V tomto tematickém čísle představujeme odborné statě a další texty, které přistupují ke studiu životních drah a přechodových událostí z obou výzkumných perspektiv. Číslo otevírá stať Marty Vohlídalové a Hany Maříkové, které se za pomoci statistické analýzy historie událostí zabývají nestabilitou partnerských vztahů v ČR a identifikují faktory, které ji ovlivňují. Anna Šťastná a Jana Paloncyová využívají stejnou metodu a kladou si otázku, jak se z historického hlediska v české společnosti proměňovalo časování prvních korezidenčních partnerských svazků a jejich charakter. Dalším textem, který se dotýká problematiky partnerských vztahů a zároveň využívá analýzy historie událostí, je článek Jany Chaloupkové. Ta ji aplikuje na výzkum životních drah svobodných matek a zabývá se faktory, které mají vliv na to, kdy (a zda li vůbec) se rozhodnou svůj rodinný stav v budoucnu změnit. Tematický blok uzavírá článek Hany Haškové, která s použitím kombinace kvantitativních a kvantitativních metod analyzuje, jak a proč se v průběhu posledních padesáti let proměnilo časování a charakter návratů matek malých dětí po rodičovské zpět k výdělečné činnosti. Součástí tematického bloku je také rozhovor Lenky Formánkové s britským sociologem Tomem Wengrafem, který se dlouhodobě zabývá kvalitativní metodologií výzkumu životních drah. Přestože právě kvalitativní metody stály u samého vzniku zkoumání životních drah, s rozvojem sofistikovaných statistických metod se kvalitativní perspektiva ve výzkumu životních drah stávala nezřídka opomíjenou.
Facebook
Twitter