3. Spolupráce s vysokými školami a stav vědecké výchovy

Společná pracoviště, společné řešení grantů a výchova studentů v rámci doktorských studijních programů (DSP) na základě společných akreditací byly hlavním předmětem spolupráce AV ČR s vysokými školami. Působení pracovníků vysokých škol v orgánech AV ČR, tj. v Akademickém sněmu, Vědecké radě, Dozorčí komisi a v oborových radách GA AV ČR, přispělo k prohloubení vzájemné koordinace práce. A naopak, mnoho vědeckých pracovníků AV ČR působilo v orgánech vysokých škol, například ve vědeckých radách univerzit a fakult. Četná byla setkání vedoucích představitelů AV ČR s vedením vysokých škol. Úzká spolupráce existuje s předsednictvem Rady vysokých škol a s Českou konferencí rektorů. Pokračovala spolupráce mezi vysokoškolskými pracovníky a pracovníky AV ČR na řešení výzkumných projektů. Společně bylo řešeno 649 výzkumných projektů a grantů, podporovaných zejména Grantovou agenturou ČR a Grantovou agenturou AV ČR. K úspěšné spolupráci přispělo i 21 smluv o vzájemné spolupráci s vysokými školami. V roce 2005 byla nově uzavřena Rámcová smlouva o spolupráci mezi AV ČR a Slezskou univerzitou v Opavě a následně Dohoda o vzájemné spolupráci při uskutečňování doktorských studijních programů mezi AV ČR a Slezskou univerzitou v Opavě . Vzhledem k reorganizaci některých vědeckých pracovišť AV ČR došlo ke sloučení, ale i k zániku některých společných pracovišť. Jejich celkový počet ke konci roku 2005 činil 50.

Nově vzniklá společná pracoviště AV ČR a vysokých škol:

Společné pracoviště regenerativní medicíny – Ústavu experimentální medicíny, Institutu klinické a experimentální medicíny a Univerzity Karlovy v Praze

Centrum inteligentních systémů a struktur – společné pracoviště Ústavu termomechaniky a Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava

Laboratoř buněčné biologie – společné pracoviště Fyziologického ústavu a 1. lékařské fakulty UK v Praze

