 

Seznam anotací:
  1. Expertní systém pro kapilární zónovou elektroforézu (Ústav analytické chemie)
  2. Systém pro automatický sběr frakcí (Ústav analytické chemie)
  3. Nové málo koordinující monokarbaboranové anionty (Ústav anorganické chemie)
  4. Model homogenity průmyslového skla (Ústav anorganické chemie)
  5. Relaxace rozpouštědla v biologických membránách: kvantitativní charakterizace za použití nového fluorescenčního barviva (Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského)
  6. Elektrochemie uhlíkových nanostruktur (Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského)
  7. Syntéza mezoporézní aluminy pro nové typy heterogenních katalyzátorů (Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského)
  8. Metodika charakterizace textury nových mikro− a mezo−nanoporézních látek pro transport hmoty v porézním prostředí (Ústav chemických procesů)
  9. Studium kationtových komplexů niklu(II) s difosfinoaziny (Ústav chemických procesů)
  10. Nové polymerní nosiče pro kultivaci kožních buněk (Ústav makromolekulární chemie)
  11. Nové biomateriály pro náhrady a regeneraci tkání (Ústav makromolekulární chemie)
  12. Ekdysteroidy s regulačním účinkem na vývoj a metamorfózu hmyzu (Ústav organické chemie a biochemie)
  13. Teoretický model pro výpočet spekter Ramanovy optické aktivity (Ústav organické chemie a biochemie)
  14. Nový způsob syntézy helicenů pomocí izomerizace aromatických cis, cis-dienetriynů za katalýzy komplexy tranzitních kovů (Ústav organické chemie a biochemie)
Do sekce je zařazeno devět pracovišť s následujícími výzkumnými záměry:
  • Biofyzikální vlastnosti živých systémů a jejich změny vlivem faktorů vnějšího prostředí (Biofyzikální ústav)
  • Využití hmyzu pro posouzení kvality a případné ovlivnění ekosystémů střední Evropy (Entomologický ústav)
  • Výzkum normální a patologické fyziologie živočichů − funkcí buněk a orgánů s cílem objasnit základní mechanizmy činnosti lidského organizmu v normě a patologii (Fyziologický ústav)
  • Výzkum buněčné a molekulární biologie, genetiky, fyziologie a ekologie mikroorganizmů, mikrobní biotechnologie; studium imunitních procesů (Mikrobiologický ústav)
  • Fyziologické a genetické základy regulace vývoje rostlin, buněčného cyklu, morfogeneze, reakcí na stresy a biotechnologií; organizace a funkce genomu (Ústav experimentální botaniky)
  • Molekulární a buněčné základy vybraných onemocnění lidského organizmu, mechanizmy normální a patologické funkce, principy diagnostiky a léčby; Objasnění mechanizmu účinku farmak modulujících činnost imunitního a nervového systému s cílem nalézt nové typy látek pro klinickou praxi (Ústav experimentální medicíny)
  • Výzkum molekulárního uspořádání dědičné informace rostlin a analýza cílených změn a projevů dědičnosti v interakci s prostředím a patogeny (Ústav molekulární biologie rostlin)
  • Regulace a signální cesty uplatňující se v genové expresi, imunitě, onkogenezi, replikaci virů, tvorbě buněčných struktur, chování buněk, vývoji a oplození (Ústav molekulární genetiky)
  • Základní výzkum genetických struktur, fyziologických funkcí a vývojové biologie obratlovců se zaměřením na biomedicínsky, hospodářsky i jinak významné druhy (Ústav živočišné fyziologie a genetiky)
Ilustrativní anotace:

Nové typy mitochondriálních chorob.
 (Fyziologický ústav − v rámci Centra integrované genomiky)
 Nedostatečný přísun energie pro vitální funkce organizmu způsobený poruchami mitochondriálních enzymů oxidační forsforylace je příčinou velké skupiny závažných metabolických chorob, které vedou k progredujícímu postižení nervosvalového aparátu a dalších orgánů s vysokými energetickými nároky. Obzvláště těžký, často fatální průběh mají mitochondriální choroby novorozenců a dětí vyvolané defekty dvou enzymů respiračního řetězce − cytochrom c oxidázy a mitochondriální ATPázy. Ve spolupráci s Klinikou dětí a dorostu a Ústavem dědičných metabolických poruch 1. lékařské fakulty UK v Praze se podařilo diagnostikovat a detailně charakterizovat několik nových typů mitochondriálních chorob způsobených poruchami biosyntézy a funkce katalytické nebo membránové části ATPázy a poruchami sestavování multipodjednotkového komplexu cytochrom c oxidázy, jehož příčinou je nepřítomnost specifického asemblačního proteinu Surf1. Významným výsledkem pro objasňování molekulárních mechanizmů vzniku mitochondriálních chorob je i nález nového místa tvorby reaktivních kyslíkových radikálů v respiračním řetězci, které představuje mitochondriální glycerofosfát dehydrogenáza. Komplexní studium mitochondriálních poruch od klinických projevů až po mutace v jaderných a mitochondriálních genech bylo umožněno aplikací nových biofyzikálních a molekulárně genetických metod. Získané poznatky jsou přímo využitelné v diagnostice a genetickém poradenství dědičných mitochondriálních chorob, pro které v současnosti neexistuje žádná účinná terapie.
Siôn, L.W., Taanman, J.-W., Hansíková, H., Houšťková, H., Chowdhury, S., Zeman, J., Houštěk, J.: A novel mutation in SURF1 causes skipping of exon 8 in a patient with cytochrome c oxidase deficient Leigh syndrome and hypertrichosis. – Mol. Genet. Metabolism 73: 340−343 (2001).
Čapková, M., Hansíková, H., Godinot, C., Houšťková, H., Houštěk, J., Zeman, J.: A novel missence mutation C574T in SURF1 gene – biochemical and molecular studies in seven children with Leigh syndrome. – Čas. Lék. Česk. 141: 636−641 (2002).
Tesařová, M., Hansíková, H., Hlavatá, A., Klement, P., Houšťková, H., Houštěk, J., Zeman, J.: Variation in manifestations of heteroplasmic mtDNA mutation 8993 T>G in two families. – Čas. Lék. Česk. 141: 551−554 (2002).
Drahota, Z., Chowdhury, S.K., Floryk, D., Mracek, T., Wilhelm, J., Rauchova, H., Lenaz, G., Houstek, J.: Glycerophosphate−dependent hydrogen peroxide production by brown adipose tissue mitochondria and its activation by ferricyanide. – J. Bioenerg. Biomembr. 34: 105−113 (2002).

