Projekt je zaměřen na sledování participace pečujících otců v rodině a domácnosti jak během rodičovské dovolené, tak po jejich návratu zpět na trh práce s cílem porozumět jednání pečujících otců a identifikovat faktory, které podstatným způsobem ovlivňují rozsah i míru jejich participace ve sledovaných obdobích. Řešení projektu je postaveno na kvalitativním přístupu umožňujícímu porozumět strategiím jednání sociálních aktérů v daných životních situacích. Přínosem projektu by mělo být prohloubení poznání o uspořádání genderových rolí ve specifických typech rodin v určitých fázích jejich rodinného cyklu, stejně tak jako poznání o konstrukci identit mužů-pečujících otců.
Publikace vydané v rámci projektu (celkem 22, zobrazeno 11 - 20)
Participace otců na péči a výchově dítěte je považována za jeden ze způsobů narušení genderových nerovností. Studie si proto klade za cíl zodpovědět na otázku, zda v rodinách, kde se otcové zapojují do péče o děti v rané fázi jejich života, dochází k narušení genderových nerovností v rodině nebo zda se spíše jedná jen o modifikaci daného statu quo.
Analýza možností uplatnění (finančního ohodnocení práce) v souvislosti s existencí dětí byla provedena s ohledem na obvyklý životní cyklus žen, tedy podle jejich věku, a doložila nerovnost v příjmech žen před narozením dítěte a po něm v komparaci s mužskou částí populace. Další část práce postihuje možnosti uplatnění vysoce kvalifikovaných žen na trhu práce.
Článek si klade za cíl zodpovědět na otázku, zda v rodinách, kde se otcové zapojují do péče o děti v rané fází jejich života, dochází k narušení genderových nerovností v rodině nebo zda se spíše jedná o modifikaci daného statu quo.
Kapitola se věnuje problematice rodičovství z genderového hlediska. Analyzována jsou data z kvantitativního výzkumu (Naše společnost 2003) a kvalitativní sondy (otců na rodičovské dovolené). Analýza kvantitativních dat prokázala, že přestože slábne individuální výkon rodičovských rolí a posiluje se společná participace na výkonu určité rodičovské aktivity, matky zůstávají i nadále primárními pečujícími osobami.
Článek analyzuje nejběžnější mýty spojené se sexuálním obtěžováním, a sice: Mýtus neexistence a výmyslu, mýtus malé závažnosti, mýtus subjektivnosti a individuálnosti, mýtus neužitelnosti (právní definice). Cílem analýzy je jejich vyvrácení.
Facebook
Twitter