K významným výsledkům přispěla také spolupráce v rámci výzkumných center a center základního výzkumu (program MšMT).
V oblasti věd o neživé přírodě pracovníci Astronomického ústavu ve spolupráci s Matematicko-fyzikální fakultou UK formulovali a prozkoumali nový mechanismus ovlivňující pohyb hvězd v těsné blízkosti jádra Galaxie. Ve společné laboratoři Fyzikálního ústavu a MFF UK bylo teoreticky popsáno energetické spektrum elektronů energetické hladiny 4f v manganitech. Tím byl učiněn důležitý krok k pochopení mikroskopických interakcí a procesů určujících význačné vlastnosti těchto materiálů včetně tzv. kolosální magnetorezistence.V Centru energetiky, společném pracovišti Ústavu termomechaniky a Fakulty strojní ČVUT v Praze, byl fotometrickou metodou, založenou na průchodu světla dvou vlnových délek kondenzující parou, popsán proces kondenzace vodní páry na heterogenních příměsích. Porovnáním teoretického zeslabení světla s měřeným byla vyhodnocena struktura kapalné fáze a určena střední velikost a počet heterogenních jader. Měření byla provedena jak v laboratoři ve speciální expanzní komoře, tak v parní turbíně elektrárny Počerady. Pracovníci Ústavu pro hydrodynamiku ve spolupráci s Ústavem pro životní prostředí UK řešili úpravu huminových vod s obsahem organicky vázaného hliníku a prokázali, že optimalizací chemicko-technologických podmínek a rekonstrukcí technologických prvků zajišťujících tvorbu a separaci suspenze je možno zvýšit účinnost o cca 30 % při současném snížení provozních nákladů. Ústav radiotechniky a elektroniky spolu s Přírodovědeckou fakultou UK a Ústavem makromolekulární chemie úspěšně detekovaly metodou rezonance povrchových plasmonů vybrané potravinové patogeny, např. salmonely. Společné pracoviště Ústavu geoniky a VšB – Technické univerzity Ostrava řeší projekt Odezva technologických konstrukcí a budov na zatížení technickou seizmicitou, v jehož rámci proběhla společná měření a vznikly modelové výpočty pro 13ti podlažní panelový objekt. Paleoekologický výzkum radnických vrstev (svrchní karbon Čech) provedený Geologickým ústavem, Přírodovědeckou fakultou UK, Západočeským muzeem, Národním muzeem a Českou geologickou službou přinesl nové informace o uhlotvorné vegetaci, fosilizované vulkanickým popelem a zachovalé ve svých původních růstových pozicích, což je světově unikátní jev; rekonstrukcí rostlinných společenstev byla prokázána různá vegetační patra karbonského tropického uhlotvorného pralesa. Ústav informatiky ve spolupráci s klinikou zubního lékařství 1. lékařské fakulty UK a Vojenskou fakultní nemocnicí vyvinul novou metodiku sběru informací ve stomatologii, která je chráněna patentovou přihláškou a umožňuje lékařům strukturovaný zápis informací při zachování zavedeného způsobu jejich sběru. Ústav teorie informace a automatizace se v roce 2005 stal zakladatelem Výzkumného centra DAR (Data, Algoritmy, Rozhodování), na jehož činnosti se podílejí další partneři z vysokých škol i z podnikatelské sféry. V rámci centra byly mj. podrobně setříděny a zhodnoceny dosud publikované metody automatické detekce a korekce deformací obrazu, v souvislosti s biomedicínskými aplikacemi byly řešeny problémy spojené s rekonstrukcí obrazu v transmisní ultrazvukové tomografii a byly vytvořeny morfologické databáze v rozsahu 150 tisíc položek pro český a 75 tisíc pro anglický jazyk.
V oblasti věd o živé přírodě a chemických věd zmíníme spolupráci v Laboratoři anorganických materiálů, společném pracovišti Ústavu anorganické chemie a VšCHT Praha, kde byla vyvinuta metoda stanovení rozpuštěných plynů ve skelných taveninách pomocí spojené plynové chromatografie a hmotové spektroskopie a vypracována metoda stanovení sirníkových iontů na mokré cestě. Byl dokončen popis chování částic a připraveny výpočetní postupy pro chování částic v prostorech s předepsaným prouděním a odstředivou sílou. Dokončené výpočty poskytly část dat pro efektivnější provozování homogenizačních procesů při tavení skel. V  rámci Výzkumného centra pro studium obsahových látek ječmene a chmele byl ve spolupráci Mikrobiologického ústavu a Matematicko-fyzikální fakulty UK zkonstruován citlivý přístroj (Yeast Acidification Power/Turbidity Analyzer – YATA) umožňující za standardních (nastavitelných) podmínek měřit vitalitu průmyslových i laboratorních kmenů kvasinek pomocí jejich acidifikační schopnosti, a to jak tradičním (kontinuální měření pH kvasničné suspenze), tak titračním způsobem (kontinuální měření toku protonů přes buněčnou membránu). Technické možnosti přístroje byly podstatně vylepšeny možností kontinuálního měření zákalu měřené kvasničné suspenze – nezávislého parametru odrážejícího změny počtu buněk i jejich metabolických a/nebo povrchových vlastností v průběhu testu acidifikační schopnosti (i nezávisle na něm). Přístroj YATA byl vyzkoušen a jeho parametry testovány za použití laboratorních i pivovarských kmenů kvasinek. Byla vypracována základní standardní metoda přípravy vzorků pro měření na přístroji YATA a přístroj byl využit ke stanovení acidifikačních schopností a zákalových charakteristik 10 kmenů pivovarských kvasnic ze sbírky RIBM 655 jako parametrů vitality.