Využití genomiky pro studium endogenních i infekčních retrovirů
 (Ústav molekulární genetiky)
 Znalost struktury lidského genomu umožňuje, mimo jiné, studovat lidské endogenní retroviry (HERV) a jiné elementy, které jsou v genomu zastoupeny v mnoha kopiích a které se množí reversní transkripcí a začleněním do nových míst na chromozómech. Pracovníci ÚMG sestavili databázi lidských endogenních retrovirů (HERVd na adrese http://herv.img.cas.cz), která umožňuje klasifikaci jednotlivých HERV a mapování jejich polohy v genomu. S využitím této databáze studovali jednu z několika rodin HERV a nalezli četné atypické kopie (procesované pseudogeny) vzniklé aktivitou jiných genomových parazitů − LINE1. To je nově poznaný mechanizmus, který může velmi podstatným způsobem přispívat k plasticitě genomu. Ukázalo se, že převážná většina těchto pseudogenů je velmi krátká a dosavadními přístupy nezjistitelná, takže jejich zastoupení v lidském genomu je dosud velmi podhodnocováno. Podařilo se lokalizovat rovněž místa v genomu, kam se přednostně začleňují kopie infekčního viru HIV−1. Jsou to geny a chromozomální oblasti bohaté na geny. Výsledky jsou zajímavé jednak z hlediska struktury a evoluce genomu, jednak proto, že retroviry se používají jako vektory pro genovou terapii. Recentní případ leukémie po genové terapii vyvolal velký zájem právě o preferenční integraci a možnost zacílení retrovirových vektorů.
Pavlíček, A., Pačes, J., Elleder, D., Hejnar, J.: Processed pseudogenes of human endogenous retroviruses generated by LINE1: their integration, stability, and distribution.– Genome Res. 12: 391−399 (2002).
Elleder, D., Pavlíček, A., Pačes, J., Hejnar, J.: Preferential integration of human immunodeficiency virus type 1 into genes, cytogenetic R bands and GC−rich regions: insight from the human genome sequence. – FEBS Lett. 517: 285−286 (2002).
Pačes, J., Pavlíček, A., Pačes, V.: HERVd: database of human endogenous retroviruses. – Nucleic Acids Res. 30: 205−206 (2002).
Pavlíček, A., Pačes, J., Zíka, R., Hejnar, J.: Length distribution of long interspersed nuclear elements (LINEs) and processed pseudogenes of human endogenous retroviruses: implications for retrotransposition and pseudogene detection. – Gene 300: 189−194 (2002).

Biofyzika růstu pylové láčky
 (Ústav experimentální botaniky − v rámci výzkumného centra Signální dráhy u rostlin)
 Samčí pohlavní buňky vyšších rostlin nejsou pohyblivé, a tak musí být dopraveny k vajíčku, aby mohlo dojít k oplodnění. Pylové zrno dopadne na bliznu květu a vyklíčí. Nejprve se na buňce vytvoří malý výstupek a z něj vznikající pylová láčka prorůstá čnělkou směrem k semeníku s vajíčky. Když pylová láčka doroste až k vajíčku, vytvoří zduřeninu, jejíž tlak způsobí, že se buňka v blízkosti špičky láčky náhle roztrhne. Tato exploze nastřelí samčí pohlavní buňky do vajíčka a dojde k oplodnění. Znalost toho, jak pylová láčka roste, lze využít v technikách vedoucích ke zvýšení zemědělského výnosu.
Pylová láčka roste buď rovnoměrnou rychlostí, nebo rychlost růstu pravidelně kolísá. Dosud nebyla známa příčina tohoto kolísání. Pracovníci ÚEB ve spolupráci s kolegy z Inst. Gulbenkian Ciencias (Oeiras, Portugalsko) prokázali, že hlavním regulátorem kolísání růstové rychlosti je výtok chloridových iontů na špičce pylové láčky. Výtok chloridových iontů je řízen nelineárním harmonickým oscilátorem. Podstatné je, že oscilátor chloridových iontů je zapnutý dříve než dojde k oscilacím v růstu. Chloridový oscilátor je úzce spřažený se změnami hydrostatického tlaku buňky a dostává povely z důležité signální kaskády řídící výstupní frekvence oscilátoru. Zdá se, že tento oscilátor je schopen přeměnit pylovou láčku na jakési “pneumatické kladivo”, které umožňuje buňkám pronikat tkání rostliny.
Zonia, L., Cordeiro, S., Feijo, J.A.: Ion dynamics and hydrodynamics in the regulation of pollen tube growth. − Sex. Plant Reprod. 14: 111−116 (2001).
Zonia, L., Cordeiro, S., Tupý, J., Feijo, J.A.: Oscillatory chloride efflux at the pollen tube apex has a role in growth and osmoregulation and is targeted by inositol 3,4,5,6−tetrakisphosphate. − Plant Cell 14: 2233−2249 (2002).
Zonia, L., Feijo, J.A.: State and spectral properties of chloride oscillations in pollen. − Biophys. J. 84(2), (v tisku). 
Strukturní invariance guaninových bloků v různých uspořádáních DNA
 (Biofyzikální ústav)
 Kolektiv pracovníků z BFÚ prokázal, že shluky guaninových nukleotidů nabývají stejného uspořádání v klasické dvoušroubovici DNA, v dvoušroubovici, která nabývá RNA, v tetraplexu DNA i v uspořádaném jednořetězci DNA. Tato strukturní invariance vyplývá ze silných interakcí mezi guaniny. Schopnost guaninů být klíčovou součástí jedno−, dvou− i čtyřřetězcových uspořádání nukleových kyselin může být relevantní ke vzniku prvních replikátorů na Zemi.
Kypr, J., Vorlíčková, M.: Circular dichroism spectroscopy reveals invariant conformation of guanine runs in DNA. − Biopolymers (Biospectroscopy) 67: 275−277 (2002).
Štefl, R., Trantírek, L., Vorlíčková, M., Koča, J., Sklenář, V., Kypr, J.: A−like guanine−guanine stacking in the aqueous DNA duplex of d(GGGGCCCC). − J. Mol. Biol. 307: 513−524 (2001).
Kypr, J., Fialová, M., Chládková, J., Tůmová, M., Vorlíčková, M.: Conserved guanine−guanine stacking in tetraplex and duplex DNA. − Eur. Biophys. J. 30: 555−558 (2001).

