Aktuality

Genovou mutaci, která způsobuje onemocnění retinitis pigmentosa, popsal tým doc. Davida Staňka z Ústavu molekulární genetiky AV ČR. Výsledky jejich výzkumu jsou shrnuty v článku, který právě vyšel v mezinárodním odborném časopise Human Mutation (viz abstrakt). Retinitis pigmentosa je dědičné onemocnění sítnice, které může vést až ke slepotě. Vyskytuje se přibližně u jednoho ze 4000 obyvatel a první příznaky se dají vypozorovat již u desetiletých dětí. A ačkoliv se jedná o poměrně častou chorobu, zatím neexistuje účinný způsob její léčby.

Předsedkyně Královské švédské akademie věd a vynikající profesorka fyziologie ze Stockholmské Univerzity Barbara Cannon, Ph.D., vystoupila v pátek 14. února 2014 ve Fyziologickém ústavu (FGÚ) AV ČR s přednáškou „Hnědá tuková tkáň: výsada savců“. Ta se uskutečnila u příležitosti oslav 60. výročí založení FGÚ AV ČR v rámci Burešova cyklu světoznámých vědeckých osobností. Po přednášce pak předseda AV ČR prof. Jiří Drahoš vyznamenal prof. Barbaru Cannon čestnou oborovou medailí Jana Evangelisty Purkyně za zásluhy v biomedicínských vědách.

Fyziologický ústav Akademie věd ČR se smutkem oznamuje, že ve čtvrtek 30. ledna 2014 zesnul profesor MUDr. Jiří Křeček, DrSc., emeritní pracovník Akademie věd ČR a Univerzity Karlovy v Praze. V roce, kdy Fyziologický ústav AV ČR oslavuje šedesát let své existence, odešel jeden ze zakládající generace nadšených poválečných fyziologů, kteří formovali profil české vědy a zasloužili se o její úspěchy na poli základního výzkumu a jeho spojení s praxí.

 

Mezioborové inovační centrum pro výzkum speciálních polymerů využitelných v lékařství a bio-technologiích bylo ve středu 29. ledna 2014 slavnostně otevřeno v Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR. Tři moderně vybavené laboratoře Centra bio-medicinálních polymerů jsou zaměřeny na metodické přístupy klíčové pro cílený bio-materiálový výzkum. Pomáhají tak překonat bariéru mezi úrovní poznatků dosahovaných chemickým a inženýrským výzkumem a úrovní nezbytnou pro aplikaci biomateriálů v biologii či lékařství.

 

Špičkové centrum excelence pro super-rezoluční mikroskopii slavnostně otevřel v úterý 21. ledna 2014 ve spolupráci s firmou Nikon Ústav molekulární genetiky AV ČR. Super-rezoluční mikroskopie je převratná mikroskopická metoda, která umožňuje pozorování menších detailů, než bylo dosud možné konvenčními mikroskopickými postupy. Využití nalézá především v buněčné biologii. Centrum je součástí evropské sítě center excelence Nikon, přičemž v Evropě jich je pouze pět (ÚMG AV ČR, ICFO Barcelona, Koki Budapešť, UvA Amsterdam, Stockholm). Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Dlouho očekávaný třetí díl monografie o sinicích, po němž volali vědci i odborníci z praxe z celého světa, vyšel v nakladatelství Springer Spektrum v rámci ediční řady Süsswasserflora von Mitteleuropa. Autorem tohoto anglicky psaného rozsáhlého díla je prof. Jiří Komárek z Centra pro algologii Botanického ústavu AV ČR v Třeboni a Přírodovědecké fakulty JU v Českých Budějovicích. Monografie přináší dosud nejucelenější soubor informací o druhové bohatosti evolučně nejpokročilejších heterocytózních sinic a slouží současně jako určovací pomůcka pro tuto skupinu mikroorganizmů. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

Fyziologický ústav (FGÚ) AV ČR zve v rámci oslav 60. výročí svého založení na další přednášku Burešova cyklu světoznámých vědeckých osobností nazvanou From Genomes to Morphology – The Evolution of Developmental Diversity. V přednáškovém sále FGÚ AV ČR v Praze (areál Akademie věd ČR v Krči) s ní 16. prosince 2013 ve 14 hodin vystoupí význačný genetický biolog Dr. Andrease Hejnola ze Sars International Centre for Marine Molecular Biology v norském Bergenu. Badatel proslul výzkumem v oblasti srovnávací a vývojové biologie orgánů živočichů a člověka. Podrobné informace naleznete v tiskové zprávě.

 

Dlouhodobou výstavu Dobrodružství botaniky otevírá v Průhonickém zámku Botanický ústav Akademie věd ČR. Jejím cílem je představit botaniku jako vědu krásnou, zajímavou i potřebnou. Málokdo si uvědomuje, co všechno botanická práce obnáší, proto výstava ukazuje botanické výzkumy zblízka a bezprostředně, tak jak vznikají během prací v přírodě, často v nehostinných přírodních podmínkách, ať už v polárních oblastech, v tropech, v Himálaji či jinde. Má také ukázat, že výzkum není anonymní či tovární výrobou vědeckých informací, ale že ho dělají konkrétní lidé s osobitým viděním přírody a světa.

Lidstvo je závislé na přírodních ekosystémech coby zdrojích potravy, poskytují však i další zásadní služby. Zachování jejich biologické diverzity je zásadním úkolem současné ochrany životního prostředí. Nedávný výzkum zjistil, že vnitrodruhová diverzita hraje stejně zásadní úlohu ve fungování a stabilitě ekosystémů jako diverzita mezidruhová. Vnitrodruhová diverzita byla do dnešních dnů vždy připisována fenotypové a funkční různorodosti jedinců, zajištěné díky variabilitě DNA. Nicméně fenotyp jedince není řízen pouze sledem bází nukleotidů v DNA, ale je řízen i epigenetickou variabilitou.