V rámci spolupráce brněnského pracoviště Ústavu experimentální medicíny a Lékařské fakulty MU bylo dosaženo významného pokroku v kultivaci lidských embryonálních kmenových buněk, a to zejména ve využití klíčové složky pro kultivaci – bazického fibroblastového růstového faktoru. Podařilo se prokázat, že lidské embryonální kmenové buňky exprimují čtyři receptory pro tento růstový faktor, jejich kvantita se však v průběhu diferenciace mění. Z oblasti biomedicíny zaslouží pozornost i výsledky spolupráce Fyziologického ústavu s 1. lékařskou fakultou UK, které přinesly nové údaje o genetické složce tzv. metabolického syndromu. U inbredních kmenů laboratorního potkana se podařilo identifikovat 73 kandidátních genů, důležitých pro patogenezi lidské esenciální hypertenze.
Ve spolupráci Ústavu systémové biologie a ekologie s Lesnickou a dřevařskou fakultou MZLU byl na základě rozboru nahodilých těžeb pro všechny přírodní lesní oblasti zpracován přehled ohrožení hlavních cílových hospodářských souborů nejvýznamnějšími rizikovými faktory. Pro vybrané oblasti (Drahanská vrchovina, Český les a Krušné hory) byla na úrovni cílových hospodářských souborů posouzena rizika destabilizace smrkových porostů nejvýznamnějšími abiotickými a biotickými stresovými faktory v současných podmínkách a při klimatické změně. Byla dopracována metodika pro hodnocení rizik destabilizace porostů pro jednotlivé porostní typy se smrkem ztepilým.
V oblasti humanitních a společenských věd uzavřel Psychologický ústav společný výzkum s Masarykovou univerzitou a vydal publikaci Psychosociální souvislosti osobní pohody. Sociologický ústav řešil řadu zásadních problémů vývoje české společnosti v součinnosti s Fakultou sociálních věd UK, s 3. lékařskou fakultou UK a s Vysokou školou ekonomickou. Historický ústav vydal ve spolupráci s Univerzitou Hradec Králové rozsáhlou, mezinárodně oceňovanou publikaci Kladsko.Proměny středoevropského regionu. Historický atlas.Centrum biblických studií, společné pracoviště Evangelické teologické fakulty UK v Praze a Kabinetu pro klasická studia Filozofického ústavu vydalo několik zásadních publikací přispívajících k vědecké interpretaci Nového zákona a ke zhodnocení historického obrazu Ježíše Nazaretského. Centrum medievistických studií, společné pracoviště Akademie věd a Univerzity Karlovy v Praze, publikovalo významnou práci k opomíjené problematice dějin klášterů Historia monastica I (Colloquia mediaevalia Pragensia 3). Rozšířeny byly dvě významné mezinárodní akreditace: doktorskému programu společného pracoviště Národohospodářského ústavu a Univerzity Karlovy CERGE-EI byla na základě úspěšného hodnocení udělena trvalá akreditace v USA. Oddělení studia jazyků Ústavu pro jazyk český získalo od amerického centra Educational Testing Service (ETS) statut internetového testovacího střediska ETS pro nejrozšířenější jazykovou zkoušku TOEFL.
Při realizaci programu Doktorské týmy financovala a financuje Grantová agentura ČR 70 doktorských projektů, kde je 11 pracovišť AV ČR příjemcem grantu a v 31 projektech jsou pracoviště AV ČR spolupříjemci.
Spolupráce s vysokými školami se příznivě rozvíjí na základě získaných rozhodnutí Akreditační komise MšMT ČR o rozšíření akreditace doktorských studijních programů.
V roce 2005 se AV ČR rovněž věnovala výchově budoucích vědeckých pracovníků. Zejména pro studenty doktorských studijních programů prvních a druhých ročníků byly pořádány Kurzy základů vědecké práce v sídle AV ČR v Praze a v brněnských vědeckých pracovištích. Kurzy, jejichž hlavním cílem je seznámit studenty se základními principy prezentace výsledků vědecké práce, absolvovalo celkem 348 studentů DSP s velkou převahou studentů biologických a chemických věd (215).
V roce 2005 působilo na pracovištích AV ČR 2 079 studentů doktorských studijních programů v prezenční, distanční či kombinované formě studia. Vzrostl počet absolventů DSP a držitelů titulů Ph.D. na 220. Oproti roku 2004 mírně klesl počet nově přijatých studentů doktorských studijních programů (DSP), jejichž školitelé působí v ústavech AV ČR (391).
Na vědeckých pracovištích AV ČR bylo školeno 256 zahraničních studentů DSP , z nichž 18 studentů úspěšně zakončilo svůj DSP v rámci akreditace vědeckého pracoviště. Obecně lze konstatovat, že dochází ke zvyšování počtu zahraničních studentů na pracovištích AV ČR.
Ke zkvalitnění spolupráce a užšímu propojení mezi pracovišti AV ČR a vysokými školami přispělo i zvýšení počtu aktivně působících pracovníků AV ČR na vysokých školách . V roce 2005 pedagogicky působilo na Vš 1872 pracovníků z pracovišť AV ČR. Navýšení počtu odpřednášených hodin seminářů, přednášek, cvičení ukazuje, pro lepší názornost, tabulka níže. Na vedlejší pracovní úvazek působilo na Vš 508 pracovníků ústavů AV ČR a 342 pracovníků z Vš mělo vedlejší pracovní úvazek na ústavech AV ČR.

Tabulka 1: Přehled nejdůležitějších aktivit spolupráce s vysokými školami