Seznam anotací:

  1. Strukturní invariance guaninových bloků v různých uspořádáních DNA (Biofyzikální ústav)
  2. Oprava DNA po působení kadmia je doprovázena zvýšenou aktivitou telomerázy v rostlinných buňkách (Biofyzikální ústav)
  3. Strukturální podstata hedvábného vlákna (Entomologický ústav)
  4. Dlouhodobé časové a prostorové změny biodiverzity (Entomologický ústav)
  5. Modelování rozložení druhů v prostředí (Entomologický ústav)
  6. Nové typy mitochondriálních chorob (Fyziologický ústav)
  7. Molekulový mechanizmus savčích biologických hodin v průběhu roku (Fyziologický ústav)
  8. Farmakogenetický důkaz pro rozhodující úlohu Cd36 při antidiabetických účincích glitazonů (Fyziologický ústav)
  9. Detekce Bartonella henselae in situ (Mikrobiologický ústav)
  10. Molekulární taxonomie námele (Mikrobiologický ústav)
  11. Biofyzika růstu pylové láčky (Ústav experimentální botaniky)
  12. Regulace buněčného dělení auxiny (Ústav experimentální botaniky)
  13. Úloha polyaminů v růstu a vývoji rostlin (Ústav experimentální botaniky)
  14. Organizace aktivních ribozomálních genů v jadérku (Ústav experimentální medicíny)
  15. Zpětnovazební mechanizmy ve sluchovém systému a jejich plasticita (Ústav experimentální medicíny)
  16. Molekulární mechanizmy regulující proliferaci a diferenciaci kmenových a nádorových buněk (Ústav experimentální medicíny)
  17. Interakce v reakčních centrech fotosystému II (Ústav molekulární biologie rostlin)
  18. Nový membránový protein bílých krvinek (NTAL) uplatňující se v přenosu signálu do nitra buňky (Ústav molekulární genetiky)
  19. Aktivace genu twist se podílí na vzniku nádorů ledvin – nefroblastomů (Ústav molekulární genetiky)
  20. Využití genomiky pro studium endogenních i infekčních retrovirů (Ústav molekulární genetiky)
  21. Bakterie produkující butyrát v trávicím traktu přežvýkavců – pomocníci produkující antikancerogenní látky (Ústav živočišné fyziologie a genetiky)
  22. Biodiverzita středoevropských ryb je větší, než se předpokládalo – molekulární biologie jako účinný nástroj ochrany biologické rozmanitosti (Ústav živočišné fyziologie a genetiky)
  23. Nové poznatky o mechanizmu zrání savčích oocytů a možnosti jeho ovlivnění (Ústav živočišné fyziologie a genetiky)

6) SEKCE BIOLOGICKO−EKOLOGICKÝCH VĚD

Do sekce je zařazeno šest pracovišť s následujícími výzkumnými záměry:
  • Biodiverzita rostlin: její variabilita, vývoj a funkce na úrovni organizmů, společenstev a ekosystémů; její kulturní aspekty; využití v Průhonickém parku (Botanický ústav)
  • Biotické interakce v pelagické zóně lenitických ekosystémů, údolních nádrží a jezer různé trofie v podmínkách výrazného snížení emisí v postkomunistické Evropě (Hydrobiologický ústav)
  • Parazitické a symbiotické organizmy živočichů a člověka: jejich vzájemné vztahy na úrovni populací, organizmů, buněk a molekul (Parazitologický ústav)
  • Výzkum rozmanitosti forem organizace a funkcí volně žijících obratlovců a jeho využití pro strategii ochrany a setrvalého využívání přírodních zdrojů (Ústav biologie obratlovců)
  • Ekologie člověkem ovlivňované krajiny (Ústav ekologie krajiny)
  • Společenstva půdních organizmů v půdách ekosystémů s různou antropogenní zátěží − jejich struktura, funkce a vzájemné interakce (Ústav půdní biologie)
Ilustrativní anotace: 

