Rozhovor s Kateřinou Vráblíkovou nejen o její disertaci. Závěry její disertace ukazují, jak institucionální a kulturní kontext státu ovlivňuje angažovanost občanů v politice, jsou však teď před blížícími se volbami do poslanecké sněmovny zase aktuální. Tuzemské politice moc nelichotí.
Jak si z pohledu vaší práce stojí Česko, kde se coby vítězové voleb střídají ODS a ČSSD?
Z mého pohledu je Česko ne příliš soutěživé z řady ohledů, nejlepší příklad je opoziční smlouva. Politická teorie říká, že demokracie funguje proto, že když máte pocit, že politici, kteří vás reprezentují, dělají něco špatně, můžete je potrestat a vyměnit. Přenáší se to i na politické instituce. Když máte aktivní ústavní soud nebo jiné soudy, poslaneckou sněmovnu či senát, tak jsou mezi sebou taky v konkurenčním vztahu. Nesoutěživost Česka dokazuje třeba to, jak někteří lidé útočí na Ústavní soud, že je příliš aktivní. Přitom on to z mého hlediska má v náplni práce. Není nic špatného na tom, když s někým nesouhlasí a instituce se mezi sebou melou. Pro lidi je to signál, že mají šanci se něčeho domáhat, že nepanuje jen jeden neměnný názor.
Facebook
Twitter