4. Spolupráce s vysokými školami a stav vědecké výchovy

Mezi Akademií a vysokými školami existuje tradičně úzká spolupráce. Na práci orgánů Akademie se dlouhodobě podílejí pracovníci z vysokých škol, řada pracovníků z Akademie naopak působila v oborových radách PGS, ve vědeckých radách vysokých škol a fakult, v komisích pro obhajoby kandidátských, doktorských a diplomových prací, v komisích pro habilitační řízení a komisích pro řízení jmenování profesorem. Stavem spolupráce s vysokými školami se trvale zabývá jeden z poradních orgánů Akademické rady - Rada pro spolupráci s vysokými školami a přípravu vědeckých pracovníků.

        Spolupráce s vysokými školami se týká především přípravy studentů k vědecké práci a řešení společných vědeckých projektů. V roce 1998 řešili pracovníci Akademie a vysokých škol zhruba 600 společných projektů podporovaných grantovými agenturami a mnohé další probíhají i bez této podpory.

        Vědecká pracoviště Akademie se podílejí na výuce na vysokých školách. Pracovníci Akademie přednášejí na vysokých školách, a to jak semestrální, tak i specializované tematické přednášky, v seminářích, vedou praktická cvičení, školí doktorandy, aspiranty a vedou diplomové práce. Pracoviště Akademie pořádají či spolupořádají přednáškové bloky, letní školy apod. Počet pracovníků Akademie pedagogicky působících na vysokých školách v roce 1998 vzrostl na 1 268; na vysokých školách odpřednášeli celkem 44 899 hodin (viz přílohu 3).

        Spolupráce je zastřešena smlouvami mezi Akademií a vysokými školami. K nim v roce 1998 přibyly dvě významné: 15. dubna byla podepsána nová Rámcová smlouva o spolupráci mezi Akademií věd ČR a Univerzitou Karlovou (nahrazující smlouvu starší), v níž se smluvní strany zavázaly vytvářet užší všestranné vazby mezi Akademii a Univerzitou Karlovou ve vědecké a pedagogické oblasti, a 20. srpna 1998 byla podepsána Rámcová smlouva o spolupráci mezi Akademií věd ČR a Českým vysokým učením technickým v Praze. Před koncem roku 1998 byly připraveny obdobné smlouvy s Univerzitou Palackého v Olomouci a Masarykovou univerzitou v Brně, které jsou dnes již podepsány.

        V roce 1998 působilo již 38 společných vědeckovýzkumných nebo vědeckopedagogických pracovišť Akademie a vysokých škol. Z tohoto počtu nově bylo ustaveno sedm pracovišť, a to:

• Centrum biblických studií - společné pracoviště AV ČR a Univerzity Karlovy
• Centrum medievistických studií - sdružené pracoviště AV ČR a Univerzity Karlovy
• Kabinet pro pramenná studia - společné pracoviště Ústavu pro klasická studia AV ČR a Filozofické fakulty Masarykovy univerzity
• Klinická laboratoř buněčné biologie a kultivace kůže - společné pracoviště Ústavu molekulární genetiky AV ČR, 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
• Laboratoř evoluční genetiky živočichů - společné pracoviště Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
• Odbor energetických strojů - společné pracoviště Ústavu termomechaniky AV ČR a Fakulty strojní Českého vysokého učení technického
• Společné pracoviště Botanického ústavu AV ČR a Biologické fakulty Jihočeské univerzity pro řešení vědeckovýzkumných projektů a vysokoškolského vzdělávání v oblasti ekologické a systematické botaniky

        V oblasti věd o neživé přírodě lze velmi dobrou spolupráci dokumentovat na příkladu Ústavu přístrojové techniky v Brně, který spolupracuje s Vysokým učením technickým (především s fakultou elektrotechniky a informatiky, s fakultou chemickou a s fakultou strojní) a s Masarykovou univerzitou. Na smluvním podkladě úspěšně pracuje sedm laboratoří, zabývajících se převážně studiem, výzkumem a měřením fyzikálních vlastností různých materiálů a nově vyvíjených systémů.

        Dlouhodobou vynikající spolupráci v oblasti věd o živé přírodě a chemických věd představuje Společná laboratoř chemie pevných látek AV ČR a Univerzity Pardubice, zabývající se především výzkumem a přípravou nových materiálů a studiem jejich fyzikálně chemických vlastností, která působí jako společné vědecké pracoviště od roku 1986. Tradičně dobře se rozvíjí spolupráce v postgraduálním doktorském studiu v oblasti biomedicíny, do níž je zapojeno šest ústavů Akademie, osm fakult UK a osm ústavů Ministerstva zdravotnictví. Do prvního ročníku školního roku 1998/99 bylo zapsáno přes 200 studentů.

        Růst spolupráce v oblasti humanitních a společenských věd dokumentuje již fakt, že polovina nových společných pracovišť v roce 1998 vznikla právě v této vědní oblasti. Z nich lze například uvést Centrum medievistických studií, které bylo zřízeno k 1. červenci 1998 Filozofickou fakultou UK a Filozofickým ústavem AV ČR. Obě instituce sdružily své vědecké potenciály a prostředky pro zajištění pokročilého bádání a doktorského i postgraduálního studia ve vědách o středověku. Sdružení spojuje domácí a zahraniční odborníky i z dalších institucí činných v oboru historie, dějin práva, filozofie, archeologie, filologie, dějin výtvarného umění a hudby. Soustřeďuje se na výzkum dějin a kultury středověku, spojuje tedy obory od obecné historie přes středověkou archeologii až po filozofii a filologii a propojuje výzkum v Akademii a na Univerzitě Karlově včetně přednáškové činnosti a postgraduálního studia. Také další v roce 1998 v oblasti humanitních věd ustavená společná pracoviště, Centrum biblických studií a Kabinet pro pramenná studia, mají být podobnými centry.

        Vzhledem k důležitosti vlastní vědecké výchovy usilovala Akademie také v roce 1998 o možnost uskutečňovat doktorské studijní programy prostřednictvím svých vědeckých pracovišť. V souvislosti se schválením zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, a s přípravou akreditací doktorských studijních programů na pracovištích iniciovalo vedení Akademie jednání s řadou vysokých škol o uzavření dohod o vzájemné spolupráci při uskutečňování doktorských studijních programů. Ty by měly vymezit základní podmínky pro uzavírání návazných dohod jednotlivých pracovišť Akademie o společné akreditaci a další spolupráci ve studijních programech.

        V roce 1998 pokračovala Akademie v přípravě k vědecké práci ještě též formou aspirantur a udělovala též tituly CSc. a DrSc. Vědecká rada Akademie udělila během roku 1998 celkem 11 vědecké hodnosti DrSc. a 25 vědeckých hodností CSc. Vedle této formy se však ústavy Akademie výrazně zapojily především do zajišťování programů postgraduálního studia, jehož studenti jsou ovšem vykazováni jako studenti vysokých škol. Na pracovištích Akademie bylo v tomto období takto školeno téměř 800 studentů PGS.