Klíč ke květeně České republiky
 (Botanický ústav)
 Po téměř 50 letech je znovu k dispozici kapesní příručka k určování cévnatých rostlin České republiky. Zahrnuje více než 4200 taxonů (druhů, poddruhů, hybridních taxonů, hybridů a odrůd), z toho téměř 1400 zavlečených či často pěstovaných. Každý druh je možno určit pomocí řady morfologických znaků vybraných a doplněných 1400 obrázky tak, aby se identifikace usnadnila přímo v terénu. Použitá terminologie je vysvětlena v ilustrovaném slovníčku. Stručné charakteristiky rozšíření a ekologických nároků a zkratkovitě uvedené další údaje (např. o výšce rostlin, růstové formě, době květu či stupni ohrožení) činí z Klíče malou encyklopedii květeny českých zemí. Důkladně byla revidována vědecká jména rostlin; editoři rovněž sjednotili národní jmenosloví. Klíč, sestavený díky spolupráci 46 botaniků (z 16 institucí; 15 z BÚ), tak představuje základ pro poznání květeny českých zemí, ať již pro botaniky a jiné přírodovědce, vysokoškolské i středoškolské učitele a studenty, nebo pro amatérské botaniky a milovníky přírody.
Kubát, K., Hrouda, L., Chrtek, J. jun., Kaplan, Z., Kirschner, J., Štěpánek, J. (ed.): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha (2002). 928 s.

 Vliv prvoků a virů na formování společenstva bakterií v přirozeném vodním prostředí
 (Hydrobiologický ústav)
 Zatímco studiem bakteriálních kultur pěstovaných v laboratořích zjistila věda ohromné množství poznatků, o přírodních společenstvech bakterií se toho ví daleko méně. Jejich hlavní funkcí je rozkládat odumřelou organickou hmotu a zajišťovat tak koloběh živin potřebných pro růst nových organizmů. V přirozených vodách představují velmi dynamickou a nejrychleji rostoucí součást ekosystému. Přirůstající bakterie jsou průběžně odežírány prvoky, kteří pak slouží za potravu větším organizmům (větším prvokům, zooplanktonním korýšům), přičemž v každém článku tohoto potravního řetězce se část živin uvolňuje do prostředí. V průběhu posledního desetiletí se ukázalo, že bakterie jsou v přírodních vodách také intenzivně napadány viry, které při svém množení způsobují jejich rozpad. Při studiu faktorů, které řídí početnost, aktivitu a druhovou rozmanitost bakterií v přirozených vodách, popsali pracovníci HBÚ ve spolupráci s francouzskými vědci nový jev, že totiž společenstvo bakterií, které je intenzivněji odežíráno prvoky, je současně intenzivněji napadáno viry. Mechanizmus a ekologický význam tohoto jevu není zatím zcela jasný. Soudí se, že klíčovou roli zde sehrává skutečnost, prokázaná i v pokusech, že za podmínek, kdy jsou bakterie intenzivně odežírány prvoky, se snižuje jejich druhová rozmanitost. Přežívají pouze ty bakteriální kmeny, které jsou schopny žracímu tlaku prvoků odolat. Virové kmeny jsou hostitelsky specifické, což znamená, že jsou schopny infikovat vždy jen určitý bakteriální kmen nebo skupinu bakterií. Při zúženém spektru přítomných bakteriálních kmenů se pak viry, schopné napadat právě tyto zbylé kmeny, snadněji a rychleji množí. Zvyšuje se totiž pravděpodobnost, že v prostředí narazí na bakterii, kterou mohou infikovat a namnožit se tak.
Šimek, K., Pernthaler, J., Weinbauer, M.G., Horňák, K., Dolan, J.R., Nedoma, J., Mašin, M., Amann, R.: Changes in bacterial community composition, dynamics and viral mortality rates associated with enhanced flagellate grazing in a meso−eutrophic reservoir. − Appl. Environ. Microbiol. 67: 2723−2733 (2001).
Pernthaler, J., Posch, T., Šimek, K., Vrba, J., Nübel, U., Glöckner, F.-O., Psenner, R., Amann, R.: Predator−specific enrichment of Actinobacteria from a cosmopolitan freshwater clade in a mixed continuous culture. − Appl. Environ. Microbiol. 67: 2145−2155 (2001).
Šimek, K., Nedoma, J., Pernthaler, J., Posch, T., Dolan, J.R: Altering the balance between bacterial production and protistan bacterivory triggers shifts in freshwater bacterial community composition. − Antonie van Leeuwenhoek 81: 453−463 (2002).
Šimek,K.,Horňák, K., Mašín, M., Christaki, U., Nedoma, J., Markus, G., Weinbauer, M.G., Dolan, J.R.: Comparing the effects of resource enrichment and grazing on a bacterioplankton community of a meso−eutrophic reservoir. − Aquat. Microb. Ecol. (v tisku).
Weinbauer, M.G., Šimek, K., Christaki, U., Nedoma, J.: Comparing the effects of resource enrichment and grazing on viral production in a meso−eutrophic reservoir. − Aquatic. Microb. Ecol. (v tisku).

