Mezinárodní expedice s českou účastí zachytila kometu ISON v přísluní
28.2.2014
Mezinárodní vědecký tým vedený prof. Miloslavem Druckmüllerem z Fakulty strojního inženýrství VUT v Brně a prof. Shadiou Habbalovou z Astronomického institutu na Univerzitě v Honolulu na Havaji dosáhl významného úspěchu při pozorování zanikající komety ISON. V době jejího nejtěsnějšího průletu kolem Slunce, tedy v době přísluní 28. listopadu 2013, byl při koordinovaném pozemském pozorování zachycen její největší fragment. Rozpadající se hlava komety ISON byla v tom okamžiku vzdálena jen asi 0,2° od oslnivého slunečního disku.
LABONIT otevírá novou oblast polovodičového výzkumu v ČR
19.2.2014
Fyzikální ústav AV ČR zahájil začátkem roku 2014 práce na projektu LABONIT. Ten získal finanční podporu v rámci 11. výzvy programu OPPK (Operační program Praha – Konkurenceschopnost) ve výši 46 milionů korun a umožní vybudování špičkové technologické laboratoře pro přípravu a charakterizaci nitridových nanoheterostruktur. Na vzniku laboratoře se bude finančně podílet též přímo Fyzikální ústav AV ČR, který projekt podpoří přibližně čtyřmi miliony korun ze svého rozpočtu. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Experiment NOvA detekoval první neutrina
14.2.2014
Experiment NOvA úspěšně zaznamenal první interakce neutrin ze svazku produkovaného v 800 km vzdálené Fermiho národní laboratoři (Fermilab, USA). Široké mezinárodní spolupráce se též účastní pracovníci Fyzikálního ústavu AV ČR. Experiment se zaměřuje na studium oscilací neutrin. Tyto všudypřítomné a zároveň velmi vzácně interagující částice již řadu let přitahují pozornost fyziků pro svoji schopnost měnit svůj typ, tzv. oscilovat. V přírodě existují tři základní typy neutrin – neutrino elektronové, mionové a taonové. Přirozená schopnost neutrin během letu měnit svůj typ se dnes řadí mezi nejdůležitější otázky současné částicové fyziky.
První snímek družice Gaia
11.2.2014
Ověření českými astronomy
Družice Gaia vyslaná do vesmíru v prosinci minulého roku Evropskou kosmickou agenturou a která v následujících pěti letech pořídí třírozměrnou mapu okolního vesmíru, vyslala k Zemi první snímek. Je na něm mladá kulová hvězdokupa NGC 1818 ve Velkém Magellanově mračnu (vzdálenost 164 tisíc světelných let). Několik hodin po zveřejnění snímku z družice Gaia pořídili pracovníci Astronomického ústavu AV ČR Adrián Galád a Peter Kušnirák snímek této hvězdokupy dalekohledem DK 154 na observatoři Evropské jižní observatoře La Silla v Chile.
Supernova v doutníkové galaxii
6.2.2014
Stalo se před necelými dvanácti miliony let. V galaxii, kterou označujeme katalogovým číslem M82 či přívlastkem „doutníková“, proběhla exploze „bílého trpaslíka“ obíhajícího ve společné hvězdné rodině s hvězdným veleobrem. V těchto dnech, kdy světlo dorazilo k Zemi, ji můžeme zachytit dalekohledy jako supernovu typu Ia se jménem SN 2014J. Do soutěže Česká astrofotografie měsíce dorazil v lednu i velmi aktuální snímek Evžena Brunnera, jemuž nakonec porota přisoudila prvenství pro jeho aktuálnost, technické zpracování i krátkou „výpravou do minulosti“. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Uvnitř magnetické zvenčí nemagnetické
3.2.2014
Vědci z FZÚ AV ČR představili antiferomagnetickou paměť
Badatelé z Fyzikálního ústavu AV ČR ve spolupráci s kolegy z Berkeley a Barcelony ukázali, že je možné použít jiný typ materiálu k ukládání digitální informace, tzv. antiferomagnet. Práce nazvaná „Antiferomagnetický paměťový odpor fungující při pokojové teplotě“ byla publikována v časopise Nature Materials letos koncem ledna (viz abstrakt). Antiferomagnetické materiály jsou magnetické uvnitř, ovšem jejich mikroskopické magnetické momenty sídlící na jednotlivých atomech se střídají s opačnou orientací. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Nová teorie vzniku uhlovodíkových molekul v mezihvězdném prostoru
22.1.2014
Vědci z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR společně s kolegy ze Španělska a Francie představili v časopise Nature Communications (viz abstrakt) novou teorii původu polyaromatických uhlovodíkových molekul ve vesmíru. Podle ní se tyto molekuly, jejichž původ v mezihvězdném prostoru je stále záhadou, tvoří leptáním grafitového povrchu částic hvězdného prachu pomocí vodíku. Teorie otevírá nové možnosti pro pochopení původu života ve vesmíru. O významu práce svědčí fakt, že článek byl vybrán editory Nature Communications jako hlavní téma právě vyšlého čísla. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Pět „nej“ podle Physics World
15.1.2014
Významný a vlivný časopis Physics World oslavil 25. narozeniny. Při této příležitosti sestavil několik fyzikálních „nej“ : 5 největších objevů ve fyzice za posledních 25 let, 5 nejhezčích fyzikálních fotografií posledního čtvrtstoletí, 5 největších dosud nevyřešených fyzikálních záhad, 5 osobností s největším vlivem na fyzikální výzkum a především 5 fyzikálních objevů konce 20. století s největším potenciálem významně prospět lidstvu). Jsou to: 1) hadronová terapie, 2) kvantové počítače, 3) grafen, 4) nanoskopické super-čočky, 5) přeměna kinematické energie na elektřinu pomocí triboelektrického jevu.
Kometa Lovejoy a geminida
10.1.2014
Česká astrofotografie měsíce
Kometu C/2013 R1 Lovejoy objevil 7. září 2013 Terry Lovejoy, amatérský astronom z Austrálie jako svůj čtvrtý úlovek. Patří mezi komety dlouhoperiodické, s oběžnou periodou přes 7000 let. Při tomto průletu byla nejblíže ke Slunci 22. prosince 2013 ve vzdálenosti 121 milionů kilometrů. K Zemi se přiblížila nejvíce na 59 milionů kilometrů 19. listopadu 2013. Její snímek, který pořídil Petr Štarha, zvítězil v prosincovém kole soutěže Česká astrofotografie měsíce. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
Obří skvrna na Slunci vyprovází slunečního fyzika Josipa Kleczka na jeho poslední cestě
9.1.2014
V neděli 5. ledna 2014 v časných ranních hodinách zemřel po dlouhé a těžké nemoci v nedožitých 91 letech dlouholetý vědecký pracovník Astronomického ústavu AV ČR, čestný člen České astronomické společnosti a dvojnásobný držitel ceny Littera Astronomica Doc. RNDr. Josip Kleczek, DrSc. Do poslední chvíle byl ale aktivní, psal i další knihu. Ta už zůstane nedopsaná .... Pohřeb se koná 9. ledna ve 12:30 v Nové obřadní síni v Praze na Olšanech. Smuteční řeč prosloví čestný předseda České astronomické společnosti RNDr. Jiří Grygar, CSc.
Cena TA ČR pro Ústav fotoniky a elektroniky AV ČR
9.12.2013
Významné projekty aplikovaného výzkumu, realizované za finanční podpory ze státního rozpočtu, ocenila ve středu 4. prosince 2013 v Nové budově Národního muzea v Praze Technologická agentura ČR. Vítězné projekty letos premiérového ročníku této vědecké soutěže byly vybírány ve třech kategoriích: Originalita řešení, Řešení pro kvalitu života a Užitečnost řešení. Cenu v kategorii Originalita řešení obdržel projekt „Optický paketový přepínač“, který byl realizován ve spolupráci firmy SQS Vláknová optika, Ústavu fotoniky a elektroniky (ÚFE) AV ČR a Českého vysokého učení technického v Praze.
Konference AXRO 2013 o rentgenové astronomii
9.12.2013
Mezinárodní setkání odborníků zabývajících se rentgenovou astronomií – AXRO 2013 – se již pošesté uskuteční v Praze za účasti předních světových kapacit oboru, letos od 9. do 12. prosince 2013. Cílem konference je diskutovat o nejnovějších technologiích pro budoucí rentgenové družice. Rozšíření pozorovacího okna do vesmíru o rentgenový obor spektra přineslo v minulosti zcela klíčové poznatky o dějích ve vesmíru, zejména těch, kde je hmota vystavena extrémním podmínkám. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
ESA přijala témata pro programy velkých astronomických misí
5.12.2013
Evropská kosmická agentura (ESA) přijala na zasedání vědecké programové komise 28. listopadu 2013 dvě témata pro příští směřování svého dlouhodobého programu velkých kosmických projektů (mise třídy L): prvním tématem byl zvolen horký a energetický vesmír a druhým gravitační vlny. V rámci každého z témat bude ESA v dalších letech financovat stavbu a vypuštění velké vesmírné laboratoře s rozpočtem 1 miliardy eur (27 miliard Kč). Na přípravě se podílejí také badatelé z Astronomického ústavu Akademie věd ČR. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.
