Fyzikální ústav Akademie věd ČR

Významné výsledky oddělení 51

Výsledky vzniklé v rámci Badatelského centra PALS

Mezi nejdůležitější výsledky pracovníků oddělení patří jejich publikace [1-5] vytvořené v rámci Badatelského centra PALS vedeného Ing. K. Jungwirthem, DrSc.

  Celý text >>

Experimentální studium generace 100 MeV Au iontů z laserem produkovaného plazmatu

Pomocí jodového laserového systému PALS byly generovány Au ionty s nábojovým číslem až 58+ a s kinetickou energií až 300 MeV. Produkce těchto iontů byla testována v závislosti na laserové frekvenci (1 omega, 2 omega), na úhlu ozáření/detekce (0°, 30°), na poloze minimálního fokusu vzhledem k povrchu terčíku a na tloušťce terčíku (500 mikro m, 200 mikro m, 80 mikro m). Při našich experimentálních podmínkách je dopředná emise iontů slabší než zpětná pro oba tenčí terčíky (které se propalují).

  Celý text >>

Úhlové rozdělení iontů emitovaných z laserového plazmatu při různých úhlech ozáření a laserových intensitách

Bylo analyzováno úhlové rozdělení proudů a rychlostí iontů produkovaných při různých úhlech ozáření a laserových intensitách od 1010W/cm2 do 1017W/cm2. Pro nízké laserové intensity je preferovaný směr iontového proudu vždy ve směru normály k terčíku, při laserových intensitách vyšších než 1014W/cm2 preferovaný směr emise iontů závisí na geometrii ozáření a může být odlišný od této normály.

  Celý text >>

Opakované výtrysky rychlých iontů uhlíku a fluoru z plazmatu generovaného sub-nanosekundovým laserem

Pomocí analýzy časově rozlišených proudů iontů emitovaných z polyetylenového nebo polytetrafluoroetylenového plazmatu generováno pomocí laserového systému PALS byla zjištěna nová vlastnost plazmatu, a to opakující se výtrysky rychlých iontů. Dekonvolucí signálu iontového kolektoru byla určena teplota expandujících iontů a velikost efektivního napětí urychlujícího ionty. S rostoucím počtem výtrysků velikost tohoto napětí; jeho nejvyšší hodnota dosáhla cca 800 kV.

  Celý text >>

Výzkum interakce plazmového jetu s okolním plynem pomocí vícekanálového interferometrického systému a rentgenové dírkové kamery

Interakce laserem vytvářených plazmových jetů s He a Ar plynovými terčíky byla studována experimentálně pomocí tříkanálového laserového interferometru-stínografu a čtyřsnímkové rentgenové dírkové kamery. Vysokorychlostní dobře zkolimované plazmové jety byly generovány na masívních rovinných Cu terčích 100-J svazkem na 3. harmonické jódového laserového systému PALS. Detailně jsou diskutovány procesy formování plazmového jetu a různé typy pozorovaných rázových vln, vytvářených pronikajícím plazmovým jetem v terčovém plynu.

  Celý text >>

Přenos energie laseru PALS do pevných terčů a jeho závislost na poloze ohniska fokusační čočky vůči povrchu terče

Přenos energie laseru do pevných terčů při různých polohách ohniska laserovégo svazku vůči povrchu terče byl studován na zaříení PALS. Popisované experimenty ukazují, že umístění ohniska uvnitř terč je příznivé pro vytváření plazmových jetů, zatím co opačný případ je efektivnější pro urychlování volných terčů.

  Celý text >>

Experimentální a teoretický výzkum mechanizmů zodpovědných za formování plazmových jetů na (laseru) PALS

Experimenty provedené na jódovém laseru PALS ukázaly, že dobře zformované plazmové jety lze produkovat při interakci laserového záření s terčíky vyrobenými z materiálu o vysokém atomovém čísle (např. Cu), zatím co je téměř nemožné vytvářet je na terčících z lehkého materiálu jako je PET. Příčina tohoto rozdílu je diskutována s uvážením radiačního chlazení expandujícího plazmatu, vlivu profilu intenzity laserového záření na terči a rozdílného průběhu expanse Cu a PET plazmatu.  Celý text >>

Hybridní laser

Jódový fotodisociační laser SOFIA

  Celý text >>

Dvou dimenzionálně zobrazující spektrograf

Toto jednoduché spektroskopické zařízení má potenciál dosáhnout přesnosti několika mikrometrů a umožňuje měřit disperzi veličin, které lze převést na obraz, např. na plošné rozložení svazku. Zařízení bylo použito k měření úhlové disperze jednak femtosekundového laserového oscilátoru a jednak optického klínu.

  Celý text >>

Copyright © 2008-2010, Fyzikální ústav AV ČR, v. v. i.