Seznam anotací:
  1. Klíč ke květeně České republiky (Botanický ústav)
  2. Přehled nepůvodních druhů české flóry (Botanický ústav)
  3. Ekologie mokřadů (Botanický ústav)
  4. Vliv prvoků a virů na formování společenstva bakterií v přirozeném vodním prostředí (Hydrobiologický ústav)
  5. Molekulární fylogeneze a diagnostika kokcidií (Parazitologický ústav)
  6. Proteiny metabolizmu železa u klíšťat (Parazitologický ústav)
  7. Vliv klíštěcích slin na přenos patogenů (Parazitologický ústav)
  8. Chování plůdku ryb: zohlednění při hodnocení stavu rybích populací (Ústav biologie obratlovců)
  9. Termoregulace ještěrky živorodé (Ústav biologie obratlovců)
  10. Prostorová diferenciace asimilační aktivity v korunové vrstvě lesního porostu ve vztahu k působení zvýšené atmosférické koncentrace CO2 (Ústav ekologie krajiny)
  11. Odrůda brambor a možné znaky pro hodnocení její odolnosti k obecné strupovitosti (Ústav půdní biologie)
 
Do sekce je zařazeno pět pracovišť s následujícími výzkumnými záměry:
  • Zpracování života a díla TGM v dobových a aktuálních souvislostech, zkoumání české otázky jako součásti problémů demokracie (Masarykův ústav)
  • Ekonomika v období pokročilé transformace (Národohospodářský ústav)
  • Základní výzkum v oblasti psychologie na mezioborovém základě, zejména v psychologii osobnosti, obecné psychologii a psychologii zdraví (Psychologický ústav)
  • Sociologická analýza přeměn soudobé české společnosti (Sociologický ústav)
  • Implementace principů právního státu a nadnárodního práva (Ústav státu a práva)
Ilustrativní anotace:
Současná česká společnost. Sociologické studie
 Mansfeldová, Z., Tuček, M. (ed.), Sociologický ústav AV ČR, Praha (2002). 381 s.
(Sociologický ústav)
 Osmnáct sociologických studií dokumentuje změny, ke kterým došlo v české společnosti v poslední dekádě 20. století, a to v různých oblastech života. Tematicky představují široký záběr pohledu, od proměn sociální struktury, sociálních nerovností, postojů spotřebních vzorců až k otázkám vzdělanostního nebo politického systému, sociálních hnutí, životních hodnot, problematiky mužů a žen či integrace České republiky do evropských struktur. 
Investment, Credit Rationing and the Soft Budget Constraint: Evidence from Czech Panel Data
 (Národohospodářský ústav)
 Autoři ukazují na investičním chování velkých a středních českých průmyslových podniků v období transformace, že v závislosti na typu vlastnictví mají podniky zhoršený přístup k investičním prostředkům (zejména malé podniky), zatímco jiné jsou financovány bez ohledu na svůj finanční stav (bývalé státní podniky). Tyto výsledky jsou v souladu s hypotézami finanční hierarchie a úvěrového přidělování, což naznačuje, že domácí podniky si nemohou snadno půjčit na investice, a také v souladu s hypotézou měkkých rozpočtových omezení.
Lízal, L., Švejnar, J.: Rev. Econom. Statistics 84: 353−370 (2002).

Psychologie náboženství
 Říčan, P., Portál, Praha (2002). 325 s.
(Psychologický ústav)
 Pokus o syntézu založenou na nejnovější anglicky a německy psané literatuře, přičemž těžiště je ve freudovském a jungovském směru hlubinné psychologie a v humanistické psychologii. Psychologie náboženství je pojata jako svébytná religionistická disciplína usilující o porozumění různým typům náboženských prožitků při zachování metodické neutrality. Zvláštní pozornost je věnována současné religiozitě a jejím transformacím v sekularizované Evropě; autor přitom vychází z názoru, že spiritualita je centrální složkou integrované osobnosti, z čehož vyplývá i její nezastupitelná úloha v hledání nové evropské identity. 

Mezinárodní trestní soud a stíhání zločinů podle mezinárodního práva
 Šturma, P., Karolinum, Praha (2002). 311 s.
(Ústav státu a práva)
 Publikace analyzuje stíhání zločinů podle mezinárodního práva, a to nikoli na úrovni vnitrostátního trestního práva, nýbrž v procesu mezinárodního trestního soudnictví, s hlavním zřetelem na vznik Mezinárodního trestního soudu. Začíná pojmovým vymezením zločinu podle mezinárodního práva trestního a pokračuje sledováním vývoje skutkových podstat zločinů a jejich kodifikace. Samostatná kapitola se zabývá rozvojem materiálních i procesních pravidel obsažených ve statutech a činnosti mezinárodních trestních tribunálů OSN v 90. letech. Těžiště práce spočívá v podrobném rozboru Římského statutu Mezinárodního trestního soudu, a to jak definic zločinů, tak procesních pravidel, jakož i problémů se vstupem statutu v platnost a s jeho realizací. 

Seznam anotací:

  1. Současná česká společnost. Sociologické studie (Sociologický ústav)
  2. Political Parties after Communism: Developments in East−Central Europe (Sociologický ústav)
  3. Sociology – Czech Republic (Sociologický ústav)
  4. Hypotéza permanentního důchodu a kupónová privatizace v ČR (Národohospodářský ústav)
  5. Investment, Credit Rationing and the Soft Budget Constraint: Evidence from Czech Panel Data (Národohospodářský ústav)
  6. The Costs of Deception: Evidence from Psychology (Národohospodářský ústav)
  7. Psychologie náboženství (Psychologický ústav)
  8. The NEO Five−Factor Inventory in Czech, Polish and Slovak Contexts (Psychologický ústav)
  9. The Czech Republic: Transitional Worries (Psychologický ústav)
  10. International Encyclopaedia of Laws − Czech Republic (Ústav státu a práva)
  11. Mezinárodní trestní soud a stíhání zločinů podle mezinárodního práva (Ústav státu a práva)
  12. Zákon o správě daní a poplatků (Ústav státu a práva)
  13. Mám jen knihy a skripta, cenná práce životní. 70 let Masarykova ústavu (Masarykův ústav)
  14. T. G. Masaryk, Parlamentní projevy 1907−1914 (Masarykův ústav)
Do sekce je zařazeno sedm pracovišť s následujícími výzkumnými záměry:
  • Klíčové problémy pravěkého a časně historického vývoje severně od středního Dunaje v kontextu současných výsledků archeologického bádání (Archeologický ústav, Brno)
  • Základní výzkum v oblasti pravěkých a středověkých dějin Čech v evropském kontextu, péče o archeologickou část národního kulturního dědictví (Archeologický ústav, Praha)
  • Vývoj vědy a kultury v českých zemích, její institucionální a osobnostní struktura − zabezpečení, uspořádání a využívání pramenné základny (Archiv)
  • České dějiny v mezinárodních souvislostech do roku 1945 (Historický ústav)
  • Výzkum dějin českého výtvarného umění od raného středověku po současnost (Ústav dějin umění)
  • Hudební kultura českých zemí v mezinárodním kontextu (Ústav pro hudební vědu)
  • Výzkum českých/československých dějin v období dvou totalitních režimů 19381989) a po zhroucení komunismu (Ústav pro soudobé dějiny)
Ilustrativní anotace:
Prehistorické jeskyně. Katalogy, dokumenty, studie
 Svoboda, J. (ed.), Dolnověstonické studie, sv. 7. Archeologický ústav AV ČR, Brno (2002). 407 s.
(Archeologický ústav, Brno)

Jako bilanci dosavadních výzkumů v krasových oblastech, s důrazem na období starší doby kamenné, předkládá tato kniha ucelené katalogy lokalit pro Moravu, dále dosud nezveřejněné archivní materiály a vybrané aktuální studie k teritoriu celé ČR. Zájmovými oblastmi jsou především jižní část Moravského krasu (jeskyně Pekárna, Liščí, Ochozská aj.), jeho severní část (jeskyně Verunčina, Koňská, Rytířská aj.), Mladečské jeskyně, vrch Bacín v Českém krasu a lokality pozdního paleolitu a střední doby kamenné v ČR. Pozornost je věnována metodice výzkumu, datování, interdisciplinárnímu vyhodnocení, struktuře osídlení, pohřbívání (funerální jeskyně) a parietálnímu umění. 

Střed Evropy okolo roku 1000
 Svazek esejí 1−2 a katalog k výstavě. Lidové noviny, Praha, a Theiss, Stuttgart (2002). 550 s.
(Archeologický ústav, Praha)
 Výstavu “Europas Mitte um 1000”, 27. výstavní projekt Rady Evropy, doprovázel velký třísvazkový německý katalog naplněný texty historických studií a katalogových položek od 101 autorů a kolekcí velmi kvalitních barevných fotografií. Čtvrtý svazek obsahuje překlady všech textů do češtiny. Poselství projektu je jednoznačné: střední Evropa je již tisíc let kulturně identickým prostředím společenství, jehož současné srůstání a propojování není jenom aktuálním politickým programem, ale i logickým vyústěním zjevných historických tendencí. Tato jednota zájmů a tendencí dnes vyrůstá také z respektu vůči různosti kultur. 

Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226)
 Klápště, J. (ed.), Mediaevalia archaeologica IV. Archeologický ústav AV ČR, Praha − Most, ÚAPPSZČ (2002). 382 s.
(Archeologický ústav, Praha)
 Kolektiv autorů předkládá souhrnné zhodnocení výsledků terénního odkryvu ve středověkém jádru města Mostu (1500 m2), provedeného v letech 1976 až 1977, v době, kdy celé město Most bylo odsouzeno k likvidaci. Základní východiska poskytuje analytický rozbor jednotlivých skupin artefaktů a ekofaktů. Závěrečné kapitoly rekonstruují archeologicky poznanou skutečnost a zabývají se jejím vztahem k historické (tzv. “živé”) skutečnosti. Publikace přináší nejen množství zásadních vědeckých poznatků, ale zároveň zrcadlí děsivé důsledky socialistického rabování našeho národního kulturního dědictví.

Die hussitische Revolution I. − III.
 Šmahel, F., Schriften/Monumenta Germaniae Historica, Bd. 43, 1−3, 2. Hahn, Hannover (2002). 2286 s.
(Historický ústav)
 Třísvazková práce komplexně hodnotí husitské hnutí v českých zemích. Autor nejprve představuje problematiku husitství z pohledu významných historiků. Poté analyzuje předpoklady a bezprostřední příčiny vzniku husitství ve společnosti. Další části publikace věnuje průběhu husitství v letech 1419-1434 a v závěrečných kapitolách se zabývá situací ve společnosti v období po bitvě u Lipan a po uznání jihlavských kompaktát. Práce sumarizuje autorovo dlouhodobé studium husitské revoluce. 

Počátky Čech královských 1198−1253. Proměna státu a společnosti
 Josef Žemlička, Nakladatelství Lidové noviny, Praha (2002). 966 s.
(Historický ústav)
 Práce bezprostředně navazuje na monografii Čechy v době knížecí. 1034−1198 (Praha 1997). Zabývá se léty panování prvních dvou českých dědičných králů – Přemysla Otakara I. a Václava I. Byla to doba pokračujícího hospodářského rozmachu, který vycházel z dynamického sídelního postupu sklonku 12. a počátku 13. století, kdy se zároveň české země dostávaly do styku s modernizační vlnou, šířící se z pokročilejších oblastí evropského Západu do střední Evropy.

