*******AKTUÁLNĚ *****
Všemi dosavadními 13 zastaveními výstavy se můžete brouzdat v odkazu FOTOGRAFIE pod jednotlivými městy....
Na rok 2014 již plánujeme 14. expozici v městské galerii ve Vítkově (u Opavy). Termín výstavy plánujeme na říjen-listopad 2014, výstava se tak začlení i mezi programy akademického celorepublikového Týdne vědy a techniky 2014. Podrobnosti k výstavě přineseme v průběhu roku 2014.
26.3.2013 tým pořadu ČT RETRO
natáčel na naší výstavě díl k roku 1959 připomínající J.Heyrovského a jeho Nobelovu cenu.....
(spustit pořad RETRO vysílaný v sobotu 13.4.2013).
Doprovodný program výstavy je stále v plném proudu - dosud celkem 49 přednášek o J.Heyrovském ( "Jaroslav Heyrovský bádající objevující") navštívilo již 2520 studentů či žáků ZŠ a zájemců z veřejnosti. Vedle historie se také dozvěděli i o současné vědě a výzkumu v oboru fyzikální chemie v ÚFCH JH. A předpokládáme, že si již nespletou polarografii s polygrafií.
I nadále pokračujeme v pořádání přednášek o J.Heyrovském, ústav nebude vyčleňovat speciální termíny a každý pedagog si "svůj" termín dohodne dle svých časových možností, přednášku přijedeme přednést i do Vaší školy. Při tom se budeme snažit maximálně Vám vyjít vstříc. Zájemci včas prosím kontaktujte Dr. Stejskalovou.
Fota: Hana Francová a Květa Stejskalová, archiv ÚFCH JH
*****
Putovní výstava k 50. výročí Nobelovy ceny udělené Jaroslavu Heyrovskému představuje na fotografiích, filmech, písemných dokumentech a dalších exponátech (např. vývojová řada několika polarografů) příběh Jaroslava Heyrovského, nositele Nobelovy ceny za chemii.
Každý příběh má svůj začátek i konec. Začátek tohoto příběhu by mohl znít například takto:
„…10. února 1922 byla poprvé v jedné z laboratoří Karlovy university v Praze zaznamenána polarizační křivka se rtuťovou kapkovou elektrodou a téhož roku v „Chemických listech“ vyšla práce „Elektrolysa se rtuťovou kapkovou kathodou". První křivky závislosti elektrolytického proudu na napětí vkládaném na elektrody byly zaznamenávány ručně, v roce 1924 pak byl sestaven přístroj k jejich automatickému fotografickému záznamu. Přístroj byl nazván „polarograf“, protože byl určen k zápisu polarizačních křivek; podle něj pak dostala název i nová metoda.“
A konec?
„…. k řadě ocenění, která za svou práci Jaroslav Heyrovský obdržel, se pak v roce 1959 připojila nejvyšší pocta mezinárodní, jakou může vědec dosáhnout. Akademiku Heyrovskému byla jako prvnímu Čechoslováku udělena Nobelova cena za objev a rozvinutí polarografické analytické metody.”
Výstava se snaží přiblížit návštěvníkům osobnost Jaroslava Heyrovského (20.12.1890-27.3.1967), vědce, který svůj život věnoval bádání v oboru fyzikální chemie a po objevení polarografie vybudoval na Karlově universitě polarografickou školu, později v rámci Čs. akademie věd vedl Polarografický ústav, a Československo se tak stalo centrem výzkumu v polarografii pro celý svět, neboť do Československa přijížděli vědci a studenti z celého světa učit se této nové metodě, jež měla posléze široké užití v oborech, jako bylo zdravotnictví, hutnictví, těžká chemie, potravinářství či životní prostředí. Jeho vědecká práce byla teprve po 37 letech od objevu oceněna Nobelovou cenou.
Výstava putuje po českých městech již pátým rokem, a stala se tak vyhledávaným a osvědčeným výukovým prostředkem představujícím Jaroslava Heyrovského a některé chemické obory žákům středních a základních škol.
Autoři expozice: Ing. Květa Stejskalová, CSc., Michael Heyrovský, Ph. D. a Prof. RNDr. Robert Kalvoda, DrSc. ( † 2.srpna 2011).
Garantem výstavy je Ústav fyzikální chemie J. Heyrovského Akademie věd ČR, v.v.i.,
z jehož archivu pocházejí přístroje, filmový materiál a řada fotografií a písemných dokumentů tvořících expozici.
Některé dokumenty a fotografie byly pro pořízení kopií zapůjčeny rodinou Dr. M. Heyrovského.
Nad výstavou převzali záštitu představitelé některých partnerů:
