Přestože Zdeněk Nejedlý filosofii přímo nestudoval, na univerzitě navštěvoval přednášky J. Durdíka a T. G. Masaryka. Byl členem Jednoty filosofické a s některými filosofy udržoval přátelské styky (Fr. Krejčí). Účastnil se dobových polemik, jež měly filosofické přesahy (např. spor o smysl českých dějin). Jeho "filosofie českých dějin" se nakonec stala součástí výzbroje KSČ v jejím "krátkém pochodu" k moci.
Má dnes smysl zamýšlet se nad koncepcemi myslitele a politika, který v roce 1913 sepsal pozoruhodnou studii o Nietzschem a v roce 1946 vyzval k "vymetení" veškeré "školské filosofie" a ke studiu Kašpárka a českého Honzy? Byl "mrtvým mužem" už pro "filosofy-revizionisty" 60. let? Je osud Zdeňka Nejedlého typický pro úděl moderního intelektuála?
PhDr. Jiří Křesťan, CSc., je pracovníkem Národního archivu v Praze. Je autorem monografie Zdeněk Nejedlý. Politik a vědec v osamění (Paseka 2013), která byla oceněna Magnesií Literou v kategorii literatura faktu.
Plakát ke stažení ZDE.
Filosofický ústav Akademie věd ČR, v.v.i. © 2012
Joomla webdesign by Easy.cz | Easy Project - řízení projektů on-line