Spojené státy a evropská válka 1939−1945. I. díl: Pevnost Amerika, II. díl: Amerika v boji, III. díl: Zápas o Evropu
 Wanner, J., Dokořán, Praha (2001). 229 + 215 + 362 s.
(Historický ústav)
 Autor zachycuje vývoj americké politiky ve vztahu k evropským záležitostem v klíčovém období 2. světové války. Soustřeďuje se nejen na popis válečných příprav a operací, ale zejména na zahraniční politiku USA na přelomu 30. a 40. let dvacátého století ze zorného úhlu vlastních amerických zájmů. Ty měly celosvětový ráz a evropská problematika v nich tvořila jen jednu, třebaže významnou složku. 

Seznam anotací:

  1. Prehistorické jeskyně. Katalogy, dokumenty, studie (Archeologický ústav, Brno)
  2. Probleme der frühen Merowingerzeit im Mitteldonauraum (Archeologický ústav, Brno)
  3. Střed Evropy okolo roku 1000. Svazek esejí 1−2 a katalog k výstavě (Archeologický ústav, Praha)
  4. Die Messer in Böhmen. Prähistorische Bronzefunde (Archeologický ústav, Praha)
  5. Archeologie středověkého domu v Mostě (čp. 226) (Archeologický ústav, Praha)
  6. Die hussitische Revolution I − III (Historický ústav)
  7. Počátky Čech královských 1198−1253. Proměna státu a společnosti (Historický ústav)
  8. Československo, jeho sousedé a velmoci ve XX. století (1918−1992) (Historický ústav)
  9. Spojené státy a evropská válka 1939−1945. I. díl: Pevnost Amerika, II. díl: Amerika v boji, III. díl: Zápas o Evropu (Historický ústav)
  10. The Czechoslovak Exile Government in London and the Sudeten German Issue (Ústav pro soudobé dějiny)
  11. Ostrůvky svobody. Kulturní a občanské aktivity mladé generace v 80. letech v Československu (Ústav pro soudobé dějiny)
  12. Československo−vatikánská jednání 1968−1989 (Ústav pro soudobé dějiny)
  13. Bohumil Němec: Vzpomínky (Archiv)
  14. Studie a články. K dějinám vědy a vědeckých institucí (Archiv)
  15. Mezi textem a obrazem: Miscelanea z historie emblematiky (Ústav dějin umění)
  16. Vincenc Kramář: un théoricien et collectionneur du cubisme à Prague (Ústav dějin umění)
  17. Bibliografie časopisu Umění 1953−2002 (Ústav dějin umění)
  18. Jan Koblasa (Ústav dějin umění)

Do sekce je zařazeno sedm pracovišť s následujícími výzkumnými záměry:

  • České země a české etnikum v tradici, proměnách a evropských souvislostech (Etnologický ústav)
  • Komplexní výzkum vybraných klíčových problémů filozofie a filozofických dimenzí změn v ČR, ediční a publikační zpracování odpovídajících textových bází (Filozofický ústav)
  • Výzkum otevřených problémů dějin, jazyků (kvantitativní lingvistika, lexikografie, fonologie) a kultur (literatura, náboženství) vybraných zemí Asie a Afriky (Orientální ústav)
  • Výzkum v oboru paleoslovenistiky, byzantologie, slovanských jazyků a literatur, dějin slavistiky a činnosti ruské a ukrajinské emigrace v ČSR (Slovanský ústav)
  • Výzkum a utváření informační základny pro výzkum dějin a teorie české literatury od nejstarších dob do současnosti (Ústav pro českou literaturu)
  • Výzkum dynamiky národního jazyka, jeho podob spisovných a nespisovných. Odraz společenských změn, výzkum obecné jazykovědy a konfrontačních aspektů češtiny (Ústav pro jazyk český)
  • Latinský kontext české kultury (Ústav pro klasická studia)

Ilustrativní anotace

Pravda a fakt

 Kolář, P., Filosofia, Praha (2002). 300 s.
(Filozofický ústav)
 Autor se pokouší nalézt odpovědi na některé z nejnaléhavějších otázek, s nimiž se střetávají současní logikové a analyticky zaměření filozofové, když usilují o vypracování teorií faktů a pravdy a jejich vzájemného vztahu. Zastává korespondenční teorii pravdy a navrhuje vlastní řešení korespondenčního problému – koncept nepřímé korespondence. První část monografie je věnována současným analytickým teoriím pravdy, druhá část pojednává o teorii faktů a ve třetí části autor rozvíjí vlastní koncepci nepřímé korespondence a studuje její vztah k jiným současným korespondenčním teoriím pravdy.

Obyčejové právo
 Holubová, M., Petráňová, L., Tarcalová, L. (ed.), Etnologický ústav AV ČR, Praha (2002). 174 s.
(Etnologický ústav)
 Sborník příspěvků z mezinárodní konference karpatologické komise pro lidové obyčeje, věnované problematice obyčejového práva. Konference se pokusila vymezit pojmosloví a definici zvoleného tématu, vysvětlit vztahy mezi obyčejovým, kodifikovaným a kanonickým právem a vytipovat právní specifika typická pro lidovou kulturu, jako právní obyčeje v rodinném a výročním zvykosloví, právo dědičné, sousedské, horenské aj., právní artefakty a další okruhy problémů, navazující na problematiku obyčejového práva.

Česká elektronická knihovna − Poezie 19. století od thámovců po lumírovce
 Svadbová, B. a kol., ÚČL AV ČR, Praha (2002). CD ROM.
(Ústav pro českou literaturu)
 Práce ve formě databáze shromažďuje a zpřístupňuje převážně první vydání 600 básnických textů od počátků novodobé česky psané poezie až po její plný rozmach, a konzervuje tak celek české básnické produkce 19. století, který se fyzicky na jednom místě nevyskytuje. Její význam prohlubuje začlenění a mnohdy znovunalezení děl dnes zcela zasutých či nepřístupných. Představuje první databázi tohoto druhu v kontinentální Evropě. Poetická tvorba daného období je prezentována ve verzi diplomatické a edičně zpracované. Aplikace umožňuje využít všech vlastností nového média: například rychlé fulltextové vyhledávání podle mnoha nastavitelných parametrů, vyhledávání vazeb jednotlivých slov a motivů, automatické sestavování různě řazených frekvenčních rejstříků, jakož i získávání statistických údajů. 

Český jazykový atlas 4
 Kolektiv dialektologů ÚJČ AV ČR, Academia, Praha (2002). 626 s., 431 map
(Ústav pro jazyk český)
 Český jazykový atlas podává první úplný obraz územního rozrůznění našeho národního jazyka. Obdobné práce o nářečích slovanských i neslovanských národů převyšuje po stránce koncepční, metodické i technické. Jeho předností je hustá síť venkovských i městských lokalit, v nichž byl proveden výzkum (a to včetně nověji osídlených měst pohraničních), netradiční zobrazovací technika (kombinace značek, šrafování a izoglos s nápisy) umožňující vypracování map ve formátu běžné publikace a především detailně propracované průvodní komentáře. Po třech svazcích postihujících diference v slovní zásobě je čtvrtý (předposlední) díl věnován tvarosloví. Pátý, poslední díl bude sledovat územní rozdíly v rovině hláskoslovné. 
Vyprávění o lingvistických experimentech s textem
 Hřebíček, L., Academia, Praha (2002). 195 s.
(Orientální ústav)
 Publikace obsahuje výklad teorie textu jako lingvistické jednotky, která v devadesátých letech dostala poměrně ucelenou podobu. Jejím základním principem je konstituence, podle níž text je hierarchický útvar s jazykovými jednotkami stojícími v poměru konstruktů a jejich konstituentů. Informuje o pracovních postupech a výsledcích kvantitativní lingvistiky a věnuje pozornost struktuře jazyka. 
Staročeský Hlaholský Comestor. Editio princeps
 Pacnerová, L., Práce Slovanského ústavu AV ČR, sv. 11, Euroslavica, Praha (2002). 164 s.
(Slovanský ústav)
 První souborné vydání významné staročeské památky zapsané hlaholským písmem v Emauzském klášteře v Praze, kam Karel IV. povolal charvátské mnichy benediktiny, aby pěstovali bohoslužbu a literaturu slovanským jazykem. Text Hlaholského Comestora (tj. biblické dějepravy) přispěl svými novými, neotřelými výrazy k obohacení slovního pokladu jazyka českého. 

Seznam anotací:

  1. Pravda a fakt (Filozofický ústav)
  2. Český anarchismus a jeho publicistika 1880−1925 (Filozofický ústav)
  3. Znalost a její lidské, společenské a epistemické dimenze (Filozofický ústav)
  4. Obyčejové právo (Etnologický ústav)
  5. Folkloristické studie (Etnologický ústav)
  6. Lidové písně a říkadla z Úpicka (Etnologický ústav)
  7. Vyprávění o lingvistických experimentech s textem (Orientální ústav)
  8. Mesopotamia before History (Orientální ústav)
  9. Fallen Walls − Voices from the Cells that Held Mandela and Havel (Orientální ústav)
  10. Staročeský Hlaholský Comestor. Editio princeps (Slovanský ústav)
  11. Puť ot barda k poetu. Stanovlenije i razvitije poetičeskoj sistemy V. S. Vysockogo (Slovanský ústav)
  12. Český jazykový atlas 4 (Ústav pro jazyk český)
  13. Jazyk, média, politika (Ústav pro jazyk český)
  14. Na co se nás často ptáte (Ústav pro jazyk český)
  15. Literární Morava (Ústav pro českou literaturu)
  16. Pohledy zblízka: zvuk, význam, obraz. Poetika literárního díla 20. století (Ústav pro českou literaturu)
  17. Česká elektronická knihovna − Poezie 19. století od thámovců po lumírovce (Ústav pro českou literaturu)
  18. Latinitatis medii aevi lexicon Bohemorum, sešit 18 (Ústav pro klasická studia)
  19. Isidor ze Sevilly, Etymologiae XVIII – Etymologie XVIII (Ústav pro klasická studia)
  20. Nástěnné malby ve znojemské rotundě (Ústav pro klasická studia)

Plné znění všech uvedených anotací výsledků vědecké práce a jejich aplikací včetně doprovodné obrazové dokumentace, jakož i celá výroční zpráva AV ČR jsou k dispozici v elektronické formě na serveru AV ČR http://www.cas.cz. Obrázky, grafy apod. budou doplněny rovněž do konečného textu výroční zprávy o činnosti AV ČR.  Podrobný přehled publikační aktivity ústavů a pracovníků AV ČR za rok 2002 lze nalézt na adrese http://www.lib.cas.cz v databázi ASEP.